Protože se počítají hlasy jen pro, má zdržení se hlasování stejný význam jako hlasování proti. Význam by mělo jen, kdyby někdo na chvíli nebyl přítomen (např. pro běžná hlasování, kde se vyžaduje nadpoloviční většina přítomných podílů za předpokladu nadpoloviční účasti podílů). Obávám se, že jiný význam zdržení se hlasování (např. jako neúčast) nemohou zavést ani stanovy SVJ. Neschválení jednoho návrhu nemůže způsobit schválení jiného návrhu – vždy existuje možnost neschválit nic. Domnívám se tedy, že jste ve skutečnosti nepřijali ani jednu variantu. Pokud by i případné hlasování o variantě

2. dopadlo tak, jak naznačujete, ani by nebylo přijato nic (nešlo by ani

porovnat, která varianta byla nepřijata výrazněji). Diskuse o obsahu rozhodnutí před hlasováním o něm je běžný demokratický institut, předsedající by ho měl umožnit. Zrovna tak se mi jeví v demokracii běžné, že návrhy může podávat každý člen (popř. nějaký malý počet členů) orgánu, který má hlasovat, snad s výjimkou případů, kdy Stanovy vyžadují, aby se takovýto návrh objevil předem na pozvánce – pak ale zase musí být možnost ho tomuto členu na pozvánku zařadit. Kdyby mohl návrhy podávat jen výbor, nemohl by např. být proti své vůli odvolán shromážděním nebo si vyhradit rozhodování v některých věcech (což zmiňuje zákon) či přijmout jiné stanovy, než navržené výborem. Obvyklý postup je, že na začátku schůze dá předsedající schválit program schůze, který může být upraven na návrh z pléna. U jednotlivých bodů pak bývá možnost dávat po diskusi o nich pozměňovací návrhy.