vyúčtování tepla
Dle vyhl. č. 70/2016 Sb. je dodavatel tepelné energie atd… Vznáším dotaz: kdo je povinen konečnému odběrateli tepla zpracovat vyúčtování? Teplo odebíráme z blokové kotelny, která není ve vlastnictví SV,nebyla předmětem privatizace obecních bytů a zůstala ve vlastnictví radnice. V Prohlášení vlastníka je uvedeno, že …technologické zařízení kotelny umístěné … není předmětem převodu a zůstává i nadále ve vlastnictví Městské části…Vyúčtování služeb nám dělá správce na základě smlouvy mezi SV a správcem, ale vyúčtování za spotřebu tepla nám dělá další smluvní organizace, která nám namontovala poměrové indikátory na radiátory. Toto vyúčtování je na jedné stránce s 10 řádky a nesplňuje požadavky, které klade výše cit. vyhláška, není přehledné, srozumitelné, neuvádí jednotkové ceny,DPH atd.Správce se vymlouvá, že SV má na spotřebu tepla smlouvu s tímto zpracovatelem a nikoliv s ním,on že mu předává pouze celkovou fakturu, kupní smlouvu na cenu tepla za GJ a přehled bytových a nebytových prostor, takže nám také některé věci, zejména cenu, neumí vysvětlit.Kdo tedy má vyhotovovat vyúčtování spotřeby tak, aby bylo všem jasné kolik a proč platí?
Vladane, subjektem povinným vypracovat vlastníkům jednotek (příjemcům služeb) řádné roční vyúčtování všech poskytovaných služeb je správce vašeho domu, tedy SVJ, které za účelem správy domu vzniklo a má správu domu zajišťovat. Pouze s touto právnickou osobou jsou vlastníci jednotek ve vztahu, coby její členové. Pokud se kdokoli jiný podílí na vyhotovení ročního vyúčtování služeb, pak tak činí jako subdodavatel na základě nějakého smluvního vztahu s vaším SVJ, ale vůči těmto subjektům vlastníci jednotek (příjemci služeb) nejsou v žádném vztahu.
Co je správce domu = SVJ povinen uvést v řádném ročním vyúčtování služeb je stanoveno ve vyhlášce č.269/2015 Sb. Pokud dokument vyúčtování nesplňuje veškeré náležitosti vymezené zmíněnou vyhláškou, není vyúčtováním řádným a správným a tudíž ani není splatným. Zákon 67/2013 Sb. v platném znění vám dává možnost v § 13 pokuty, kterou je vaše SVJ povinno zaplatit za každý den prodlení s řádným vyúčtováním.
Není pravdou a to z důvodu zák.č. 89/2012 sb.- Společenství nemůže vykonávat správu jednotek dle § 1194 odst.1
Společenství je kompetentní pouze v společných prostorách domu !
anonim
Děkuji, já si to myslel, výbor to ví asi taky, ale napsal mi, že tam není nikdo, kdo by tomu rozuměl, ať se obrátím na správce a nebo to dám k soudu.
Já Vám cvičně rozúčtuji, pošlete mi data v excelu:
Za SVJ:
- Celkový náklad určený k rozúčtování za ZO
- Procentní poměr základní a spotřební složky např. ZS:SS 40%:60%
Za každou jednotku:
- Kód (identifikátor) jednotky
- Plocha topná m2
- Počet dílků spotřeby (náměry odečtu spotřeby).
