SVJ a úroky
V jiném vláknu se vyskytl názor:
„SVJ ve většině případů NEMÁ ŽÁDNÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY, pouze „účelně“ dle rozhodnutí shromáždění (vlastníků jednotek) hospodaří se zálohově poskytnutými finančními prostředky jednotlivých vlastníků na správu, provoz, opravy a údržbu společných částí domu (majetek vlastníků jednotek, kteří jsou ze zákona členy SVJ) a zajišťuje určitá plnění spojená s užíváním jednotek.“
Tento náhled na složené zálohy od vlastníků vychází z představy, že SVJ je vlastně schovatel (§ 747 ObčZ), na kterého nepřechází vlastnické právo k zaslaným peněžním prostředkům a že peníze jsou stále ve vlastnictví členů SVJ. Potom by i úroky z takto složených peněz patřily členům SVJ (§ 749 ObčZ) a nikoliv samotnému SVJ.
Jiný pohled na zaslané zálohy od členů SVJ vychází z toho, že při zaslání peněz dochází k převodu vlastnického práva (§ 123 ObčZ) se současným vznikem závazku SVJ vůči členům (§ 15/4 ZoVB). Tento vztah se účtuje např. 221/955. Podle § 779 ObčZ má SVJ právo na úroky. ZDP předjímá, že SVJ obdrží úroky a stanovuje v § 18/4/c, že úroky z vkladů na běžném účtu nejsou předmětem daně z příjmů SVJ. Zároveň ze ZDP vyplývá, že úroky na jiném než běžném účtu jsou předmětem daně z příjmů SVJ. Po zdanění se úroky stávají vlastním zdrojem SVJ a účtují se na účty účtové skupiny 91 – Fondy (ČUS 413 bod 4.2.4).
Hezký den!
Úroky z BÚ nejsou příjmem SVJ? A jak je to v případě úroků, kdy jdou z termínovaného vkladu? Mám na mysli například u ANO SD:http://www.anosd.cz/, kde úroková míra je opravdu výhodná (v porovnání s jinými nabídkami). Čím příjmem by byly tyto úroky?
To je spíše hazardérská nabídka. U spořitelních družstvech (mezi ně patří „Ano“) dnes platí:
„Zásadní změnou, kterou přináší novela, je změna úročení peněžních prostředků. Úročeny budou vklady založené od 1. 7. 2015 maximálně do výše desetinásobku součtu splaceného členského vkladu a dalšího členského vkladu. Příklad platný od 1. 7. 2015: Na vložených 1 000 000 Kč, které chce klient mít úročené v plné výši, je nutné vložit členský vklad a další členský vklad v celkové výši 100 000 Kč. Pokud vloží 1 000 000 Kč a členský vklad ponechá ve výši základního členského vkladu 1000 Kč, bude se mu úročit pouze 10 000 Kč, ostatní peníze se nebudou zhodnocovat. Pokud je chce klient zhodnocovat, je nutné vložit další členský vklad ve výši 99 000 Kč, aby se mu úročil celý vložený milion korun.“ Členský vklad a další členský vklad nejsou ze zákona pojištěny.
Dále musí spořitelní družstva odvádět mnohem vyšší příspěvky než banky do pojišťovacího fondu, což snižuje jejich konkurenceschopnost.
Dano,
nikdy jsem nenapsal, že úroky z BÚ nejsou příjmem SVJ. Napsal jsem „úroky z vkladů na běžném účtu nejsou předmětem daně z příjmů SVJ“. To je něco jiného.
Reagujete na 6 let starý příspěvek. Mezitím došlo ke změně zdaňování úroků u SVJ. Nyní jsou předmětem daně podle § 36/9/b.
Hezký den!
Pavel
pokusil jsem se přečíst všechny výše uvedené názory a musím bohužel konstatovat, že dozvědět se , jestli úroky patří vlastníkům a zda se mají vyúčtovávat, se mi opravdu nepodařilo. Pánové se tady přetahují o to kdo má pravdu, jistě velice fundovaně. Ale svou složitou argumentací mi odpověď na čitelně položenou otázku dokonale zamaskovali
Pane Laiku,
odpověď je přece obsažena již v úvodním příspěvku diskuse. Četl jste jej? Možná jste neporozuměl, možná prostě nedůvěřujete panu Pavlovi. Zřejmě jste si nevyhledal, co o věci praví zákonný předpis, který byl zmíněn - Občanský zákoník:
§ 779
"Vkladatel má právo na úroky nebo jiné majetkové výhody stanovené peněžním ústavem v souladu s opatřením podle zvláštních předpisů."
Vkladatel je ten, na jehož jméno je veden účet. Úrok z vkladu na účtu u peněžního ústavu je tedy příjmem této osoby. Tato osoba příjem zdaní (nebo nezdaní) podle zákona o daních z příjmů. Jak prosté.
lake
Vážený pane Lake, děkuji za rychlou odpověď. Problém není v tom, jestli věřím, nebo nevěřím panu Pavlovi a větě $779 OZ rozumím. Přesto /jako laik/ poprosím ještě jednou o upřesnění na modelovém příkladu. Vlastník jednotky platí zálohově dlouhodobou zálohu na opravy a investice v plné výši. Není členem SBD, které je ze zákona správcem objektu a současně je majoritním vlastníkem s rozhodovací pravomocí při hlasování. Nemá podepsanou smlouvu o správě. Úroky z účtů tedy náleží pouze a pouze SBD,jakožto vlastníku účtu, a dotyčný vlastník, na úroky z těchto prostředků nemá žádný nárok?
