Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018

Vložil Pavel, 25. Srpen 2018 - 22:16 ::

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci navrhovatelky M. B., P., zastoupené Mgr. Kateřinou Richterovou, advokátkou se sídlem v Praze 9, Kovářská 1169/17, za účasti Společenství vlastníků jednotek Vřesová č.p. 681, 181 00 Praha 8 – Troja, se sídlem v Praze 8 – Troji, Vřesová 681/17, IČO: 26476894, zastoupeného Mgr. Janem Pařenicou, advokátem se sídlem v Praze 9, K Hutím 665/5, o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění ze dne 17. září 2014, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 25 Cm 97/2014, o dovolání navrhovatelky proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. září 2017, č. j. 6 Cmo 94/2017–117, takto:

  1. Dovolání se odmítá.
  2. Navrhovatelka je povinna zaplatit Společenství vlastníků jednotek Vřesová č.p. 681, 181 00 Praha 8 – Troja, se sídlem v Praze 8 – Troji, Vřesová 681/17, IČO: 26476894, na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.800,– Kč k rukám Mgr. Jana Pařenici, advokáta se sídlem v Praze 9, K Hutím 665/5, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 16. ledna 2017, č. j. 25 Cm 97/2014–86, výroky I. a II. zamítl žalobu, jíž se navrhovatelka domáhala vyslovení neplatnosti tam specifikovaných usnesení přijatých dne 17. září 2014 na shromáždění Společenství vlastníků jednotek Vřesová č.p. 681, 181 00 Praha 8 – Troja (dále jen „Společenství“), a rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok III.).

K odvolání navrhovatelky Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 19. září 2017, č. j. 6 Cmo 94/2017–117, citovaný rozsudek potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dospěl k závěru, že dovolání navrhovatelky (dovolatelky) proti citovanému rozsudku odvolacího soudu, k němuž se Společenství prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřilo, není z posléze uvedených důvodů přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2014 do 29. září 2017 (čl. II bod 2. zákona č. 296/2017 Sb.) – dále jen „o.s.ř.“ Otázky nastolené k dovolacímu přezkumu (otázka aktivní věcné legitimace řádně pozvaného a o plánovaném programu informovaného vlastníka jednotky, který se ze shromáždění bez zdravotních či jiných vážných důvodů vzdálil, a proto se hlasování nezúčastnil, k podání žaloby podle § 1209 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů /dále jen „o. z.“/, a otázka podpůrné aplikace ustanovení o spolku ve smyslu § 1221 o. z.) byly totiž v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu vyřešeny a od ustáleného řešení těchto otázek se dovolací soud neodklání ani v posuzované věci; přitom rozhodnutí odvolacího soudu je s nimi v souladu.

Judikatura dovolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 15. března 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, z 27. června 2017, sp. zn. 26 Cdo 2657/2016, a z 15. srpna 2017, sp. zn. 26 Cdo 1053/2017) je ustálena v názoru, že postupem podle § 1209 odst. 1 o. z. se přehlasovaný vlastník jednotky může u soudu domáhat pouze určení (vyslovení) neplatnosti usnesení přijatého shromážděním; může tak učinit pouze do uplynutí prekluzivní lhůty tří měsíců počítané ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (omezení časové), a jen tehdy, je-li pro to důležitý důvod (omezení věcné).

