Dvě různá usnesení na jednom shromáždění
Zdravím. Pokračující teoretická diskuse na téma: http://www.portalsvj.cz/…-protinavrhu#…- mě přiměla k napsání naší reality.
Stalo se v začátcích SVJ (2010) na prvním shromáždění, kterého se zúčastnili první 3 vlastníci (44 bytů + 3 nebyty – z toho měl původní vlastník 45 jednotek).
V zápise je uvedeno: V čl. Pravidla pro přispívání Každý vlastník je povinen přispívat na : a) náklady spojené se správou domu….tzv. fond oprav… Každý vlastník jednotky je vedle příspěvku do tzv. fondu oprav povinen hradit příspěvek na odměnu správce domu do tzv. fondu správy a to ve výši 120,– /měsíc, vyjma vlastníků jednotek – skladů, kteří tento příspěvek neplatí. Bylo hlasováno 100 pro…
O dvě stránky dál (možná za 3 minuty) se v zápise nachází v odstavci „příspěvek na odměnu správci – fond správy: Fond správy je tvořen z příspěvku vlastníků jednotek na odměnu správci v jednotné částce 120,–/ měsíčně za každou jednotku. Bylo hlasováno 100 pro
Takže dvě trochu rozdílná usnesení – v prvním je, že nebyty nemusí za správu platit, ve druhém tato výjimka není.
Náš správce bere za bernou minci usnesení první (i když by podle druhého dostal víc) a platbu za nebyly nechce, nefakturuje. Prý jen ve druhém usnesení došlo k malé chybě, když výjimka nebyla zapsána. Po čtyřech letech se našel „jeden“, který přestal platit 120,– na správce a poukazoval na to, že když nemusí platit nebyty, on také nebude platit. Až začnou nebyty platit, tak on také začne. A již 6 let neplatí.
Jak byste tento problém řešili? T.
je třeba si vyjasnit, co je těmito pojmy myšleno.Dělá to na mne dojem, že řešíte dvě různé věci.První částka je tzv. dlouhodobá záloha(píšete fond oprav) a druhá částka jsou odměny správci. Jinak jak z toho ven? Na nejbližším shromáždění stará usnesení zrušit a přijmout nové…
Povinnost platby je platná pro všechny vlastníky, to vyplývá za zákona. Hlasováním na shromáždění takovou povinnost není možné zrušit. Tedy i pro nebytové prostory platí povinnost platby. Správce není kompetentní rozhodovat, že někdo platit nemusí. Váš správce vás tahá za nos.
§ 1180 (1) Nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. (2) Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.
Jen bych doplnil,že externí správce(cizí fyzická nebo právnická osoba, vykonávající na základě smluvního vztahu, některé činnosti spojené se správou domu a pozemku) není právnickou osobou SVJ/resp.jejím statutárním orgánem a tudíž se na platby za jeho činnost nevztahuje 2 odst. § 1180, ale věta první téhož §!
"§ 12 366/2013 Sb.,
Pro účely rozvržení příspěvků ve stejné výši na každou jednotku podle § 1180 odst. 2 občanského zákoníku se odměnami osoby, která dům spravuje, rozumí odměna správce v domě, kde nevzniklo společenství vlastníků jednotek; odměnami členů orgánů osoby, která dům spravuje, se rozumí odměny členů volených orgánů společenství vlastníků jednotek."
Přeji hezký den. JaVa
Pane Tony,
pokud se na jednom shromáždění hlasovalo o téže věci 2×, platí pochopitelně to druhé pozdější rozhodnutí (viz kolizní pravidlo „Lex posterior derogat priori“). Je to totéž, jakoby se o dané věci rozhodovalo na 2 shromážděních. Druhé pozdější rozhodnutí neguje rozhodnutí předchozí.
Co v vdané věci platí, nerozhoduje váš správce, ale výbor.
Na adresu dotyčného „jednoho“: Není rozumné neplatit předepsané platby s tím, že „když neplatí tamten, tak já také nemusím“.
Tony, já ve vašich dvou usneseních nevidím žádný rozpor. A to jsem se díval opravdu pozorně.
