Přechod dluhů dle § 1186 je v rozporu se směrnicí EU

No vtip je právě v tom, že tato vyhláška – resp. část o rozdělení nákladů – bude nadále platit pouze pro členy družstev a pro nájemníky, pro vlastníky platit nebude, jelikož NOZ má vyšší právní sílu než vyhláška.

Takže je to takto: jsem vlastník a pronajímám byt. Ten byt prodám v listopadu 2020, současně se odstěhuje nájemník. Vyučtování za celý rok 2020 dostane už nabyvatel (a on zaplatí můj nedoplateček nebo vyinkasuje přeplateček). Ale já coby bývalý vlastník budu muset vystavit svému bývalému nájemníkovi vyúčtování (a vyplatit mu ze své bezedné kapsičky přeplateček nebo po něm chtít nedoplateček), jinak je mi nájemník oprávněn účtovat pokutu 50 Kč denně. A protože sám nebudu mít vyúčtování od SVJ, má můj ex-nájemníček až do konce života zajištěný automatický přivýděleček o 18000 Kč ročně.

Geniální, že?

Heil Vysloužil!

TN., domnívám se, že nemáte pravdu. Nechci vás urazit, ale z vašich příspěvků mám velmi často pocit, že zcela slepě vzhlížíte k těm, jež jste si vybral za neomylné ikony a vypouštíte možnost „svobodně myslet“. JUDr. Kabelková je podle mého názoru škodná v revíru bytové politiky, což je názor, který vám nevnucuji, ale stačí si přečíst její právní výplody. Omlouvám se, že mě nenapadl jiný výraz než „výplod“, který může znít i hanlivě, ale považuji za ztrátu svého času bádat nad eufemističtějším označením výsledků její práce. Zní to asi hodně nabubřele od právního laika, ale já se za nabubřelce nepovažuji, jen za střízlivě uvažující ženu, na jejíž slova dosti často dojde. Možná dokonce vždy, protože ;-) maminka má vždycky pravdu. :-D

Oznamujete stroze, že vyhláška o teple od 1.1.2020 neplatí. To víte odkud? Pokud v tomto máte pravdu a je to vzhledem ke směrnici EU 2018/2002 možné, tak nejspíše bude nahrazena jinou vyhláškou. Předpokládám, že takovou, která bude reflektovat právě změny dané směrnicí EU 2018/2002. Jak to zákonodárci udělají, netuším. Ale to je jedno, protože to vůbec neznamená, máme-li garantována rovná práva, a to máme, že vznikne několikakolejnost pro různé druhy bydlení. To je právě tragédie vidění bytové politiky JUDr. Kabelkové, ona pořád žije v třídní společnosti a snaží se tento ideál udržovat při životě minimálně v oblasti svého odborného vlivu, čehož je fungování bytových družstev, zejména těch velkých, větších, největších, důkazem.

Jak to vidím já?

Zákon č. 67/2013 Sb. je ve vztahu k zákonu č. 89/2012 Sb. zákonem speciálním a jakákoliv vyhláška, která jej provádí, je de facto jen „vysvětlivkou“ k němu. Vyhláška k zákonu může být vydána jen na základě výslovného zmocnění zákonem, v tomto případě § 14a zákona č. 67/2013 Sb., a může obsahovat jen takové právní normy, které toto zákonné zmocnění reflektují. Dá se tedy říct, aspoň takto na to pohlížím já jako právní laik a lidový vykladač práva, že „speciálnost“ zákona je „děděna“ vyhláškou. Názory různých JUDrů (viz např. vámi níže uvedená demagogie JUDr. Kabelkové) mě nenechávají sice klidnou, vzhledem k tomu, jak moc nám tito lidé svou činností škodí, ale celou republiku nemohu spasit a všechny spory vysoudit já sama. Na to mi kapacita nestačí. Docela mě baví žít obyčejný osobní a občanský život a spory s ;-) „osobami podivných názorů“ jsou jen jeho zpestřením, protože mám v sobě hluboce zakořeněn boj za spravedlnost a ve chvíli, když mi např. někdo začne vyprávět o „profesionalitě zaměstnanců družstev“, vystartuju jako býk po neklidné muletě. Je proto potřeba, aby i ostatní zase konečně přestali čučet pod nohy a zvedli hlavy a nemorální a neprofesionální lůzu vyprášili. Vzor si můžeme pro počátek vzít např. v islandské revoluci, akorát finiš bychom mohli zvládnout ještě o něco lépe.

