Úrok z prodlení za neuhrazenou zálohu

Vložil Markéta Gr., 11. Březen 2019 - 14:58 ::

Dobrý den, je oprávněné požadovat zákonný úrok z prodlení za neuhrazené zálohy (cca 6000Kč) v r.2018, když tato částka (neuhrazená záloha) není nedoplatkem, ale i přes neuhrazené 2 zálohy na konci roku, vznikl přeplatek za služby cca 60Kč? Přesto má SVJ nárok požadovat „úrok z prodlení“ za nezaplacené zálohy, které byly předepsány nad rámec předpokládaných a teď již i skutečných nákladů?

P.S.: O snížení záloh bylo loni včas požádáno, ale výbor zamítl bez řádného odůvodnění.

  • úrok z prodlení

Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

Vložil RD (bez ověření), 12. Březen 2019 - 21:58

Zdá se mi, že záležitost je docela komplikovaná. Za prvé, vlastník není oprávněn si sám určovat výši zálohy či se rozhodnout ji neplatit, i když se mu zdá, že již uhradil „dost“. Podle zákona o výši záloh rozhodne SVJ, potažmo shromáždění, nebo si její výši členové ujednají a měla by vycházet z předpokládaných výdajů. Nevíme co je v konkrétních stanovách SVJ, pokud však postupují podle zákona, rozhodne shromáždění a ne pouze výbor. (Pominu, že se od této praxe navrhuje ustoupit, protože nemá logiku, aby shromáždění rozhodovalo o částce, o které nemá smysl diskutovat, výdaje buď budou či nebudou.) Domnívám se proto, že tzv. žádost (podle mne spíše návrh) na snížení zálohy měl vycházet z existujícího rozpočtu na daný rok. Nick Pavel II zastává názor, že úroky z prodlení úhrady záloh lze vymáhat pouze za předpokladu, že je tak ujednáno ve stanovách. My máme ve stanovách pouze, že „vlastník je povinen hradit stanovené zálohy…a vzájemné vypořádání se provede do 30 dnů po obdržení vyúčtování“. Obecně se záležitost okolo neplnění závazků nyní řídí NOZ. Je tedy zapotřebí toto uvádět ve stanovách? I když netuším jakou formou výbor po vlastnici úrok z prodlení vymáhá, tak se domnívám, že obecně nárok na úrok z prodlení existuje do doby vyúčtování za daný rok za každou neuhrazenou zálohu samostatně (podle NV 351/2013 Sb. je to za druhé pololetí roku 2018 repo sazba 1% plus 8 procentních bodů). Netuším jak vysoká je to částka. Jednou jsme se zabývali myšlenkou úrok z prodlení uplatnit, když jeden vlastník byl v prodlení s několika sty korunami, ale byla tak korunová záležitost, že nestálo za to se tím zabývat a raději výbor tak dlouho za vlastníkem chodil, až to z něj vydoloval. Shrnu-li to z obou stran, musí být po právní stránce záležitost podrobně ošetřena v souladu s právními předpisy, až se mi to zdá docela složité. Na jedné straně musí být údajné rozhodnutí výboru právně podložené a vypočítané a na druhé straně – u vlastníka je nutné podrobně zdůvodnit, co případně které jsou podle něho ony plánované výdaje nadhodnocené, ale včas při stanovování výše záloh. Nelze však vzít právo do svých rukou, když mi druhá strana nevyhoví, a to je to, co M. udělala. Výbor jí nevyhověl, tak prostě stejně nezaplatila. I když si myslím, že je to na straně výboru kapric za ty jejich vzájemné dlouhodobější dohady, tak tazatelce nezbývá nic jiného, než nyní postupovat podle zákona a rozcupovat požadavek výboru na úrok z prodlení, pokud ten nepostupoval přesně podle právních předpisů.

Vložil Markéta Gr., 13. Březen 2019 - 9:07

Ano jsem si vědoma, že vlastník nemůže skoro nic…

Opakuji se: Výbor nesestavuje zprávu o hospodaření, ani rozpočet, nepředkládá ke schválení zálohy pro každé účetní období…v r. 2006 si schválili zálohu na služby 200Kč/os, přestože většina služeb se kalkuluje na BJ.

Jelikož mám 5osob, tak zálohy převyšují náklady. U plynu se snížili zálohy od dodavatele z 15tis/měs. na 8tis/měs., přesto výbor ponechal výběr záloh na 20tis/měsíčně – tedy 12tis leží každý měsíc na účtě. Výbor mi avizoval, že z přeplatků mých záloh budou hradit co se jim zalíbí (např. právníka, který odpovídá na mé reklamace..atd). A pokud nebudu souhlasit s vyúčtováním, mám je dát k soudu. Tedy jsem neměla moc možností, než snížit zálohy, aby přeplatek nebyl vysoký – jinak by byl cca 7tis. každý rok a oni by mi ho strhli za celou fakturu právníka, poštovné (i když vyžaduji komunikaci emailem). Přestože je to protiprávní – já bych pak musela SVJ žalovat.