První usnesení stanoví jak výši příspěvku správci (120 Kč měsíčně), tak i okruh osob, které tento příspěvek jsou povinny hradit na účet SVJ (pouze vlastníci bytů, nikoliv však vlastníci nebytových jednotek).
Na základě tohoto usnesení váš správce (naprosto správně) předepisuje tuto platbu pouze vlastníkům bytů.
Druhé usnesení definuje pojem „fond správy“. Je zde obsažen jak název, pod kterým se ta částka bude objevovat v předpisech plateb, tak i určení vybraných částek – jsou určeny na odměnu smluvnímu správci. Je pravda pravdoucí, že celková částka se bude skládat z příspěvků vlastníků jednotek ve výši 120 Kč měsíčně – vždyť toto bylo schváleno v prvním usnesení!
Ve druhém usnesení není přece ani slovo o tom, že by snad tyto příspěvky měli hradit VŠICHNI vlastníci jednotek. Druhé usnesení nijak nedefinuje okruh plátců – ten je definovaný pouze v prvním usnesení, a to srozumitelně, jednoznačně a určitě.
Proto na obou usneseních neshledávám žádný rozpor. Obě stojí vedle sebe, obsahují různé skutečnosti a vzájemně se doplňují. Řekl bych, že hledáte problém tam, kde žádný není.
Justitianus
Pane Justitianus,
problém spočívá v tom, že se usnesení o tom, že vlastníci nebytů neplatí správci žádný poplatek za správu, příčí dobrým mravům. Na takové usnesení se podle § 245 NOZ hledí, jako by nebylo přijato.
Nejde o to, že by vlastníci nebytů museli platit stejně jako vlastníci bytů, ale něco by platit měli. Správa některých společných částí domu a zajíšťování a poskytování některých služeb vč. jejich vyúčtování se přece týká i nebytů.
Tomáši, když jste tak skálopevně přesvědčen, že přijaté usnesení je nemravné, zkuste nechat odhlasovat jiné usnesení, které uloží povinnost všem vlastníkům jednotek. Nač ještě čekáte?
Nebo oznámíte SVJ i všem vlastníkům jednotek, že původní usnesení považujete za nemravné a nebudete se jím řídit. A přestanete platit. Až budete žalován ze strany SVJ a dotáhnete to postupně k Nejvyššímu soudu, narazíte na soudce Feráka.
Dejte nám pak vědět jak jste dopadl a kolik Vás to celé stálo. Varoval jsem Vás.
Justitianus
Za prvé. Jeden vlastník proti vůli ostatních neprosadí hlasování o novém usnesení, ani ho sám neprosadí do programu shromáždění vlastníků.
Za druhé, nepodsouvejte mně, že bych mohl zvolit řešení neplacením. Neplacení nepovažuji za správný postup. Řešením by bylo reklamovat výši poplatku za správu s upozorněním, že nelze postupovat podle usnesení, které je v rozporu s dobrými mravy a na které se podle § 245 hledí jako by nebylo přijato. Po odmítnutí reklamace se lze obrátit na soud.
Tomáši, pořídil jste si byt v domě, kde platí co si vlastníci kdysi odhlasovali (souhlas byl 100%). A sám přiznáváte, že většinový souhlas i nadále trvá.
Dobrovolně jste se tomu podřídil. A teď se chcete vyhnout Vašim povinnostem s poukazem na „dobré mravy“. To je vyčůranost, pane. Nemůžete napřed na oko přistoupit k dohodě a pak měnit pravidla za pochodu podle toho jak by se Vám to hodilo.
Takovou habaďůru Vám nesbaští žádný soudce, natožpak Ferák, Dýšková a Brzobohatá.
Justitianus
Tak zkuste si ještě jednou pomalu přečíst znění § 245 NOZ.
„Na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.“
„příčí dobrým mravům“
To si myslíte, nebo jste to někde vyčetl? V literatuře, judikatuře?
Usnesení všichni platí s výjimkou předsedy je podle Vás v pořádku?
Samozřejmě to není v pořádku, když by měli všichni platit, kromě předsedy. To se příčí dobrým mravům, stejně tak, jako když neplatí vlastníci nebytů (měli by platit také, třeba menší částku).
