K principu samozhojení

Vložil Joseph (bez ověření), 12. Únor 2016 - 12:03 ::

Často čteme, že stačí dodržovat právo.

Bohužel nestačí! Právní řád vyžaduje být ve střehu a napadat rozhodnutí, aby nedošlo k tzv. samozhojení vad vadných právních jednání. U SVJ je to ještě relativně jednoduché: Stačí pravidelně napadat rozhodnutí, jak je zde opakovaně doporučováno (soud občas přece jen některé rozhodnutí prohlásí za neplatné).

Co s úředními rozhodnutími, třeba stavebního úřadu? Stavební úřad „doručuje“ zásadně vývěskou, po uplynutí lhůty jsou veškeré vady řízeny navždy zhojeny.

Totéž katastr. Ten sice nedoručuje vývěskou, ale nenapadne-li se zápis ve lhůtě, vady jsou opět zhojeny a zápis platí.

Tolik k principu právní jistoty.

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Joseph (bez ověření), 12. Únor 2016 - 12:26

    Podle ObčZ § 1128–1130 je lhůta pro napadení rozhodnutí třicet dnů od přijetí rozhodnutí; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědoměn, ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl.

    Bylo judikováno a panuje shoda, že rozhodování SVJ je současně rozhodováním spoluvlastníků.

    Vložil Hálka (bez ověření), 13. Únor 2016 - 16:07

    „Bylo judikováno a panuje shoda, že rozhodování SVJ je současně rozhodováním spoluvlastníků.“

    I.ÚS 646/04

    Vložil lake, 13. Únor 2016 - 11:40
    • Joseph se domnívá, že lhůta 30 dnů platí jak pro spoluvlastnické rozhodování, tak i pro rozhodování SVJ o záležitostech právnické osoby.

    To není tak úplně pravda.

    Lhůta 30 dnů platí obecně pro spoluvlastnické rozhodování podle § 1128 až § 1133. Podle ZoVB byla lhůta šestiměsíční. Podle speciální části NOZ o bytovém spoluvlastnictví je tato lhůta tříměsíční. Ovšem neví se, zda to platí pouze pro členské záležitosti týkající se právnické osoby samotné (analogicky k ustanovením NOZ o spolku). Při spoluvlastnickém rozhodování vlastníků jednotek podle NOZ by se skutečně měla uplatnit už zmíněná lhůta 30 dnů, avšak pouze pro rozhodování spoluvlastníků o společné věci. Podle obecných ustanovení NOZ platí, že při rozhodování orgánů právnické osoby „spolek“ (což per analogiam je i SVJ) platí lhůta 15 dnů k podání návrhu na přezkoumání rozhodnutí orgánu spolku a lhůta 3 měsíce na podání návrhu na soud.

    Ale kdo ví, jak to budou soudy posuzovat…

    Že to není úplně jednoznačné ani srozumitelné? Poděkujte profesoru Karlovi Eliášovi (který má rád právní hádanky) a našim skvělým zákonodárcům (kteří tu obrovskou hádanku schválili).

    • Joseph pravil: „Bylo judikováno a panuje shoda, že rozhodování SVJ je současně rozhodováním spoluvlastníků.“

    Nikoliv. Takový judikát neznám.

    SVJ – právnická osoba může rozhodovat svým statutárním orgánem, nebo svým nejvyšším orgánem. To není rozhodování spoluvlastníků! To je rozhodování orgánu právnické osoby, která v domě nic nevlastní. Volba členů výboru shromážděním také není rozhodováním spoluvlastníků. To se spoluvlasatnictvím nemá naprosto nic společného. To je rozhodování členů právnické osoby o složení statutárního orgánu této právnické osoby. Na vlastnictví jednotek to nemá žádný dopad.

    Neplatí to ani opačně.

