ObčZ § 1206 x § 1214

Vložil Vlastník jednotky (bez ověření), 24. Květen 2015 - 14:39 ::

Ocitujme občanský zákoník:

§ 1206 odst. 2: „… K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.

§ 1214 „Rozhodnutí se přijímá většinou hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže stanovy vyžadují vyšší počet hlasů. …“

Těžko říci, proč zákonodárce do § 1214 nenapsal totéž, co napsal do § 1206. Takhle může mít člověk s průměrným rozumem potíž rozhodnout, zda i v případě § 1214 platí ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.

Argumentaci již známe: Kdyby zákonodárce byl chtěl, aby i v případě § 1214 platilo „ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů“, jistě by to byl i do § 1214 napsal, stejně jako tak učinil v případě § 1206.

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Vítek (bez ověření), 25. Květen 2015 - 10:07

    Napsal jste:

    „Těžko říci, proč zákonodárce do § 1214 nenapsal totéž, co napsal do § 1206. Takhle může mít člověk s průměrným rozumem potíž rozhodnout, zda i v případě § 1214 platí ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.“

    Proč se tedy § 1206 odvolává na „zákon“ a § 1214 ne?

    A co tento výklad?

    Odvoláním na „zákon“ v § 1206 zamýšlel zákonodárce § 1214 (jde o výjimku z ustanovení § 1206, kdy se rozhoduje o změně podílů). Tzn., že vše co patří do rozhodovací působnosti shromáždění dle § 1208 lze rozhodovat nadpoloviční většinou přítomných dle § 1206 s výjimkou uvedenou v § 1214. Obecnější ustanovení o spoluvlastnictví ( § 1128 až § 1133 ) se nepoužijí, protože „bytové spoluvlastnictví“ v citovaném § 1206 ve spojení s § 1208 řeší vyjmenované případy jasně samo. Obecnější ustanovení o spoluvlastnictví by se použilo jen v případech, které nejsou řešeny v ustanoveních „bytového spoluvlastnictví“.

    § 1214 stanoví, že se rozhodnutí mimo zasedání přijímá většinou hlasů všech vlastníků jednotek. V druhé větě obsahuje onu výjimku, kdy se rozhoduje souhlasem všech vlastníků jednotek tj. při změně podílů. Proto ustanovení § 1214 nemusí odkazovat na „zákon“ jako ustanovení § 1206, které tím odkazuje právě na § 1214.

    Vložil lake, 25. Květen 2015 - 10:27

    Pan Vítek napsal: „A co tento výklad? Odvoláním na „zákon“ v § 1206 zamýšlel zákonodárce § 1214 …“

    Nu, to je ovšem desinterpretace, která je v přímém rozporu se zněním zákona. K takovému za vlasy přitaženému výkladu byste musel mít nějaký opravdu průkazný právní důvod, a ten nemáte. Soudím, že odkazem na zákon mínil zákonodárce zákon. Jak jednoduché, milý Watsone.

    Podrobně jsem to rozebral například zde: https://obczan.cz/…5/pododdil-5?…

    lake

    Vložil Vítek (bez ověření), 25. Květen 2015 - 11:00

    Pane lake,

    sám jste uvedl: „v souladu s obecnými výkladovými pravidly, že použil-li zákonodárce odkaz na „zákon“ bez uvedení konkrétního právního předpisu, mínil tím nespecifikovaný odkaz na kterýkoliv účinný zákon a kteroukoliv část kteréhokoliv zákona.“

    Není snad ustanovení § 1214 NOZ tou kteroukoliv částí kteréhokoliv zákona? V čem vidíte rozpor se zněním zákona? Že mohl zákonodárce provést odkaz na „zákon“ konkrétnějším odkazem nic neznamená.

    Vložil lake, 25. Květen 2015 - 21:27

    • Pane Vítku, tážete se: „Není snad ustanovení § 1214 NOZ tou kteroukoliv částí kteréhokoliv zákona?“

    Ano, samozřejmě že je. Je takovou částí. Stejně jako § 158, § 1128, § 1129, § 1132, §1133, § 1169 odst. 2 NOZ, § 6 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., například. A co tím chcete prokázat?

    • Tážete se: „V čem vidíte rozpor se zněním zákona?“

    Pokud jste osoba s rozumem (alespoň) průměrného člověka, dokážete i bez nápovědy rozpoznat významový rozdíl mezi textem NOZ „… jestliže zákon vyžaduje vyšší počet hlasů“ a Vaším textem „… jestliže § 1214 tohoto zákona vyžaduje vyšší počet hlasů“.
    Chcete-li vykládat právní normu contra verba legis (v rozporu s jejím zněním), musel byste napřed prokázat, že ji nelze vyložit za použití běžných výkladových postupů.

    • Napsal jste: „Že mohl zákonodárce provést odkaz na „zákon“ konkrétnějším odkazem nic neznamená.“

    Ano, nic to neznamená. Naprostý souhlas. Proč se tím tedy zabýváte?

    lake

    Vložil lake, 24. Květen 2015 - 15:40

    V první řadě je třeba dobře číst NOZ: Rozpor mezi zněním § 1206 a § 2014 je pouze zdánlivý.

    Rozhodování na shromáždění SVJ(2012) probíhá podle § 1206. Ustanovení § 1214 je lex specialis, tedy výjimka z pravidla, a upravuje druhé kolo hlasování pro ten případ, že shromáždění (které mělo o věci hlasovat) bylo neschopné usnášení.

