Správný postup rozúčtování nákladů na teplo
Dobrý den,
Chtěl bych poprosit zkušenější uživatele o vysvětlení, jakým způsobem se rozúčtovávají náklady na vytápění a ohřev TUV (dle vyhlášky 372/2001 Sb.).
Řešilo se to částečně už v příspěvku Rozúčtování nákladů na ÚT. Podle vyhlášky nesmí rozdíl oproti průměrné spotřebě překročit limit ±40%. Pokud ho překročí, pak se musí uplatnit určité korekce, po jejichž aplikaci se naměřené hodnoty do tohoto limitu vejdou.
Průměrná spotřeba konkrétního bytu se vypočítá následovně (opravte mě, pokud se pletu): Celkový počet dílků v domě / započitatelná plocha domu x započitatelná plocha bytu. Takto zjištěná hodnota představuje 100% spotřeby. Pokud se skutečně odečtené dílky od této hodnoty liší (jsou menší než 60% nebo větší než 140%), pak se musí uplatnit nějaká korekce, pomocí níž se hodnoty dostanou do normálu (do limitu).
Moje otázka tedy je, jak se tyto korekce stanovují/vymýšlejí? Pokud se podíváte na schematické znázornění spotřeby v našem domě, uvidíte, že je obtížné najít v tom nějaká pravidla. V zásadě mají byty ve 4.NP mnohem vyšší spotřebu, ale rozhodně to neplatí paušálně. Znamená to tedy, že se korekce mohou uplatňovat naprosto nelogicky? Nechápu, jakým způsobem korekce uplatňovat – Má to nějaká pravidla, nebo si tyto korekce mohu vymyslet a navíc je uplatňovat jen u vybraných bytů? Pokud bych si stanovil u všech bytů ve 4. patře nějakou zvýhodňovací korekci, nemohu ji pak přece uplatnit na všechny tyto byty, protože řada z nich se do limitu vešla a některé mají dokonce příliš malou spotřebu (takže u nich bude třeba uplatnit zase nějakou jinou (znevýhodňovací) korekci).
Jak v tomto případě postupovat? Mohu vzít jednoduše všechny byty s nadměrnou spotřebou a snížit jim náměry tak, aby byly v limitu (aniž bych pro tento postup našel nějaké logické vysvětlení)? A u bytů s podměrečnou spotřebou podobně zase tyto náměry uměle zvýšit? A jak tento postup pak vysvětlím vlastníkům? Pokud by byly rozdíly např. pouze u mezonetových bytů (4.NP) nebo u rohových bytů, pak bych uplatnění nějaké korekce chápal (šlo by to zdůvodnit např. tím, že na ně působí nepříznivé povětrnostní vlivy větší měrou než na ostatní byty). Jenže v našem případě se tato pravidla nedají použít univerzálně (což asi nikde). Mohl by mi tedy prosím někdo, kdo s tím má zkušenosti, vysvětlit, jak přesně se stanovují různé korekce a zda jejich aplikace musí mít nějakou logiku (kromě toho, že tím dostaneme rozdíly do limitu)?
Vím, že asi většině SVJ dělají rozúčtování tepla odborné firmy, které se tím zabívají, ale já bych rád pochopil, jak se to dělá. Firma, která nám dělá rozúčtování, nám žádné podrobnosti sdělit nechce (odvolává se na know-how).
Předem děkuji za všechny odpovědi!
Pane „ardjuna“. Není snadné podat krátkou a vyčerpávající odpověď na Vaši otázku. Velmi důležité pro výsledek výpočtu jsou polohové redukce, které se nedají od někoho prostě převzít. Stávající redukce se dají pomocí statistického šetření posoudit, nakolik jsou objektivní. Výpočet sám, je pro všechny domy stejný (případně velmi podobný).
Můžu poskytnout svůj výpočet, který používám pro některé „průzkumy“. Je nastaven na 96 bytů, ale snadno se dá odstraněním posledních řádků upravit na menší počet. Stačí vložit pro každý byt plochu, počet dílků a celkovou částku nákladů pro celý dům. V procentech ještě velikost spotřební složky, spodního a horního limitu odchylky. Je to nastaveno na 50, –40 a +40 % ale dá se to měnit. Můžete si vlastní výsledek porovnat.
Cvičný příklad je uložen ve složce na odkazu http://sdrv.ms/Le0Frm po názvem „Rozdělení tepla-demo“. FrantaF
Mimochodem na http://www.psp.cz/sqw/interp.sqw… „ve věci vyhlášky 372/2001 rozúčtování tepla I.“ zaznělo z úst ministra, že o problému s touto korekcí vědí a pokusí se s tím něco udělat.
Pokud se nenajde nějaké logické vysvětlení rozdílů, podle kterého by mělo smysl provádět korekci, tak je podle mne jediné rozumné řešení a to provést minimální korekce takové, že po nich to již vyhoví vyhlášce.