Děkuji AsiTak, to je to, co nemám, tak to nemohu poslat. Dle správce (a výboru) nemám právo nahlížet do vyúčtování ostatních jednotek. Ze svého vyúčtování znám jen: vytápění celkově 942 854,18, měřidlo, podíl % na objekt 100% /máme ale 40%:60%, celková Mj 1489GJ,na objekt 3 975 cena/Mj 633,21. Celkově zálohy.. a mám přeplatek, takže o co mi jde!!Z podkladů subdodavatele jsem se dozvěděl, že mám dílků 1.284.789 S nějakým korekčním indexem, který je prý tajný, k tomu se vztahuje 20% pokuta za to, že jsem „topil málo“ a moje konečná cena, ale nikdo mi neumí vysvětlit jak se k ní přišlo. Zrovna tak mi nikdo nechce říci,kolik jednotek je zatíženo těmi 20% a nebo více,protože topili moc.O kolik mi to navýšilo cenu? Jsme zateplený dům,máme novou fasádu, takže proč pokuty? Nemáme žádný průměr či jednotkovou cenu, ze kterých se dá vycházet. U ostatních služeb – výtah, úklid, atd.mám cenu stanovenou v evidenčním listu, tak to jde přepočítat, ale vytápění se absolutně nedá zkontrolovat.Proč se vydávají vyhlášky jak má co vypadat, když je nikdo neplní? Oni vědí, že jsme staří a k soudu nepůjdeme, proto se tak chovají.
Pokračování:
http://www.portalsvj.cz/…epla-priklad
Vyúčtování tepla, příklad, pokračujme! Pane alias vladan,
Předpokládal jsem jistou spolupráci, že budete pokračovat
k přepočítání vyúčtování tepla vaší jednotky dle uvedeného
příkladu zejména v případě ujištění, že ve vašem případě
potřebná data tvoří povinná data vyúčtování (jsou to buď data SVJ nebo
vaší jednotky), data žádného jiného vlastníka nepotřebujete!
Pokud vám chybí údaj Ux, označený jako vstup, pak podle odkazu na
vyhlášku můžete tento nedostatek reklamovat! Údaje příkladu a §6
vyhlášky 269/2015 Sb.
§ 6 Vyúčtování nákladů na vytápění … příjemcům služeb Ve
vyúčtování poskytovatel služeb, kromě náležitostí stanovených
zákonem, uvede:
- za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepla na vytápění (U1 v Kč a U2 v Gj) ,…
- za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepla na vytápění (U3 v Kč/GJ) ,….
- za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na vytápění (U1)…., podíly základních a spotřebních složek nákladů na vytápění (U4, U5 v %), (U6, U7 v Kč) … v % a v Kč,
- … a započitatelnou podlahovou plochu zúčtovací jednotky (U8 m2) a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb v m2 (U17 m2), …, součet skutečných a přepočtených náměrů instalovaných měřidel … pro rozdělování nákladů na vytápění zúčtovací jednotky (U9 v Q) a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb (U18 v Q, U27 v Q), ….
- měrnou spotřebu tepla na vytápění za zúčtovací jednotku v zúčtovacím období vyjádřenou v GJ na m2 započitatelné podlahové plochy (U12 v Kč/m2, U12/U3 v GJ/M2)
- podíly nákladů připadající na příjemce služeb s uvedením základních složek (U19 v Kč), spotřebních složek (U26 v Kč) a celkových nákladů (U24 v Kč), a to zvlášť na vytápění , ….,
- koeficienty (U28) a součinitele použité pro přepočty … pro
přepočty odečtů měřidel (U27 v Kč) podle zákona o metrologii
nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění u příjemce
služeb.
Dokončený příklad může být poučný nejen pro vás ale i pro ostatní, kteří hodlají reklamovat vyúčtování tepla aniž by prezentovali vlastní neznalost metodiky a ptali se na údaje které mají už spočítané nebo jsou spočitatelné z dostupných dat.
