Dobrý den,

Chtěl bych poprosit zkušenější uživatele o vysvětlení, jakým způsobem se rozúčtovávají náklady na vytápění a ohřev TUV (dle vyhlášky 372/2001 Sb.).

Řešilo se to částečně už v příspěvku Rozúčtování nákladů na ÚT. Podle vyhlášky nesmí rozdíl oproti průměrné spotřebě překročit limit ±40%. Pokud ho překročí, pak se musí uplatnit určité korekce, po jejichž aplikaci se naměřené hodnoty do tohoto limitu vejdou.

Průměrná spotřeba konkrétního bytu se vypočítá následovně (opravte mě, pokud se pletu): Celkový počet dílků v domě / započitatelná plocha domu x započitatelná plocha bytu. Takto zjištěná hodnota představuje 100% spotřeby. Pokud se skutečně odečtené dílky od této hodnoty liší (jsou menší než 60% nebo větší než 140%), pak se musí uplatnit nějaká korekce, pomocí níž se hodnoty dostanou do normálu (do limitu).

Moje otázka tedy je, jak se tyto korekce stanovují/vymýš­lejí? Pokud se podíváte na schematické znázornění spotřeby v našem domě, uvidíte, že je obtížné najít v tom nějaká pravidla. V zásadě mají byty ve 4.NP mnohem vyšší spotřebu, ale rozhodně to neplatí paušálně. Znamená to tedy, že se korekce mohou uplatňovat naprosto nelogicky? Nechápu, jakým způsobem korekce uplatňovat – Má to nějaká pravidla, nebo si tyto korekce mohu vymyslet a navíc je uplatňovat jen u vybraných bytů? Pokud bych si stanovil u všech bytů ve 4. patře nějakou zvýhodňovací korekci, nemohu ji pak přece uplatnit na všechny tyto byty, protože řada z nich se do limitu vešla a některé mají dokonce příliš malou spotřebu (takže u nich bude třeba uplatnit zase nějakou jinou (znevýhodňovací) korekci).

Jak v tomto případě postupovat? Mohu vzít jednoduše všechny byty s nadměrnou spotřebou a snížit jim náměry tak, aby byly v limitu (aniž bych pro tento postup našel nějaké logické vysvětlení)? A u bytů s podměrečnou spotřebou podobně zase tyto náměry uměle zvýšit? A jak tento postup pak vysvětlím vlastníkům? Pokud by byly rozdíly např. pouze u mezonetových bytů (4.NP) nebo u rohových bytů, pak bych uplatnění nějaké korekce chápal (šlo by to zdůvodnit např. tím, že na ně působí nepříznivé povětrnostní vlivy větší měrou než na ostatní byty). Jenže v našem případě se tato pravidla nedají použít univerzálně (což asi nikde). Mohl by mi tedy prosím někdo, kdo s tím má zkušenosti, vysvětlit, jak přesně se stanovují různé korekce a zda jejich aplikace musí mít nějakou logiku (kromě toho, že tím dostaneme rozdíly do limitu)?

Vím, že asi většině SVJ dělají rozúčtování tepla odborné firmy, které se tím zabívají, ale já bych rád pochopil, jak se to dělá. Firma, která nám dělá rozúčtování, nám žádné podrobnosti sdělit nechce (odvolává se na know-how).

Předem děkuji za všechny odpovědi!