    Vlastníci jednotek se mohou dohodnout podepisováním listiny mimo zasedání, zcela nezávisle na právnické osobě SVJ. Například rozhodnou o pronajímání společné místnosti přes realitní kancelář. SVJ(2000) je v této věci zcela mimo. Nebo rozhodnou o přestavbě domu, o zhotoviteli díla (což bude jiná osoba než SVJ) a o tom, že při stavebním řízení je bude zastupovat autorizovaný inspektor pan Péťa Stavitel. Jde nepochybně o rozhodování spoluvlastníků, ale nejde o rozhodování právnické osoby SVJ, která v domě nic nevlastní a nemá s tím naprosto nic společného.

    Právní postavení vlastníka jednotky je odlišné od právního postavení člena právnické osoby. Tento zmatek vznikl s účinností novely ZoVB 103/2000 Sb. a trvá dodnes. Soudy se tento propletenec snažily rozmotat už dříve. K tomu viz notoricky známý případ s madlem, nález Ústavního soudu I.ÚS 646/04 ze dne 8. 3. 2005 (N 49/36 SbNU 525). Zde se o tom už psalo: http://www.portalsvj.cz/…ho-vlastnika#….

    lake

    Vložil Pub (bez ověření), 13. Únor 2016 - 1:40

    „…Bylo judikováno a panuje shoda, že rozhodování SVJ je současně rozhodováním spoluvlastníků…“

    1. S kým jste se na Vámi tvrzeném „shodl“?
    2. Oháníte se judikáty: uveďte konkrétní označení několika Vám známých „judikátů“.
    3. „Rozhodování SVJ je současně rozhodováním spoluvlastníků“ → nic objevného Mistře, neboť „SVJ“ zastupují volitelní a zvolení spoluvlastníci, tvořící dohromady „statutární orgán SVJ“.
    Vložil Hálka (bez ověření), 13. Únor 2016 - 16:08

    „uveďte konkrétní označení několika Vám známých „judikátů“.“

    I.ÚS 646/04

    Vložil Pub (bez ověření), 14. Únor 2016 - 11:33

    [I.ÚS 646/04] cit. „… Je proto naprosto evidentní, že hlasování podle § 11 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů je sice rozhodováním ve vztahu mezi spoluvlastníky, a to i tehdy, je-li společenství vlastníků jednotek právnickou osobou (pozn.: uvedené ustanovení se uplatní v každém případě, tedy i v situaci, kdy v domě nevzniklo společenství v podobě právnické osoby – srov. § 11 odst. 8 zákona o vlastnictví bytů), avšak existuje-li společenství vlastníků jednotek v podobě právnické osoby, je toto hlasování vlastníků jednotek současně projevem tvorby vůle této právnické osoby.…“

    Z uvedené věty lze vyvodit, že rozhodování spoluvlastníků je současně závazné pro SVJ (právnickou osobu).

    A teď, z jaké části judikátu Vy dovozujete, že „rozhodování SVJ [právnické osoby] je současně rozhodováním spoluvlastníků [tedy ne jen těch „sedících“ v orgánech SVJ právnické osoby]“?

    Právě to, tvrdil Joseph. Hálku, citujte.

    Vložil Pokryl (bez ověření), 14. Únor 2016 - 13:47

    „„sedících“ v orgánech SVJ právnické osoby“

    Ve shromáždění (orgánu SVJ), „sedí“ všichni vlastníci jednotek. (Bez ohledu na to, zda se dostaví na zasedání.)

    Vložil Pryčný (bez ověření), 12. Únor 2016 - 12:15

    Jak funguje princip samozhojení v praxi?

    Opomenutý účastník řízení se typicky nemůže bránit, právě proto, že byl opomenut (nebo mu bylo „doručeno“ vývěskou, to vyjde zpravidla nastejno). Když se o rozhodnutí dozví, je mu sděleno, že vady rozhodnutí jsou zhojeny, neboť se nebránil.

    Co z toho plyne pro SVJ? Veškerá rozhodnutí SVJ jsou platná, pokud nebyla prohlášena za neplatná. Veškerá ustanovení stanov SVJ jsou platná, pokud nebyla prohlášena za neplatná. Lhůta pro napadení těchto rozhodnutí je 3 měsíce, ale také jenom 30 dní.