Podle vyhlášky č. 269/2015 Sb. musí vyúčtování obsahovat:
"§ 6 Vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody příjemcům služeb
Ve vyúčtování poskytovatel služeb, kromě náležitostí stanovených zákonem, uvede
- za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepla na vytápění, spotřebu tepla na ohřev vody v GJ a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé vody,
- za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepla na vytápění a tepla spotřebovaného na ohřev vody v Kč/GJ a vody spotřebované na poskytování teplé vody v Kč/m3,
- za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na vytápění a na teplo spotřebované na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody, podíly základních a spotřebních složek nákladů na vytápění a nákladů na teplo spotřebované na ohřev vody v % a v Kč,
- podlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochu zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb v m2, v případě poskytování teplé vody průměrný počet osob rozhodných pro rozúčtování služeb a za celou zúčtovací jednotku v zúčtovacím období, součet skutečných a přepočtených náměrů instalovaných měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb, součet náměrů instalovaných vodoměrů za zúčtovací jednotku a náměr instalovaných vodoměrů teplé vody v bytě či nebytovém prostoru příjemce služeb a ve společných prostorách zúčtovací jednotky rozúčtovávaných přímo mezi jednotlivé příjemce služeb podle evidence spotřeb v m3, hodnoty podílu nákladu příjemce služeb na vytápění, teplo na ohřev vody a na vodu v teplé vodě,
- měrnou spotřebu tepla na vytápění za zúčtovací jednotku v zúčtovacím období vyjádřenou v GJ na m2 započitatelné podlahové plochy,
- podíly nákladů připadající na příjemce služeb s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na vytápění, na teplo na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody,
- koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru a pro přepočty odečtů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění u příjemce služeb."
Vyúčtování a splatnost přeplatků a nedoplatků, nahlížení do podkladů k vyúčtování a vypořádání námitek řeší zákon č. 67/2013 Sb. v § 7 a8:
"§ 7 Vyúčtování a splatnost přeplatků a nedoplatků
(1) Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.
(2) Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.
(3) Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.
§ 8 Nahlížení do podkladů k vyúčtování a vypořádání námitek
(1) Na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů.
(2) Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky."
Neobsahuje-li vyúčtování všechny výše uvedené údaje, můžete podat reklamaci (podání námitek). Pokud by SVJ nevyřídilo dle uvedených lhůt vaše námitky, můžete vůči němu uplatnit pokutu podle „zákona č. 67/2013 Sb. § 13 – Pokuta za prodlení s nepeněžitým plněním“
Vladane, pokud se týká principu rozúčtování tepla, pak když si přečtete vyhlášku, kterou jsem vám uvedl v prvním příspěvku, lze z ní v podstatě vyčíst, postup, podle kterého by mělo být vyúčtování tepla pro vytápění provedeno. Totéž mimo jiné platí i pro vyúčtování teplé vody. Pokud mi pošlete kopii vašeho vyúčtování na : provozdomu@seznam.cz tak vám tento dokument mohu překontrolovat, pakliže nemáte důvěru v jeho správnost.
Hovoříte o nějaké pokutě, což je poněkud zavádějící pojem. Je vhodné si uvědomit, že existuje pojem měrné teplo, které se pro váš dům (zúčtovací jednotku) vyjadřuje v množství tepla připadající na jeden metr čtvereční započitatelné podlahové plochy, tedy v GJ/m2. Aktuálně platná vyhláška v podstatě určuje, že výše tohoto měrného tepla vypočteného pro danou jednotku v domě se pohybuje v rozmezí mínus 20% až plus 100% měrného tepla vypočteného pro zúčtovací jednotku (váš dům). Jestliže jste množstvím spotřebovaného tepla za zúčtovací období ve vaší jednotce pod limitem 80% měrného tepla zúčtovací jednotky, pak vám na tuto hodnotu = spodní mez je teplo dopočítáno, což nesprávně považujete za pokutu, ačkoliv se to jako sankce jeví.