V soudní praxi však není pochyb ani o tom, že právo obrátit se na soud s návrhem na určení (vyslovení) neplatnosti usnesení přijatého shromážděním může pouze přehlasovaný vlastník jednotky (osobní omezení). Výkladem slovního spojení „přehlasovaný vlastník“ se dovolací soud opakovaně zabýval v poměrech právní úpravy obsažené v ustanovení § 11 odst. 3 věty třetí zákona č. 72/1992 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (dále jen „zákon o vlastnictví bytů“). Předně dovodil, že za přehlasovaného nelze považovat vlastníka, který se účastnil zasedání shromáždění a při něm hlasoval pro přijetí napadeného usnesení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 23. května 2012, sp. zn. 29 Cdo 3399/2010). Oprávněn (aktivně legitimován) domáhat se zrušení rozhodnutí přijatého shromážděním však není ani vlastník, který se účastní shromáždění a zdrží se hlasování. Takový vlastník totiž nedává svým postojem najevo, že s rozhodnutím nesouhlasí. V dané souvislosti pak není podstatné, zda byl vlastník osobně přítomen na shromáždění či se nechal zastoupit třetí osobou, stejně tak jako důvod, pro který nehlasoval proti později zpochybněnému rozhodnutí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. února 2015, sp. zn. 29 Cdo 924/2012, proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením z 9. září 2015, sp. zn. IV. ÚS 1459/15). Dále také vyložil, že vlastník projevuje svůj názor hlasováním o usnesení, a proto je nerozhodné, jak se v průběhu diskuse o něm vyjadřoval (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 8. června 2016, sp. zn. 26 Cdo 4386/2015). Formuloval rovněž právní závěr, že z možnosti podat návrh na přezkum rozhodnutí v důležité záležitosti není bez dalšího vyloučen vlastník jednotky, který se hlasování nezúčastnil a s rozhodnutím nesouhlasí. Možnost napadnout rozhodnutí shromáždění vlastníků v důležité záležitosti přehlasovaným vlastníkem jednotky návrhem u soudu ve smyslu § 11 odst. 3 věty třetí zákona o vlastnictví bytů nelze vykládat tak, že toto právo má pouze vlastník jednotky, který byl při hlasování shromáždění vlastníků jednotek přítomen. Vlastník jednotky, který se nezúčastnil schůze shromáždění např. z vážných zdravotních či jiných obdobných důvodů, by již pro tuto samotnou skutečnost byl vyloučen z možnosti podat žalobu týkající se posouzení většinového rozhodnutí v důležité záležitosti (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu z 25. května 2011, sp. zn. 22 Cdo 1423/2009).

Od takto nastaveného výkladu slovního spojení „přehlasovaný vlastník“, užitého v § 11 odst. 3 větě třetí zákona o vlastnictví bytů, se dovolací soud neodchyluje ani v poměrech právní úpravy obsažené nyní v ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ve věcech sp. zn. 26 Cdo 5883/2017 a 26 Cdo 1312/2017, obě z 19. února 2018).

Nejvyšší soud sice již dříve vyložil, že usnesení shromáždění vlastníků jednotek o změně stanov společenství je (zpravidla) důležitou záležitostí ve smyslu § 11 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů a tudíž – vzhledem k odůvodnění již citovaného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. března 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016 – i ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. února 2015, sp. zn. 29 Cdo 3024/2012). Dospěl-li však odvolací soud – za situace, kdy dovolatelka (řádně pozvaná na shromáždění Společenství a informovaná o jeho plánovaném programu) se ze shromáždění vzdálila (nikoli ze zdravotních či jiných vážných důvodů) a nezúčastnila se tedy bez vážných důvodů hlasování o zpochybňovaném usnesení, které bylo přijato – k závěru, že není aktivně věcně legitimována k podání žaloby podle § 1209 odst. 1 o. z., neboť za této situace ji nelze pokládat za přehlasovaného vlastníka jednotky, neodchýlil se od citované judikatury; jeho rozhodnutí je naopak výrazem standardní soudní praxe, od níž se dovolací soud ani nyní neodchyluje.

Nelze přisvědčit ani dovolací námitce, že v dané věci mělo být postupováno v souladu s ustanovením o spolku tj. s ustanovením § 258 o. z. ve spojení s § 1221 o. z. (srov. odůvodnění již citovaného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. března 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016).

Dovolací soud nepřehlédl dovolatelčino sdělení, že dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu „v celém rozsahu“, tj. nejen jeho potvrzující výrok, ale jakoby i jeho nákladový výrok. Ve vztahu k nákladovým výrokům však – s přihlédnutím k obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o.s.ř.) – v rozporu s ustanoveními § 241a odst. 2 a 3 o.s.ř. neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání a ani v tomto ohledu nevymezila důvody dovolání.