Pane Laiku,
nevidím zde široko-daleko žádný důvod, aby si vlastník jednotky nárokoval úroky z vkladu na cizím účtu. Může to jistě být upraveno smlouvou mezi Vámi a družstvem, ale sám píšete, že taková smlouva/dohoda zde není.
I kdyby byla, u družstva podléhají přijaté úroky zdanění (mohou však být osvobozeny). Jestliže Vám družstvo (na základě nějaké smlouvy) tyto částky bude vyplácet, jde o příjem, který jste povinen zdanit i Vy.
Rovněž je logické, abyste se v tom případě podílel i na nákladech spojených s vedením tohoto účtu.
lake
Pane Lake, děkuji za odpověď. Zcela jasná a vyčerpávající. Jen jste významově posunul smysl mé otázky. Nejde o soukromý finanční profit, ale zájem o to, aby se i úroky z nemalých částek vkládaných na soukromý účet, který si nikdo dobrovolně nevybral, vracely zpět např. na opravy budov. Faktická kontrola při stávajícím rozložení váhy hlasů jednotlivých vlastníků je velmi hypotetická. zdravím Laik
Nerada to dělám, ale pokusím se zkopírovat návod z finančního zpravodaje, týkající se otázek danění příjmů SVJ. Docela obsáhlý vyčerpávající text. http://business.center.cz/…vani_svj.asp Jana1
Paní Jano,
problém s Vámi uváděným dokumentem je dvojí. Jednak je asi „neaktuální“ resp. zrušený a ani pracovníci MF ČR nevědí jak to vlastně s ním je.
Ale i kdyby platil, tak nemůže být v rozporu s předpisy vyšší právní síly, jako je třeba zákon.
Rozeberme si ho:
1. „Úrokové příjmy jsou příjmem osoby, na jejíž jméno je účet zřízen bez ohledu na zdroj uložených peněz.“
To tvrdím od začátku, vychází to z § 779 ObčZ.
2. „Pokud členové společenství neuzavřou dohodu (smlouvu), že úrokové příjmy jim budou rozúčtovány, jde o příjem SVJ.“
Neznám zákon, který by to umožňoval. Je to ve zřejmém rozporu s výše uvedeným § 779.
3. „Úrok z běžného bankovního účtu SVJ jako neziskové organizace není příjmem, který podléhá zdanění daní z příjmů.“
Souhlas.
4. „Úroky z termínovaného vkladu jsou příjmem SVJ (za předpokladu, že není uzavřena dohoda, že úrokové příjmy budou rozúčtovány členům společenství).“
Opět tvrzení bez právního podkladu v rozporu s § 779 ObčZ. Navíc úroky z termínovaného vkladu podléhají dani z příjmu v SVJ. Že by návod k trestnému činu krácení daně? (Pro detailisty: znám § 20/7 ZDP a vím, že většina úroků z termínovaného vkladu se prakticky nebude danit, ale ne vždy. Pokud někdo vydá cosi jako předpis, musí počítat se všemi variantami.)
Hezký den!
Pavel
Text, který jste právě pro sebe objevila, je zde vystaven už řadu let v sekci "Legislativa" a jedná se o neplatné (zrušené) sdělení Ministerstva financí. Paní Klainová by Vám vysvětlila, že ministerstvo není ani schopno oznámit, zda a která část tohoto dokumentu je ještě platná a tedy nějak použitelná pro účetnictví SVJ.
Jestliže nevěříte, zadejte hledat '281/55' a začtěte se ...
lake
Ráda věřím a omlouvám se za neúmyslné matení. V našem SVJ dělám komplet správu sama, kromě podvodného účetnictví. Vím proč, znám své možnosti. K účtování se nebudu příště vyjadřovat. Není to moje parketa. Jana1
Pane Pavle,
a formulace "nemá žádné finanční prostředky" znamená, že peníze na účtě nejsou ve vlastnictí SVJ?
Protože ono je v podstatě pravdou, že SVJ nemá žádné finanční prostředky, protože přes něho jen peníze "protékají", pokud přijímá peníze na zálohy, hradí z nich faktury dodavatelům služeb a na správu a poté je vyúčtovává vlastníkům. (uvádím záměrně nejjednodušší variantu)
Takže záleží, jak to autor té citace, kterou uvádíte, myslel.
Například obce, které vlastní byty, dostávají na svůj účet peníze od nájemců na služby (vodu, teplo apod.). Tyto prostředky jsou na jejich účtě, vlastní je, ale zároveň mají závazek vůči nájemcům. A úroky z účtu jsou samozřejmě jejich příjmem. (a nejsou předmětem daně)
To, že úroky jsou příjmem SVJ stojí i v dnes už neplatném sdělení MF z r. 2002.
Takže já si myslím, že je to jasné, nebo ne? :-)
Lenka
Lenko,
celé vlákno jsem založil proto, že pan Matějka tu publikoval svůj názor, který je v rozporu s platným právem. Za tu dobu, co se tu oba vyskytujeme, odhadnu jak to myslel, i když se nevyjádří přesně. Protože jeho původní citace měla dva výklady, zeptal jsem se ho přímo.
Myslel to takto:
"SVJ a úroky – 3 Vložil Matějka Jaroslav, 27. Březen 2010 – 8:58
Pane Pavle,
jsem zastáncem teorie, „že peníze od členů NEJSOU v majetku SVJ“."
Z Vašeho příspěvku jsem pochopil, že se také domníváte, že peníze na účtě SVJ jsou v majetku SVJ a úroky patří SVJ. Zdá se, že pro mne a pro Vás to je jasné. Jasné to není pro pana Matějku. Asi budete panem Matějkou poučena, abyste si vyžádala právní výklad a načetla příslušné předpisy. To obvykle píše, když nemá argumenty.