    Obsah § 1206 snad nikomu nečiní výkladové obtíže a je následující:

    1. Vyžaduje-li zákon vyšší kvorum než nadpoloviční většina přítomných, použije se co je obsaženo v zákoně. Kde to v zákoně je – to si musí každý najít, ale není to těžké pro osobu s rozumem průměrného člověka: čtěte například § 1128 až § 1133 NOZ o rozhodování mezi spoluvlastníky.
    2. Určují-li stanovy vyšší kvorum než nadpoloviční většina přítomných, a zároveň vyšší než vyžaduje zákon, použije se co je obsaženo ve stanovách. K tomu si každý musí přečíst stanovy.
    3. O čem se nezmiňuje ani zákon, ani stanovy, o tom se hlasuje nadpoloviční většinou přítomných.

    Už jsem zmínil, že rozhodování mimo zasedání podle § 1214 je lex specialis, výjimka z pravidla. Tuto výjimku je možno uplatnit jedině v případě, že vlastníci nemohli či odmítli přijít na shromáždění a to bylo z toho důvodu neusnášeníschopné. Pak se bude o téže věci hlasovat podruhé jiným způsobem: per rollam (mimo zasedání), a se sníženým hlasovacím kvorem.

    To je prostě takový speciální trest pro vlastníky, kteří byli líní účastnit se rozhodování o společné věci. NOZ tím jednou provždy vyřešil známé problémy s nízkou účastí na shromáždění.

    Můj výklad je konformní s Ústavou, odpovídá doslovně a bez úprav znění obou dotčených ustanovení NOZ, a k takovému hlasovacímu postupu je dobrý a spravedlivý důvod: není přece přípustné, aby lhostejní či líní vlastníci jednotek zcela blokovali rozhodování. „Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu druhých.“

    Není těžké toto pochopit, i když připouštím, že v NOZ to mohl profesor Eliáš napsat mnohem srozumitelněji. Ale víme, že část o bytovém spoluvlastnictví se do NOZ dostala na poslední chvíli, již po ukončení odborné diskuse nad návrhem zákona. Musíme pracovat s tím materiálem, který máme …

    lake

    Vložil Vítek (bez ověření), 24. Květen 2015 - 18:42

    Lake uvedl:
    „rozhodování mimo zasedání podle § 1214 je lex specialis, výjimka z pravidla. Tuto výjimku je možno uplatnit jedině v případě, že vlastníci nemohli či odmítli přijít na shromáždění a to bylo z toho důvodu neusnášeníschopné. Pak se bude o téže věci hlasovat podruhé jiným způsobem: per rollam (mimo zasedání), a se sníženým hlasovacím kvorem. To je prostě takový speciální trest pro vlastníky, kteří byli líní účastnit se rozhodování o společné věci. NOZ tím jednou provždy vyřešil známé problémy s nízkou účastí na shromáždění“

    Není to pravda. Lake nepochopitelně ignoruje rozhodování mimo zasedání podle odst.2 § 1210 „(2) V jiných případech lze mimo zasedání rozhodnout, pokud to připustí stanovy.“
    Rozhodování podle § 1214 se samozřejmě vztahuje nejen na druhé hlasování po neusnášenischopném shromáždění dle odst.1 jak tvrdí lake, nýbrž také na hlasování v případech uvedených ve stanovách podle odst. 2 § 1210 (tomu nemusí předcházet neuskutečněné hlasování pro neusnášeníschop­nost).

    Lakeho tvrzení: „To je prostě takový speciální trest pro vlastníky, kteří byli líní účastnit se rozhodování o společné věci. NOZ tím jednou provždy vyřešil známé problémy s nízkou účastí na shromáždění.“ je úsměvné. Opak je pravdou. Rozhodování podle odst.2 § 1206 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89… se vztahuje na všechny případy rozhodování patřící do působnosti shromáždění podrobně popsané v § 1208 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89… s výjimkou § 1214 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89…. Tzn., že pro hlasování na shromáždění by mohla stačit nadpoloviční většina přítomných, pro hlasování mimo shromáždění nadpoloviční většina všech. Kvórum se naopak zvyšuje (nejde o žádné trestání snížením kvóra, jak tvrdí lake). A takové řešení považuji za logické a rozumné.

    Vložil lake, 24. Květen 2015 - 20:48

    Pane Vtku, argumenty proti Vašemi názoru jsemuž uvedl dříve, v příspěvku http://www.portalsvj.cz/…iky-2014-noz#…. Je tam citována i důvodová zpráva k § 1210 NOZ.

    lake

    Vložil Vítek (bez ověření), 24. Květen 2015 - 18:47

    Toto téma bylo podrobně diskutováno zde:

    http://www.portalsvj.cz/…iky-2014-noz

    Vložil Vlastník jednotky (bez ověření), 24. Květen 2015 - 16:31

    Pane Lake,

    napište to, prosím, zcela jasně: Při rozhodování mimo zasedání podle § 1214 se ustanovení § 1128 až § 1133 o rozhodování mezi spoluvlastníky uplatní, nebo neuplatní?

    Vložil lake, 24. Květen 2015 - 21:21

    Pane Vlastníku jednotky, napíšu to zcela jasně: odpověď hledejte ve vašich stanovách. Já je neznám.

    Při „náhradním“ hlasování mimo zasedání podle § 1210 odst. 1 se bude hlasovat podle kvor uvedených pro tento případ ve stanovách. Pouze v případě, že stanovy neurčují kvorum pro dané hlasování, uplatní se dispozitivní ustanovení uvedené v zákonu: nadpoloviční většina všech podle § 1214 NOZ.

    lake

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".