Mám za to, že nevyhovění žádosti o snížení musí být zdůvodněné, stejně, jako navýšení záloh, jinak není právní nárok na zálohu v předepsané výši.

Vložil Misme, 13. Březen 2019 - 10:07

Přiznám se, že těm vašim počtům nerozumím. Píšete, že měsíčně hradíte zálohy 20 tisíc a že 12 tisic, předpokládám z těch dvaceti, leží každý měsíc na účtě – tomu rozumím tak, že máte každý měsíc přeplatek 12 tisíc. Na závěr však píšete, že kdybyste nesnížila zálohy, byl by přeplatek, rozumím, že roční, 7 tisíc. Nedává to smysl.

Jen pro informaci, u nás jsou běžně přeplatky několikatisícové, konkrétně 3 poslední roky mám přeplatky cca 5–6 tisíc. Vždycky, když to vidím na vyúčtování si říkám, jestli SBD nesponzoruji příliš, ale pak si vzpomenu na bezpracný a čistý komfort, který mám po letech bydlení v RD k dispozizi…, a neřeším to. Ne, že bych měla nazbyt, ale u tepla a vody je to opravdu jako na houpačce, nevíte, jak krutá a dlouhá zima vyjde a nevíte, jak budou „spotřebovávat“ sousedi. TUV je v mém případě komoditou, v níž mám vysoce nadstandardní spotřebu oproti průměru domu a hodlám si zhýrale užívat tohoto komfortu nadále, proto kvůli vyšším zálohám neremcám. Tohle ale berte jen jako osobní informaci, samozřejmě, že vám nikdo nemůže upírat volbu a rozhodnutí chovat se nezhýrale a spořivě. Zejména, když energetická úspora je nařízený trend dnešní doby. U tepla a vody je závislost na spotřebě celého domu výrazná a stačí, když se vymění pár jednočlenných spořivých partají za vícečlenné rozmařilé a pohne to i vaší peněženkou. Co teprve, když přijde dlouhá a krutá zima. Píšete o pětičlenné domácnosti, tj. 14 stovek přeplatek na osobu a rok – pro někoho to může být banalita, pro někoho existenční věc. Mělo by být příznakem dobrých mravů, když lidé, jež spolu sdílejí bydlení v jednom společenství, respektují své odlišnosti a vycházejí si vstříc aspoň tam, kde je to možné. Je-li společenství dostatečně známo, že pro vás představuje problém hradit na zálohách extrémně více než máte spotřebu a takové platby by vás uvrhly do problémů, je projevem lidskosti a rozumu dohodnout se na kompromisu. Protože pro každé společenství je určitě lepší mít spokojené společníky než nespokojené a společníky platící aspoň něco než platící nic. Ale to je jen akademická úvaha, která vám příliš nepomůže, ledaže byste ji použila ke své obhajobě u soudu.

Vložil Markéta Gr., 13. Březen 2019 - 11:22

Uvedu na pravou míru. Je myšlana celková záloha na topení od všech vlastníků, kdy náklady SVJ jsou měsíčně 8000Kč vč. rezervy na podíl za další poplatky související s topením, ale zálohy od všech vlastníků jsou měsíčně 20tis Kč (1000Kč/BJ). Tedy SVJ zaplatí zálohu na plyn dodavateli a zůstává SVJ přeplatek záloh 12tis Kč/měs., který by něměli použít na nic jiného než na topení.

Bohužel to tak není a používají tyto přeplatky na jiné náklady, jak uznají za vhodné. Vlastník se může domáhat jen soudně. Aby mi vznikl alespon nejaký malý „nedoplatek“ a mohla jsem se domáhat řádného vyúčtování, aby byl tento nedoplatek splatný…musela jsem přistoupit k snížení plateb záloh podle předpokládaných nákladů, které jsem vyvodila z faktur za rok 2017 a celoročních předpisů záloh na energie pro r.2018. Pokud byl přeplatek a vyúčtování bylo špatně, tak se mnou nikdo nediskutuje a na reklamace r. 2016 a 2017 nijak nereaguje…s ar­gumentem, tak nas zažalujte hahaha.