Jinak k tomu protékání, děláme velkou rekonstrukci domu a máme na účtě již nějakou dobu 5 mil. Kč, takže se nejedná jen o nějaké protékání se zůstatkem limitujícím k nule.
Hezký den!
Pavel
Ano, pane Pavle, lze s vámi souhlasit, tak bylo i myšleno.
Pro srozumytelnost některým čtenářům:
SVJ jako právní subjekt, má-li pouze běžný účet, úroky z tohoto běžného účtu NEJSOU PŔÍJMEM SVJ a NEJSOU PŘEDMĚTEM DANĚ.
Matějka
Z Vaší odpovědi, pane Matějko, není jasné, zda jste zastáncem teorie, že peníze od členů NEJSOU v majetku SVJ nebo zda jste zastáncem výkladu, že peníze se stávají majetkem SVJ.
Protože jste uvedl, že SVJ nemá prostředky, domnívám se, že zastáváte první výklad. O zdaňování v tomto případě vůbec nejde. Jde o vlastnictví prostředků na běžném účtu, které je zásadní např. v případě, kdyby šlo SVJ do konkurzu.
Hezký den!
Pavel
Ke konkurzu by nikdy nemělo dojít. Už jen z pudu sebezáchovy vlastníků. Chce to průběžně hlídat, hlídat, hlídat. A zajímat se o chod SVJ. Jana1
Jano,
ten konkurz jsem uvedl jen pro ilustraci. Nedávno jsem hledal v insolvenčním rejstříku a v současné době žádný konkurz na SVJ není prohlášen. Nicméně prohlášen být může, viz § 3 a § 6 zákona č. 182/2006 Sb.
Ale souhlasím, že je, slovy klasika, třeba neustále hlídat, hlídat, hlídat!:-))
Hezký den!
Pavel
Vážený pane Pavle,
porovnejte ještě jednou ustanovení §3 a §6 zákona č.182/2006 Sb., v platném znění, s ustanoveními §12 a §13, především odst.7 zákona č.72/1994 Sb., v platném znění, popřípadě si nechte udělat právní výklad.
Jelikož SVJ se řídí specielním zákonem (byť nedokonalým s možností několika výkladů), mají ustanovení ZoVB přednost před ostatními zákony, hovoří-li o stejné záležitosti.
Hospodaří-li SVJ řádně, sestavuje-li dlouhodobý plán oprav/údržby/revizí podložený příspěvky vlastníků na dlouhodobou zálohu, konkretizuje-li roční plán oprav/údržby/revizí na nutnosti oprav/údržby/revizí daného roku, vše projednává na shromáždění v návaznosti na tvorbě příspěvků vlastníků na dlouhodobé zálohy, nemůže se dostat do problémů. Výbor či pověřený vlastník musí předložit členům = vlastníkům jednotek = shromáždění 1× ročně zprávu o hospodaření = účetní závěrku ke schválení a členové SVJ = vlastníci jednotek mají právo vidět originální doklady, ze kterých jsou dokumenty sestaveny.
Tak by SVJ mělo mít stanoveno ve svých stanovách, části hospodaření. (Výbor ani pověřený vlastník není „bůh“ a musí ze své činnosti skládat účty = zodpovídat se, byť tuto činnost dělá dobrovolně, hospodaři s cizími finančními prostředky svěřenými SVJ ke správě.) Právní subjekt SVJ hospodaří v rámci kalendářního roku, tedy i zpráva o hospodaření je za kalendářní rok včetně vyúčtování „služeb“ spojených s užíváním jednotky (co jsou služby s užíváním jednotek si stanoví každé SVJ samostatně a může se tedy obsah tohoto pojmu „služby“ mezi jednotlivými SVJ lišit).
Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že zásadně nesouhlasím se zde někdy uváděnými názory, že výbor žádnou zprávu o hospodaření na shromáždění nepředkládá, žádná účetní závěrka se na shromáždění neschvaluje, a vlastník jednotky nemá právo vidět originály účetních dokladů.
Matějka
Pane Matějko,
toto vlákno jsem založil proto, že mj. tvrdíte
SVJ a úroky – 3 Vložil Matějka Jaroslav, 27. Březen 2010 – 8:58 Pane Pavle,
jsem zastáncem teorie, „že peníze od členů NEJSOU v majetku SVJ“.
Jsem rád, že nerozporujete mé argumenty, že peníze na účtě SVJ patří SVJ a že i úroky z těchto peněz patří SVJ. Možná jste mé argumenty již akceptoval.
Místo rozporování mých argumentů se věnujete jiné záležitosti, kterou jsem pouze okrajově zmínil. Zase nemáte pravdu.
Dle Vaší rady jsem si opět prostudoval § 12 a § 13/7 ZoVB. Oba § vůbec nepojednávají o insolvenci. V duchu Vašich direktiv Vám tedy mohu pouze doporučit, když to doporučujete Vy, abyste si nechal udělat právní výklad. Insolvence je upravena zvláštním zákonem a ZoVB k insolvenčnímu zákonu není lex specialis.
To, že ZoVB upravuje ručení členů SVJ neznamená překážku pro insolvenční řízení. Např. naše SVJ má na účtě 5 mil. Kč. Pokud bychom neplatili nějaký závazek, tak by věřitel určitě šel po penězích na účtě SVJ, než by žaloval jednotlivé vlastníky, aby z nich částku mámil.
K Vašemu dalšímu textu se nevyjadřuji, protože je mimo téma tohoto vlákna.
Hezký den!
Pavel
Vážený pane Pavle,
dle čeho konkrétně Vy, pane Pavle, dovozujete, že peníze na účtě SVJ jsou majetkem SVJ a ne vlastníků.
