Hlasování: kdo se zdrží, je proti?
Mám takový problém ohledně interpretace hlasování. Měli jsme k výběru dvě vzájemně se vylučující alternativy, pro jednoduchost je vytvořím takto:
- provést opravy ještě letos
- provést opravy později
Předseda nesouhlasil s variantou a), proto dal o ní hlasovat. Výsledek byl
40% pro, 20% proti, 40% zdrželo
Závěr: Varianta a) nebyla schválena nadpoloviční většinou, proto se raelizuje varianta b).
Jede z členů se mi svěřil, že s mnou propagovanou variantou souhlasí, ale protože s předsedou chodí na fotbal, nemůže hlasovat proti němu, takže mě „podpořil“ tím, že se přece zdržel.
Navrhl jsem hlasování o variantě b). To bylo předsedou zamítnuto, ale zkusme to alespoň hypoteticky. Výsledek hlasování by byl:
20% pro, 40% proti, 40% zdrželo
Závěr: Varianta b) nebyla schválena nadpoloviční většinou, proto se raelizuje varianta a) – to je přesný opak, ovšem dosažený stejným složením hlasů.
Kde je chyba? Jaký význam má zdržet se hlasování?
P.S. Když jsem se před hlasováním chtěl vyjádřit k daným možnostem, byl jsem předsedou umlčen, že on řídí průběh schůze a diskuse je zařazena až po hlasování, ať tedy nezdržuji.
Mám právo jako člen se vyjádřit k předloženému hlasování? Jak se tohoto práva lze domoci?
Mám právo předložit nějaký bod k hlasování, nebo to může udělat pouze výbor?
Děkuji
Radek P.
Protože se počítají hlasy jen pro, má zdržení se hlasování stejný význam jako hlasování proti. Význam by mělo jen, kdyby někdo na chvíli nebyl přítomen (např. pro běžná hlasování, kde se vyžaduje nadpoloviční většina přítomných podílů za předpokladu nadpoloviční účasti podílů). Obávám se, že jiný význam zdržení se hlasování (např. jako neúčast) nemohou zavést ani stanovy SVJ. Neschválení jednoho návrhu nemůže způsobit schválení jiného návrhu – vždy existuje možnost neschválit nic. Domnívám se tedy, že jste ve skutečnosti nepřijali ani jednu variantu. Pokud by i případné hlasování o variantě
- dopadlo tak, jak naznačujete, ani by nebylo přijato nic (nešlo by ani
Je to jednoduché, vždy platí jen hlasy PRO. Je víceméně jedno, jestli se někdo zdrží nebo hlasuje proti.
Ale z toho co píšete je jasné jedno – je naprosto nepřípustné hlasovat o variantě A a když neprojde tak automaticky přijmout B. Ona je totiž taky varianta C = nedělat vůbec nic.
Vždy se tedy hlasuje o daném návrhu a vždy se sčítají hlasy PRO.
A na závěr – na rekonstrukce je typicky potřeba 3/4 VŠECH hlasů..
P.L.
pokud se vyžaduje většina přítomných, tak jsou členové, kteří se zdrželi hlasování, započítáváni (v důsledku to znamená, jakoby hlasovali proti). něco jiného by však bylo, kdyby se vyžadovala většina hlasujících – v tom případě by se ke členům, kteří se zdrželi hlasování, nepřihlíželo. s tímto mechanismem hlasování se lze setkat např. v insolvenčním zákoně, ve stanovách SVJ, obchodních společností a družstev jsem se s ním nesetkal.
Poslední komentáře