Rozměry dvířek do šachty se stoupačkami

Vložil Anonymous, 28. Červen 2010 - 12:39 ::

Dobrý den,

je někde stanoven přesný rozměr dvířek do šachty s rozvody v panelovém domě (tzn. dvířka za WC)? Nyní, když k vyzdění jádra není ani potřeba stavební povolení, má vlastník možnost zjistit, že jsou nějaké předepsané rozměry (pokud jsou, prosím o č.vyhlášky)?

A pokud předepsány nejsou a vlastník si udělá do šachty jen malé okýnko, skrz které není možné provádět např.výměnu stoupaček a je tedy nevyhnutelné pro opravu společné části domu (trubky) zeď rozbít, kdo nese náklady? Společenství nebo vlastník?

A poslední věc: je pro rekonstrukci bytu (jádra) nutný souhlas všech ostatních vlastníků?

Díky, Hana

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil 2ac217 Pokorný Jiří (bez ověření), 27. Říjen 2019 - 1:53
    Vložil Matějka Jaroslav, 2. Červenec 2010 - 18:20

    Vážená paní Hano,

    technická stupačka, jak již zde bylo řečeno, je společnou částí domu.

    K technické stupačce musí být zajištěn z jedné strany po celé stavební délce přístup, aby bylo možné provádět opravy, kontroly zde vedených technických sítí a výměny uzávěrů a měřidel – stavebně technické požadavky.

    Je-li ve stupačce plynovod, případně plynoměr, tak kontrolní otvor – dvířka musí v souladu s předpisy a normami (TPG) pro plynová zařízení umožnit pravidelnou roční kontrolu plynovodu – umožnit kontrolu plynovodu po celé stavební délce, a 1× za 3 roky revizi. Tato technická šachta musí mít přirozené větrání – u země a u stropu. Řada odborných „stavebních“ firem tyto předpisy vůbec nerespektuje.

    Výměnu uzávěrů, vodoměrů, plynoměrů, provádí pracovníci firem, na které se vztahují mimo jiné také předpisy o „bezpečnosti práce“. Dvířka svým rozměrem musí umožňovat bezpečnou práci = manipulaci pro pracovní činnosti obouma rukama a nářadím a na práci/ruky a nářadí vidět; obecně se považuje za bezpečný pracovní manipulační prostor otvor o rozměrech 60×60cm. V tomto rozměru jsou sériově vyráběna – k zakoupení dvířka pro tyto účely, v různých provedeních, včetně provedení s požární odolností.

    V některých technických stupačkách se nachází VZT (vzduchotechnika) v různých technických a stavebních provedeních. VZT vyžaduje také pravidelnou kontrolu, především plynotěsnosti ve spojích, čištění, výměnu filtrů apod. Pro VZT již ale jedny dvířka o rozměru 60×60cm jsou NEDOSTAČUJÍCÍ.

    Skutečností ale je, že skoro žádní vlastníci domů, ani SVJ, kontrolní a servisní činnosti VZT neprovádějí; přičemž se jedná o velkou důležitost těchto čiností z pohledu technických, ale hygienických a požárně bezpečnostních (šíření požáru).

    Matějka

    Vložil František Voděnka (bez ověření), 2. Červenec 2010 - 18:55

    Pane Matějko,

    neupřesníte, prosím, podle jakého předpisu se mají konat kontrolvy vzduchotechniky? Týká se to pouze motoru, a nebo je třeba navštívit při kontrole i byty? Máme rouru s vduchotechnikou, vodou a odpadem v šachtě za WC (plyn v domě není, elektřina a topení vede jinudy). Děkuji.

    František Voděnka

    Vložil Matějka Jaroslav, 3. Červenec 2010 - 13:07

    Vážený pan František Voděnka,

    vždy se postupuje v souladu s návodem výrobce – podmínkami pro provoz VZT pro příslušný typ systému VZT a strojního vybavení, kdy je nutné uskutečňovat servis, opravy, kontroly, revize.

    Příslušná odborná firma přesně ví, co vše má být předmětem servisu, kontrol a revizí na VZT. Problémem je, že většina vlastníků domů se problematikou VZT vůbec nezajímá, jelikož jsou to další finanční náklady při správu domu na okraji zájmu. Dokud to jede, tak to jede a pak se uvidí.

    Větrání bytových domů je opomíjenou a podceňovanou disciplinou jak při zajišťování provozu domu, především při regeneracích těchto objektů, zejména panelové výstavby. Nekvalitní a nedostatečné větrací systémy vedou jednak k nevhodnému prostředí z hlediska hygieny pro uživatele bytů a v horších případech i k poškozování stavebních konstrukcí vlhkostí, plísněmi a dalšími škodlivými mikroorganismy. Cílem návrhů větracích systémů, je docílit ekonomicky i energeticky nenáročné a z hygienického hlediska dostatečné výměny vzduchu v místnostech v souladu s potřebami jejich užívání.

