Vyúčtování záloh na služby při změně vlastníka jednotky.

Ale k čemu to bude, když to v praxi nikdo nebude dodržovat? Stanovy by měly nějak předem předpokládat, že vlastníci či nájemnící bytů jsou jací jsou, tedy že nedodržují stanovy…

1.Teplo podle vyhl. 372/2001 Sb., příloha 3 – souhlasím, ovšem nejsem si jistý, zda tato vyhláška platí (a proč) i pro společenství, domnívám se totiž, že obecně platné jsou pouze zákony, nikoliv vyhlášky.

2. Voda – podle vodoměru. Samozřejmě odečet nebyl proveden, pokud by byl asi bych se nedotazoval. Logiku výpočtu spotřeby bez odečtu si neumím představit. S vlastníkem se mění obvykle i počet užvatelů apod..Poradíte nějakou logiku výpočtu?

3. Teplá voda – dtto jako „Voda“.

Pozn. Domnívám se, že pokud není povinnost společenství vyhotovit vyúčtování při změně vlastníka ve stanovách, společčenství není povinno vyúčtování vyhotovovat – viz můj názor na obecnou platnost jakýchkoliv vyhlášek. Prosím o věcné reakce.

"Náš správce" napsal: " obecně platné jsou pouze zákony, nikoliv vyhlášky".
Nevím, zda jste skutečně správcem, ale pokud ano, do našeho domu bych Vás nepustil. Váš názor je v rozporu s ústavou tohoto státu, tedy protiprávní.

"Náš správce" napsal: "Voda (...) Poradíte nějakou logiku výpočtu?"
Pokud nastal případ výměny vlastníků během zúčtovacího období, postupujete přece podle vašich schválených pravidel pro rozúčtování studené vody. Bez těchto pravidel není SVJ oprávněno provádět rozúčtování, požadovat zálohy ani vymáhat nedoplatky studené vody. Nemáte-li pravidla, naprostý chaos ve Vašem společenství je pak důsledkem.

"Náš správce" napsal: "Teplá voda – dtto jako „Voda“."
Jako správce byste snad měl vědět, že náklady na teplou vodu se rozúčtují podle vyhlášky č. 372/2001 Sb. (kterou mylně považujete za neplatnou). Právě tato vyhláška stanoví povinnost SVJ provést vyúčtování každému konečnému spotřebiteli v jednotce, nez ohledu na vaše stanovy.

Nevím, proč požadujete "věcné reakce" na evidentně nesmyslné názory. Jako správce přece musíte ke své činnosti znát celostátně platné předpisy; to je základ. Pak teprve má smysl klást otázky zde.

lake

nešťastný člověk.

Správče, nevím zda je lake hodně nešťastný člověk, ale z vaší bezobsažné odpovědi je mi jasné, že nemáte argumenty, jak vyvrátit lakeho odpověď a tak se snižujete k (s)prostému napadání.

Domnívám se, že by hloupá reakce „našeho správce“ (ani já bych vás do našeho SVJ nepustil) měla být smazána.

.

• cit.„…domnívám se totiž, že obecně platné jsou pouze zákony, nikoliv vyhlášky…“
  doufám že toto je DOST věcná reakce :))
  • §98a/3 zák.458/2000
  • §1 Vyhlášky 372

lolek

Také prosím o reakci na bod 2 a 3.

Odkaz nemám, ale pokusím se o jednoduchost vysvětlení. Konečný spotřebitel je smluvní partner na dodávku služby. Např. SVJ je k. spotřebitel vůči teplárně. Co SVJ dál provádí (přeúčtování) je služba k. spotřebiteli, členovi SVJ. Co se týče vody, studená se měří na patě domu (fakturační vodoměr). Dále se provádí rozúčtování podle osob. Jestli nemáte ve stanovách povinnost hlásit změny v počtu, tak to rychle napravte usnesením na shromáždění.

Konečného spotřebitele tedy vyhláška nedefinuje. Souhlasím, že bychom mohli dovodit, že konečným spotřebitelem služby je ten, kdo službu (dodání vody, energie) spotřebuje a další osobě již službu nedodává. Z této definice ovšem vyplývá, že konečným spotřebitelm může být i nájemník jednotky (bytové), tzn. že pokud existují v jednotce nájemníci („dosavadní“ a „nový“), je vyúčtování povinen v souladu s vyhláškou vyhotovit vlastník jednotky. Povinnost pro společenství vyhotovit vyúčtování v tomto případě není. Souhlasíte? Ale co kombinace případů.