Howgh

Souhlasím s vaším názorem, že vyhláška č. 269/2015 Sb. (o rozúčtování tepla a teplé vody) provádí zákon č. 67/2013 Sb. a je de facto jen „vysvětlivkou“ k němu.

Vyhláška byla vydána na základě zmocnění zákona č. 67/2013 a stala se tak součástí zákona.

NOZ není v žádném případě vyšší právní normou oproti zákonu č. 67/2013 Sb. vč. její součásti vyhlášky č. 269/2015 Sb., a pokud nebude vyhláška změněna, tak platí i po novelizaci NOZ.

Rozhodně neplatí to, co tvrdí TN. A samozřejmě ani to, co uvedl Zděšený člen, cituji:

„Pokud nebude změněna i příslušná vyhláška (což MMR může udělat, že následně změní i vyhlášku), stane se vámi citované ustanovení vyhlášky obsolentní pro rozpor s vyšší právní normou.“

Navíc ani nesouhlasím s tím, že by vyhláška byla v rozporu s novelou NOZ. Novela nezakazuje a umožňuje provést roční vyúčtování poměrně na převodce a nabyvatele a neexistuje tedy povinnost SVJ vypořádat roční vyúčtování jen s nabyvatelem.

Ne chápete rozdíl mezi dvěma věcma. „měl-li je a mohl-li je nabyvatel zjistit“ Zde se jedná samozřejmě o dluhy zjistitelné, tedy takové, které již existují. Pokud převodce měl vysokou spotřebu na nízké zálohy a z vyúčtování tedy vyplyne nedoplatek, není to ten „dluh, který by přecházel podle §1186“, protože tento dluh je nový! Vzniknul v momentě vyhotovení vyúčtování a to už je vlastníkem dávno nabyvatel, kterému je toto vyúčtování předloženo, jelikož SVJ nemá povinnost tato plnění vypořádat. Pokud chce, tak ale může.

TN, Nový, Hrubý, Zděšený,… Já tvrdím, že je to právě takhle. Každý máte svou část pravdy, ale bavíte se o koze a o voze právě z toho důvodu, že dluh z vyúčtování je již zcela jiný dluh, nový dluh…

Werewolf,

píšete, že dluh z ročního vyúčtování nepřechází podle § 1186 na nabyvatele. Tak to říkáte přesně totéž co Nový a Hrubý ne?

Dále uvádíte, že SVJ nemá povinnost tato plnění vypořádat., ale může.

Co si pod tím máme představit? Když se tedy SVJ rozhodne nevypořádat, kdo zaplatí/obdrží nedoplatek/pře­platek z ročního vyúčtování?

A když se tedy SVJ rozhodne vypořádat? Kdo zaplatí/obdrží nedoplatek/pře­platek z ročního vyúčtování?

Tak si ten paragraf přečtěte, najdete v něm odpovědi na své otázky. „píšete, že dluh z ročního vyúčtování nepřechází“ Já přece nic takového nenapsal, co to píšete? Já napsal úplně něco jiného!

O jakém dluhu vy mluvíte? Ten, který vznikne v době kdy už je vlastnictví převedeno? V roce před tím? Nebo mluvíte o nějakém dluhu, který svj z předchozího vlastníka doluje už třeba pět let?

Evidentně nevíte, i čem se zde bavíme. Příklad: v roce 2021 dojde ke změně vlastníka z měsíce 6 na 7.