    Vložil Babule (bez ověření), 13. Únor 2016 - 19:02

    1/ Doručeno vývěskou: Vlastník je na dovolené nebo v nemocnici a po uplynutí doby vyvěšení dokumentu se vrací domů a ani se nedoví, že nějaká důležitá informace byla vyvěšena.

    2/ Vhození dokumentu do schránky: Taky zajímavé doručení. Jednak máme schránky, ze kterých je dokument možno vyndat a jednak, když členové výboru se budou chtít pomstít nějakému „rebelu“, tak sdělí, že dokument byl vhozen do schránky a přitom do ní nic nevhodili.

    3/ Náš výbor si nyní dal do návrhu stanov, že dokument je doručen třetím dnem, kdy byl vhozen do schránky – opravdu neuvěřitelné.

    Shrnuto: Bohužel jsou někteří členové výboru, kteří vymýšlí takové kulišárny (přestože v dnešní době většina vlastníků má mailovou adresu a současně mohou požadovat potvrzení převzetí mailu), přitom jsou tak hloupí, že si neuvědomují, že až nebudou ve výboru, tak se tyto praktiky mohou obrátit i proti nim. Stále se zde odkazuje na dobré mravy – je takové jednání v souladu s dobrými mravy..........?

    Vložil Magda3 (bez ověření), 14. Únor 2016 - 0:52

    Souhlasím, mám byt v domě kde nebydlím a byt dlouhodobě pronajímám. Ačkoli s výborem komunikuji e-mailem, odmítá mi výbor e-mailem posílat pozvánku na shromáždění. Prý je pozvánka včas vyvěšena a to stačí.

    Taková vývěska je ideální k šikaně nepohodlného člena SVJ.

    Magda

    Vložil Magda3 (bez ověření), 12. Únor 2016 - 12:50

    … a navíc i napadené rozhodnutí, které je v rozporu se zákonem může soud odmítnout – viz. 89/2012 Sb. § 260.

    To není právní stát. To je horor.

    Magda

    Vložil Jura (bez ověření), 13. Únor 2016 - 10:06

    To, že je v právní úpravě o bytovém spoluvlastnictví bordel se může čtenář tohoto portálu na vlastní oči přesvědčit každý den. To je jen nepatrná špička ledovce, jehož velikost popsala právě paní Magda. Zákony tohoto státu jsou snad tvořeny úmyslně tak, aby jim nikdo nerozuměl (přičemž jejich neznalost neomlouvá), aby v těchto kalných vodách lovili různí podvodníci a tak najít zdroj pro financování justice a advokátů. Nevím, snad by bylo vhodné, aby mistr Lake alespoň naznačil cestu jak lze tento horor ukončit. A možná, že bude mít někdo z Vás i lepší nápad. Mimochodem, jak jste paní Magdo dopadla u odvolacího soudu? Jura.

    Vložil Magda3 (bez ověření), 13. Únor 2016 - 13:51

    Juro, zatím se nic neděje. Myslím, že Vrchní soud se začne zabývat touto věcí někdy v polovině roku. Určitě zde zveřejním.

    Před časem jsem se zde přimlouvala za sdružení vlastníků, které by mohlo mimo jiné lobovat za změny v legislativě. Ještě jsem neslyšela, že by někdo loboval za práva vlastníků. Lobují pouze pohlaváři velkých družstev a sdružení SVJ za práva právnických osob. A práva vlastníků jsou oslabována a oslabována.

    Magda

    Vložil Jura (bez ověření), 13. Únor 2016 - 16:23

    Svatá pravda paní Magdo, jasně to prokázala novelizace zákona „o službách“. Nebohý vlastník musí vrchnost poslouchat,či se soudit s krajně nejistým výsledkem, nebo se odstěhovat do lesa. Jura.

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".