Pan lake uvádí sice právně správné, ale prakticky použitelné rady pouze v ideálním případě. Tazatel má zřejmě na mysli obvyklý případ, kdy dojde ke změně majitelů a SVj se o tom dozví se zpožděním. Navíc SVJ nemusí být informováno o nové adrese původního vlastníka a nemá komu přeplatek vracet a už vůbec neví na koho se obracet v případě nedoplatku. Navíc už nemá žádnou páku na původního vlastníka, aby peníze vrátil, pokud ho vůbec dožene. Z toho důvodu je účelné stanovit zálohy tak, aby byl přeplatek. Dále se řídit radami pana lake.

Koupě bytu se pohybuje v milionech, tak by neměl být problém, aby na sebe převedli i práva a závazky z vyúčtování služeb. Jde o pár stokorun. Neporadím ale, jak toho dosáhnout.

Jirka

Z toho důvodu je účelné stanovit zálohy tak, aby byl přeplatek.

Nelze. Zálohy na služby se stanoví ve výši předpokládaných nákladů. Nemohou sloužit jako rezerva pro Vámi zmíněný případ při převodu jednotky.

Právě že se jedná o předpokládané náklady. Jestli máte lepší nápad, proč ho nesdělíte?

Jirka

Zálohy na služby se stanoví ve výši předpokládaných nákladů.

Jakkoli jinak stanovené zálohy na služby je člen oprávněn reklamovat a s reklamací uspěje.

Např. zde doporučovaný postup: Měsíční záloha = roční náklady / 10 je obecně vadný (není-li nějaký důvod očekávat nárůst nákladů o 20 %).

Pro Jirku Kruppa:

Pokud jsou zálohy stanoveny tak, aby vznikl přeplatek, pak nejsou stanoveny ve výši předpokládaných nákladů (jsou stanoveny příliš vysoko, navýšeny právě o ten předpokládaný přeplatek).

U nás vždy zálohy počítáme dle skutečné spotřeby minulý rok PLUS dejmetomu 5%. Zahrne se do toho každoroční zdražení energií a služeb a navíc a to především to naprostá většina lidí přijímá kladně právě kvůli přeplatkům!

Pokud někomu za rok vracíme pár tisíc je rád pokud se mělo pár tisíc doplácet byl to u některých lidí veliký problém.

Dokonce jsou i tací co přijdou, že chtějí dobrovolně zálohu ještě o nějakou stovku zvýšit.

Předseda

Náš výbor se vždy obává, že přijde mimořádně krutá zima. Je lepší být opatrný, než zůstat bez prostředků. U koho by podle Vás člen s reklamací uspěl?

Jirka

pane „Jiří Kruppe“

• cit.„…Náš výbor se vždy obává, že přijde mimořádně krutá zima…“
  • u nás bývalo bylo, že se náš Výbor také „obával“ kruté zimy.
    Bohužel namísto zimy přišel nový mimořádně krutý (=zákona znalý) Vlastník s právnickým psem bez vodítka a poté co se s Výborem nedohodl – stanovil si zálohy sám tak, aby „byly ve shodě se stanoveným účelem“ a NE ABY VÝBOR nezůstal „bez prostředků“ a byl v klidu.
    Výši záloh totiž do té doby zcela drze pravidelně stanovoval ve výši >40% tak, že nejnižší roční vratka byla >20.000 – jen u neplatičů byla nižší.
    
    pokud Vás zajímá jak stanovit „zálohy ve shodě se stanoveným účelem“ – inspirujte se (i pro ostatní energie) v §6/4 Vyhlášky-372
    
    
• cit.„…U koho by podle Vás člen s reklamací uspěl…“
  • u soudu – poté co by částku záměrně předepisovanou od SVJ v neodpovídající výši začal platit ve výši „spočtené jím samým“ a Vy (SVJ) by jste se u soudu domáhali, aby platil Vaši „přiměřenou výši umocněnou panickým strachem z kruté sibiřské zimy“…
    
    
• cit.„…Navíc už nemá žádnou páku na původního vlastníka, aby peníze vrátil…“
  • …a proto tuto „páku“ ve Vašem SVJ uplatňujete na nového Vlastníka. Pokud je práva neznalý – třeba Vám to zblajzne a zasanuje nedoplatek předchozího majitele.
    Třeba nějaký nový Vlastník ani u Vás nebude hloupý …

lolek

A to jste celé roky čekali až přijde tento vlastník ? Tady rozdáváte rozumy a sám jste toto trpěl ? A nebo jste sám členem toho výboru ?

