Trest pro lhostejné vlastníky: § 2014 NOZ

Důvodová zpráva:
„Zařazeno je však z toho důvodu, aby se z prvého odstavce nedovozovalo opakem, že v jiných případech rozhodovat mimo zasedání není možné.“

Ale to popisuje jen správné určení případů, ve kterých lze rozhodovat mimo zasedání. O hlasovacím kvoru, které určuje § 1214 tu není zmínka. Rozhodně si nemyslím, že je z uvedeného zřejmé to, co tvrdí lake: „že zákonodárce vůbec neuvažoval o tom, že by hlasování zmíněné v § 1210 odst. 2 mělo snad mít jakoukoliv spojitost s § 1214.“

Pan Vítek napsal: „Není nejmenší důvod přebírat hlasovací kvora z obecné části NOZ o rozhodování mezi spoluvlastníky, protože § 1206 tyto kvora stanovuje sám.“

Co tvrdíte není pravda. Ustanovení § 1206 stanoví jediné kvorum, které se ovšem užije jako poslední možnost, pouze v případech A) není-li kvorum pro dané hlasování stanoveno zákonem, a B) neurčují-li stanovy vyšší kvorum než stanoví zákon. Co stanoví zákon najdete v § 1128 a následujících o rozhodování spoluvlastníků. Prosím, pane Vítku: chcete-li diskutovat, vyjděte ze znění právního předpisu a zkuste jej vyložit. Ne si vymýšlet vlastní fantazie.

Pan Vítek napsal: „… všechna hlasování upravuje § 1206 s výjimkou uvedenou § 1214“

Nikoliv. Zjevně jste neporozuměl obsahu právního předpisu. Všechna rozhodování spoluvlastníků jsou upravena v § 1128 až § 1133 NOZ. Pokud to nevíte, ustanovení o spoluvlastnictví dopadají také na bytové spoluvlastnictví. Viz notoricky známý § 1158: „Bytové spoluvlastnictví je spoluvlastnictví (…).“
Ustanovení § 1206 je k těmto obecným ustanovením pouze v postavení lex specialis (výjimka z pravidla pro bytové spoluvlastnictví).

Pan Vítek napsal o hlasování podle § 1210 odst. 2: „Jde o hlasování mimo zasedání a hlasuje se na něm jednoznačně podle ustanovení § 1214 a ne podle § 1206, jak uvádíte.“

Hlasování podle § 2010 odst. 1 je výjimka z § 1206 pro ten speciální případ, kdy vlastníci bojkotovali svolané shromáždění. Ustanovení § 1210 odst. 2 je ovšem výjimkou z této výjimky. V tomto případě se nejedná o hlasování po neusnášeníschopném shromáždění a žádné snížení kvora podle § 1214 se tedy neuplatní. Není totiž žádný racionální důvod v tomto případě „trestat“ vlastníky snížením hlasovacího kvora.

Pokud nějaký takový racionální důvod znáte, uveďte jej.

lake

Lake:
" Všechna rozhodování spoluvlastníků jsou upravena v § 1128 až § 1133 NOZ. Pokud to nevíte, ustanovení o spoluvlastnictví dopadají také na bytové spoluvlastnictví. Ustanovení § 1206 je k těmto obecným ustanovením pouze v postavení lex specialis (výjimka z pravidla pro bytové spoluvlastnic­tví)."

Souhlasím, ustanovení § 1206 lex specialis upravující hlasování vlastníků na shromáždění SVJ má přednost před ustanovením obecné části (§§ 1128 až 1133), které upravují stejnou záležitost.

