Vytápění
Dobrý den, jsme SVJ o 6-ti bytových jednotkách. 3 bytové jednotky jsou napojeny na společný kotel a 3 bytové jednotky mají vlastní zdroj tepla, ale těmito byty procházejí rozvody tepla(stoupačky). Lze nějak v procentech stanovit, kolik bude činit základní složka a spotřební složka na vytápění? Nyní máme nastaveno základní složka 20 % (6 bytů) a spotřební složka (3 byty).
Děkuji za odpověď Mrenica
Pane Mrenico,
omlouvám se. My jsme se zde zabrali do diskusí o obecných právních a technických problémech. Vy ale potřebujete jednoduchou odpověď na Váš praktický dotaz. Pokusím se Vám poradit. Prosím sdělte mi pro začátek tyto údaje:
| 1 | počet bytů s radiátory a stoupačkami | |
| 2 | počet bytů s radiátory a bez stoupaček | |
| 3 | počet bytů bez radiátorů a se stoupačkami | |
| 4 | počet bytů bez radiátorů a bez stoupaček | |
| 5 | podlahová plocha všech bytů (součet m2) | |
| 6 | podlahová plocha společných prostorů domu (součet m2) |
Byty s radiátory jsou pouze ty napojené na společný (centrální) rozvod ústředního topení. Radiátory připojené k etážovým bytovým rozvodům nás nezajímají. Děkuji.
Justitianus
Pane Justitiane,
údaj o stoupačkách, který zjišťujete u tazatelky, je pro věc nepodstatný. Stejně tak je pro věc nepodstatná i podlahová plocha společných prostorů domu (součet m2).
Podlahová plocha všech bytů (součet m2) sama o sobě nic nevypovídá.
Není zřejmé, jak se dospělo k stavu, kdy část bytů je vytápěna společně a část individuálně. Pokud došlo k odpojení třech bytů, které následně přešly na individální kotle, pak se domnívám ,že se uplatní pravidla dle vyhlášky č. 269/2015 Sb., zejména § 5 odst2)
"(2) Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu vytápění rozúčtovává poskytovatel služeb základní složku nákladů na vytápění podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce; "
To znamená, že odpojené byty platí jen základní složku. Byty na společném kotli platí základní i spotřební složku.
Přitom dle § 3 (1) Základní složka nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce činí 30 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. Výši základní složky určí poskytovatel služeb.
Pan Jan77 předpokládá, že k odpojení některých bytů došlo legálně (tj. se souhlasem stavebního úřadu a se souhlasem všech vlastníků). Na tom staví svou odpověď, že odpojené byty hradí pouze základní složku, a legálnost odpojení předpokládá i jím citovaná vyhláška.
Došlo-li ovšem ke svévolnému (nelegálnímu) zásahu do společné otopné soustavy, vychází se pro účely rozúčtování i nadále z právního stavu, tj. jako by byty byly i nadále připojeny. Kromě toho je na místě požádat stavební úřad, aby nařídil odstranění nepovolené stavby / nepovolené stavební úpravy.
Pokud si snad tazatelka není jista legálností odpojení, tj. neví, jak se dospělo k současnému stavu, nechť si na stavebním úřadě zjistí právní stav vytápění domu a odpověď zde uvede.
Byty odpojené od ústředního topení se zde opakovaně řešily, právně je věc jasná.
Já se domnívám, že k žádnému „odpojení“ bytů nedošlo. Ty byty jsou i nadále vytápěny s pomocí svislých trubkových otopných těles (říká se jim lidově „stoupačky“).
Jak platí u každého otopného tělesa, musí i na neizolovaných stoupačkách být osazeny indikátory. Tuto povinnost ukládá SVJ § 7 odst. 4 zákona č.406/2000 Sb.. Jestliže tato zákonná povinnost není splněna, pak je porušován zákon ze strany SVJ.