    Funkční vady vzduchotechniky jsou většinou důsledkem zanedbané údržby resp, neprovedení včasné opravy těchto zařízení (ventilátory a jejich ovládání z jednotlivých bytů) a nedostatečné údržby v jednotlivých bytech (zanesené a tedy nefunkční filtrační vložky na vstupech do vzduchotechniky – stoupačky).

    Přestože větrací systémy v bytových domech jsou zpravidla jednoduché koncepce, nabízí se několik variant s rozdílnými užitnými vlastnostmi:

    • systém ústřední – decentrální
    • větrání přirozené – nucené – kombinované – hybridní.

    Jednotlivé systémy bytového větrání se zásadně liší v těchto funkčních parametrech:

    • množství větracího vzduchu
    • filtrace vzduchu teplotní a vlhkostní úpravy vzduchu
    • hlučnost zařízení
    • distribuce vzduchu
    • tlakové poměry (v budově a mezi místnostmi)
    • řízení provozu (spínání uživatelem, časový režim, řízení dle relativní vlhkosti nebo CO2 či ZP).

    Mezi základní funkční požadavky kladené uživatelem na systém bytového větrání patří:

    • Zajištění hygienicky nezbytného množství venkovního vzduchu z hlediska subjektivně vnímané kvality vzduchu
    • Udržování relativní vlhkosti vzduchu v místnostech ve vhodném rozmezí.
    • Udržováni koncentrace škodlivin v místnostech na přijatelné úrovni (toxické látky, radon, prach)
    • Zabránit šíření požárů mezi byty vzduchotechnickým zařízením.
    • Nezatěžovat uživatele nadměrným hlukem.
    • Energeticky a následně ekonomicky úsporný provoz
    • Bezpečný, na servis nenáročný dlouhodobý autonomní provoz zařízení

    Mimo předpisů o elektrických zařízeních a hygienických požadavků se jedná o závazné technické předpisy, např.:

    • Požadavky na větrání dle ČSN 74 7110 – Bytová jádra jsou pro WC 25 m3.h-1, koupelnu 75 m3.h-1 a kuchyň 100 m3.h-1.
    • ČSN EN 13141–5, Větrání budov – Zkoušení výkonu součástí/výrobků pro větrání bytů – Část 5: Kryty a střešní vyústění koncových zařízení
    • ČSN EN 14134, Větrání budov – Výkonová zkouška a kontroly zástavby bytových větracích systémů
    • ČSN EN ISO 14644–5, Čisté prostory a příslušné řízené prostředí – Část 5: Provozování
    • ČSN EN 12097, Větrání budov – Vzduchovody – Požadavky na části vzduchovodních systémů z hlediska údržby
    • ČSN EN 15239, Větrání budov – Energetická náročnost budov – Směrnice pro kontrolu větracích systémů
    • ČSN 73 0872, Požární bezpečnost staveb – Ochrana staveb proti šíření požáru vzduchotechnickým zařízením

    Matějka

    Vložil AnonymousHF (bez ověření), 30. Červen 2010 - 10:04

    Prosím o kvalifikované názory k výše uvedeným otázkám. Situace, kdy přijde opravář a rozbije v jednom bytě zadní stěnu za WC je na spadnutí…

    Vlastník bytu má (po předchozím majiteli) pouze malé okénko pro odečet měřičů. Správce mi tvrdí, že chyba a tudíž náklady s výměnou trubky jsou na straně vlastníka, protože nedodržel předepsané rozměry dvířek do šachty a odvolává se přitom na Vyhlášku o obecných technických požadavcích na výstavu a na své vlastní podmínky, ve kterých stanovuje rozměry těchto dvířek. Správce (bytové družstvo) přitom ale jaksi zapomíná, že už se nejedná o jeho byty a tudíž nemá co diktovat nějaké podmínky.

    Když jsem tímto operovala a zároveň podotkla, že není ani potřeba stavebního povolení a tudíž vlastník není při rekonstrukci vázán žádnými konkrétními rozměry, tak mi bylo řečeno, že vlastník před rekonstrukcí musí žádat o povolení od všech spoluvlastníků a tak by zjistil, jaké rozměry má mít. To jsem taky vyvrátila, ovšem správce si trvá na svém a hodlá u jednoho vlastníka v bytě rozbít celou stěnu s tím,že náklady ponese dotčený vlastník. Já za výbor se domnívám, že náklady by mělo hradit společenství, protože vznikají v souvislosti s opravou společné části domu (rozvodu).