Lake: „Ustanovení § 1206 stanoví jediné kvorum, které se ovšem užije jako poslední možnost, pouze v případech A) není-li kvorum pro dané hlasování stanoveno zákonem, a B) neurčují-li stanovy vyšší kvorum než stanoví zákon. Co stanoví zákon najdete v § 1128 a následujících o rozhodování spoluvlastníků.“

A) Co tedy stanoví zákon (slovy „ledaže zákon“ v § 1206) – §§ 1128 až 1133 neuplatníme, protože zde právě platí přednost (jak jsem uvedl výše) § 1206 lex specialis, které upravuje stejnou záležistost. Pátrejme dál, co stanoví zákon a zjistíme, že je to § 1214, ve kterém je uvedena výjimka, kdy se hlasování podle § 1206 neuplatní.

Lake:
„Hlasování podle § 2010 odst. 1 je výjimka z § 1206 pro ten speciální případ, kdy vlastníci bojkotovali svolané shromáždění. Ustanovení § 1210 odst. 2 je ovšem výjimkou z této výjimky. V tomto případě se nejedná o hlasování po neusnášeníschopném shromáždění a žádné snížení kvora podle § 1214 se tedy neuplatní. Není totiž žádný racionální důvod v tomto případě „trestat“ vlastníky snížením hlasovacího kvora.“

Z toho, co jsem uvedl výše podle mě vyplývá, že při hlasování podle § 2010 odst. 1 (rozhodnutí mimo zasedání) k žádnému trestu snižením kvora nedochází. Hlasovalo by se nadpoloviční většinou všech odbobně jako při hlasování na shromáždění, kdy se rozhoduje většinou přítomných. § 1214 jasně upravuje hlasování mimo zasedání, jak upravené zákonem podle odst. 1 § 1210, tak upravené stanovami podle odst. 2 § 1210. Tvrzení, že pro odst. 2 § 1210 neplatí § 1214, je v rozporu se zněním uvedených ustanovení.

Pane lake, i kdybych přijal Váš výklad, že v případě rozhodnutí o významné záležitosti mimo zasedání se uplatní obecné ustanovení § 1129 s dvoutřetinou většinou hlasů, tak pořád tam máte nevysvětlený rozpor. § 1214 neobsahuje na rozdíl od § 1206 citaci „ledaže zákon obsahuje vyšší počet hlasů“, tzn., že není umožňeno použít ustanovení § 1129 s 2/3 většinou, nýbrž nezbývá než použít většinu všech podle § 1214.

Vilém napsal: „… ustanovení § 1206 lex specialis upravující hlasování vlastníků na shromáždění SVJ má přednost před ustanovením obecné části (§§ 1128 až 1133), které upravují stejnou záležitost.“

Viléme,
jistěže lex specialis má přednost!!! Vždyť to tu píšu pořád. A tento lex specialis říká, že se mají v první řadě použít stanovy, pokud obsahují kvorum přísnější než zákon. Není-li to ve stanovách, použije se co stanoví zákon. Pod tento pojem lze zahrnout všechny celostátně platné právní předpisy, tedy např. lex generalis § 1128 až § 1133 NOZ, nebo třeba speciální ustanovení § 6 zákona č. 67/2013 Sb., či speciální ustanovení § 1214 NOZ). O zbývajících záležitostech se pak hlasuje nadpoloviční většinou přítomných hlasů.

Pane Viléme, jsem rád, že se mnou v tomto souhlasíte: speciální ustanovení má přednost. Lex specialis derogat legi generali. Jenomže když samotné speciální ustanovení odkazuje na „stanovy“, či na „zákon“, jste povinen to respektovat i Vy i já i pan Vítek i každý.
---------------------------------------------------------------------------------------

Rozumíte trochu právu, pane Viléme? A stále ještě to celé nechápete? Tak poslouchejte, zkusím to ještě jednou z jiného konce.

Podle § 1206 NOZ platí, že k přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.

Zákonodárce zde použil odkaz na „zákon“, což znamená, že tím mínil zákon. Jak jednoduché, milý Watsone. Tedy zákonodárce mínil všechny celostátně platné právní předpisy České republiky.