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud dovolání podle § 243c odst. 1 o.s.ř. odmítl – se souhlasem všech členů senátu (§ 243c odst. 2 o.s.ř.) – pro nepřípustnost.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§ 243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 18. dubna 2018

JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu

_____________­________________________­________________________­______________

Dne 28.6.2018 byla podána ústavní stížnost II ÚS 2240/18.

_____________­________________________­________________________­______________

Hezký den!

  • přehlasovaný vlastník
  • Judikáty
  • judikatura

Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

Vložil TN. (bez ověření), 27. Srpen 2018 - 15:10

Magda ústavní stížnost projede, to bylo jasné od počátku, už jsme o případu diskutovali.

Jediná šance do budoucna a o to se snažím, lobbovat u poslanců. Nyní je příležitost, když se přepisuje bytové spoluvlastnictví v NOZ. Ministerstvo kompletně přepsalo § 1209, ale nechalo v něm nesmysl „přehlasovaného vlastníka“. U všech ostatních právnických osob může podat žalobu o neplatnost usnesení nejvyššího orgánu každý člen, ale u SVJ pouze ten, který přišel na jednání a hlasoval proti. Je to nesmysl. Výbory nebo SBD můžou obejít oponenty tím, že je prostě nepozvou, nebo zfalšují zápis, nebo usnesení nezveřejní, resp. zveřejní až po roce a nelze se bránit.

Magdu nechápu. Kdyby napřímila své úsilí a energii do novely NOZ, prospěla by celému vlastnickému hnutí. Místo toho má zajímavý koníček – soudit se v předem prohraných sporech a lopatama vyhazovat peníze za advokáty. Napočítal jsem asi 7 sporů s jejím SVJ, všechny prohrála i tu poslední žalobu o 90.000 Kč, co na ní podalo SVJ v roce 2012. To je jasné, když je legislativa takto nastavena.

Vložil anon1234 (bez ověření), 27. Srpen 2018 - 16:30

to je zas tragikomedie ze strany soudců NS.

dle tohoto výkladu orlů práva na NS se za přehlasovaného vlastníka nepovažuje ten, který se nezúčastnil zasedání ze „zdravotních či jiných vážných důvodů“ (Dospěl-li však odvolací soud – za situace, kdy dovolatelka (řádně pozvaná na shromáždění Společenství a informovaná o jeho plánovaném programu) se ze shromáždění vzdálila (nikoli ze zdravotních či jiných vážných důvodů) a nezúčastnila se tedy bez vážných důvodů hlasování o zpochybňovaném usnesení, které bylo přijato – k závěru, že není aktivně věcně legitimována k podání žaloby podle § 1209 odst. 1 o. z., neboť za této situace ji nelze pokládat za přehlasovaného vlastníka jednotky, neodchýlil se od citované judikatury).

je to jen další pokračování snahy soudců nerozhodovat. prvotně žaloby zamítat kvůli „nedůležitému důvodu“, což je de facto všechno. a sekundárně, když už je důležitý důvod splněn, tak žalobu zamítnout proto, že si vlastník dovolil z nezávažných důvodů opustit zasedání shromáždění, a proto není přehlasovaným vlastníkem.

je to zoufalé, zoufalé, zoufalé!

paní Magdu plně chápu a fandím ji a dalším, co nejsou tupými ovčany. legislativa je správná už teď. na neplatnost usnesení se dle důvodové zprávy k § 1221 NOZ uplatí § 258 NOZ a nikoli § 1209 NOZ. akorát soudci NS svým výkladem zákon překrucují a jdou proti úmyslu zákonodárce. takže to, že prosadíte novou legislativu, je sice hezké, ale soudci NS ji opět překroutí, aby byla kontinuita zachována a mohli nadále zamítat žaloby jak na běžícím páse. tedy mnohem důležitější je zlomit nesmyslný výklad soudců NS, než vymýšlet už jednou vymyšlenou legislativu…

Vložil Jasný (bez ověření), 1. Září 2018 - 12:35

Suveréně tvrdíte:

