Je povinností SVJ, mít ndikátory tepla osazena všechna otopná tělesa,tedy i ta ve společných prostorách?

Podle MMR nemusí být, ale my jsme je zakoupili a nestačili jsme se divit, kolik tepla se spotřebovávalo zbytečně například v sušárně. Součet náměrů ve společných prostorách porovnáváme se součtem čistých náměrů v bytech a je to pro nás důležitý údaj pro stanovené výše základní složky pro rozúčtování nákladů v bytech, protože metodika MMR předpokládá, že náklady na vytápění společných prostor se zahrnují do základní složky rozúčtování nákladů v bytech. Náklady na pořízení indikátorů do společných prostor se nám vrátily již v prvním roku v úsporách tepla v domě. (Čistými náměry myslím náměry bez korekcí na polohu místnosti.)

To jste v tom domě museli mít pěkný bordel.

(pro tep) Však já četla ten příspěvek, kde jste se o tom rozepsal a dodatečně za něj děkuji. Já už jsem totiž dlouhou dobu docela vytočená tím, že v bytech máme termostatické hlavice, které, jak je známo, i při plném otevření jsou schopny přítok „tepla“ uzavřít. Ve společných prostorách máme zapečené ventily v maximální poloze a tam to tedy „jede“ od začátku do konce topné sezóny na plné pecky. Byty kolem společných prostor nemusí topit – to je vidět na přehledu odečtů. Ale lidi v baráku nejsem schopna přesvědčit, že lepší řešení, než digitální indikátory s rádiovým odečtem, pro které se nadchli a které já osobně považuji za jen další hloupý a drahý výdaj, by bylo nainstalovat termostatické hlavice do společných prostor a ještě je zablokovat na projektovanou teplotu. Ten váš příspěvek mi velmi pomohl, protože my máme i registry, a tam se spotřeba neměří vůbec, taky jedou celou sezónu naplno. V květnu je kolikrát venku +20°C a registry „valí“ naplno. Radiátory ve společných místnostech taky.

(pro Misme) Zapečené ventily se dají rozpohybovat po odmontování termostatické hlavice – je tam asi centimetr dlouhý kolíček o průměru zhruba milimetru, který, pokud je pohyblivý, přenáší nastavení z termostatické hlavice na vlastní ventil. Jedenou jsem na to volal instalatéra, teď již to dovedu rozpohybovat sám. Naučili se to i další lidé v domě. Jeden šikovný soused namontoval na termostatické hlavice ve společných prostorách omezovače, které nyní povolují regulovat topení jen v rozumném rozsahu. Registry máme v koupelnách. Teplo na nich neměříme, topí ve všech koupelnách naplno. Jelikož všechny topí stejně, není nutné jejich spotřebu měřit. V zatepleném domě podle výpočtu činí jejich spotřeba necelou čtvrtinu tepla na vytápění bytů. Jejich spotřeba tepla je zahrnuta do základní složky rozpočtu nákladů na teplo.

K registrům v koupelně mám dotaz. Jak teplo v koupelnách měříte? Jak a kam jste registry montovali, a jedná se o stejný typ „měřáku“, který je namontován na radiátorech v bytě? Nebo jste měření namontovali na patu trubek ve sklepě? V našich koupelnách máme dvě velmi široké trubky bez měření tepla, je to v podstatě stoupačka, která je po celý den velmi horká /někam to dodané teplo do domu musí přijít, když hodně lidí má zavřené topení/. Toto teplo ze stoupaček se neměří, i když v podstatě dost přispívá na teplotu v bytech. Díky za radu.