Já jsem poskytl zákonná ustanovení, Vy pouze teoretizujete a neadresně argumentujete ustanoveními jiných zákonů (pořád platí, že je-li záležitost řešena v ZoVB, neplatí o stejné záležitosti ustanovení jiného zákona, proto je ZoVB „SPECIELNÍ“ zákon).
Takže opět ustanovení ZoVB:
- §9 odst.1: „Společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (dále jen „správa domu“), popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu, …“
- §12: „Z právních úkonů týkajících se společné věci jsou vlastníci jednotek oprávněni a povinni v poměru odpovídajícím velikosti jejich spoluvlastnických podílů (§8 odst.2)“,
- §13 odst.1: „Vlastník jednotky se podílí na správě domu v rozsahu, který odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu na společných částech domu, není-li mezi vlastníky jednotek dohodnuto jinak.“
- §13 odst.7: „Vlastníci jednotek ručí za závazky společenství v poměru, který odpovídá velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu.“
- §15 odst.1: „Vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. …“
- §15 odst.3: „K zajištění pravomocně přisouzených pohledávek vlastníků jednotek z povinností uvedených v odstavci 1 vzniká dnem právní moci rozhodnutí soudu vlastníkům jednotek zástavní právo k jednotce povinného vlastníka.“
- §15 odst.4: „Pokud vznikla právnická osoba (§9), jsou finanční prostředky zálohově poskytnuté vlastníky závazkem právnické osoby vůči vlastníkům jednotek. …“
- §16 odst.1: „Pohledávky vlastníků jednotek vzniklé z neplnění povinností uvedených v §13 odst. 2 a §15 odst. 1 se při rozvrhovém jednání uspokojí z podstaty podle §337 odst. 1 občanského soudního řádu po uspokojení pohledávek daní a poplatků, před ostatními pohledávkami.“
- §16 odst.2: „O věcech movitých, které jsou v jednotce a patří vlastníkovi jednotky nebo osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti, se při výkonu zástavního práva přiměřeně použijí ustanovení o zástavním právu na zajištění nájemného, s výjimkou věcí vyloučených z výkonu rozhodnutí.“
Proč hledáte pane Pavle oporu v jiných zákonech, když je již stanoveno/určeno v ZoVB.
- Z §15 odst.4 plyne, že příspěvky na krátkodobou a dlouhodobou zálohu od jednotlivých vlastníků na účet SVJ nejsou ve vlastnictvi SVJ, jelikož jsou závazkem SVJ vůči svým členům = vlastníkům jednotek. Dle kterého zákona pane Pavle dovozujete, že peníze na účtě jsou SVJ?
- Dostane-li se SVJ do platební neschopnosti či neprovede-li některou platbu = SVJ nedostojí svým závazkům vůči dodavatelům prací, zboží či služeb(dle vás insolvenční řízení) jsou dlužné finanční prostředky „úředně“ odepsány z účtu SVJ, tedy z peněz zálohově poskytnutými vlastníky, takže je uhrazeno z peněz vlastníků.
- Není-li na účtě SVJ dostatek finančních prostředků k pokrytí pohledávek za dodavateli prací, zboží či služeb, nebude se jednat o konkurz na majetek SVJ – jelikož SVJ většinou žádný majetek nemá. Dle mého názoru, konzultovaného s právníky, proběhne soudní řízení, které rozhodne v souladu s ustanovením §13 odst.7, v návaznostzi na §16 ZoVB, že jednotliví vlastníci jsou povinni společně a nerozdílně uhradit závazky SVJ vůči „dodavatelům“ a to dle své velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu včetně penále, úroků, nákladů soudního řízení atd., a to do určitého data.
- Nesplní-li povinnost úhrady některý vlastník dle rozhodnutí soudu, bude přistoupeno k nejhorší variantě a to prodeji jeho jednotky v souladu s §15 odst.3 a §16 ZoVB.
- Poté se „možná“ mohou jednotliví členové SVJ = vlastníci jednotek domáhat občansko právní cestou určité kompenzace po výboru SVJ či pověřeném vlastníku, postupoval-li tento v rozporu se stanovami SVJ, dlouhodobým plánem oprav, ročním plánem oprav, usnesením shromáždění, atd., tzn.: že uzavřeli s „dodavateli“ jménem SVJ neoprávněně = nad rámec oprávnění výboru SVJ nebo pověřeného vlastníka, smluvní vztahy.
Proto je velmi nutné, aby se jednotliví vlastníci zajímali, co výbor SVJ či pověřený vlastník dělá, aby jeho činnost kontrolovali, nechali si předkládat zprávy o hospodaření a tyto kontrolovali na základě originálu účetních dokladů a jejich provázsanost se zůstatkem na finančním účtě SVJ.
Matějka
Pane Matějko,
činnosti SVJ se netýká jen ZoVB, ale na činnost SVJ se vztahuje celý právní řád ČR. Proto, na rozdíl od Vás, aplikuji i jiné zákony.
Protože ZoVB explicitně neřeší vlastnictví peněz na účtu SVJ je nutno hledat odpověď v ObčZ. Pokud z prvních devíti odrážek dovozujete, že peníze na účtu SVJ nejsou v majetku SVJ, je to pouze Váš názor, který nesdílí minimálně Lenka a já.
Argumenty pro můj názor jsem uvedl v prvním příspěvku 27.3. v 5,27. Tyto argumenty jste nezpochybnil.
Na otázky uvedené 27.3. v 9,58 jste také neodpověděl. Rozumím tomu, pokud zastáváte chybnout teorii, nemůžete odpovědět.