Podle § 7a vyhlášky č. 194/2007 Sb. platí, že „[z]ařízením pro rozdělování nákladů na vytápění je indikátor pro rozdělování nákladů na vytápění místností otopnými tělesy instalovaný na každém otopném tělese“. Výjimka z povinnosti instalovat indikátory je pouze pro případy, kdy se v budově neprovádí rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění (§ 7a odst. 4 vyhlášky).
Justitianus
IRTN (indikátory) instalované i na stoupačkách zde již prosazoval a nafotil lake. Přesto se nezdá, že jde o rozšířenou praxi.
Jste ochoten a schopen, pane Justitine, instalaci IRTN na stoupačky prosadit? Jak?
Není sporu o tom, že stoupačky mají neregulovaný a neregulovatelný topný výkon a jejich podíl na celkovém topném výkonu otopné soustavy je podstatný. Však se s ním také při projekci topné soustavy počítá.
Samozřejmě, i mně to přijde jako blbost. V jedné mísnosti máte typicky dvě stoupačky a jeden radiátor, takže by tam byly tři indikátory? Absurdní. § 7 odst. 4 zákona č.406/2000 Sb samozřejmě o trubkách nic nehovoří.
Máte pravdu že to psal už p Lake, ale je možné že Justitianus a Lake jedna osoba jest.
Jinak to vidí právníci a jinak to vidí technici. Zeptejte se techniků. Ze žádného technika nevypadne názor, že na stoupačce má být nějaký indikátor nebo jiné měřidlo, protože vyhláška jasně říká, jak se počítá odpojený byt. Technik by řekl: dávat indikátor na stoupačku je blbost,právník říká, že tam být musí. Proto právníci dělají při soudních jednáních o technických věcech různé obstrukce a soudy se táhnou léta. Technika je o faktech, právo je o kecech.
Jako příklad, že se počítá i s teplem dodaným do bytové jednotky stačí pohled na celkový výměr plochy, která se započítává k rozúčtování tepla. V některých koupelnách, jsou pouze stupačky a přesto se i tato plocha započítává do otopné plochy jednotky. Proč asi?
Anonymouse, je zjevné že se v problematice neorientujete. Otopná plocha je plocha povrchu otopného tělesa; tímto povrchem se předává teplo obsažené v topném mediu do vzduchu v místnosti.
Otopná plocha se nezjišťuje, ani se nepoužívá se pro rozúčtování nákladů na vytápění. Pojem „otopná plocha“ není ve vyhlášce č. 269/2015 Sb. uveden ani jednou.
Justitianus
- Pane *, napsal jste: „vyhláška jasně říká, jak se počítá odpojený byt“.
Byt ve kterém topí stoupačky není ovšem byt „odpojený“!
Je to byt, ve kterém některá topná tělesa byla sice odstraněna, ale jiná topná tělesa tam zůstala a stále topí, 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu, bez jakékoliv regulace.
Jmenovitý výkon těchto topných těles je možné vypočítat (odkaz na tabulku která to vyčíslí jsem zde uveřejnil). Tepelný spád se dosadí shodný jako u ostatních otopných těles v domě. Není to žádná raketová věda.
Ostatně tyto výpočty provádí každý projektant ústředního topení každodenně: Podle tepelné ztráty místností navrhuje do projektu výkon otopných těles a při tom samozřejmě bere do úvahy i stoupačky jako otopná tělesa. Jiný postup výpočtu ÚT by byl chybný.
Když si přečtete vyhlášku, pane *, najdete to tam: Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 269/2015 Sb. platí, že vytápěním [je] ústřední vytápění pomocí otopné soustavy ovlivňující zúčtovací jednotku, kterou prochází, napojené na společný zdroj tepla.
Ve všech bytech v domě tazatele je ústřední vytápění napojené na společný zdroj tepla. Zcela určitě tato otopná soustava ovlivňuje zúčtovací jednotku, kterou prochází. Jsou tedy splněny všechny předpoklady z definice „vytápění“ uvedené ve vyhlášce č. 269/2015 Sb.