1. Nedoplatek z vyúčtování vystaveném v roce 20×x (<2021, třeba 2015), který nebyl doposud uhrazen, samozřejmě může přejít na nového. Jedná se od dluh, který může být zjištěn. Záleží, jestli doložil převodce potvrzení, kde je uveden.
2. Nedoplatek/pře­platek z vyúčtování vystaveném v roce 2022 za rok 2021 je zcela jiné vyrovnání! Nemá odkud kam přejít. Tento dluh/přeplatek vznikl přece až v r 22, kdy majitelem je nový vlastník a jen jemu je vystaveno vyúčtování, jeho dluh/přeplatek, pokud SVJ dobrovolně neudělalo vypořádání.

Pokud udělalo, pak má jak převodce, tak nabyvatel svůj přeplatek/nedo­platek a je jen jeho.

Pokud dluh pojmeme jako dluh co dospěl, tedy je splatný (což obsáhle používají v DZ u dluhů v podobě splátek úvěru SVJ), tak máte samozřejmě pravdu a v případě eventuálního nedoplatku se neřeší jeho přechod, protože vzniká až momentem vystavení řádného a tedy splatného vyúčtování a v okamžiku jeho vzniku se dle předpokládaného textu novely vystaví aktuálnímu vlastníkovi.

Každopádně jak dle mého a TN, tak dle vašeho pojetí platí, že vyúčtování náleží nabyvateli, ať už je výsledkem vyúčtování nedoplatek, nebo přeplatek. :)

Zděšený člene napsal jste:

„Každopádně jak dle mého a TN, tak dle vašeho pojetí platí, že vyúčtování náleží nabyvateli, ať už je výsledkem vyúčtování nedoplatek, nebo přeplatek. :)“

Werewolf ovšem napsal:

„…SVJ nemá povinnost tato plnění vypořádat. Pokud chce, tak ale může… Píše se tam, že „nevzniká povinnost“. To chápu jako že svj není sice povinno, ale zakázáno to nemá, čili může, pokud chce… Chápu tedy, že tento § není kogentní..“

A to je pane Zděšený sakra rozdíl. TN, kterého se tak zastávíte napsal dokonce úplnou pitomost, cituji:

„§ 1186 samozřejmě je a bude kogentní.
Já upozorňuji na nebezpečí pro statutární orgány, které pro ně nastane po roce 2020, pokud vyplatí přeplatek převodci a nikoli nabyvateli.
Pokud budou vymáhat nedoplatek po převodci a nikoli po nabyvateli, dopustí se trestného činu podvodu.“

ale aby mohlo, tak musí chtít a tedy s tím musí souhlasit nejen SVJ, ale i nabyvatel i převodce.

S TN souhlasím a nemám důvod rozporovat, že už teď soudy zamítají žaloby na převodce bez předchozí výzvy nabyvateli pro předčasnost. Novelizace, jak je navrhována to jen zpřesňuje, viz DZ.

jak se zachovat v rámci opatrnosti.

viz http://www.portalsvj.cz/…-smernici-eu#…

Pane Nový, že vy nedáváte pozor na agitkách SMBD a DAČR? Novela § 1186 vznikla proto, aby SBD a velcí správci nemuseli dělat v kalendářním roce dvě vyúčtování. Všichni správci budou povinně ze zákona vystavovat vyúčtování jen vlastníkovi k 31.12. Přesně kvůli tomu to vzniklo.

TN,

to, že je v novele výslovně uvedeno, že si vlastník při nahlížení do smluv, účetních knih a dokladů může pořizovat výpisy, opisy a kopie, tak to určitě prosadila družstva, že?

No to bude asi proto, aby musela předělat všechny stanovy se zákazem pořizování kopií, které prodala.

Ve sněmovním tisku je i doplnění odstavce jedna.

§ 1186

(1) Při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost vypořádat příspěvky na správu domu ke dni účinnosti převodu vypořádat a zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu.

Takže opravdu nevím, když nemá SVJ povinnost udělat při převodu jednotky dvě vyúčtování (jedno původnímu a jedno novému vlastníkovi dle data převodu), tak jak získáte tato vyúčtování, pokud je SVJ nevyhotoví dobrovolně.

A dále i ve vámi citovaném odstavci dvě je psáno.