Pokusím se vysvětlit, proč nemáte pravdu ve Vašem názoru:
„Z §15 odst.4 plyne, že příspěvky na krátkodobou a dlouhodobou zálohu od jednotlivých vlastníků na účet SVJ nejsou ve vlastnictvi SVJ, jelikož jsou závazkem SVJ vůči svým členům = vlastníkům jednotek.“
Z § 15/4 pouze plyne, že SVJ má závazek. Analogická situace je u společnosti, která si vezme úvěr (má závazek k bance) a koupí si za „cizí“ peníze dům (je vlastníkem domu, je zapsaná v KN). Podle Vaší teorie je vlastníkem domu banka, která půjčila peníze? V případě SVJ má SVJ závazek ke členům a v majetku má peníze. V rozvaze se tomu říká Aktiva a Pasiva. Ta musí být v rovnováze, jinak je tam chyba. Aktivum představují peníze, Pasivum závazek. Pokud je to pro Vás nesrozumitelné, tak prosím načtěte základy účetnictví nebo se obraťte na někoho, kdo podá právní rozbor.
Na Vaši otázku:
„Dle kterého zákona pane Pavle dovozujete, že peníze na účtě jsou SVJ?“
Dovozuji to z logiky věci, z ustanovení ObčZ uvedených v úvodním příspěvku, z literatury např. Ing. Neplechová: „Právní výklady k uvedené problematice uvádějí, že úrokové příjmy jsou příjmem osoby, na jejíž jméno je bankovní účet zřízen bez ohledu na zdroj uložených peněz.“ (Účetnictví pro bytová družstva a SVJ, str. 86, 3. vydání). Pro úplnost dodávám, že ing. Neplechová uvedla i menšinový názor, že úroky by mohly být i příjmem členů SVJ, pokud by se na tom všichni dohodli a uzavřeli smlouvy. Tento názor však nepodpořila žádným právním argumentem.
Další Váš názor je vnitřně nekonzistentní:
„Dostane-li se SVJ do platební neschopnosti či neprovede-li některou platbu = SVJ nedostojí svým závazkům vůči dodavatelům prací, zboží či služeb(dle vás insolvenční řízení) jsou dlužné finanční prostředky „úředně“ odepsány z účtu SVJ, tedy z peněz zálohově poskytnutými vlastníky, takže je uhrazeno z peněz vlastníků.“
Nevím čemu říkáte „úředně odepsány z účtu“. To může být maximálně exekuce na majetek SVJ, protože smlouvu uzavřelo SVJ. Ale SVJ přece žádný majetek nemá, alespoň podle Vás a Vašich poradců. Členové sice ručí za závazky SVJ, ale k tomu musí proběhnout soudní řízení a nikoliv „úřední odepsání z účtu“.
A další názor, konzultovaný s právníky:
„Není-li na účtě SVJ dostatek finančních prostředků k pokrytí pohledávek za dodavateli prací, zboží či služeb, nebude se jednat o konkurz na majetek SVJ – jelikož SVJ většinou žádný majetek nemá.“
Můžete Vy, nebo Vaši právníci, uvést konkrétní ustanovení insolvenčního zákona podle kterého není možné vyhlásit insolvenční řízení na SVJ? V § 6 IZ, který vylučuje několik osob z insolvenčního řízení, SVJ nejsou uvedena. Tím samozřejmě nevylučuji, že v konkrétním případě nemusí být navržen konkurz ale bude vhodnější a rychlejší soudní řízení s členy SVJ jako ručiteli za závazky SVJ.
Hezký den!
Pavel
Vážený pane Pavle,
pro Vaši informaci. Ne vždy musí být pro „úřední odepsání z účtu“ (exekuci) právoplatné rozhodnutí soudu, jak tvrdíte.
Exekuční titul je pravomocné vykonatelné rozhodnutí, jedná se zejména o:
- vykonatelné rozhodnutí soudu (rozsudek, platební rozkaz, schválený smír),
- vykonatelný rozhodčí nález,
- exekutorský zápis,
- notářský zápis se svolením k vykonatelnosti,
- rozhodnutí orgánů státní správy a územní samosprávy,
- výkazy nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení,
- atd.
Jestliže je to, co ukládá exekuční titul povinnému, vázáno na splnění podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti oprávněného, lze nařídit exekuci jen, prokáže-li oprávněný, že se podmínka splnila nebo že sám svou vzájemnou povinnost vůči povinnému již splnil.
Matějka
Vážený pane Matějko,
i já umím vyhledávat na netu. V tomto vláknu se řeší něco zcela jiného. Beru to jako Váš úkrok stranou, protože zdůvodnit svůj chybný názor nedokážete.
Hezký den!
Pavel
Vážený pane Pavle,
chcete zde pouze filozofovat, řešit „co kdyby“ a podobně, ne konkrétní situaci v tom kterém SVJ, která má své příčiny -důvody a většinou i jasně stanovené smluvní ujednání.
Proto Váš názor je jedině správný a můj názor jedině chybný.
Matějka
Pane Matějko,
vyřešit, zda peníze patří SVJ nebo členům SVJ není filozofická otázka. Je to velmi praktická otázka. Pokud patří peníze SVJ, a já, Lenka a PeDuPles si to myslíme, je zřejmé, že i úroky patří SVJ a je tu problém zdaňování úroků z termínovaných vkladů. To není filozofování, ale velmi praktická věc.
U velkých SVJ činí úroky desítky tisíc ročně.
Respektuji jiný názor, pokud je podložený argumenty. To u Vás nenacházím. A citovat ustanovení ZoVB, která tuto problematiku vůbec neřeší, je ztráta času. Pro oba.