Ty dvě svařené široké trubky v koupelně jsou registr, čili registr je vlastně svařený primitivní radiátor. Z rozhovorů se sousedy vím, že všichni lidé mají rádi teplo v koupelně, takže nikdo neomezuje příkon tepla do registru, tak je zbytečné měřit teplo – naměřili bychom ve všech koupelnách zhruba stejné hodnoty dílků, ale zaplatili bychom za pořízení poměrového měřidla do každé koupelny + cca 50 Kč za odečet a vyhodnocení náměrů v koupelně za každý rok bez přínosu pro rozúčtování nákladů při poměrovém měření tepla. Tak, jak neměříme teplo na stoupačkách v každém bytě, neměříme ho ani na registrech. Navíc registry ve všech koupelnách jsou stejné, kdežto stoupačky mění průměry trubek – nejsilnější jsou v nejnižším obytném podlaží a proudí tam jimi největší množství topné vody. Byty pod střechou stoupačky vlastně nemají – k radiátorům tam vedou nejtenčí trubky. Z náměrů v bytech v nejnižším obytném podlaží jsem vypozoroval, že výkon stoupačky nahradí s velkou rezervou ztráty tepla vyplývající z nevýhodné polohy bytu nad nevytápěným sklepem nebo společnými prostorami. Naopak největší potřeba je topit i pod velmi dobře zateplenou střechou – veškeré dodané teplo se tam změří na radiátoru, výkon trubičky k radiátoru je zanedbatelný, protože je u všech radiátorů v nejvyšším podlaží pro poměrové měření prakticky stejný. Poznamenávám, že jsem srovnával náměry očištěné od vlivu korekčních koeficientů, které bývají nahrané přímo do poměrových měřidel. Odečítat náměty korigované korekčními koeficienty povolil někdo, kdo předpokládal, že nikoho v domě nebude zajímat, kde se teplo spotřebovává, jinak by takový nešvar nezavedl. Navíc korekční koeficienty se opisovaly většinou bez přihlédnutí k tomu, že není panelák jako panelák.

Dodatek pro Misme: Když je venku teplo, tak registry mají být jen vlažné. Nefunguje Vám ekvitermní regulace, která má regulovat příkon tepla do domu v závislosti na venkovní teplotě. Bez dobré ekvitermní regulace lze negovat vliv zateplení domu na úspory tepla – nutí to lidi odvětrávat přebytečné teplo, i když je teplo rok od roku dražší.

(pro tep) Ty zapečené ventlily nemají termostatické hlavice, to je ten problém. O těch omezovačích vím, ty by měly umožnit to zablokování. Já právě nechápu, proč tyto informace jsou téměř nedostupné laické veřejnosti, přitom je to velice praktické řešení právě odběrů ve společných prostorách. Ztratné by na tom byly teplárny, v baráku by se snížil celkový odběr, tedy více bychom šetřili a poznal by to každý. Digiměřáky, které chtějí lidi z baráku vyměnit za ty stávající v bytech, nic neušetří, jen nám vytáhnou další peníze z kapes. Pokud jde o ty registry, zde jde o to, že u nás topí i v době, kdy už není potřeba topit. Ale vy jste v tom příspěvku psal i o ekvitermních křivkách, to asi je náš další problém – barák se zateplil, natřel „narůžovo“ a zbytek se neřeší.

Píšete, že digiměřáky neušetří žádné peníze. V tom s Vámi souhlasím. Proč jsme se u nás rozhodli pro měření na základě digitálních měřičů a zrušili jsme trubičkové – vypařovací?

Ve vyúčtovaní za rok 2015 pro 22 bytových jednotek jsem narazil na skutečnost, že z 22 bytů, měli 3bj (3+1) spotřebu tepla za celý rok v přepočtu na peníze do koruny úplně stejnou 9199 Kč/rok. Pak další 2bj (2+1)taky stejnou 5754 Kč/rok. Náhoda? Předpokládám, že tato situace se po výměně indikátoru za digitální již nestane. Usuzuji, že jsou přesnější=spra­vedlivější.

Pozastavuji se nad tím, že máte přístup k údajům, které by měly být přístupné jen konkrétním konečným spotřebitelům a ještě se o této skutečnosti zde zmiňujete.

K vaší úvaze o vazbě přesnosti měření na konečný účet tolik: obě vyhlášky, tj. 372/2001 Sb. a 269/2015 Sb. stanovují limity spotřeby, mohou to být právě tyto limity, které stojí za totožnými cenami. Pokud jste neudělal předem řádnou analýzu a vyšel jen z podezření, že totožné ceny jsou čímsi podezřelým co jiný typ měření napraví, je docela možné, že budete zklamán. Napište za rok, co digiměřáky změnily. Podle mého názoru nyní žijete jen ve šťastném očekávání. Dále by mne zajímala informace o ekonomické návratnosti, tzn. kdy se vám investice do měřáků vrátí v úsporách – nenapadá mě v úsporách čeho, teplo to ale nebude.