§ 245 NOZ:
„Na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.“
Podle mne by mělo platit to, co bylo usneseno později.
Ale nejlépe je dotázat se na
- www.portalobydleni.cz, přesněji info@portalobydleni.cz.
- www.magazinvybor.cz, přesněji www.magazinvybor.cz/dotaz/
- – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
Jinak NOZ praví k usnesení (či rozhodnutí) toto
§ 245 Na usnesení (!!!) členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že … odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.
§ 254 (2) Ze zápisu musí být patrné, … jaká usnesení (!!!) přijala
§ 1221 Nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení (!!!) o spolku. Nepoužijí se však … (§ 256), … (§ 255) … (§ 257).
Shromáždění
§ 1206 (1) (2) … K přijetí rozhodnutí (!!!) se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže …
§ 1208 Do působnosti shromáždění patří
- rozhodování (!!!) o 1 … až 7
- rozhodování (!!!) v dalších záležitostech určených stanovami nebo … které si shromáždění k rozhodnutí vyhradí.
- – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
Můj názor na používání (míchání) pojmů „usnesení“ a „rozhodnutí“ v NOZ
- Nevím jaký je rozdíl mezi „rozhodnutí“ a „usnesení“
- Doufám, že pro celý NOZ (tedy i pro část „Spolek“ a část „Bytové spoluvlastnictví“ platí
§1 (2) Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, … .
- Petr napsal: Nevím jaký je rozdíl mezi „rozhodnutí“ a „usnesení“.
- Pan Blažej taky napsal že to neví.
Takže se na věc podívejme podrobněji. Pokud v SVJ přijal rozhodnutí
předseda, byl na to sám a prostě a bezformálně rozhodl. Nemůžeme
hovořit o tom, že se „usnesl“. Slovo „usnést se“ má v češtině
tato synonyma:
shodnout se
domluvit se
dohodnout se
dorozumět se
porozumět si
domluvit se
dohovořit se
Zkrátka – k usnášení o čemkoliv jsou potřeba nejméně dvě osoby.
Pokud v SVJ přijalo rozhodnutí shromáždění (jako nejvyšší orgán SVJ), pak o věci také rozhodlo – stejně jako rozhodl předseda. Ale tohle rozhodnutí bylo přijato nějakým formalizovaným postupem (svolání shromáždění, zjišťování usnášeníschopnosti, návrh usnesení, hlasování vlastníků, vyhlášení výsledku, zápis). Takže vlastníci jednotek se usnesli, a jejich (většinová) vůle způsobila že shromáždění rozhodlo.
Justitianus
že „většina vlastníků odpověděla na dané otázky kladně“?
- Podotýkám, že jde o doručení (mně mailem) jakéhosi (v záhlaví) „HLASOVACÍHO LÍSTKU“ odeslaného přesně na Nový Rok, kde v následujícím textu jde o „Hlasování PER ROLLAM náhradou za neuskutečněné shromáždění 1.4.2020 bod 3 a 9“, kdy znění otázek je absolutně rozdílné od znění bodů 3 a 9 v pozvánce na shromáždění 1.4.2020, ale ve kterém je přesně specifikováno jak se má vyplnit „anketní lístek“!
- Podotýkám, že proti znění stanov:
- nebyl přiložen návrh usnesení (stanovy jej specifikuji pro hlasování PER ROLLAM)
- Nebyla přiložena „účetní závěrka“ která se schvalovala, cituji ze stanov:
Statutární orgán v písemné formě navrhne, aby všichni vlastníci jednotek rozhodli. Návrh bude obsahovat návrh usnesení, podklady pro jeho posouzení nebo údaj, kde jsou uveřejněny a lhůtě, ve které se má vlastník jednotky vyjádřit. …
- nebylo přiloženo schválené „rozhodnutí o investicích a opravách“ (zmíňované v pozvánce na shromáždění 1.4.2020 a o které se opírá hlasování ve druhé otázce tzv. hlasování PER ROLLAM „Zachování příspěvku na správu a údržbu domu ve výši 30 Kč/m2 podlahové plochy bytu,– viz podklady ke shromáždění plánovanému na 1.4.2020, bod 9“ (ostatně nikde nikdy žádné „rozhodnutí“ nebylo zveřejněné natož schválené!), a na základě kterého je příspěvek 30Kč/m2 schvalován.