(2) Při převodu vlastnického práva k jednotce přecházejí s jednotkou na nabyvatele dluhy převodce vůči osobě odpovědné za správu domu na příspěvcích na správu domu a pozemku a na plněních spojených nebo souvisejících s užíváním bytu a zálohách na tato plnění, měl-li je a mohl-li je nabyvatel zjistit. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu.

Takže dle litery zákona přechází na nabyvatele dluh na plněních spojených nebo souvisejících s užíváním bytu, tedy i eventuální nedoplatky z vyúčtování. Oproti tomu je uvedeno, že se to týká jen dluhů, co mohl nabyvatel zjistit. Tady bude záležet na judikatuře, jak to vyloží soudy, jestli eventuální dluh na službách (teplo, voda, teplá voda) mohl nabyvatel zjistit…

Vámi citovaný odstavec z důvodové zprávy říká nejen vámi vytučněné, ale i předchozí:

Dále se navrhuje jednoznačně stanovit, že na nabyvatele přecházejí dluhy na příspěvcích na správu domu a pozemku, dluhy na plněních spojených nebo souvisejících s užíváním bytu a dluhy na zálohách na tato plnění (nikoliv však již zaplacené a dosud nevyúčtované zálohy na plnění spojená s užíváním bytu) převodce vůči osobě odpovědné za správu domu a pozemku ze zákona. Ručení převodce za tyto dluhy se zachovává. Tyto dluhy na nabyvatele přejdou ex lege pouze v případě, že je nabyvatel měl a mohl zjistit.

Což paradoxně říká výslovně, že dluh přechází, že nepřechází pouze zaplacené a nevyúčtované zálohy, tedy že nepřechází pouze eventuální přeplatek, dluh ovšem ano.

Mám tedy za to, že pravdu nemáte ani vy, tvrdící, že dluh na službách nepřechází, ale ani TN tvrdící, že přechází vždy. Bohužel toto bude jasné až ze soudních rozhodnutí, co soudci vyloží jako podmínku „měl a mohl zjistit“. Obávám se, že ale realitě je blíž názor TN, že to bude přecházet všechno.

V úvodu vašeho příspěvku citujete navrhovaný § 1186, ale úplně blbě. V navrhovaném znění § 1186 odst. 1 nejsou slova „ke dni účinnosti převodu“, jak uvádíte.

Takže úplně zmateně rozebíráte obsáhle něco, co v § 1186 uvedeno není. A nejen v tomto příspěvku, ale i v dalších příspěvcích a navíc jste popletl další diskutující, který slova „ke dni účinnosti“ rozebírají rovněž.

v tom sněmovním tisku jsou slova ke dni účinnosti převodu škrtnutá, protože se vypouští a nahrazují.

Takže správný citát navrhovaného znění je:

(1) Při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost vypořádat příspěvky na správu domu a zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu.

Díky za opravu, na podstatě mého sdělení to nicméně nic nemění. SVJ nemá povinnost vypořádávat „služby“ při převodu, tedy povinnost vyúčtovat a vypořádat je pouze k poslednímu dni kalendářního roku a je na převodci a nabyvateli, aby si to řešili sami bez SVJ :)

PS: Můj výše uvedený příspěvek je krom tří slov novelou vypouštěných zcela v pořádku, kdežto pan Nový je zcela mimo. Níže uvedená reakce na špatný výklad tří slov co ze zákona zmizí je opět věcně správná v konstatování:

Tedy SVJ má povinnost provést vyúčtování pouze k poslednímu dni kalendářního roku. Pokud dobrovolně provede u převáděné jednotky vyúčtování dvě (ke dni převodu a k poslednímu dni kalendářního roku), tak je to dobrovolná volba SVJ. Obě vyúčtování ovšem musí komunikovat s novým vlastníkem (včetně placení nedoplatků a jejich eventuálního vymáhání) a je na něm, jak to má smluvně ošetřené s předchozím vlastníkem.