Kdyby zákonodárce například chtěl, aby výjimka existovala pouze v rámci NOZ, nepochybně by příslušná část § 1206 zněla:

Kdyby zákonodárce například chtěl, aby výjimka existovala pouze v rámci Oddílu 5 o bytovém spoluvlastnictví v NOZ, nepochybně by příslušná část § 1206 zněla:

V tomto případě by se mohlo v § 1206 jednat jedině o odkaz na cosi uvnitř Oddílu 5. Tedy například o odkaz na § 1214 a další. Jenomže racionální zákonodárce nic takového do NOZ nenapsal. Kdepak. Odkázal na zákon.

A protože samotný lex specialis § 1206 je neurčitý a neobsahuje potřebná pravidla pro hlasování, použijí se přednostně ta ustanovení NOZ, která se týkají právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího. To jsem citoval z § 10 odst.1 NOZ.

Která ustanovení to jsou jistě lehce dovodíte, jste-li vybaven alespoň rozumem průměrného člověka (§ 4 odst.1 NOZ). Ta ustanovení samozřejmě jsou v NOZ hned vedle, máte je přímo pod nadpisem „Správa společné věci“ a jde o § 1128 až § 1133. Že?

Výjimkou k § 1206 je speciální případ druhého hlasování po shromáždění, které nebylo schopné se usnášet. Pouze v tomto speciálním případě se použije snížené kvorum, obsažené přímo v § 1214. Proto by zde odkaz na „zákon“ byl nadbytečný. Takový odkaz by totiž zcela znemožnil použití § 1214. Proto se racionální zákonodárce v § 1214 o „zákonu“ již nezmiňuje.

Tak už tomu teď rozumíte?

lake

Lake:
„Zákonodárce zde použil odkaz na „zákon“, což znamená, že tím mínil zákon. Jak jednoduché, milý Watsone. Tedy zákonodárce mínil všechny celostátně platné právní předpisy České republiky.“

Toto tvrzení je nepravdivé. Odkazem na „zákon“ zákonodárce nemíní všechny celostátně platné právní předpisy České republiky ČR. Mluví-li se o „zákonech“, rozumí se tím jen zákony, nikoli všechny právní předpisy (pro ně se právě volí označení „právní předpisy“).

Souhlasím s tím, že výrazem „zákon“ se rozumí jakýkoli zákon, „tímto zákonem“ se rozumí občanský zákoník. S tímto tvrzením nejsem ani já, ani Vy v rozporu, když odkazujeme na ustanovení § NOZ, který jistě patří do kategorie „jakýkoli zákon“. Nevím, proč zákonodárce nepoužil výraz „tento zákon“, nevím, jestli chtěl odkázat ještě na nějaké jiné ustanovení jiného zákona. Vy to víte, na které ustanovení jiného zákona než NOZ, chtěl ještě zákonodárce v § 1206 odkázat?

Lake:
„Kdyby zákonodárce například chtěl, aby výjimka existovala pouze v rámci Oddílu 5 o bytovém spoluvlastnictví v NOZ, nepochybně by příslušná část § 1206 zněla:
“K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo tento oddíl vyžadují vyšší počet hlasů."

Na to bych mohl opáčit, že pokud by zákonodárce například chtěl, aby výjimka existovala pro Vámi uvedená ustanovení, taky mohl přesněji vymezit část zákona, která Vámi uvedená ustanovení obsahují, nebo použít místo výrazu „zákon“ výraz „tento zákon“. Použití obecnějšího výrazu zákonodárcem nic neprokazuje, zákonodárce by tím nic nepokazil.

Lake:
„A protože samotný lex specialis § 1206 je neurčitý a neobsahuje potřebná pravidla pro hlasování, použijí se přednostně ta ustanovení NOZ, která se týkají právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího. To jsem citoval z § 10 odst.1 NOZ.“

Opět nepravdivé tvrzení. § 10 odst. 1 NOZ se o samotném lex specialis § 1206 vůbec nezmniňuje. Naopak § 1206 je určitý a zcela jasně upravuje hlasování na shromáždění.