Nevidím možnost vkládání obrázků či dokumentů jako přílohu k danému příspěvku, což podle mého názoru značně komplikuje možnost jednoduchého vyjádření daného problému!
Ergo: „Teď tedy máme už nejenom "usnesení“ a „rozhodnutí“, ale i „KONSTATOVÁNÍ“ a věřte, že fantazie i čeština jistě nabídne i další možnosti (jak dále vydrbávat s prostými vlastníky).
Tuž pane Justiniáne suď (samozřejmě nezávazně)!
Splnit zákonnou povinnost do 15 dnů zveřejnit „výsledek hlasování“.
S vysokou pravděpodobnosti však žádný zápis či usnesení v příštích takřka 3 měsících neuvidím a tedy jej ani nebudu moci napadnout u soudu.
Jak ztohoven?
Sakra, to je „rychlovka“! Jen ještě zjistit kde?
A propos: S pravděpodobnosti hraničící s jistotou, žádné rozhodnuti v příštích 4–5 měsících NEBUDE vydáno natož zveřejněno!
Ptáte se, co je konstatování.
Mám tu listinu, kde se to jenom hemží samými konstatováními, zpravidle ve formulaci typu Konstatuje se … Znamená to, že pisatel se domnívá. Těžko říci, proč jednoduše svoje domněnky takto neoznačí a používá nejasné označení Konstatuje se …
Význam slova zdarma osvětlila Yolanda
Yolando, nesnažte se nic psát, když nerozumíte věci o které píšete. Sloveso „konstatovat“ je z latinského consto, constare. Význam je zcela jiný než co zde píšete Vy. V žádném případě to neoznačuje že pisatel se „něco domnívá“. Kam na ty nesmysly chodíte?
Consto, -are, -avi, -atum:
- držet spolu, mít jednotný postoj
- stát na místě, zůstat stejný, trvat (na něčem)
- souhlasit, odpovídat (něčemu), být v souladu (s něčím)
- mít jistotu, být rozhodnutý, mít dohodnuto
- skládat se (z něčeho), zahrnovat (něco)
Jestliže v zápisu se objevuje „konstatuje se“, pak to vyjadřuje, že přítomní tiše souhlasí s tím co je v zápisu uvedeno, a že v této věci mezi nimi není sporu.
Je-li něco „konstatováno“, znamená to trvající souhlas – natolik zjevný, že je zbytečné dávat o tom hlasovat.
Justitianus
Například v článku
https://www.parlamentnilisty.cz/…ozila-653328
je několikrát použito slovo konstatovat. Na Justitianův tichý souhlas přítomných to moc nevypadá.
Ylly, je zjevné že nerozumíte o čem se zde píše, nerozumíte vysvětlení které jsem dal, a nerozumíte ani té větě o Kájínkovi v Parlamentních listech.
Zjevně jste nepochopila na co se zeptal E_man. E_man se zeptal na výraz použitý v zápisu: „konstatuje se“. To je neosobní tvar slovesa, který se používá pouze ve třetí osobě jenotného čísla. Stejně tak i já jsem se v odpovědi zabýval pouze výrazem „konstatuje se“ a „je konstatováno“.
Pokud Vám ještě nestačilo co jsem napsal prve o významu tohoto slovesa, zde je jiná definice z latinsko-anglického slovníku (i s překladem do češtiny:
- constare = it is agreed/evident/understood/correct/well known (everyone knows/agrees)
- konstatovat = je odsouhlaseno/je zřejmé/je pochopeno/je správné/je dobře známo (každý ví/souhlasí)
A teď k Vámi odkazované větě z článku o Kájínkovi: Redaktor napsal: „Kajínek hned na začátku konstatoval, že se jedná o jeden z nejpropíranějších případů …“ Račte si všimnout, že Kájínek nevyjádřil žádný svůj osobní (subjektivní) názor. Vyjádřil že je to obecně známo, že je to zřejmé, že to každý ví. Vy totiž sice umíte číst, ale nerozumíte napsanému textu.