Zmínil jste se o tom jak prý „to vidí technici“. Domnívámm se, že nemáte pravdu. Za které techniky hovoříte? Technik zná druhou termodynamickou větu.
Technik-topenář vždy zahrne do výpočtu ÚT i vliv trubkových rozvodů topné vody. Zeptejte se některého technika.
Dokonce i vyhláška č. 372/2001 Sb. (účinná od 2002 do 2015) obsahovala návod pro případ, kdy v místnosti topí trubky: „Je-li v místnosti bytu či nebytového prostoru bez otopného tělesa neizolované potrubí vnitřního rozvodu tepelné energie (vertikální rozvody přívodní i zpětné, horizontální rozvody přívodní i zpětné, přípojky k otopným tělesům delší jak 0,5 m), zvýší se koeficienty stanovené dle počtu stěn o hodnotu navýšení stanovenou podle vzorce [následuje vzorec a popis výpočtu].“.
Tento výpočet vlivu trubek si do vyhlášky nevymyslel nějaký právník. Byl to technik. A ten výpočet vlivu trubek vychází z fyzikálního principu druhé věty termodynamické: „Při styku dvou těles, která tvoří izolovanou soustavu, bude teplo samovolně přecházet z tělesa teplejšího na těleso chladnější.“. Fyzikální principy není třeba soudu prokazovat. Neizolované stoupačky jsou otopným tělesem jak pro technika, tak pro právníka.
A toto platí i v domě tazatele.
Justitianus
No jo, jenže pak je nějaká část IRTN na radiátorech k nepotřebě, když typicky ve spodních bytech ve 2.NP není nutné ani zapínat radiátory a teplota je 20°C (mají vytápění podlahy z 1.NP, i stropu i stoupačkou 24×7.
Tak co navrhujete mistře J.?
Anebo to má (vy)řešit pouze základní ta složka, 40 % podíl podle podlahové plochy?
Celé to rozúčtování je taková trochu chiméra.
- někdo na tom dobře vydělává – firmy zabývající se rozúčtováním
- někdo to musí zaplatit – to je vlastník bytu
- že to v podstatě nejsou skutečné a reálné hodnoty, ale pouze jakési odhady, přepočty a jiné pikošky – nevadí. Na ty dole musí být nějaký bič, musí je někdo srovnat, jinak by si příliš vyskakovali a dělali by problémy. A to nelze dovolit.
- No a nějak se to v těch domech rozpočítat musí, to je taky fakt.
Zcela souhlasím s panem *. Celé rozúčtování s pomocí indikátorů pouze na NĚKTERÝCH otopných tělesech je chiméra. Je to podvodná hra na „spravedlnost“ za podmínek, které spravedlnost vylučují.
Skutečně je to tak, že radiátor může být chladný a stoupačky topí dostatečně. (Tak je tomu v mém bytě v ložnici, a taky v kuchyni. Náměry v těch dvou místnostech mám každoročně NULA.) Stoupačky nenačítají žádné dílky, protože na nich není – kdoví proč – žádný indikátor.
Jediný celkem spravedlivý způsob rozúčtování je denostupňová metoda: měří a integruje se teplota vzduchu někde v chodbě uprostřed bytu. To se porovnává s vnější teplotou. Na radiátorech ani na stoupačkách žádné indikátory nejsou.
Justitianus
„Stoupačky nenačítají žádné dílky, protože na nich není – kdoví proč – žádný indikátor.“
Nepsal jste, že se IRTN osazují i na stoupačky? Teď píšete, že na stoupačkách indikátor není.
Jestli jste videl IRTN na stoupackach, tak poslete foto.
To by cely odecet zdrazilo na 1,5 az 2,5 nasobek stavajicich nakladu.
K http://www.portalsvj.cz/…/vytapeni-11#…
Dotaz: A když bude někdo mít otevřené přes zimu ventilačky a v bytě ani nebude a topení pojede na max, tak to posihnete jak ?
Jo, ale když to lidi nechápou jak se to rozpočítává, tak nejsou ani dostatečně motivovaní konat hospodárně a jiné zase šetří nepřiměřeně.