„neplatnost usnesení se dle důvodové zprávy k § 1221 NOZ uplatí § 258 NOZ a nikoli § 1209 NOZ“

Tak se podívejme, co je uvedeno v DZ k § 1221:

„Společenství vlastníků je právnická osoba korporačního typu založená za nepodnikatelským účelem. Proto je účelné odkázat na přiměřené použití ustanovení občanského zákoníku o spolku. Podpůrná aplikace ustanovení o spolku se uplatní v případech, kdy z ustanovení o společenství vlastníků nevyplývá něco jiného. Půjde zejména o ustanovení týkající se postupu při svolávání shromáždění k zasedání, o průběhu zasedání, o zápisu ze zasedání, o neplatnosti rozhodnutí atd.“

Z uvedeného vyplývá, že se ustanovení § 258 (rozuměj ustanovení o spolku) uplatní pouze v případě, kdy z ustanovení § 1209 (rozuměj ustanovení o společenství vlastníků) nevyplývá něco jiného. A z ustanovení § 1209 vyplývá přece něco jiného, než z ustanovení § 258. Proto je jasné, že se uplatní § 1209 a nikoliv § 258 jak tvrdíte.

Vložil anon1234 (bez ověření), 2. Září 2018 - 8:53

A co ta věta, kterou jste citoval (Půjde zejména o ustanovení … o neplatnosti rozhodnutí)?

Vložil AsiTak, 28. Srpen 2018 - 13:54

Názor logika ne právníka. Přehlasovaný vlastník je vlastnost hlasování vlastníka a stavu hlasování o rozhodnutí. Není to stav názoru vlastníka na výsledek rozhodnutí.
Vlastník je přehlasovaný vzniká-li stav výsledku hlasování:
= rozhodnutí bylo přijato, vlastník hlasoval proti nebo
= rozhodnutí nebylo přijato, vlastník hlasoval pro.
Aby stav přehlasovaný dalo stanovit je třeba znát výsledek hlasování o rozhodnutí a hlasování vlastníka. Jakéhokoliv důvodu není k dispozici hlas vlastníka nelze statut přehlasovaného vlastníka stanovit. Nahradíme-li chybějící hlas vlastníka potřeným implicitním hlasem opačným k výsledku hlasování o rozhodnutí, pak zákon nabývá novou podobu o nesouhlasu vlastníka s výsledkem hlasování, a to už není „přehlasovaný vlastník“ ale „nesouhlasující vlastník“. Podle toho posouzení stavu hlasování vlastníka je správný postup.

Vložil anon1234 (bez ověření), 28. Srpen 2018 - 16:30

přehlasovaným vlastníkem je dle Nejvyššího soudu i ten vlastník, který se shromáždění nezúčastnil – viz NS 22 Cdo 1423/2009 (Výklad, podle něhož by právo napadnout rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek příslušelo bezvýhradně vlastníku jednotky toliko v případech, kdy se vlastník jednotky hlasování zúčastnil, je co do základu v rozporu s rozsahem ústavního práva na soudní ochranu poskytovanou v režimu čl. 36 Listiny základních práv a svobod.)

u přijatého rozhodnutí má být přehlasovaným vlastníkem – hlasující PROTI, nepřítomný, zdržující se.

u nepřijatého rozhodnutí má být přehlasovaným vlastníkem – hlasující PRO, nepřítomný, zdržující se.

ostatně takto to vykládají soudci na Slovensku, kde dodnes platí obdobný zákon k našemu dnes už zrušenému ZOVB.