    Jak to tedy je? A pokud bude společenství hradit i vícenáklady s rozbitím stěny, tak předpokládám máme za povinnost zajistit uvedení do původního stavu – tedy by společenství platilo rozbití stěny, výměnu trubky, stavební začištění, kachličky atd.?

    Prosím o vaše názory (a ne debatu o tom, jestli máte za WC stoupačky nebo kuchyň…). Díky, Hana

    Vložil Anonymous, 30. Červen 2010 - 13:05

    Dejte si společné rozvody do společných částí domu a máte po problémá.

    Vložil PeDuPles (bez ověření), 30. Červen 2010 - 11:03

    Je to asi 14 dní, co se tu řešilo něco podobného tady:

    http://www.portalsvj.cz/…ove-jednotky

    Takže znova (cituji sama sebe) – ve většině případů jsou stoupačky a odpadní potrubí v Prohlášení vlastníka uvedeny jako společné části budovy. Pro jejich odsouhlasené opravy a údržbu tedy existuje nutnost jejich zpřístupnění vstupem do jednotky (§13 odstavec 4 ZoVB). Společné části domu jsou v podílovém spoluvlastnictví vlastníků jednotek (§8 ZoVB). Vlastník jednotky nesmí provádět takové úpravy jednotky, jimiž by ohrožoval výkon vlastnického práva vlastníků ostatních jednotek (§13 odstavec 3).

    Vlastník jednotky tedy nesmí provádět takové úpravy, kterými tyto společné části budovy, které jsou ve vlastnictví všech, trvale znepřístupní a ohrozí tak výkon vlastnického práva vlastníků ostatních jednotek znemožněním jejich oprav a údržby.

    Pokud vlastník jednotky trvale znepřístupní společnou část domu a na této je nutno provést opravy nebo údržbu, ať už havarijní nebo plánovanou (a patřičným procentem dle ZoVB odsouhlasenou), pak SVJ opravdu nemá důvod znovuzpřístupnění společných částí ze společných prostředků hradit.

    Za naprostý nesmysl považuji uvádění do původního stavu, když toto by vedlo k opakovanému nastávání stejné situace při další výměně nebo havárii stoupaček.

    Když vlastník nedokáže při přestavbě bytového jádra domyslet důsledky svých činů, navíc týkají-li se z větší části cizího majetku, musí za tento svůj omyl nést zodpovědnost. A za blbost se platí, v nejlepším případě penězi. Prosazovat, aby vlastníci ostatních bytů platili za porušení zákona sousedem je opravdu zvláštní přístup…

    Takže podle mého názoru by měly veškeré náklady nesouvisející s výměnou stoupaček (bourání a následné uvedení ne do původního, ale funkčního stavu) jít za vlastníkem bytu. Pokud si vlastník v pomatení mysli zazdí stoupačky ve vlastním rodinném domku a potřebuje je vyměnit, taky mu toto nehradí soused.

    Případný spor o úhradu nákladů na zpřístupnění společných částí domu mezi současným („nevinným“) a původním (protizákonnou rekonstrukci provedivším) vlastníkem bytu jde již zcela mimo SVJ.

    Vložil tostopos (bez ověření), 6. Březen 2016 - 10:13

    „Když vlastník nedokáže při přestavbě bytového jádra domyslet důsledky svých činů, navíc týkají-li se z větší části cizího majetku, musí za tento svůj omyl nést zodpovědnost. A za blbost se platí, v nejlepším případě penězi.“

    Proč nedomysleli ti co domy projektovali, že bude potřeba v budoucnosti se do stoupaček dostat a nezajistili tehdy přístup z vnějsí strany bytu, aby tak zajistili nepřetržity přístup bez neustaleho obtěžovaní majitele bytu?

    Vložil Anonymous852 (bez ověření), 30. Červen 2010 - 11:02
    1. Předpokládám, že původní dvířka umožňovala i výměnu trubek. Pokud ne, náklady by mělo nést SVJ.
    2. Pokud původní dvířka někdo svévolně zmenšil, musí nést důsledky tohoto svého kroku. Zda na to měl právo je irelevantní. Bohužel předpisy jsou benevolentní, právo asi měl, ale s právem něco činit souvisí i odpovědnost nést důsledky za své kroky. Něco udělal a znemožnil vyměnit trubky, potom výměnu trubek zaplatí ze svého.
    3. Pokud „pachatel“ jednotku prodal, ponese náklady na výměnu trubek nový majitel.
    4. Správce asi neuvedl moc dobré argumenty ale v podstatě má pravdu. Vlastník (jeho předchůce) něco udělal a musí nést důsledky.
    5. Výbor by měl jednat v zájmu celku a nikoliv jednotlivce, který si dělá co ho napadne (byť v souladu s právem) a pak si to nechá zaplatit od jiných. To ho jen podpoří v jeho nápadech, vždyť to ti oslové zase zacálují, tak proč ne? Navíc má zastání v člence výboru, pěkné......
    Vložil Květa (bez ověření), 28. Červen 2010 - 21:09

