Vložil Vítek (bez ověření), 25. Květen 2015 - 10:07

Napsal jste:

„Těžko říci, proč zákonodárce do § 1214 nenapsal totéž, co napsal do § 1206. Takhle může mít člověk s průměrným rozumem potíž rozhodnout, zda i v případě § 1214 platí ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.“

Proč se tedy § 1206 odvolává na „zákon“ a § 1214 ne?

A co tento výklad?

Odvoláním na „zákon“ v § 1206 zamýšlel zákonodárce § 1214 (jde o výjimku z ustanovení § 1206, kdy se rozhoduje o změně podílů). Tzn., že vše co patří do rozhodovací působnosti shromáždění dle § 1208 lze rozhodovat nadpoloviční většinou přítomných dle § 1206 s výjimkou uvedenou v § 1214. Obecnější ustanovení o spoluvlastnictví ( § 1128 až § 1133 ) se nepoužijí, protože „bytové spoluvlastnictví“ v citovaném § 1206 ve spojení s § 1208 řeší vyjmenované případy jasně samo. Obecnější ustanovení o spoluvlastnictví by se použilo jen v případech, které nejsou řešeny v ustanoveních „bytového spoluvlastnictví“.

§ 1214 stanoví, že se rozhodnutí mimo zasedání přijímá většinou hlasů všech vlastníků jednotek. V druhé větě obsahuje onu výjimku, kdy se rozhoduje souhlasem všech vlastníků jednotek tj. při změně podílů. Proto ustanovení § 1214 nemusí odkazovat na „zákon“ jako ustanovení § 1206, které tím odkazuje právě na § 1214.

Odpovědět příspěvkem do diskuse

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Tato informace bude zobrazena.
Diskuse je moderovaná - neslušné příspěvky, příspěvky mimo téma apod. mohou být odstraněny.