Poznámky:
Dvě vyúčtování zvlášť pro prodávajícího i pro kupujícího nelze zpracovávat ke dni účinnosti převodu:

1. během roku, neboť k tomu nejsou k dispozici náklady dodavatelů plnění (museli by zúčtovat rok)
2. v ročním vyúčtování neboť k tomu jsou potřebné náměry spotřeb ke dni změny, která nastane zpětně a proto odečet již zjišťovat nelze. Prodávající nemá povinnost tyto stavy zjišťovat a sdělovat SVJ.

Zpracovat jedno celoroční vyúčtování pouze za kupujícího má problém jak ošetřit data prodávajícího (zaplacené zálohy, vzniklé náklady):

1. Převést na kupujícího nelze, k tomu není přechodové ustanovení
2. Nezahrnout do vyúčtování nelze, neboť vyúčtování by nebylo úplné navíc „jeho náklady“ by sdíleli všichni.

Píšete, že pan Nový je zcela mimo. Mně připadá, že zcela mimo jste vy.

Napsal jste:

„Tedy SVJ má povinnost provést vyúčtování pouze k poslednímu dni kalendářního roku. Pokud dobrovolně provede u převáděné jednotky vyúčtování dvě (ke dni převodu a k poslednímu dni kalendářního roku), tak je to dobrovolná volba SVJ…“

Jak se vyúčtovávají služby řeší zákon o službách č. 67/2013 Sb. respektive vyhláška č. 269/2015 (teplá voda a topení), v níž se v § 5 řeší vyúčtování při změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období rozdělením mezi oba přijemce k termínu změny příjemce služeb. Chcete tvrdit, že předmětná ustanovení v této vyhlášce se novelou stanou neplatná?

určuje, že při převodu jednotky přejdou na nabyvatele i dluhy na plněních v souvislosti s užíváním jednotky, tedy nedoplatek bude platit nabyvatel.

Dále novela NOZ říká, že není povinnost provádět vypořádání záloh na plnění v souvislosti s užíváním jednotky, takže povinné bude jen vyúčtování nabyvateli k poslednímu dni kalendářního roku. Dokonce i pokud dojde k převodu po tomto datu v dalším roce před termínem vyúčtování, tak se vyúčtuje nabyvateli a bude se vymáhat nedoplatek po něm.

Dělejte si to ovšem jak myslíte vy a uvidíme, jak před soudem dopadnete.

Pokud nebude změněna i příslušná vyhláška (což MMR může udělat, že následně změní i vyhlášku), stane se vámi citované ustanovení vyhlášky obsolentní pro rozpor s vyšší právní normou.

Napsal jste:

„Chci tvrdit, že novela určuje, že při převodu jednotky přejdou na nabyvatele i dluhy na plněních v souvislosti s užíváním jednotky, tedy nedoplatek bude platit nabyvatel.“

Diskutující „Nový“ to popsal zcela správně, že je v § 1186 uvedeno, že přechází dluhy „měl-li je a mohl-li je nabyvatel zjistit“. A to nabyvatel zjistit nemohl. Při převodu jednotky není znám nedoplatek, který bude znám až po provedení ročního vyúčtování služeb, a SVJ ho proto ani nemůže uvést do prohlášení.

Pokud spolu s TN tvrdíte, že nedoplatky z ročního vyúčtování služeb na nabyvatele přecházejí navzdory v § 1186 uvedenému, že přecházejí dluhy měl-li je a mohl-li je nabyvatel zjistit, tak jste právní ignoranti.

ale přitom při převodu jednotky si:

z pozice kupujícího si ošetřím eventuální nedoplatek smluvně s prodávajícím

z pozice statutára SVJ vyhotovím vyúčtování na nabyvatele, o eventuální nedoplatek budu upomínat nejdříve nabyvatele, pokud nezaplatí tak i převodce jako ručitele (v části před datem převodu) a žalovat je eventuálně o platbu budu společně a nerozdílně.

Tímto totiž nic nezkazím.

No a vám mohu jen držet palce, pokud to uděláte jinak, abyste uspěl.

