TN napsal: „Pojem „měl-li je a mohl-li je nabyvatel zjistit“ je naprosto srozumitelný, a představuje potvrzení o bezdlužnosti, které si měl převodce vyžádat od nabyvatele. Pokud řešíte problém, že nedoplatek v té době není znám, pak se není třeba takovou maličkostí zabývat. Zákon nelze číst proti jeho smyslu.“

Takže, podle TN, když zákon tvrdí, že přecházejí dluhy měl-li je a mohl-li je nabyvatel zjistit, tak není třeba se takovou maličkostí zabývat. A kdo to udělá, tak čte zákon proti jeho smyslu.

Pane TN, rozumíte psanému textu. Tady nejde o žádný laický výklad, tady jde o naprosto jasnou podmínku uvedenou přímo ustanovením § 1186. Ta podmínka zní: na nabyvatele přecházejí dluhy, měl-li je a mohl-li je nabyvatel zjistit. Můžete se snažit sebevíc, žádným zaváděním a matením to nepopřete.