PS: příští rok se zvedá DPH tak si nezapomeňte o 4% také zvednou zálohy.

Pane Lolku, zřejmě píšeme každý o něčem trochu jiném. Vy o přeplatcích vyšších než 40% a vratkách vyšších než 20 tis. Dále o snaze vlastníka dohodnout se na snížení záloh. Já jsem takovéto přeplatky nedoporučoval a s nespokojeným vlastníkem bych se vždy snažil dohodnout. Na mírném a rozumném přeplatku však trvám. Je to lepší, než v případě potřeby obcházet nájemníky s čepicí. O sanování přeplatku předchozího majitele taky řeč nebyla.

Jirka

pane „Jiří Kruppe“

• cit.„…zřejmě píšeme každý o něčem trochu jiném…“

  • pokud jde o Váš příspěvek a moji reakci na Váš příspěvek vůči tazateli – pak ANO.

    Dle mého názoru není Téma o tom jak je cit.„..účelné stanovit zálohy tak, aby byl přeplatek…“ ale o tom cit.„…Je společenství povinno provést při změně vlastníka vyúčtování služeb?…“.
    Zde bych se shodnul s názorem „tpd“ a to, že Vyúčtování TEP a TUV (ale i všech ostatních služeb) je možné až po dodání dodavatelských faktur a to do termínu dle §7/1 Vyh-372

  • pokud jde o Váš příspěvek a moji reakci na Váš příspěvek – pak NIKOLI.

    Já s Vámi nejsem ve sporu. Vy popisujete svou realitu. Já zase realitu svou. O Vaší snaze „dohodnout se“ nepochybuji – ale sem na Portál nepíší jen TI co se dohodli nebo jiným kompromisem vyřešili „svůj problém“ ale také ti zoufalí, kteří již hledají jen „právní klacky“.

    Ten Vlastník o kterém jsem mluvil měl přeplatky nastaveny na +4% (oproti všem ostatním jak jsem uvedl (+40%)) – ani tak SVJ neuspělo – protože ve sporu NEPROKÁZALO, že jsou "ve shodě se stanoveným účelem“ – a jako vodítko sloužil právě zmíněný §6/4.
    Nechám jen na čtenářích zda můj popis jedné reality odmítnou nebo se zamyslí.
    
    

• cit.„…O sanování přeplatku předchozího majitele taky řeč nebyla…“

  • ano to jsem nějak přestřelil. Omlouvám se.

lolek

Jirko, to nic, klídek. To si jen lolek hraje na lakeho. Sice blbiny, ale pěkně podložené paragrafy.

Dobrý večer všem. Vážení, jsem dost překvapen, co se zde dočítám.Ze všech příspěvků (jestli dobře čtu a dobře chápu)zde uvedených vyznívá, že zálové platby by se měly týkat jak pro SV tak pro TV. Mám za to, že spotřebu vody (S+T) si hradí každý sám.Do „služeb“ snad spadá pouze el. za výtah a chodbové světlo. A že tu je dost široká polemika na téma úhrady od odchozího majitele bytu, který to nikomu neohlásil,je považováno za špatné z pohledu „neuvedení“ povinnosti nahlásit změnu maj.bytu ve stanovách Společenství. Co vím, tak to v našem okolí nikdo nemá.Jinak požadovat vyšší zálohy pro zajištění plateb za služby považuji rovněž za nesprávné, jak to zde je již uvedseno v jednom příspěvku.Tak toto jsem měl zde zájem napsat.Jestli vše chápu nesprávně, omlouvám se každému. Veselý.

• cit.„…zálové platby by se měly týkat jak pro SV tak pro TV…“
  • zálohové platby se tedy alespoň u nás skládají z částky „na správu“ a „na služby“ a předepsaná je sumačně (na předpise je samozřejmě rodělena)
    
    
  • službou je nepochybně i „zajištění dodávky vody“ (§9a/1 ZoVB) s důrazem na slovo zajištění. SVJ tedy není dodavatelem (neprodává vodu) ale pouze zajišťuje její dodávku Vlastníkům a ve smyslu fakturace a dohod s dodavatelem (§2/5 zák. 274/2001).
    
    
  • protože službu zajišťuje SVJ – používá stanovená měřidla (vodoměry) na jejich ropočet. Součet odečtů vodoměrů ale skoro nikdy nedosahuje hodnoty fakturačního vodoměru. A proto Váš předpoklad cit.„…Mám za to, že spotřebu vody (S+T) si hradí každý sám…“ je poněkud nepřesný

lolek