Nehodlám totiž soud přesvěčovat o tom, že nabyvatel:

nevěděl, že k jednotce se vážou platby za plnění spojená s jejím užíváním

nemohl požadovat minulé vyúčtování (které dokonce u jednotek bez PENB nahrazuje PENB a dostat jej musel)

nemohl projít měřidla s převodcem a zjistit si jejich stavy

nemohl stavy měřidel a minulé vyúčtování použít k vyčíslení stavu ke dni převodu

a nemohl toto vše zohlednit k kupní ceně či v podmínkách převodu

Mám totiž za to, že vše výše uvedené nabyvatel jednotky měl a mohl udělat a tedy na něj eventuální dluh na plněních souvisejících s užíváním bytu v souladu se zákonem přejde.

Ačkoliv toto vše vyjasní až soudní rozhodnutí (a možná, že už tak soudy rozhodují teď, jen se to zatím nedostalo až k NS ani ÚS a tedy to není publikované), tak mám za to, že je lepší počítat spíše s touto popisovanou variantou, než snažit se nabyvatele vylíčit soudu jako osobu neschopnou si toto sama ověřit a zjišťovat.

Obávám se, že právní ignoranti jsou zde Hrubý a Nový. Zákon nelze číst proti jeho smyslu a určující není laický výklad zákona (Hrubého a Nového), ale výklad soudem, tedy judikatura.

Judikatura už dnes říká, že přecházejí všechny dluhy. Novela jen zpřesňuje a vyjasňuje formulaci (viz důvodová zpráva).

Jak píše zděšený člen, o nedoplatek je třeba upomenout nabyvatele, současně i převodce coby ručitele a žalobu podat na oba. Pokud podáte žalobu pouze na převodce, aniž byste upomenuli předtím nabyvatele, soud ji zamítne pro předčasnost.

Pokud řešíte rozdíly mezi pojmy závazek, dluh a pohledávka, pak se není třeba takovou maličkostí zabývat. Zákon nelze číst proti jeho smyslu.

Pojem „měl-li je a mohl-li je nabyvatel zjistit“ je naprosto srozumitelný, a představuje potvrzení o bezdlužnosti, které si měl převodce vyžádat od nabyvatele. Pokud řešíte problém, že nedoplatek v té době není znám, pak se není třeba takovou maličkostí zabývat. Zákon nelze číst proti jeho smyslu.

TN napsal: „Pojem „měl-li je a mohl-li je nabyvatel zjistit“ je naprosto srozumitelný, a představuje potvrzení o bezdlužnosti, které si měl převodce vyžádat od nabyvatele. Pokud řešíte problém, že nedoplatek v té době není znám, pak se není třeba takovou maličkostí zabývat. Zákon nelze číst proti jeho smyslu.“

Takže, podle TN, když zákon tvrdí, že přecházejí dluhy měl-li je a mohl-li je nabyvatel zjistit, tak není třeba se takovou maličkostí zabývat. A kdo to udělá, tak čte zákon proti jeho smyslu.

Pane TN, rozumíte psanému textu. Tady nejde o žádný laický výklad, tady jde o naprosto jasnou podmínku uvedenou přímo ustanovením § 1186. Ta podmínka zní: na nabyvatele přecházejí dluhy, měl-li je a mohl-li je nabyvatel zjistit. Můžete se snažit sebevíc, žádným zaváděním a matením to nepopřete.

Pane zděšený,

dělejte si co chcete, ale nelžete viz příspěvek http://www.portalsvj.cz/…-smernici-eu#…

Je možné, že Váš výklad je správný. Já však pasáži „…ke dni účinnosti převodu…“ rozumím tak, že se nebude dělat mimořádné vyúčtování v průběhu roku. To je smysl celého odstavce – říká, že není povinnost udělat mimořádné vyúčtování v případě, že dojde k převodu jednotky. Ale nic to neříká o standardní vyúčtování, které se provede na původního i nového vlastníka.

neznamená, kdy je vyúčtování prováděno, ale k jakému datu je vztaženo, takže SVJ nemá povinnost kdykoliv, tedy ani ve lhůtě provedení standardního vyúčtování provést vyúčtování ke dni převodu. Tedy SVJ má povinnost provést vyúčtování pouze k poslednímu dni kalendářního roku. Pokud dobrovolně provede u převáděné jednotky vyúčtování dvě (ke dni převodu a k poslednímu dni kalendářního roku), tak je to dobrovolná volba SVJ. Obě vyúčtování ovšem musí komunikovat s novým vlastníkem (včetně placení nedoplatků a jejich eventuálního vymáhání) a je na něm, jak to má smluvně ošetřené s předchozím vlastníkem.