    Tento problém jsme řešili také v našem společenství. Nevím, zda jsou určeny rozměry, ale každy, kdo dělal rekonstrukci bytového jádra, byl upozorně, že bude výměna stoupaček. Letos jsme měnili stoupačky, naštěstí nebylo třeba nikde bourat zeď. V opačném případě by nesl náklady vlastník BJ. Souhlas všech s rekonstrukcí není nutny, ale vlastník to musí oznámit výboru (a rovněž písemně na nástěnce oznámit ostatním, že v době od – do bude zvýšena hlučnost z důvodu rekonstrukce) a po ukončení předat výboru kopie o revizi plynu a statiky. Alespoň taková je praxe v našem domě. Členka výboru Květa

    Vložil Jardaja (bez ověření), 25. Listopad 2010 - 15:08

    Je možné získat kontakt na dodavatele, který má rozum a pracuje dle možností bez bourání. U nás bylo nařízeno, že se musí vše odmontovat, aby byla přístupná celá zadní stěna, přitom máme nad WC dveře ke stoupačkám min 60×60.

    Vložil Matějka Jaroslav, 4. Prosinec 2010 - 17:04

    Vážený,

    domíváde se, že tímto otvorem 60×60cm ve výči cca 120cm je možné v technickém jádře – stupačce uskutečnit při podlaze montáž – napojení kanaliace z vašeho bytu (WC, kuchyně, koupelna) na svislou? Domníváte se, že je možné tímto otvorem v souladu s platnými předpisy (normami) uskutečnit řádný „požární uzávěr“ mezi dvěma samostatnými požárními úseky = byty?

    Domníváte se, že otvor 60×60cm je pro dodavatele řádným pracovním prostředím v souladu s předpisy k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci?

    Matějka

    Vložil tomkrysl, 31. Květen 2011 - 10:10

    Vazeny pane, myslim ze dost prehanite. Revizni otvory 60×60cm jsou naprosto bezne. Firmy provadejici rekonstrukce jader je bezne osazuji. Na muj vyslovny dotaz o pristupnosti mi bylo sdeleno, ze drtiva vetsina praci lze provest z otvoru 60×60cm, pouze pro nektere havarijni opravy je zapotrebi vybourat jednu ci dve obkladacky (dle velikosti) u podlahy, tj. je vhodne mit rezervni obklady. Bytove jadro navic zastarava pomerne rychle, do 10 let je vhodne rekonstruovat znovu. Cena trvaleho zazdeni s reviznimi dvirky v porovnani s cenou jakesi odnimatelne konstrukce je neporovnatelne nizsi, tj. jit do rizika obcasneho vybourani pri havarii se rozhodne vyplati.

    Vložil lamot (bez ověření), 28. Červen 2010 - 18:29

    jednoduchý problém, zadní díl za WC bude odnímatelný (okachlíkován a esteticky retušován).

    Vložil AnonymousXx (bez ověření), 28. Červen 2010 - 20:13

    Proč zrovna zadní díl za WC má být odnimatelný, jaký k tomuto tvrzení máte důvod

    Vložil lamot (bez ověření), 29. Červen 2010 - 5:47

    při jakékoliv závadě na odpadech to jen odšroubuji a jsem tam kde je potřeba něco dělat, pokud jste tento problém neřešil, tak jsem jen poradil.

    Vložil AnonymousXx (bez ověření), 29. Červen 2010 - 6:55

    Za zadní stěnou WC nemám žádnou šachtu ani odpad, nevidím důvod mít zadní stěnu odnimatelnou. Leda, že bych se tajně chtěl podívat do kuchyně co se tam děje.

    Vložil Anonymous, 29. Červen 2010 - 7:07

    To musíte vědět Vy, kde máte odpad či šachtici.

    Vložil AnonymousXx (bez ověření), 29. Červen 2010 - 9:37

    Já to vím, ale proč tady přispívatel lamot s takovou suverenitou radí, že zadní díl za WC bude odnímatelný (okachlíkován a esteticky retušován). No nebude, je tam kuchýň a na tom trvám.

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".