Sloveso „konstatovat“ nevyjadřuje osobní názor jednotlivce, jak jste nesprávně napsala. Vyjadřuje že tvrzení je všeobecně dobře známé, obecně přijímané, případně odsouhlasené určitým okruhem osob.
Justitianus
Jardasi dík. (nejsem ajťak, a jsem vděčný za každou radu, i když jsem ve výpočetní technice od prvních bitů její hardwarové integrace).
P.S. Shromáždění PER ROLLAM je zde https://ibb.co/5xgJ9G7
a bylo náhradou za shromáždění z loňského roku https://ibb.co/XXjNtV6
Poslyšte, E_mane,
Vy budete patrně založením šťoural. Dostal jste hlasovací lístek, tak hlasujte.
Nic Vám nebrání rozeslat Váš hlasovací lístek s Vašimi návrhy. Bude se o nich hlasovat.
Co bych za to dala, kdyby se u nás hlasovalo korespondenčně/dálkově.
Tak ted tomu nerozumim, nic ti nebrani rozeslat a hlasovat…? :-)
Ve vetsine pripadu je hladovani per rollam neusnasenischopne pro nedostatek hlasu
„Ve vetsine pripadu je hladovani per rollam neusnasenischopne“
Dálkové hlasování je usnášeníschopné vždy, neusnášeníschopnost (ani „nedostatek hlasů“) nemůže nastat. Každý vlastník má hlas, ten mu nemůže být upřen.
Ok, mate pravdu, spatne jsem to vyjadril, vidim to takhle:
A/ na “schuzi” vam vetsina odmava vetsinou skoro cokoliv (minimum namahy).
B/ u per rollam vam vetsina casto neodpovi (mnoho namahy cist a psat a posilat), tedy neodhlasujete co potrebujete
Ma nekdo jinou zkusenost?
„Nevím jaký je rozdíl mezi „rozhodnutí“ a „usnesení““
To neví nikdo, zejména se neví, zda jde o opomenutí nebo úmysl zákonodárce. Zákonodárce si toho naštěstí už všiml a navrhl sjednocení obou termínů (navrhuje „rozhodnutí“). Do té doby doporučuji psát důsledně „rozhodnutí/usnesení“ nebo „rozhodnutí (usnesení)“.
Náklady spojené se správou domu (fond oprav) a příspěvek na odměnu správci jsou dvě zcela rozdílné záležitosti. To první jsou Vaše peníze , které se využijí na nějaké větší opravy a rekonstrukce , za to druhé vám správce dělá účetnictví , hlídá revize , zařizuje opravy atd.
Zdravím a po prázdninách děkuji za příspěvky.
Těm co se domnívají, že se směšují dvě věci – jde jen o platbu správci za správcování .
Těm co navrhují znovu hlasovat – co by se mělo schválit – že i nebyty musí správci platit? Na 90 % by to neprošlo a situace by se nezměnila. Navrhovat a nutit někoho platit někomu, kdo to nechce, není zrovna „normální“ (zvlášť když by to mělo být jen kvůli „jednomu“).
Zrovna tak nutit správce, že musí vybírat peníze za správu i od nebytů, když o ně nestojí, není zrovna v pořádku (zase by to bylo jen kvůli tomu „jednomu“).
Podnětný je pohled Justiniána (ve druhém usnesení není přece ani slovo o tom, že by snad tyto příspěvky měli hradit VŠICHNI vlastníci jednotek. Druhé usnesení nijak nedefinuje okruh plátců – ten je definovaný pouze v prvním usnesení, a to srozumitelně, jednoznačně a určitě). Tady by se však mohlo namítat, že vyjádřením „za každou jednotku“ se myslí i okruh plátců.
Souhlas s vyjádřením – není rozumné neplatit předepsané platby s tím, že „když neplatí tamten, tak já také nemusím“. Uvidíme jak se s tímto problémem popere soud. T.
Poslední komentáře