Jak se dostat ke koeficientům (polohovým a jiným), to mě ve výsledku stálo asi 1,2 násobek ceny otopné sezony…
Ano, kterýkoliv a každý, protože právník si zákon vykládá z hlediska práva a technické záležitosti realizace mu unikají. O těch nemá ani páru.
PAne Jan77, on totiž § 7 odst. 4 zákona č. 406/2000 Sb. „samozřejmě“ nehovoří o trubkách, ale ani o radiátorech. Četl jste vůbec ten § 7?
Ustanovení § 7 odst. 4 zákona č. 406/2000 Sb. stanoví povinnost „ vybavit (…) každý byt a nebytový prostor přístroji registrujícími dodávku tepelné energie, kterými jsou stanovená měřidla podle zákona o metrologii anebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu“.
Chcete z toho tedy dovozovat, že na radiátorech nemusí být žádné indikátory, když zákon ty radiátory výslovně nezmiňuje? Vaše úvaha je absurdní.
Nás bude zajímat vyhláška č. 194/2007 Sb., která je prováděcím právním předpisem k zákonu o hospodaření energií. Vyhláška je v popisu umístění indikátorů mnohem konkrétnější a jednoznačnější než zákon:| 197/2007 Sb. § 7a Vybavení přístroji registrujícími dodávku
tepelné energie (1) V budovách se vnitřní rozvod tepla pro vytápění (…) vybaví v případě, že (…) vstupuje a vystupuje z bytu nebo nebytového prostoru v několika místech, zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění (…). |
Justitianus
A není náhodou základní složka 40% viz https://vytapeni.tzb-info.cz/…ke-republice
Nebo je mozne se dohodnout vetsinou hlasu na 20% zakladni slozky? Jeje to by se mi libilo, to by se mi hodilo :-))
Zavolej borcovi na https://zmena-vytapeni.cz/ a ten ti poradi :-) Sice prosoudil cca 800.000 Kc, ale mysli si, ze je v pravu. Jakoze nemusi platit zakladni slozku, kdyz odpojil radiatory.
Sice jsme mu tady radili, at plati alespon zakladni slozku, ale to on ne.
Jardo, vyhláška jasně stanovuje, že část základní složky vypočtená dle přílohy, platí na odpojené byty od vnitřního rozvodu vytápění. To jsou takové byty které nejsou vytápěné vůbec. Na byty které jsou vytápěné individuálně se pravidlo o placení části základní složky nevztahuje. Přečtěte si odstavec b) §2 vyhlášky 269/2015.
Cituji ho:
====== Pro účely této vyhlášky se rozumí
b) vytápěním ústřední vytápění pomocí otopné soustavy ovlivňující zúčtovací jednotku, kterou prochází, napojené na společný zdroj tepla; vytápěním není vytápění bytů a nebytových prostorů prostřednictvím samostatných etážových okruhů zásobovaných teplem z vlastních zdrojů tepla, používajících různé druhy paliv nebo elektřinu, ani vytápění prostřednictvím uzavřených okruhů, do nichž se dodává a měří teplo na základě smlouvy dodavatele přímo s příjemcem služeb,
Takže:
- vy nemáte stoupačky ÚT procházející bytem, odpojení ÚT jste realizoval mimo byt?
- podle tohoto jednoho odstavce, aniž jsem četl další odstavce se jeví pouze to, že pokud nemáte stoupačku bytem, pak nemáte vytápění podle tohoto předpisu :-)
je to celé poněkud zmatečné, soudci jsou … a většina sporů končí stejnak promeškáním lhůty, smírem, nekonáním, nikoliv relevantním rozhodnutím soudců, ti z… se tomu vyhýbají jak čert kříži.
Ne stupačky v bytě nemám. Ty jsou ve zdech. Já jsem jen reagoval ne to Vaše rýpnutí. Vy víte, že můj případ není zdaleka jen o základní složce.