Pane lake, tvrdíte, že na rozhodování mimo zasedání podle stanov odst. 2 § 1201 se kvorum podle § 1214 nepoužije. To je v rozporu s § 2 NOZ, podle kterého zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti. § 1214 upravuje obecně rozhodování mimo zasedání definované v § 1210. Tj. obě skupiny zasedání, jak zákonné upravené v odst. 1, tak upravené stanovami podle odst. 2. V § 1214 není žádná zmínka o tom, že by platil jen pro jednu skupinu upravenou v odst. 1 a neplatil pro druhou skupinu upravenou v odst. 2. To by muselo být v ustanovení § 2014 jasně uvedeno. Z toho je zřejmé, že Váš výklad je v rozporu s citovaným § 2 NOZ.

Pan Vítek napsal: „Použití obecnějšího výrazu zákonodárcem nic neprokazuje.“

Ale samozřejmě že prokazuje! Prokazuje, že neexistuje Vámi tvrzené omezení pouze na část NOZ o bytovém spoluvlastnictví. Prokazuje, že slovo „zákon“ použité v § 1206 neznamená odkaz pouze na § 1214, jak nesprávně tvrdíte Vy.

Pan Vítek napsal: „… § 1206 je určitý a zcela jasně upravuje hlasování na shromáždění.“

Pane Vítku, nerad se bavím s lidmi, kteří ignorují obsah textu zákona. Četljste vůbec § 1206? Pokud se domníváte, že § 1206 „zcela jasně upravuje hlasování na shromáždění“, proč nám z něj zde necitujete jak upravuje hlasování o následujících věcech???

• o běžné správě společné věci,
• o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení,
• o rozhodnutí, na jehož základě má být společná věc zatížena nebo její zatížení zrušeno,
• o rozhodnutí, na jehož základě mají být práva spoluvlastníků omezena na dobu delší než deset let,
• o zřízení zástavního práva nebo jiné obdobné jistoty sloužící k zajištění peněžité pohledávky vzniklé při zlepšení společné věci nebo při její obnově.

Počkám si tedy na Vaši citaci. Třeba umíte číst mezi řádky. Ale soudím, že to v § 1206 nenajdete …

lake

Pane lake,

až se uklidníte, tak pochopíte, že se v lečcems mýlíte. Pravidla v § 1206 jsou naprosto jasná. Určují, že shromáždění tvoří všichni vlastníci jednotek, že každý vlastník má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech; je-li však vlastníkem jednotky společenství vlastníků, k jeho hlasu se nepřihlíží, že je shromáždění způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů a že k přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.

A o čem může shromáždění vlastníků hlasovat,jak jsem už napsal, je podrobně uvedeno v § 1208. Naprosto jasné, nechápu jak můžete tvrdit, že § 1206 je neurčitý a neobsahuje potřebná pravidla pro hlasování.

Zpochybňujete mé tvrzení že, co je uvedeno v § 1208, může shromáždění schvalovat nadpoloviční většinou slovy: „To není pravda. Nic takového § 1206 neobsahuje. Sám jste dodatečně v doplňujícím příspěvku připustil, že je to jinak, že se použije také § 1169.“

Mýlite se. Shromáždění vlastníků skutečně schvaluje podle odst. b § 1208 změnu prohlášení (nadpoloviční většinou dle § 1206), na které se dohodly vlastníci podle citovaného § 1169. Nebo snad chcete tvrdit, že tuto významnou záležitost musí shromáždění vlastníků schvalovat 2/3 většinou dle § 1128? Nepochopitelně považujete za výjimku uvedenou v § 1206 (ledaže zákon stanovuje jinak) § 1169. Pane lake, § 1206 řeší hlasování na shromáždění vlastníků (orgánu SVJ). § 1169 řeší rozhodování mezi vlastníky ( písemná dohoda dotčených vlastníků + písemné odsouhlasení vlastníků jednotek s většinou hlasů). Nečekal bych od Vás, že si pletete rozhodování orgánu SVJ shromáždění vlastníků s rozhodováním vlastníků mezi sebou.

