úmrtí majitele

To jej ovšem nevylučuje od možnosti podat notáři návrh na proplacení dluhů po zemřelém z jeho pozůstalosti. Má to ovšem jeden háček. SVJ si musí zjistit který notář má toto řízení na starosti. A protože tu máme ochranu osobních údajů nikdo Vám to legálně nesdělí. Takže buď štěstí nebo náhoda. My to v jednom případě měli a notář se zachoval velmi slušně a námi zdokumentovaný dluh zapsal do nároků a byl nám proplacen.

„SVJ by určitě mělo být účastníkem dědického řízení“

Účastníkem dědického řízení je dědic.

asi jsem to špatně napsal , né být účastníkem ale vstoupit s případnou pohledávkou…

Děkuji JarekSVJ, přesně jste vystihl co si myslím, jak by to mělo být – o domluvě.O to se také snažím jak s ostatními majiteli bytů i s pozůstalými jednat.Tady jsem položila dotaz,abych znala názor ostatních a očekávala jsem radu.V našem SVJ to tak celkem funguje, jen teď to trošku škobrtlo :-(.

Tomu, že jim chcete nařídit aby jezdily uklízet váš barák, když ony jasně řekly, že s tím nesouhlasí,říkáte domluva??

cizího bytu nevynutíte. Teoretické rozumování nad normami je celkem dost k ničemu.

K Vašemu velmi fundovanému příspěvku bych jen dodal,že by si paní měla nejdříve řádně pročíst(mj.zákony) zákon 67/2013 Sb., a prohlášení vlastníka k budově, ve kterých se dozví, co to služby vlastně jsou,kdo je povinen je zajistit a jak se mají správně rozúčtovat, jednotlivým vlastníkům jednotek.

Mně osobně, to opět zavání tzv.„lidovou tvořivostí“, „všehoschopného“ člena, statutárního orgánu SVJ,který zkouší,co ještě jeho „ovečky“ snesou.

Viz.:„Můžu jim úklid společných prostor nařídit a je jejich povinností v zimě topit?“

Položit zde otázku, komu chce „tato fundovaná "přecedkyně“ nebo „členka výboru SVJ“, něco nařizovat,když vlastník jednotky zemřel a případní „dědicové“, nejsou s právnickou osobou SVJ v žádném právním vztahu, je myslím naprosto zbytečné,poněvadž „paní“ je úplně „mimo mísu“.

Hezký zbytek dne.JaVa

Já s vámi bych tedy rozhodně nebydlela.Asi nemá cenu sem vůbec něco psát, protože nikdo tady normálně neodpoví.

Nařídit provádění úklidu jim opravdu nemůžete, ale můžete jim předepsat příspěvek na zajištění úklidu společných prostor domu ve výši, za kterou to bude ochoten někdo v domě dělat za ně třeba na DPP, případně objednat úklid. firmu. Nejlepší by bylo dát si příslušné ustanovení o úklidu a způsobu jeho financování přímo do stanov (nebo aspoň takto rozhodnout na shromáždění vlastníků) – např. SVJ zajišťuje úklid spol. prostor domu v rozsahu … formou dohody s jednotlivými členy SVJ, kteří úklid ve stanovených termínech vykonávají svépomocí zdarma. Člen SVJ, který se na úklidu svépomocí nepodílí, je povinen hradit měsíční zálohy na zajištění úklidu ve výši … Pokud jde o vytápění, je vlastník, respektive jeho dědic povinen udržovat v bytě projektovanou teplotu, tj. obvykle 20°C. Můžete zkusit jim pohrozit, že po nich budete vymáhat způsobenou škodu, pokud tak nebudou činit, ale museli byste to udělat soudně a škodu prokázat. Šárka

„Pokud jde o vytápění, je vlastník, respektive jeho dědic povinen udržovat v bytě projektovanou teplotu, tj. obvykle 20°C.“

To plyne odkud?

Ne! Ani ten příspěvek jim nemůže předepsat. Nejsou členy SVJ. Zajištění úklidu společných prostor je povinností SVJ dle zákona 67/2013 Sb.