A to vše je v hypotetické rovině, že novela projde ve znění, jak je v sněmovně.

Novela samozřejmě projde v tomto znění.

A dopadne to přesně, jak píšete, soudy to takto budou vykládat.

Já jen upozorňuji, že § 1186 je kogentní a nelze se od něj odchýlit ve stanovách.

K tomu už směřuje současná judikatura.

Už nyní soudy opakovaně zamítají žaloby (dokonce i soudy prvoinstanční), když SVJ podá žalobu na převodce. Soud žalobu zamítá s tím, že žaloba měla být podána na nabyvatele, který je dlužníkem, protože na něj dluh přešel. Převodce je sice ručitel, a bylo by možno podat žalobu i na něj, avšak pouze za podmínky, že SVJ prvotně vyzvalo k úhradě dluhu nabyvatele. Pokud výzvu neučinilo a rovnou zažalovalo ručitele (převodce), soudy žaloby zamítají. Mezitím se obvykle dluh promlčí a SVJ musí dluh odepsat a kterýkoli vlastník může po výboru vymáhat škodu.

Stejně tak upozorňuji na to, že pokud výbor vyplatí přeplatek převodci, zahrává si se zákonem. Pokud nabyvatel podá na SVJ žalobu, aby mu přeplatek vyplatilo, žalobu vyhraje a SVJ bude muset vyplatit přeplatek podruhé.

Je zajímavé, že na tyhle důsledky nikdo neupozorňuje, hlavně že MMR „zpřesnilo“ formulaci paragrafu.

Ale že MMR žene do katastrofy desetitisíce nevědomých členů výborů, je jim ukradeno, jsou to přece jen úředníci bez znalosti aplikační praxe, jak ráda dodává bába Schodelbauerová.

Já osobně se těším, až začnou soudy ukládat členům výborů k úhradě škody způsobené SVJ. Těším se, že tím ubude lidí, co skutečně nemají znalosti a schopnosti aby mohli vykonávat správu cizího majetku v hodnotě desítek a někdy stovek miliónů korun. A že jich teď nejen ve výborech ale i ve firmách vykonávajících „profesionální správu“ je…

Chápete například, že v okresním městě existuje BD poskytující služby SVJ, které je úplně v pohodě schopné rozesílat vyúčtování klidně v půlce května? (a v daném městě jsou největší a dokonce i nejlepší, ti ostatní nerozumí ještě mnohem více oblastem správy SVJ)

Těším se, až všichni tito „profesionálové“ zbankrotují…

A těším se i na probuzení lidí ve výborech po úhradách statisícových škod…

Mě rozum nebere, jak je možné, že povinnosti pro založení banky jsou nesrovnatelně větší, než povinnosti pro profesionální spravování SVJ. Většině národa se přitom SVJ a lidé v nich a ve firmách poskytujících služby SVJ, starají o mnohem větší majetek, než jejich banky. Málokdo má totiž v bance částku převyšující hodnotu jeho jednotky v SVJ…

A víte, pánové, co je zajímavé? Že u obecního nájmu je obec schopna vyúčtovat nájemné ke dni změny, tj. dříve, než ke konci měsíce, a stejně tak i služby. Vyúčtování nájmu provádí neprodleně po změně, vyúčtování záloh za služby ke konci účtovacího období, ale pouze za spotřebovanou službu – zda to bude také ke dni změny nebo ke konci měsíce teprve zjistím, ale toto je v daných souvislostech téměř nepodstatné. Znamená to tedy při předpokladu, že nájem můžeme považovat za ± ekvivalent DZOI/FO, když u služeb o žádném ekvivalentu přemýšlet nemusíme, že obyčejný nájemník je jediným v tomto státě, který se dočká logického a srozumitelného zacházení se svými penězi.

