Doporučuji přečíst výborům i vlastníkům. Oproti jiným soudním rozsudkům je tento velmi přehledně strukturovaný a psaný srozumitelně. Klidně by se dal text rozsudku převzít do učebnice o SVJ.

1. Žalobce odkázal na 29 Cdo 3399/2010, soud má za to, že judikát po rekodifikaci aplikovat nelze, jelikož hlasování již není právním úkonem, nýbrž právním jednáním vlastníků, kteří jsou ze zákona oprávněni nechat se zastoupit; zastoupení by nebylo přípustné pouze, pokud zájmy zástupce jsou v rozporu se zájmy zastoupeného (§437) – moje poznámka: nicméně zde jde jen o relativní neplatnost, které se může dovolat zastoupený, tudíž žalobce toto namítat nejspíš nemůže. Podle mého názoru jde o velmi slabé odůvodnění, čekal bych silnější argumenty, pokud se soudce KS rozhodl nerespektovat rozhodnutí NS… Zde bych chtěl upozornit na rozsáhlý právní rozbor JUDr. Jiřího Čápa, který v lednu 2017 vyšel na www.svjaktualne.cz a který jednoznačně dovozuje, že judikát je aplikovatelný i dnes. K tomu mohu dodat, že zatímco v ZOKu u úpravy družstev a jiných korporací je výslovně umožněna účast na schůzi nejvyššího orgánu prostřednictvím zástupce („Společník se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení.“, „Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení.“, „Člen družstva se zúčastňuje členské schůze osobně nebo v zastoupení.“), u spolků nebo SVJ v NOZu toto chybí. Otázkou je, proč zákonodárce u jednoho typu korporací výslovně povolil zastoupení, a u jiného typu korporací mlčí. Budeme muset počkat, až se někdo dovolá a vyjádří se rozšířený senát NS.
   Mimochodem, co se týče aplikace § 437 pak mám za to, že by musela být neplatná spousta plných mocí, protože zástupce skutečně často hlasuje v rozporu se zájmy zastoupeného, typicky to bývá právě v kolosech typu SBD Hlubina, kdy zaměstnanec družstva sebere od vlastníků plné moci a pak hlasuje na shromáždění v zájmech družstva coby správcovské organizace a proti zájmům vlastníků. Slovo do pranice…
2. Překvapující je ovšem kotrmelec relativizace § 1185 a povinnosti určit společného zástupce, resp. soudce KS říká, že absence určení nezpůsobuje absolutní neplatnost právního jednání, nýbrž dává druhému manželovi (vlastníkovi) právo dovolat se neplatnosti, soudce tedy dovozuje, že jde o relativní neplatnost s odkazem na §714 a §1128. To je překvapující názor, protože komentářová literatura i odborné články a doporučení SČMBD a SMBD zatím míří k jednoznačnému závěru – § 1185 je kogentní a určení společného zástupce je povinné, jinak se k hlasu jednotky nepřihlíží. Netrpělivě čekám, až se někdo dovolá k NS a ten rozhodne, připouštím, že NS je v poslední době více liberální a možná dojde k závěru, že § 1185 odst. 2 je de facto obsolentní.
3. Stejně tak mě překvapilo stanovisko soudu, že od celkového počtu hlasů je třeba odečíst hlasy SBD Hlubina, jelikož družstvo má ve svých stanovách speciální způsob zastupování v SVJ, které vylučuje možnost aplikovat obecnou úpravu jednání právnické osoby dle § 161. Podle stanov družstva mělo představenstvo pověřit zmocněnce, nejspíš tedy chybělo usnesení představenstva v této konkrétní věci a SBD Hlubina nedokázalo zmocnění u soudu doložit zápisem z jednání představenstva.