Začnu od konce. Investice do digiměřáků se nevrátí! V průměru vychází instalace + odečty těchto měřičů 430 kč/ 10 let na 1bj. Ročně teda o 43 Kč víc na 1bj než trubičkové indikátory. Protože servis + odečty indikátorů trubičkových byl v našem případě dražší o 2400 Kč/rok pro všechny bj než li u indikátoru digitálních. Takže si rád zaplatím o pár korun víc a nemusím být doma v termínu odečtu protože tyto digitální indikátory jsou s rádiovým odečtem.

Pozastavujete se nad tím, že mám přístup k údajům. Myslíte si, že porušuji tímto zákon o ochraně osobních údajů ?

Upřímně, myslím, že se z toho dělá větší humbuk, než je nutné. Kdyby byly veškeré údaje k vyúčtování přístupné, možná bychom ledasjakou chybu odhalili dřív. Dneska jsme vlastně pod diktátem MMR, protože toto je podepsáno pod příslušnými předpisy, stvořenými teoretiky a diskusi nepřipouští. Kde není možnost kontroly, srovnání, vznikají podezření, fámy, pomluvy… Na toto téma je zde hromada diskusí a všechny o jednom – o nedostupnosti podkladů, o utajeném know-how rozúčtovacích firem a do toho občas reklamní masáž a nebo komentář nějakého odborníka přes teplo, na jehož názor MMR nehledí. Zrovna tento týden jsem právě zde na fóru četla, že údajně sám TECHEM přiznal, že ty jeho měřáky ;-) „neměří“. ČVUT zase zjistilo, že náklady na měření převyšují úspory tepla. A k tomu nás nová vyhláška zase více přiblížila průměru (mám na mysli průměrnou spotřebu zúčtovací jednotky). Mi z toho vychází, že přesnější měřáky netřeba, dávám tomu maximálně 10 let a budeme zase platit jen podle přepočtených ploch.

Bohužel to beru jako nevýhodu společného bydlení.Tento týden jsem řešil stížnost souseda na to, že někdo neustále vypíná topení ve společných prostorách. Kde jsme kdysy neměli žádné hlavice a radiátory jeli naplno. Dnes již máme termostatické ventily na radiátorech na schodišti. Jsou lidi co schválně přidávají na společném radiátoru (doma ubírají), jen aby ušetřili. Projektovaná teplota na schodišti je 10 °C, my máme 20 °C. Když jsem poukázal na vyhlášku, tak jsem byl za idiota, který obhajuje nezmyselné vyhlášky! Neustále to monitoruji, ba dokonce měřím i infra teploměrem teploty stěn. Zjistil jsem, že zrovna dotyčný stěžovatel, má vyplý radiátor v přilehlé místnosti od schodiště, protože jedna stupačka, která je ve spol. prostorách prochází skrze zed´ do jeho bytu a je neustále studená. Tady vydím mezery, kde by se dalo ušetřit, protože společné schodiště přetápíme o 50%. Osobně mám rád teplo, takže si připlatím. Za poslední 4 roky se pohybuji nad průměrem od 21–34%. Po vydání nové vyhlášky o rozúčtovaní tepla, která je v platnosti od 1.1.2016 budeme všichni překvapení až uvidíme vyúčtovaní…

Tomu přetápění je právě možné zabránit (odborným) zablokováním termostatické hlavice na určitý teplotní rozsah. Tzn. že by ten váš soused po seřízení z toho radiátoru nedostal více než předepsaných 10°C.

Máte pravdu, dá se tomu zabránit. Budu muset přistoupit k zablokování na projektovou teplotu. To zas bude křiku! Přece není přípustné topit ve spol.prostorách na 20°C. V suterénu máme výměníkovou stanici CTZ a tam je teda i 25°C. Dá se říct, že byt nad stanicí má podlahové topení,protože teplota stropu býva 24,5°C. Jsou tam šílené ztráty z výměníku, nevím jak to vyřešit.

S dobrou ekvitermní regulací jsme se dostali na spotřebu tepla 0,2 GJ na čtvereční metr vytápěné plochy bytů – v těch 0,2 GJ je ale i teplo ve společných prostorách – tam jsme loni spotřebovali zhruba pětinu tepla na vytápění. Obálku budovy máme ve třídě D. Vlivem ekvitermní regulace není nikdo v domě schopen se dostat blízko ke 200% spotřeby průměrného bytu – rekordní spotřeba byla loni kolem 175% průměru nákladů na čtvereční metr vytápěné plochy bytu.

No vždyť to stačí. Polystyrénová loby byla uspokojena a o nic jiného nejde.