Vložil Markéta Gr., 12. Březen 2019 - 11:31

K tématu jsem našla tento článek, není z něj však zcela jasné, zda je úrok jen z částky skutečného nákladu, nebo z celkové zálohy, přestože je přeplatková…

https://www.mesec.cz/…-vas-nemine/

Vložil Misme, 12. Březen 2019 - 16:10

Klíč (vysvětlení) spatřuji ve větě: Pokud dlužíte pronajímateli bytu splatné zálohy na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu, vzniká mu nárok na úrok z prodlení z těchto dlužných záloh za dobu od jejich splatnosti do doby, kdy byly zaplaceny, popřípadě kdy měl pronajímatel provést jejich vyúčtování podle nájemní smlouvy.

Na stanovené zálohy pohlížejte jako na uzavřený smluvní vztah, když zálohy nehradíte, porušujete jednostranně smlouvu a z toho pak plyne sankce.

Vysvětlení v článku rozumím tomu tak, že úrok se promítá jen na každou jednu stanovenou zálohu. Zákon hovoří o měsíčních zálohách, tak bych to počítala takto: lednová záloha má splatnost ke dni DD, po datu splatnosti nabíhá úrok až k datu zaplacení. Totéž v každém následujícím měsíci. To značí, že při soustavném nehrazení záloh dojde k souběhu za jednotlivé měsíce, kde konečný termín končí datem „kdy měl pronajímatel provést jejich vyúčtování“. Nejsem ale účetní, jen ;-) střízlivě uvažující žena bez účetního či právního vzdělání. Je tudíž možné, že zákonodárci a právníci a účetní to mohou vidět jinak.

Další úrok, ale už ne na zálohách, ale na vyúčtování, pak nabíhá po neuhrazení řádně provedeného vyúčtování.

Vložil zdeseny clen SVJ, 11. Březen 2019 - 16:28

dle konstatní judkatury po skončení účetního období nelze žalovat zálohy.

Máte to například zde I.ÚS 2708/12 ze dne 11. 9. 2012

„…podal stěžovatel odvolání obsahující nesouhlas se závěry prvostupňového soudu, na jehož základě městský soud usnesením ze dne 31.8.2010, č.j. 15 Co 170/2010–111, napadené výroky zrušil, protože shledal, že stranou pozornosti žalobce i soudu I. stupně zůstala skutečnost, že zálohové platby podléhají zúčtování, proto po skončení zúčtovacího období se nelze úspěšně domáhat zaplacení záloh, že při provedení řádného vyúčtování se nezaplacené zálohy musejí promítnout v jeho výsledky (zpravidla jako nedoplatek na úhradě za poskytnutá plnění).“

A mám za to, že je lhostejné co o úroku či penále u záloh uvádějí stanovy, neboť zálohy je možné žalovat jen v průběhu účetního období, takže i jakýkoliv úrok či penále z nich jde předepisovat a uplatňovat u soudu jen před koncem účetního období.

Máte to třebas i zde Žaloba na zaplacení – co všechno byste měli vědět

Vložil Zdeněk II (bez ověření), 11. Březen 2019 - 15:34

Markéto, zálohová platba sama o sobě nezakládá právní důvod k tomu, aby byla vymáhána po skončení konkrétního zúčtovacího období. Pokud tak hodlá vaše SVJ činit, jsou v jeho vedení patrně diletanti. Pokud hodlají uplatnit nějakým způsobem nárok na doplacení neuhrazených záloh, včetně případného úroku z prodlení, pak jsou povinni to prokázat provedeným vyúčtováním konkrétní poskytované služby, na kterou byly zálohy skládány. Pokud tomu dobře rozumím, náklady na tuto službu byly podle vás nižší, než suma záloh na službu poskytnutých, tudíž výsledkem není nedoplatek, ale dokonce přeplatek. To ukazuje skutečně na případ výboru pro MUDr. Chocholouška.

Zdeněk II

Vložil AsiTak, 12. Březen 2019 - 10:15

Na zálohy za služby je právní nárok, takže pokud vím, jsou dluhy na zálohách lze soudně vymáhat do doby vyúčtování zúčtovacího období. Nároky na zálohách jsou evidovány v účetnictví předpisy. Do vyúčtování dluhy záloh nevstupují, pouze úhrady záloh. Pokud by převedly do vyúčtování dluhy záloh, navýšily by nedoplatky nebo snížily přeplatky neoprávněně a bez právního důvodu. Dluhy záloh vstupují do vyúčtování, pokud úhrady záloh jsou nahrazeny stavem „úhrady záloh“ = „předpisy záloh“ – „dluhy záloh“, tj. vyúčtování je zpracováno proti předepsaným platbám nikoliv uhrazeným, jak předpis 67/2013 vyžaduje. „dluhy záloh“ jsou uvedeny jako korekce takto zpracovaného vyúčtování.

Vložil Pavel II (bez ověření), 11. Březen 2019 - 15:53

z dlužných záloh. Pokud by jejich stanovy toto neuváděly pak skutečně platí, že úrok lze vyžadovat jen z dlužného vyúčtování záloh.

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".