Příspěvěk samozřejmě předepíšou vlastníkovi – členovi SVJ, a protože zemřel, tak pochopitelně bude povinen plnit dědic, až bude stanoven. A nezapomínejte, že pokud má SVJ nějakou povinnost, tak náklady na její splnění vždy zaplatí jeho členové – nebo víte o někom jiném, kdo by to udělal? Šárka

Nikoliv! Dle § 23 zákona 89/2012 Sb. „Člověk má právní osobnost od narození až do smrti.“ Úmrtím přestal být členem SVJ a nelze mu nic předepsat. Až je dědictví dědicům potvrzeno soudem, tak pak ti pouze plní z dluhů zůstavitele vzniklých za jeho života. SVJ zrovna s touto položkou za úklid by pohořelo při vymáhání, pokud to bylo tak, že si uklízeli vlastníci svépomocí. I tak dědicové nejsou příjemcem služby. SVJ je totiž v těchto případech v blbém postavení. Musí dodavatelům platit za vodu, teplo, elektřinu z poměrného dílu připadající na tento byt. Jenže SVJ není dědicem, toto není dluhem zůstavitele (mrtvého), ale také to není nákladem na správu dědictví. Jenže v tomto období dědicové nejsou členy SVJ, tudíž nemají v povinnosti platit tyto náklady. Navíc SVJ se samo svým přičiněním stalo dobrovolným dlužníkem, takže musí plnit za „nikoho“ a pak tyto náklady zkusit vymáhat v občanskoprávním řízení, kde je však valná část pohledávky promlčená a nebo dědici zpochybní výši nákladů v tomto mezidobí, protože nebyli členy SVJ a rozhodnutí shromáždění o výši záloh je pro ně nezávazné. A pak to cálují vlastníci ze svého, když mají neschopný výbor.

Domnívám se, že uvedený problém řeší § 1677 občana. Pozůstalost spravují všichni dědicové, neujednají-li si něco jiného. Nerozumím tomu, proč by náklady na vodu, elektřinu a teplo nemohly být náklady na správu dědictví. Vždyť dědicové dědí zpětně ke dni úmrtí. Byt bude na KN přepsán zpětně také k datu úmrtí zůstavitele. Takže i dědic bude zpětně členem SVJ. Nebo je skutečně v právu taková díra?

Jediný problém je, že SVJ není dědic a tyto náklady nejsou náklady na správu dědictví. To by byly, pokud by soud určil SVJ správcem dědictví a nebo by se SVJ s možnými dědici dohodlo, že jeho náklad je náklad na správu jejich dědictví. Totiž je tu díra, že SVJ zálohy elektrárně, vodárně, teplárně, plynárně musí platit jako odběratel, ale tyto zálohy nemůže dát do dědictví, neboť to není dluh zůstavitele. Ale ani náklady na správu dědictví, pokud soud nebo dohoda s dědici neříká něco jiného. A dědici to můžou mít úplně na háku, protože tato pohledávka se jich netýká, neboť jednak nejsou členy SVJ ani příjemci služeb a druhak tyto služby nespotřebovávají, pak to není ani náklad na správu jejich majetku. Navíc je to pohledávka vzniklá až po smrti zůstavitele, takže není předmětem dědění. Pokud dědici znají mapu, tak tuto pohledávku dovedou promlčením i zcela zlikvidovat. Praxe je taková, že se obešle s tímto nákladem soudní komisař, tento náklad zaeviduje a pak už to závisí jen za slušnosti dědiců, zda to uznají nebo se budou soudit a SVJ pak nese důkazní břemeno i břemeno tvrzení. Vůbec nejlepší jsou dědici, kteří zatím zjevně nejdou na promlčecí lhůtu, ale chtějí po SVJ, aby předložilo, na základě jaké právní normy jejich jménem tuto pohledávku „stvořilo“ a jestli zaplacené zálohy byly důvodné, když služby nespotřebovávali. A než se statutáři vzpamatují, tak je zpravidla převážná část pohledávky promlčená. Protože dědici vědí, jak se počítá promlčecí lhůta u těchto měsíčních záloh. Na rozdíl od statutárů.