Hezký den!
Pavel
Příspěvek pana Pavla je obsáhlý, čtivý, ale nepřesvědčivý.
ZoVB jasně říká, že společenství spravuje majetek svých členů a vykonává činnosti se správou majetku svých členů souvisejícící. (Dokonce nic jiného vykonávat nesmí.) Peněžní prostředky členů z této správy vyloučeny nejsou. Společenství je tedy (ze zákona) správcem majetku svých členů, což je zcela jiný pojem než vlastník (v tomto případě peněžních prostředků svých členů).
Společenství nic nebrání, ač to není zcela praktické, zavést systém přihrádek a v každé umísťovat v hotovosti jím spravované peněžní prostředky svých členů.
Miruše
Společenství spravuje dům (§ 9/1 ZoVB) nikoliv veškerý majetek členů.
Může vyvrátit argumenty z ObčZ uvedené v úvodním příspěvku a odpovědět na dotazy, které jsem položil 27.3. v 9,58?
Zejména mne zajímá, jak zaúčtujete přijaté peníze (do podrozvahy?) a závazek ke členům abyste dodržela účetní principy.
Děkuji
Hezký den!
Pavel
Vážený pane Pavle,
trochu Vašeho slovíčkaření. Kde jste dospěl k tvrzení: „Společenství spravuje dům (§ 9/1 ZoVB) …“?
SVJ vykonává správu společných částí domu + některé další činnosti v souvislosti s užíváním jednotek.
Nastudujete prosím ZoVB §9 odst.1: „Společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (dále jen „správa domu“), popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu, …“.
Pozn.: Výklad slova „SPRÁVA“
Správa může označovat
- akademická správa
- majetková správa, jak veřejná, tak soukromá, včetně správy nemovitostí
- soukromá správa
- správa společnosti – nebo společnosti v konkurzu, konkurzní správa
- veřejná správa,
- státní správa,
- samospráva,
- hospodářská správa,
- správa informačních systémů a dat,
- správa paměti v operačním systému počítače,
- synonymum pro sousloví státní správa nebo jenž spočívá ve vyřizování (organizované činnosti) agendy, které souvisejí se státní, veřejnou a hospodářskou správou příslušnými orgány státní a veřejné správy – obvykle se jedná o státní či veřejné úřady (či jiné obdobné společenské instituce),
- druhý hlavní význam pak označuje příslušné orgány státní či veřejné správy jako takové, viz známé sousloví americká administrativa, v přeneseném slova smyslu jsou slovem administrativa také často označování všichni pracovníci pracující ve oblasti veřejné či státní správy – tedy jedná se o faktický souhrn všech administrativních pracovníků v daném územním celku (množina konkrétních fyzických osob),
- v jiném významu slova se může jednat o vlastní činnost jako takovou, tedy výkon administrativních prací, který v hovorové mluvě často splývá s pojmy úřad.
Matějka
Pane Matějko,
v § 9/1 je uvedeno, že společenství je způsobilé vykonávat správu domu. Já jsem napsal, že společenství spravuje dům. Chápu, že některým jedincům může činit potíže pochopit, co jsem tím myslel.
Jinak oceňuji, jak umíte kopírovat texty. Je to lepší, než abyste zase nepravdivě uváděl, že důkaz o tom, že peníze na účtu SVJ nepatří SVJ je v důvodové zprávě k zákonu č. 103/2000 Sb. http://www.portalsvj.cz/…-argumentace
Hezký den!
Pavel
„Společenství spravuje dům (§ 9/1 ZoVB) nikoliv veškerý majetek členů.“
Nikde jsem nepsala, že společenství spravuje veškerý majetek svých členů. Když už chcete slovíčkařit, pak společenství spravuje společné části domu a vykonává činnosti s tím související.
Miruše
„Právní výklady k uvedené problematice uvádějí, že úrokové příjmy jsou příjmem osoby, na jejíž jméno je bankovní účet zřízen bez ohledu na zdroj uložených peněz.“
Nemůžete, prosím, uvést ony právní výklady?
Příklad odjinud: Kauce složená na účet pronajímatele nájemcem je úročena, přičemž podle platné právní úpravy úroky patří vkladateli (nájemci), nikoli pronajímateli. Ony právní výklady tedy nejsou v souladu s právní úpravou.
Miruše
Tvrzení „Právní výklady k uvedené problematice uvádějí, že úrokové příjmy jsou příjmem osoby, na jejíž jméno je bankovní účet zřízen bez ohledu na zdroj uložených peněz.“ jsem převzal z veřejně dostupné publikace, to je snad zřejmé.
Domnívám se, že uvedené výklady vychází z § 779 ObčZ, podle kterého má vkladatel právo na úroky stanovené peněžním ústavem.
To je obecné pravidlo, podle kterého je potřeba postupovat i v SVJ.
Vámi uváděný § 686a ObčZ je lex specialis, podle kterého pronajímatel po skončení nájmu vrací kauci nájemci včetně úroků. Z úpravy kauce v nájemní smlouvě ale nelze vůbec nic dovozovat pro SVJ.
Lex specialis pro SVJ jsem zatím nenašel. Nesouhlasím tedy s Vaším tvrzením, že výklady uváděné ing. Neplechovou nejsou v souladu s právní úpravou. Ale uvítám jakýkoliv právní argument.
Hezký den!
Pavel
Pane Pavle,
jsem zastáncem teorie, „že peníze od členů NEJSOU v majetku SVJ“.
Vycházíme tak ze skutečnosti několika výkladů:
- důvodová zpráva a komentář k zákonu č.103/2000 Sb., (§15 odst.4 ZoVB)
- názoru většiny daňových poradců, se kterými jsme konzultovali problém.