Průměrná spotřeba konkrétního bytu se vypočítá následovně (opravte mě, pokud se pletu): Celkový počet dílků v domě / započitatelná plocha domu x započitatelná plocha bytu. Takto zjištěná hodnota představuje 100% spotřeby.
Podle mého názoru tento vzorec určitě neplatí. Vyjde vám bezrozměrná veličina (jakési dílky podle započitatelné plochy).
Podle mého to funguje jinak, zkusím zformulovat (pozn.:výpočty jsou o nákladech [Kč] ) :
Základní_složka bytu = Celkové náklady domu * [40–50%] * započitatelná_plocha_bytu / celková_zap_plocha_domu
Spotřební_složka bytu = Celkové náklady domu * [60–50%] * počet_dílků_bytu / celkový_poet_dílků_domu
(pozn. pro zjednodušení uvažuji že v počtu dílků se uplaťnuje náměr měřičů i jejich výpočtové korekce dle § 4 odst (3))
Náklady_bytu = základní_složka_bytu + spotřební_složka_bytu
Pro stanovení spotřeby dle §4 (4) tzn pro následný výpočet odchylky / ± 40% /je rozhodný podíl
Náklady_bytu / započitatelná_plocha_bytu [Kč/m2]
Ten pak porovnáváte s poměrem za celý dům.
Pozn. nepokládám se za odborníka v této oblasti, takže se mohu mýlit a
rád se o tom případně přesvědčím.
G.X.
Dobrý den,
Mnohokrát děkuji za odpověď a velmi srozumitelné vysvětlení, díky němuž jsem to snad konečně správně pochopil. Chtěl jsem Vás ještě požádat, jestli byste mi mohl vysvětlit, jakým způsobem pokračovat v případě, že mi u některého bytu vyjde spotřeba např. 226%?
Podle Vašeho vzorečku mi vyšly následující údaje:
Spotřeba-domu mi vyšla 148 (tento údaj tedy beru jako výchozí hodnotu, tj. 100%). Postup: Náklady-domu / započ.plocha-domu (695215 Kč / 4696 m2)
Spotřeba-bytu mi vyšla 334 (tj. 226%). Postup: Náklady-bytu / započ.plocha-bytu (24653 Kč / 73,73 m2)
Nevím teď ale, jak dál postupovat, abych se dostal do limitu ±40% (když mi vyšlo +126%). Co mám/mohu udělat, aby mi vyšla hodnota v rozmezí 60–140%? To mi stále není jasné.
Předem moc děkuji za odpověď.
Poslyšte, ardjuno,
píšete o bytu s náklady ve výši 226% průměru domu. Fyzikálně je to
nesmysl, v bytě by musela po celé topné období být teplota asi 34°C.
Před časem jsem o tom napsal:
http://forum.tzb-info.cz/…ny-prispevky#…
lake
- cit.„…Fyzikálně je to nesmysl, v…“
- náklady Vyhláška-372 nerozpočítává „fyzikálně“ ale poměrově. To bude ten problém…
lolek
Co je dobré zkontrolovat, nežli se pustíte do změny výpočtové metody
podle § 4 odst. 4 vyhlášky:
http://www.portalsvj.cz/…vubec-platna#…
lake
(1) Nerozpočítávají se ani dílky, ani spotřeba. Porovnávají se náklady. Je třeba napřed si přečíst vyhlášku 372/2001 Sb..
(2) Pokud by byly rozdíly např. pouze u mezonetových bytů (4.NP) nebo u rohových bytů, pak to znamená, že máte nesprávně stanovené koeficienty polohy. To je chyba, která nemá se závěrečnou úpravou výpočtové metody nic společného.
(3) Pokud vám firma tvrdí něco o tajemném know-how, je to nesmysl. Konkrétní postup musí být na požádání sdělen každému konečnému spotřebiteli. Viz § 7 odst. 3 vyhlášky 372/2001 Sb.. V opačném případě je rozúčtování nepřezkoumatelné a tedy nemá právní účinky. Nikdo pak není povinen platit doplatky.
Požádejte prostě o přesný písemný postup při rozúčtování nákladů, včetně všech použitých korekčních činitelů a postupu při úpravě výpočtové metody (§ 4 odst. 4 vyhlášky). Nejsou-li schopni či ochotni toto dodat, rozlučte se s nimi. Jakmile některý vlastník jednotky podá reklamaci vyúčtování a SVJ nebude mít v ruce písemný postup, nemá prakticky u soudu šanci dokázat, že počítáno bylo správně. Těžko to dokazovat, když nikdo neví, co vlastně mělo být to "správně" a nebude možno ani zjistit, jak se došlo k reklamovanému výsledku.
Způsob výpočtu (nad rámec obsahu vyhlášky 372/2001 Sb.) jste si měli odsouhlasit na shromáždění (§ 11 odst. 4 ZoVB), ne jej tajit přede všemi jako by to byl návod k výrobě atomové bomby. Máte to u vás nějak popletené...
lake.
Poslední komentáře