Je mylné se dále domnívat, že dědic se zapisuje zpětně do KN. Neexistuje. Majetek nabývá dnem nabytí právní moci soudního rozhodnutí. Taktéž se se zpětnou účinností nestává členem SVJ se všemi právy a povinnostmi.

„Nebo je skutečně v právu taková díra?“

Ano, v právu je díra. Dědické řízení může trvat 5, 10, 20 i více let. Po tu dobu nikdo neplatí daň z nemovitých věcí, které jsou předmětem dědictví, takže ani stát si své příjmy po dobu dědického řízení nedokáže vymoci. Dědicové v průběhu dědického řízení běžně umírají, čímž se věc dále protahuje.

Problémem je délka dědického řízení, stejně jako je problémem délka jakkéhokoliv jiného soudního řízení.

Tazatelka mj.píše: „než se záležitosti kolem dědictví vyřídí“

V praxi to znamená,že dokud není dědické řízení ukončeno, není v KN zapsán jiný vlastník jednotky.Právnické osobě SVJ,zřejmě někdo z potencionálních dědiců, stále hradí povinné měsíční náklady na správu domu a služby s ní spojenými, za zemřelého vlastníka jednotky.Znamená to,že za neobydlenou bytovou jednotku nevznikají žádné dluhy.Členové statutárního orgánu se tedy zatím nemají čeho obávat,ale taky nemají žádné zákonné právo, po případných dědicích, něco požadovat!

Měli by se s „dědici“ pouze dohodnout, na zpřístupnění bytové jednotky pro případ jakékoliv havárie,odečty/vý­měna vodoměrů,IRTN pokud nejsou s dálkovým odečtem apod.

P.S.Vím o čem píši,neboť zrovna stejný případ řeším, dědické řízení se táhne 11 měsíc a je stále v nedohlednu.Vý­hoda= v tomto SVJ, je úklid služba a zajišťuje ji právnická osoba SVJ!Nevýhodou potenciálního dědice je,že stále hradí všechny měsíční platby ze svých zdrojů a jejich návratnost je v nedohlednu/res­p.musí mít všechny své platby řádně podloženy k případnému dodatečnému proplacení.

Fundovaný člen statutárního orgánu se totiž raději s tím, co mu hradí, aniž „zatím“ nemusí, snaží dohodnout a ne mu něco přikazovat.Vyvaruje se tím v budoucnu problémům s hlídáním/ vymáháním případných dluhů po zesnulém majiteli jednotky.

Tazatelka mezi ty „osvícené“ zřejmě nepatří!

Hezký zbytek dne.JaVa

Píšete nesmysly. Příspěvek na úklid nemůžete předepsat pouze jednomu vlastníkovi nebo jeho dědicům.

Opravdu? Zkuste si ještě jednou přečíst mé doporučení a zamyslet se nad ním. Třeba to napodruhé pochopíte.

Znovu opakuji, že jednomu vlastníkovi nemůžete předepsat příspěvek na úklid. A už vůbec ne vlastníkovi, který umřel a příbuzní odmítli uklízet. Co je na tom nepochopitelného?

Nepíšu tady „zase blbiny o úklidu“ Jestli vám můj dotaz vadí, tak na něj neodpovídejte­.Slušně se ptám, prosím o slušnou odpověď.Myslím, že proto tady ten portál je.

Za nikoho neuklízíte. Žádný majitel ani obyvatel bytu nemá povinnost uklízet společné prostory. A pokud budete mluvit o slušnosti, tak vám připadá normální, aby někdo, kdo v domě nebydlí, jezdil uklízet bordel „po vás“ co tam bydlíte?

Píšete tady blbiny o úklidu. Nikdo nemá povinnost uklízet a už vůbec ne nějaký příbuzný zemřelého vlastníka.