Judikát k § 1185/2 a PM

Vložil Pavel, 17. Duben 2017 - 17:35 ::

Ve sbírce listin SVJ IČO 286 24 980 je judikát KS Ostrava, který je pravomocný. Odvolání nebylo podáno. 29.3.2017 si spis vyžádala Policie ČR Ostrava. Ale to na judikátu nemůže nic změnit.

Judikát vysvětluje proč je popletené rozhodnutí NS ČR sp. zn. 29 Cdo 3399/2010 k plným mocem za účinnosti NOZ již nadále nepoužitelné. Tento omyl NS se neaplikoval ani před NOZ, až na jeden konkrétní souzený případ.

Dále judikát vysvětluje, že absence určení společného zástupce podle § 1185/2 NOZ nezpůsobuje absolutní neplatnost právního jednání.

Děkuji přispěvateli za zaslání odkazu na tento zajímavý judikát.

Hezký den!

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil TN. (bez ověření), 18. Duben 2017 - 8:53

    Doporučuji přečíst výborům i vlastníkům. Oproti jiným soudním rozsudkům je tento velmi přehledně strukturovaný a psaný srozumitelně. Klidně by se dal text rozsudku převzít do učebnice o SVJ.

    1. Žalobce odkázal na 29 Cdo 3399/2010, soud má za to, že judikát po rekodifikaci aplikovat nelze, jelikož hlasování již není právním úkonem, nýbrž právním jednáním vlastníků, kteří jsou ze zákona oprávněni nechat se zastoupit; zastoupení by nebylo přípustné pouze, pokud zájmy zástupce jsou v rozporu se zájmy zastoupeného (§437) – moje poznámka: nicméně zde jde jen o relativní neplatnost, které se může dovolat zastoupený, tudíž žalobce toto namítat nejspíš nemůže. Podle mého názoru jde o velmi slabé odůvodnění, čekal bych silnější argumenty, pokud se soudce KS rozhodl nerespektovat rozhodnutí NS… Zde bych chtěl upozornit na rozsáhlý právní rozbor JUDr. Jiřího Čápa, který v lednu 2017 vyšel na www.svjaktualne.cz a který jednoznačně dovozuje, že judikát je aplikovatelný i dnes. K tomu mohu dodat, že zatímco v ZOKu u úpravy družstev a jiných korporací je výslovně umožněna účast na schůzi nejvyššího orgánu prostřednictvím zástupce („Společník se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení.“, „Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení.“, „Člen družstva se zúčastňuje členské schůze osobně nebo v zastoupení.“), u spolků nebo SVJ v NOZu toto chybí. Otázkou je, proč zákonodárce u jednoho typu korporací výslovně povolil zastoupení, a u jiného typu korporací mlčí. Budeme muset počkat, až se někdo dovolá a vyjádří se rozšířený senát NS.
      Mimochodem, co se týče aplikace § 437 pak mám za to, že by musela být neplatná spousta plných mocí, protože zástupce skutečně často hlasuje v rozporu se zájmy zastoupeného, typicky to bývá právě v kolosech typu SBD Hlubina, kdy zaměstnanec družstva sebere od vlastníků plné moci a pak hlasuje na shromáždění v zájmech družstva coby správcovské organizace a proti zájmům vlastníků. Slovo do pranice…
    2. Překvapující je ovšem kotrmelec relativizace § 1185 a povinnosti určit společného zástupce, resp. soudce KS říká, že absence určení nezpůsobuje absolutní neplatnost právního jednání, nýbrž dává druhému manželovi (vlastníkovi) právo dovolat se neplatnosti, soudce tedy dovozuje, že jde o relativní neplatnost s odkazem na §714 a §1128. To je překvapující názor, protože komentářová literatura i odborné články a doporučení SČMBD a SMBD zatím míří k jednoznačnému závěru – § 1185 je kogentní a určení společného zástupce je povinné, jinak se k hlasu jednotky nepřihlíží. Netrpělivě čekám, až se někdo dovolá k NS a ten rozhodne, připouštím, že NS je v poslední době více liberální a možná dojde k závěru, že § 1185 odst. 2 je de facto obsolentní.
    3. Stejně tak mě překvapilo stanovisko soudu, že od celkového počtu hlasů je třeba odečíst hlasy SBD Hlubina, jelikož družstvo má ve svých stanovách speciální způsob zastupování v SVJ, které vylučuje možnost aplikovat obecnou úpravu jednání právnické osoby dle § 161. Podle stanov družstva mělo představenstvo pověřit zmocněnce, nejspíš tedy chybělo usnesení představenstva v této konkrétní věci a SBD Hlubina nedokázalo zmocnění u soudu doložit zápisem z jednání představenstva.
    Vložil tak nějak (bez ověření), 18. Duben 2017 - 9:16

    Na plnou moc musí být dva. Jeden co jí dává a druhý, co jí přijímá. Mne jako vlastníka nemůže nikdo donutit, aby někomu, komukoliv, dal plnou moc k zastupování. Je to pouze a pouze moje věc, zda plnou moc někomu udělím. Osobně bych to neudělal. Je to přece můj majetek, nevím tedy, proč bych měl někomu udělovat plnou moc, aby za mne rozhodoval.

    Vložil TN. (bez ověření), 17. Duben 2017 - 21:14

    Je to „jenom“ jeden krajský soud. Důležitá je věta: „odvolání nebylo podáno“, což je škoda, měli bychom aspoň názor jednoho vrchního soudu, byť olomoucký obvykle bývá přebit pražským, resp. u Nejvyššího mívá více úspěch pražský.

    Zatím bych se spíše držel odborné literatury, komentářů, názorů lektorů, stanovisek SČMBD a SMBD, které ve své většině říkají, že určení společného zástupce je nutné a že bez jeho určení se k hlasu jednotky nepřihlíží.

    Vložil ik (bez ověření), 17. Duben 2017 - 18:36

    Pane Pavle, moc děkuji za informaci.

    Vložil JaVa, 18. Duben 2017 - 8:54

    Zdravím pane Pavel.Rozsudek s j.č. 28 CM 34/2015–62 mám již připravený na shromáždění,které se bude konat v našem domě 4.5.2017 a předložím ho SBD-Hlubina k nahlédnutí,jestli mě budou chtít opět vyloučit ze shromáždění.Dou­fám,že se bude vztahovat i na stanovy SVJ, ve kterých je úmyslně vložena tato protizákonná věta:

    „Člen společenství se shromáždění účastní osobně.“

    Nikde totiž není v těchto stanovách (z dílny SBD-Hlubina) uvedeno,že zplnomocnění nečlena SVJ k hlasování na shromáždění vlastníků je zakázáno.A co není výslovně zakázáno, je přeci dovoleno.

    Přeji hezký zbytek dne.

    JaVa

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".