Pozn.: Je otázkou, zda SVJ může jít do konkurzu, nutno porovnat s ustanovením ZoVB §12, §13 odst.7 a dalšími.
Matějka
Pane Matějko,
nejdříve ke konkurzu, tam je to jasné. Konkurz na SVJ prohlášen být může, viz § 3 a § 6 zákona č. 182/2006 Sb. Ustanovení ZoVB jsou pro úpadek irelevantní, úpadek řeší uvedený insolvenční zákon.
Jako zastánce teorie, že peníze na účtu SVJ patří SVJ, jsem uvedl několik §. Ty jste nerozporoval, asi se také domníváte, že platí. Pro svou teorii uvádíte pouze nějaké nedoložené názory. Nemám tedy důvod svůj názor měnit.
Důvodovou zprávu jsem kdysi četl, podívám se do ní, nevzpomínám se, že by řešila nastolený problém. O jakém komentáři k § 15/4 ZoVB mluvíte? Žádný takový jsem nečetl. Četl jsem komentáře odporující Vaší teorii, např. Neplechová.
Zajímalo by mne, zda uvádíte běžný účet (221) do rozvahy SVJ. Pokud peníze nepatří SVJ, tak porušujete zákon o účetnictví, protože do Aktiv SVJ se uvádí jeho majetek a to podle Vaší teorie nejsou peníze na účtě.
Do Pasiv SVJ asi uvádíte závazek podle § 15/4 ZoVB, to je v pořádku. Čím je tento závazek pokryt, když peníze jsou stále v majetku členů SVJ? SVJ podle Vaší teorie má něco zaplatit ale nemá z čeho, vlastnictví peněz nepřešlo.
Proč myslíte, že ZDP uvádí, že úroky z běžného účtu nejsou předmětem daně? Pokud by to byly peníze členů SVJ a nikoliv samotného SVJ nemusel by to ZDP vůbec řešit.
Jakou daní se domníváte, že se daní úroky z termínovaného účtu vedeného na SVJ? Já tvrdím, že sazbou pro právnické osoby. Vaši poradci Vám asi řeknou, že se daní sazbou pro fyzické osoby (pomíjím, že členy SVJ jsou i právnické osoby), protože peníze přece patří členům a nikoliv SVJ. Z toho si můžete udělat obrázek o jejich znalostech.
Uvítal bych, kdybyste se pokusil vyvrátit mnou uvedená ustanovení ObčZ nebo uvedl nějaká publikovaná stanoviska, resp. argumenty z nich.
Hezký den!
Pavel
„Jakou daní se domníváte, že se daní úroky z termínovaného účtu vedeného na SVJ?“
Banka úroky účtu právnických osob nedaní. Daní si je vkladatel. Je-li jím fyzická osoba, pak daní pro fyzické osoby. Je-li jím právnická osoba, pak daní pro právnické osoby. Je-li vkladatelů více, postupují obdobně.
Jednoduché.
Souhlasím.
Účet SVJ je veden na právnickou osobu, protože peníze patří SVJ. SVJ je daní aktuální sazbou podle ZDP, pokud se jedná o termínovaný vklad. Úroky z účtu patří SVJ.
Prosím podepisujte své příspěvky nějakým nickem, děkuji.
Hezký den!
Pavel
Můj názor:
- fyzické osoby mají úroky z účtu zdaněné přímo bankou
- fyzické osoby – podnikatelé daní úroky jako příjmy z kapitálového majetku
- právnické osoby – podnikatelé daní úroky daní pro právnické osoby
- právnické osoby nezřízené za účelem podnikání nedaní úroky vůbec žádnou sazbou, protože kolonka na odečet částky podle § 20 odst. 7 zákona o DP je na daňovém přiznání říve, než sazba daně. Teprve pokud jsou úroky větší než 300.000 Kč, zajímá SVJ sazba daně.
Paní PeDuPles,
i u podnikatelů fyzických osob se při ztrátě z § 7 nebo z § 9 úroky v § 8 ZDP nedaní.
I u podnikatelů právnických osob může nastat situace, že se nedaní úroky sazbou pro PO, protože jsou ve ztrátě.
A naopak SVJ může velmi zajímat sazba daně. Viděl jsem to: smluvní pokuta za pozdě předané dílo + úroky z termínovaného vkladu + úroky z prodlení. U velkých SVJ se to stane, 300 tis. není zase tak mnoho.
Ale původní problém byl jiný. Pan Matějka bez argumentů tvrdí, že peníze na účtu SVJ nejsou majetkem SVJ. Z toho vyplývá otázka: „komu patří úroky z termínovaného vkladu a jakou daní se úroky daní?“
Nezeptáte se svých kamarádů právníků? Děkuji.
Hezký den!
Pavel
Pane Pavle,
s tou ztrátou u podnikatelů máte samozřejmě pravdu. S případem, kdy SVJ má zdanitelné příjmy tak veliké, aby přesáhlo 300.000 Kč jsem se zatím nesetkala, ale máte samozřejmě taky pravdu.
Co se týče peněz na účtě, je to problematika spíše mimo právníky. Dle mého osobního názoru je úplně jedno, čí jsou peníze na účtě; úroky však jsou výnosem majitele účtu čili SVJ.
V tomto se mnou souhlasili i na místním Finančním ředitelství, kam jsem kdysi šla právě účetnictví SVJ konzultovat. Jednoznačně mi také doporučili rozvahový způsob účtování s tím, že do výsledovky jdou pouze:
- na pětky poplatky za vedení účtu
- na šestky úrokové výnosy, pokuty a úroky z prodlení
Náklady na služby pak doporučili účtovat na příslušné 315, náklady na opravy a údržbu rovnou na 955 jako čerpání dlouhodobé zálohy s tím, že na „pětkách a šestkách se to zbytečně plete, když se to z 955 stejně musí nadotovat“.