Výklad o třech druzích hlasování v úvodním Vašem úvodním příspěvku začínáte slovy. „Takže začneme: Jak se vlastně hlasuje na shromáždění vlastníků jednotek(2012)?“
A teď jste v souvislosti s výjimkou uvedenou § 1206 napsal: „Musíte připustit každý případ, kdy (kterýkoliv) zákon výslovně určuje hlasovací kvorum, použitelné pro spoluvlastnické rozhodování vlastníků jednotek.“
Zase mícháte dohromady hlasování vlastníků jednotek na shromáždění podle § 1206 s každým případem pro spoluvlastnické rozhodování vlastníků jednotek.

Co se týče Vámi zmiňovaného § 6 zákona č. 67/2013, tak ten hovoří o ujednání všech vlastníků tedy vyžaduje dohodu všech vlastníků a té nemusí být dosaženo na shromáždění vlastníků SVJ. Ale i kdyby, já jsem ani další výjimky z § 1206 uvedené v jiných zákonech nevyloučil, uvedl jsem, že nevím, jestli chtěl zákonodárce odkázat ještě na nějaké jiné ustanovení jiného zákona.

Pane lake, myslím, že jste rozpor ve Vašem výkladu uvedený v poslením odstavci příspěvku „Trest pro lhostejné vlastníky: § 2014 NOZ 3“ dosud nevysvětlil a ani jste se konkretně nevyjádřil k poslednímu odstavci příspěvku „Trest pro lhostejné vlastníky a § 1214 10“

Pletete páté přes deváté, pane Vítku. V ustanovení § 1206 jste nenalezl nic relevantního, jen odkaz na stanovy nebo na zákon. Předpověděl jsem Vám přece, že tam nic nenajdete. Už jste se tedy přesvědčil?

Obsahem § 1208 nemá vůbec cenu se zabývat. Tam nejsou uvedena kvora. Pouze kalíte vodu, že? Zbytečně mudrujete o věci, která se problému hlasovacích kvor vůbec netýká.

Mýlíte se ohledně změny prohlášení. Přečtěte si už konečně NOZ. Rozhodování o změně prohlášení podle § 1169 je dvoukolové. Napřed musí být sjednána písemná dohoda mezi dotčenými vlastníky. Pak tuto dohodu schvaluje shromáždění podle kvora uvedeného přímo v § 1169. Hlasuje se tedy podle § 1169. Ani podle § 1206, ani podle § 1208: ten přece žádná hlasovací kvora neobsahuje. Mýlíte se tedy.

Dále kalíte vodu a odvádíte diskusi na rozhodování shromáždění. Řešíme zde pouze hlasovací kvora. S tím nemá nic společného kdo tvoří shromáždění. Byl to zákonodárce, kdo smíchal dohromady rozhodování vlastníků s rozhodováním shromáždění. Stěžujte si u profesora Karla Eliáše, mne z toho prosím vynechte.

Mimochodem, Váš údiv nad tím, že shromáždění rozhoduje o věcech které se týkají vlastníků jednotek – to je opět jen Vaše neznalost zákona. Podle § 1206 NOZ platí, že „shromáždění tvoří všichni vlastníci jednotek“. Byl to tedy samotný zákonodárce, kdo stanovil, že všichni vlastníci jednotek tvoří shromáždění.

Shrnuji tedy, že v § 1206 jste určitá ani srozumitelná kvora nenašel, protože je třeba je hledat buď v zákoně, nebo ve stanovách. Což je napsánopřímo v § 1206 a tvrdím to od samého počátku. Tím můžeme tuto diskusi ukončit.

lake

Když v posledním odstavci příspěvku píšu o případu rozhodnutí o významné záležitosti mimo zasedání, tak jsem měl na mysli rozhodnutí mimo zasedání podle stanov § 1210 odst.2.