Pokud by se všichni vlastníci jednotek v domě chovali rozumně a nakládali s teplem efektivně, pak by k žádným nežádoucím dopočtům nemuselo docházet. Ale jsme ve tam, kde jsme a jak se říká, starého psa už novým kouskům nenaučíme, tudíž je-li s teplem nakládáno nerozumně a v podstatě se v průběhu topné sezony vypouští neefektivně ven okny a dveřmi, nad limit rozumného větrání, pak se hodnota měrného tepla pro takový dům postupně zvyšuje. Ovšem na druhou stranu je potřeba chápat vyhláškou stanovené limity, jako účelové, proti vlastníkům, kteří ve svých jednotkách netopí a tzv. vysávají teplo z okolních jednotek, protože své jednotky pronajali např. pro skladování nejrůznějšího zboží pro e-shop a podobně.
Mohl byste nám všem vysvětlit, co znamená chovat se rozumně a nakládat s teplem efektivně? Moje chovat se rouzmně a nakládat s teplem efektivně bude zcela jistě jiné než vaše. Vyhláška založená na tomto principu, který nelze objektivně definovat je přiblblá. Aktuálně platná vyhláška, která určuje, , že výše měrného tepla vypočteného pro danou jednotku v domě se pohybuje v rozmezí mínus 20% až plus 100% měrného tepla vypočteného pro zúčtovací jednotku pro dům je přiblblá. Víte, co to je za rozsah mínus 20% až 100%? Tak v reálu nelze byty vytápět. To není technicky možné, toto může vymyslet jenom právník teoretik.
Píšete, že „Víte, co to je za rozsah mínus 20% až 100%? Tak v reálu nelze byty vytápět“
Ve skutečnosti se to běžně děje, že po prvním propočtu rozúčtování se vyskytnou podlimitní výsledky(pod 20% průměru na m2) či nadlimitní (nad 100% průměru na m2). Že by k tomu nemělo docházet při správně vyladěném topení a nastavení odpovídajících korekcí je jiná věc.
Píšete: „Že by k tomu nemělo docházet při správně vyladěném topení a nastavení odpovídajících korekcí je jiná věc“. To je ale jen teorie. Když máte dům, kde zhruba polovina vlastníků topí (má odečty na IRTN) a druhá polovina netopí,nebo minimálně, tak prostě podlimitní výsledky budou vždy. Máme odečty na byt.jednotce běžně 0, 0 a v jednom pokoji minimální odečet (většinou u prostředních bytů kterými prochází stoupačky)
ik, máte plné právo této problematice nerozumět, stejně jako já, ale vězte, že to, co se děje v naší republice ohledně úspor tepla, asi není tak úplně v pořádku. Najděte si na tzb-info články např. Jiřího V. Ráže, DiS., jeden link přikládám: https://vytapeni.tzb-info.cz/…tody-selhaly, možná pozměníte názor, zda lze topení „vyladit“. Stačí jen číst, nemusíte studovat a rozumět – i tak je tam pro do problematiky nezasvěceného čtenáře informací docela dost. Osobně mám takový dojem, že v ČR nadšení pro úspory tepla skončily u zateplení a výměn oken. V „našem“ domě mi stačí v topnou sezónu sejít do sklepa, kde máme doslova tropy. Zdá se mi proto, že další opatření mimo „revitalizace“ už asi tolik dodavatelům nesypou. Pan Ráž, nevím, zda zrovna v tomto článku, na tyto praktiky bez servítků poukazuje též. Zákonodárci svými výmysly výpočtů a měření-neměření tomu pak nasazují korunu. Problémem je, že nikdo nikoho nenutí vytápět opravdu hospodárně. Mám tak trošku podezření, že kdyby se naše příbytky začaly vytápět hospodárně, prodavači zázraků, tj. včetně rozúčtovatelů, by měli „po ptákách“ a my měli jednoduchou kontrolu vyúčtování, a dost možná by to šlo i bez korekcí.
Mám na vás ještě prosbu. Kdysi jste zde psala o soudu ohledně vytápění (šlo možná i o korekce) a slíbila, že dáte vědět, jak dopadl. Mohla byste se, prosím, podělit o informace? A ve zkratce i nastínit, oč tenkrát šlo.