Co se týče vyplácení úroků vlastníkům dle jejich podílu na domě, považuji to za totální nesmysl. Snad se mnou budete souhlasit v tom, že každý vlastník se na tvorbě úroků podílí jinak, především vzhledem k tomu, že zálohy na služby NEJSOU tvořeny podle podílu na domě, ale většinou podle předpokládané spotřeby.
Pokud by se úroky měly rozdělovat, pak by to mělo tedy být zčásti v poměru toho, jaký komu vznikl přeplatek nebo nedoplatek na službách; vlastníka s nedoplatekem totiž společenství při průběžné úhradě dodavatelských faktur úvěruje a měl by spravedlivě spíše úroky platit, než je kasírovat. Rozdělovat úroky dle podílu by mohlo jít tak akorát z částky na DZOÚ.
Pokud by dále úroky z peněz na účtě měly jít jejich majiteli, pak by měla například vodárna, která u nás celý rok kasíruje zálohy (a takto zaslané peníze jsou tedy až do února dalšího roku podle názorů některých přítomných naše) poslat na účet SVJ nenjen přeplatek záloh dle vyúčtovací faktury, ale i podíl na úrocích, které jí „naše“ peníze za ten rok vynesly. To už se dostáváme do úplných nesmyslů, jako čí jsou tedy peníze na účtě vodárny, která kasíruje zálohy a fakturuje jednou ročně, a komu patří takto vzniklé úroky. A ano, považuji tuto analogii za odpovídající fungování SVJ, kde se vyúčtování záloh dělá také jednou ročně.
„zálohy na služby NEJSOU tvořeny podle podílu na domě, ale většinou podle předpokládané spotřeby.“
Přísně vzato máte pravdu. Na druhou stranu roční náklady na služby velmi dobře odpovídají podílu na domě. Můžete si sama ověřit.
„Pokud by dále úroky z peněz na účtě měly jít jejich majiteli, pak by měla například vodárna, která u nás celý rok kasíruje zálohy (a takto zaslané peníze jsou tedy až do února dalšího roku podle názorů některých přítomných naše) poslat na účet SVJ nenjen přeplatek záloh dle vyúčtovací faktury, ale i podíl na úrocích, které jí „naše“ peníze za ten rok vynesly.“
Ano, je tomu tak. S vodárnou se lze v této věci rozumně dohodnout. Nikdo po Vás nežádá, abyste vodárnu zdarma úvěrovali. Úroky jsme už dostali vyplacené (od plynárny).
Miruše
Přísně vzato máte pravdu. Na druhou stranu roční náklady na služby velmi dobře odpovídají podílu na domě. Můžete si sama ověřit.
Toto je absolutní nesmysl. Koukám na konkrétní případ (4 lidi v garsonce a 1 člověk v 3+1) a rozdíl je 428%
„Koukám na konkrétní případ (4 lidi v garsonce a 1 člověk v 3+1) a rozdíl je 428%“
Můžete výpočet upřesnit? (Pokud nechcete, aby bylo poznat, o kom píšete, můžete např. všechny údaje vynásobit vhodnou konstantou, třeba 1,27 nebo jakoukoli jinou.) Děkuji.
Prosím uvést: roční náklady na služby a podíl na domě pro Vámi uváděné byty, označme je byt A a byt B.
Miruše
Takže:
garsonka 21,67 m2, náklady na služby 13251 Kč 3+1 80,26 m2, náklady na služby 11454 Kč
úvaha: pokud by náklady na služby měly odpovídat podílu na domě, měly by se alespoň přibližně rovnat náklady na 1 m2 bytu
Výpočet: garsonka: 611,49 Kč/m2 3+1: 142,71 Kč/m2
Pokud za základ vezmu 3+1, tj. 100% = 142,71 Kč, pak trojčlenkou 611,49 Kč je 428%. Jinak řečeno, garsonka má 4,28krát větší náklad na m2 čili na jednotku podílu a pokud by mělo platit tvrzení Miruše, pak by náklady na služby 3+1 měly být 49078 Kč. To už je sakra rozdíl, ne?
Jestli je ten výpočet špatně, pak se omlouvám, ale zatím se antibiotikům nepodařilo srazit mou teplotu na přijatelnou úroveň.
Děkuji za upřesnění údajů o nákladech na služby, jsou velice zajímavé.
Vyhláška o rozúčtování tepla a teplé vody (tyto dvě služby tvoří s odstupem největší náklady na služby – s tím souhlasíte?) přitom umožňuje obojí rozpočítávat na m2.
Miruše
U nás máme 139 bytů. Několik bytů 3+1 vlastní lidé, kteří bydlí mimo ČR a do ČR jezdí jen příležitostně a byt nepronajímají. Další byty vlastní důchodci, kteří jsou přes léto na chatě.
Naproti tomu jsou tu 2+kk, kde bydlí 4 lidé celý rok.
Je jasné, že náklady na služby neodpovídají podílu na domě. Aby byly náklady na služby v korelaci s velikostí podílu na domě, muselo by se jednat o stejný počet lidí v bytě se stejnými návyky. Což je asi teoreticky možné, ale v praxi nereálné.
Hezký den!
Pavel
Jé, je. Pane Pavle, kéž by všechny zákony byly propracované tzv. do jádra pudla. Nechcete jít dělat poradce na MMR? Neberte to prosím jako výtku. Spíš naopak! Zdravím. Jana1
Poslední komentáře