Vložil AsiTak, 29. Srpen 2018 - 1:26

Ale ten zákon který popisujete Vy je jiný, než jsem popisoval já. Vykladač zákon nepopisoval ale přepsal. Nemůže existovat výklad dokazující, že stav hlasování nepřítomného nebo nehlasujícího vlastníka je totožný hlasem proti nebo pro dle potřeby. Takový stav lze přidat do zákona ale ne odvodit. Pokud zákon byl výkladem pozměněn, proč není text shodně upraven? Určitě o tom bylo napsáno nejméně tři stránek zdůvodnění, místo toho aby byly připsány tři věty do stávajícího zákona a byla vydána novela. Jak může laik vědět že takový „výklad“ existuje, tj. platí něco jiného než vyplývá z textu zákona. Jak může stát trvat na dodržení zákona, když laik nemá šanci zjistit ani co obsahuje. Vlastně asi má, pronajme vlastního vykladače, který zná doplňky velkých vykladačů. Jsem rád, že ČR je právní stát, který je založen na dodržování právních norem (včetně výkladů), zároveň nabývám poznatek, že pro mne laika nemá význam zákony číst a snažit se pochopit.

Vložil AcTk (bez ověření), 28. Srpen 2018 - 8:32

Co je na tom zoufalého? Pro posouzení zoufalosti tohoto konkrétního případu je nutné vědět o jaké záležitosti se hlasovalo a proč dotyčný (jak vy říkáte Magda) shromáždění opustil. Např. pokud se jednalo o nějaké významné opravě domu se kterou všichni kromě Magdy souhlasí a Magda odešla ze shromáždění kvůli sledování Růžovky, tak mi rozhodnutí soudu přijde jako správné. Fakta ale neznám, takže těžko říct. Je třeba se na to podívat také z druhé strany, kdy nastávají situace, kdy jeden člověk blokuje rozhodnutí a akce, které většina ostatních chce. A blokuje je jen proto, že je ublížený a chce škodit. Pokud je osoba řádně na shromáždění pozvána a seznámena s programem, ví že se o dané záležitosti bude hlasovat, přijde na shromáždění, svévolně bez závažného důvodu odejde, shromáždění bod odhlasuje – tak proč by měla být jeho realizace zdržována tím, že si daná osoba následně vzpomene, že se jí vůle většiny nelíbí? Proč by měla většina obyvatel domu trpět, např. neopravenou střechou, kvůli zvůli jednoho? Neříkám, že to tak v tomto případě bylo, jenom upozorňuji, že nic není černobílé. V tomto kontextu lze podobná rozhodnutí soudu považovat za správná.

Vložil anon1234 (bez ověření), 28. Srpen 2018 - 16:18

zde na portalsvj.cz nebo v Právních rozhledech 23–24/2016, kdybyste chtěl, tak byste dohledal, že důvodem pro navržení vyslovení neplatnosti bylo, že usnesení bylo přijato, přestože zasedání shromáždění nebylo usnášeníschopné.

Česká republika je právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. právní stát je založen na dodržování právních norem, tedy jestliže nebyl dodržen zákon a stanovy (tj. shromáždění nebylo usnášeníschopné), má být vyslovena neplatnost.

nikdo nikomu nebrání shromáždění svolat znovu a postupem dle zákona pak přijmout dané usnesení (s potřebnou usnášeníschopností a potřebným kvorem pro přijetí).

Vložil taky občan (bez ověření), 28. Srpen 2018 - 19:52

Vaše vyjádření je spíše zoufalé, je v něm zásadní omyl.Česká republika není právní stát.

Vložil AcTk (bez ověření), 28. Srpen 2018 - 16:56

Prosím o link na příslušné téma zde, Právní rozhledy nemám k dispozici (zajímá mě napadnuté usnesení shromáždění).

Je to tedy tak, že usnesení s takovouto (domnělou) vadou, tj. že shromáždění nebylo usnášeníschopné, může napadnout jen „přehlasovaný vlastník“?

Vložil Anonymous. (bez ověření), 26. Srpen 2018 - 11:24

Je skoro jisté, že US povrdí názor NS.

Vložil okolojdouci (bez ověření), 26. Srpen 2018 - 11:04

Tak toto dovolání je zde známé paní Magdy. Doufám, že u ÚS paní Magda uspěje.

Vložil ik (bez ověření), 26. Srpen 2018 - 12:42

Podle mě je soudní řízení u konce. Všechny soudy, vč. vrchního rozhodly v neprospěch vlastníka byt.jednotky. Teď už se asi může dotyčný/á dovolávat pouze Boha.

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".