Samozřejmě, že problematice nemůžu rozumět, protože se tímto oborem činnosti neživím. Ale trvám si na svém. Proč? Když v letech 2011 –2012 byly v domě neustále dohady že někdo topí moc, někdo málo, proč já to mám za něho platit (máme smůlu, že jsme poměrně malé společenství, kde si většina tyká, protože už spolu bydlí v domě od 60tých let). Proto jsem vzala za tyto dva roky náměty z IRTN, zpracovala je do exelovské tabulky a spolu s kopiemi faktur konečného vyúčtování je předala ing. Zuntovi, který vypracoval pro náš dům energetický posudek s výsledkem, že „50% jednotek vyúčtování zvýhodňuje a 50% vyúčtování poškozuje“. Tehdy ještě platila vyhl. 372, ale náměty IRTN v jednotlivých bytech se i za platnosti nové vyhlášky nemění (máme přehled, protože již cca 10 let si toto evidujeme). Jak mě kdysi řekli na naší teplárně, kdyby všichni topili alespoň trochu ve všech místnostech, tak dům bude mít stálou tepelnou stabilitu a v závěru protopíte jako celek méně. A k tomu soudu – náš právní zástupce formou platebního rozkazu požadoval uhradit špatné vyúčtování nás 3 vlastníků, kteří jsme neuspěli s reklamací, a soud jsme vyhráli, platební rozkaz byl vydán a po vydání plateb.rozkazu nám byl rozdíl za 3 roky zpětně vyplacen.
To si nerozumíme. Já psala o „vyladěném topení“, vy píšete, že trváte na něčem, protože jste sledovala a zapisovala náměry do Excelu a pak nechala zhodnotil ing. Zuntovi, který to zhodnotil tak, jak si to zasloužilo. Ale já tomu výsledku hodnocení ing. Zunta rozumím tak, že vaše soustava vytápění je „nevyladěná“, ne? Že vy jste ten článek ani nepřelétla očima?
Řeč a diskuse zde v tomto vlákně se stočila ke správně vyladěnému topení. Vyladěné „topení“ poběží „samo“, tak nějak jako autopilot, to je jedna z možností současnosti, na kterou ale asi nikdo z realizátorů neslyší, protože bychom nejspíše opravdu začali nebezpečně šetřit – nebezpečně pro dodavatele řady současných zdánlivě nenahraditelných služeb.
Už jsem zde dříve psala, jsem sice laik jako vy, ale asi odvážnější, že by možná pro začátek stačilo na ;-) „cirkulačním vodovodu“, jak jej nazývá p. Ráž, zafixovat termostatické hlavice na projektovanou teplotu. Od 22 hod, je povoleno vytápění omezit, viz vyhl. 194/2007 Sb., § 2/9, takže i ti, kteří mají problém spát v místnosti ;-) přetopené na 20°C by si vlastně přišli na své. Ti ostatní by si museli (za své peníze) přitopit např. přímotopem. Nebo nastartovat zdravější životní styl. Těch 20–21°C projektované teploty je vlastně garance od „výrobce“, nevím, proč vůbec můžeme do vytápění v dnešní kybernetické době zasahovat a vytvářet tím problémy jiným a stejně tak nevím o důvodech, proč by toto řešení mělo být neschůdné. Vždyť každý by dostal, co je mu projektem slíbeno. Rozúčtovávat by se pak dalo opět podle plochy a tím pádem i jednoduše kontrolovat.
Misme, a co takhle vypnout topení a topit si přímotopy podle vlastního uvážení. Podle vyší logiky by pak topení nic nestálo.
Asi špatně čtete, o tom, že by topení nic nestálo, jsem nepsala. Naopak, jak se dívám, uvedla jsem „za své peníze“. Příště se lépe soustřeďte na čtení. Kromě toho píšete, podle mého názoru, hloupost. Centrální vytápění je v bytových domech určitě praktičtější než lokální topidla.
Poslední komentáře