„můj případ není zdaleka jen o základní složce“
Pane Paluško,
to my víme. Pokud jste demontoval i IRTN indikátory, potom hradíte stejně, jako byste neumožnil odečet IRTN indikátorů (demontáží jste znemožnil odečet IRTN indikátorů). Pokud byste byl IRTN indikátory nechal na místě, potom by patrně měly nulový náměr a hradil byste stejně, jako by radiátory byly připojené a IRTN měly nulový náměr.
Co na tom nechápete? Vaše kauza není složitá.
„3 bytové jednotky jsou napojeny na společný kotel a 3 bytové jednotky mají vlastní zdroj tepla“
To je stav právní (legální), nebo skutečný?
Stoupačky nejsou nic jiného než radiátory.
Rozdíl je ovšem v tom, že stoupací a vratné potrubí není osazeno termostatickými ventily. Jde tedy o neregulovaný zdroj tepla. Stoupačky topí 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu. Jejich tepelný výkon tedy může být vyšší, než by se zdálo z pouhého výpočtu výkonu trubkového radiátoru.
Topný výkon stoupací a vratné trubky je totéž co tepelná ztráta potrubí. To si můžete vypočítat zde: https://vytapeni.tzb-info.cz/…veho-prurezu.
Zjistěte si napřed pro jaký tepelný spád jsou stanoveny koeficienty výkonu radiátorů pod okny. Bývá to nejčastěji 75°C/65°C. Stejné hodnoty pak dosaďte do výpočtu stoupacího/vratného potrubí. Výsledek najdete v řádku „Tepelná ztráta potrubí bez izolace“.
Výsledné hodnoty trubkových radiátorů porovnejte s výkonem radiátorů pod okny. To vám dá přibližnou představu o tom jakým procentem se na vytápění podílejí stoupačky. Protože stoupačky jsou neregulované, bude to ve skutečnosti ještě o něco více.
Justitianus
Pokusím se o rozbor podle Vyhlášky č. 269/2015 Sb., ale půjdu na to od konce:
Jsem názoru, že stoupačky a vodorovné trubky s topným médiem zásobující otopná tělesa samy o sobě nejsou otopnými tělesy = Příloha 1. A. 2. b) říká: „Je-li v místnosti bytu či nebytového prostoru bez otopného tělesa neizolované potrubí vnitřního rozvodu tepla (vertikální rozvody přívodní i zpětné, horizontální rozvody přívodní i zpětné, přípojky k otopným tělesům delší jak 0,5 m), zvýší se koeficienty stanovené dle počtu stěn o hodnotu navýšení stanovenou podle vzorce…“ Rozlišují se zde pojmy „potrubí“ a „otopné těleso“ a mluvnicky to není souřadně.
Jednotky s vlastním topením, které ale sousedí s jednotkami napojenými na centrální zdroj tepla, se budou podílet na úhradě základní složky nákladů na centrální vytápění v poměru započitatelných ploch jednotek.
Započitatelné plochy nevytápěných místností se počítají podle Přílohy 1. A. 2. a) a b). Je to sice makačka, ale s přesnými plánky jednotek, prostorovou představivostí a trochou matematiky druhého stupně ZŠ se to zvládne.
Spotřební složka nákladů na vytápění se podělí pouze mezi vlastníky napojené na centrální zdroj.
Příloha 1. A. vyhlášky 269/2015 Sb. právě v bodě 2. b) pamatuje na průchod stoupaček (nevylučuje i cizí) nevytápěnými místnostmi a stanovuje vzorec upravující koeficient pro výpočet započitatelné plochy místnosti. Někdy vyjdou šíleně vysoká čísla, ale výsledek nesmí přesáhnout 1.0, což je koeficient stejný jako pro místnost s otopným tělesem v bytě (horší to už nebude).
Domnívám se, že pro stanovování koeficientu započitatelné plochy podle stěn sousedících s vytápěnou místností je jedno, zda tuto stěnu ohřívá těleso napojené na centrální zdroj, nebo těleso v bytě s vlastním topením.
Poslední komentáře