Na to jsem se ptal na jednom semináři zrovna s Kabelkovou (ona tento unfair systém propaguje už od roku 2013), co mám dělat, když pronajímám byt a v průběhu roku se mi odstěhuje nájemník a já prodám byt, ale ten bdělý nájemník bude požadovat vyúčtování a dokonce mi tento znalec začne účtovat pokutu 50 Kč za nedodání řádného vyúčtování.

Bylo mi promovanou lektorkou odpovězeno, že to je můj problém, že SVJ se můj problém netýká.

Připojil se chytrák z pléna, který reprodukoval svou zkušenost, že nájemníci jsou tupá individua neznalá svých práv a že také pronajímá a ještě žádný nájemník po něm vyúčtování nechtěl, že vyúčtování nedává. Jsem srozuměn s tím, že laičtí pronajímatelé takto možná postupují standardně, ale mně se tohle očůrování nájemníků moc nezamlouvá, už jen z pragmatických důvodů – spokojený platící nájemník je nad zlato.

Samozřejmě, že bude přecházet všechno. Proboha! Takový je úmysl zákonodárce a tak budou soudy rozhodovat. Že bába Schodelbauerová není schopná napsat paragraf tak, aby neumožňoval víc výkladů, je smutná realita, ale soudy si s tím poradí.

bez jakéhokoliv problému napíšou něco ve smyslu, že je přeci každému jasné, že k bytu se vážou i související služby a že tedy kupující byl seznámen s tím, že se tam bude provádět vyúčtování (a může tam být nedoplatek) a že si to měl ošetřit s prodávajícím, že vůči SVJ měl a mohl vědět a hotovo. :)

Ostatně já bych si podobné věci ošetřoval v kupní smlouvě tak jako tak.

Samozřejmě lze ke dni prodeje provést řádné vyúčtování. Ale je jen věcí vlastníka, který prodává, zda si to zařídí (to samé u skončení nájmu). Ovšem jedná se o službu, mimo běžné vyúčtování a je zpoplatněna. Např. u SVJ v domě mé dcery, jež má na vedení účetnictví a vyúčtování smluvního správce, tento správce na žádost vyúčtování zařídí a provede, ovšem za poplatek 700.00 Kč.

Obávám se, že se dopouštíte zpronevěry, krádeže a porušení povinnosti při správě cizího majetku, pokud vyplatíte přeplatek převodci. Až nabude § 1186 účinnosti, tento paragraf je kogentní, nelze tedy ve stanovách dohodnout jinak. Jakmile nabude účinnosti budete muset vystavit vyúčtování za celý rok tomu vlastníkovi, který byl vlastníkem 31.12., jak už před 5 lety prorokovala JUDr. Kabelková, autorka vzorových stanov SVJ a velká autorita v oblasti bytového spoluvlastnictví.

My se dopouštíme krádeže, když vlastníkovi vyúčtujeme služby a vyplatíme mu přeplatek? Komu tím co ukradneme? Snad ne novému vlastníkovi, který na služby před nabytím vlastnctví nic nesložil a my mu nevyplatíme přeplatek, který mu nepatří. Paragraf 1186 není kogentní.

§ 1186 samozřejmě je a bude kogentní.

Já upozorňuji na nebezpečí pro statutární orgány, které pro ně nastane po roce 2020, pokud vyplatí přeplatek převodci a nikoli nabyvateli.

Pokud budou vymáhat nedoplatek po převodci a nikoli po nabyvateli, dopustí se trestného činu podvodu.

Při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost vypořádat příspěvky na správu domu a zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu.

1. Podle Vás, nedoplatek/pře­platek z vyúčtování (berme již uvedený příklad koupě bytu v březnu, vyúčtování za předchozí rok) patří nabyvateli, protože je v § napsáno, že se tyto věci nevypořádají?
2. Píše se tam, že „nevzniká povinnost“. To chápu jako že svj není sice povinno, ale zakázáno to nemá, čili může, pokud chce… Chápu tedy, že tento § není kogentní a nepůjde tedy o podvod, jak píšete…