Člen společenství bez vlastnictví bytu
Dobrý den, vím, jak vzniká a zaniká členství ve společenství vlastníků. Je ale možné, aby členem společenství byl někdo, kdo nevlastní BJ, nota bene byl dokonce zvolen do výboru? Děkuji a přeji pěkný den, FeM
Ferdo,
pokud někdo nevlastní jednotku nemůže být členem společenství. Tam je shoda.
Pokud někdo nevlastní jednotku může být členem orgánu společenství. To tvrdí většinový názor odborné veřejnosti. Menšina si myslí, že to není možné, ale nemá argumenty (resp. jsem je nečetl).
Hezký den!
Pavel
Doplňuji informaci. V současné době také řeším otázku o členství ve výboru. Současný právní stav: Zákon o vlastnictví bytů:
"(5) Členství ve společenství vzniká a zaniká současně s převodem
nebo
přechodem vlastnictví jednotky. Spoluvlastníci jednotky jsou společnými
členy společenství.
- výbor společenství (dále jen „výbor“) nebo ten vlastník jednotek,
kterého v případě, že není zvolen výbor, shromáždění pověří výkonem
funkce výboru (dále jen „pověřený vlastník“),"
Z toho by mělo vyplývat, že pověřený vlastník musí být členem SVJ.
Vzorové stanovy – nařízení vlády 371/2004:
"c) kontrolní komise nebo revizor, rozhodne-li o tom shromáždění.
(2) Orgány uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) jsou volené orgány
společenství. Členem voleného orgánu společenství nebo jeho voleným
orgánem může být pouze fyzická osoba, která je členem nebo společným
členem tohoto společenství nebo je zmocněným zástupcem právnické
osoby
- člena společenství, je ke dni volby starší 18 let a má způsobilost
právním úkonům."
Je otázka, zda konkrétní stanovy SVJ mohou použít jiné vymezení členství ve výboru, než jsou vzorové stanovy, tzn. že členem výboru může být nevlastník BJ.
JiMo,
1)V soukromém právu platí, že co není zakázáno je povoleno. Neznám předpis, který by zakazoval účast nevlastníka ve výboru SVJ.
2)ZoVB tuto situaci neřeší.
3)Soudy běžně zapisují nevlastníky do výboru SVJ
4)Neznám judikát, který by problematiku nevlastníka ve výboru řešil
5)Literatura: ze 7 knížek jsou 3 pro a 3 proti. Jedna problematiku neřeší.
5a) Novotný, M., Fiala,J., Horák, T., Oehm, J., Holejšovský, J. Zákon o vlastnictví bytů. Komentář. 4. vydání, C.H.Beck, Praha 2011, 550 str., 990 Kč
Na str. 116 uvádí, že lze dovodit, že členy výboru mohou být výhradně vlastníci. Argumenty neuvádí.
5b) Pražák, Z. Společenství vlastníků jednotek. Praktická příručka. 3. vydání, Leges, Praha 2010, 277 str., 380 Kč
Na str. 129 uvádí, že je možné, aby nevlastník byl ve výboru.
5c) Čáp, J., Schödelbauerová, Zákon o vlastnictví bytů.Komentář,Wolters Kluwer, Praha 2009, 550 str., 790 Kč
Na str. 149 uvádí, že je věcí každého SVJ, zda upraví předpoklady a podmínky pro zvolení a výkon funkce člena voleného orgánu.
5d) Kocourek, J., Čermák, J., Peštuka, J. Společenství vlastníků jednotek. EUROUNION, Praha 2008, 362 str., 436 Kč
Nenašel jsem, že by problematiku řešil.
5e) Holejšovský, J., Neplechová, M., Olivová, K. Společenství vlastníkůjednotek z pohledu právního, daňového, účetního a katastru nemovitostí. Aleš Čeněk s.r.o., Plzeň 2008, 473 str., 490 Kč
Na str. 130 uvádí, že u pověřeného vlastníka je jednoznačné, že musí být vlastníkem. Dále uvádí, že lze dovodit, že to platí i u výboru. Relevantní argumenty neuvedl.
5f) Helešic, F., Společenství vlastníků bytů, právní úprava bydlení, vzor stanov společenství a dalších písemností vlastníků bytů(jednotek). Evropský vzdělávací program – III.Milénium, Praha 2007, 255 str.
Na str. 80 uvádí, že je sice výhodné, aby členem výboru byl vlastník, ale není to povinné, protože právní předpis nic takového neuvádí.
5g) Dvořák, T. Vlastnictví bytů a nebytových prostor. ASPI, Praha 2007, 392 str., 525 Kč.
Na str. 333 uvádí, že podmínku vlastnictví lze snadno dovodit. Ale neuvádí jak. :-))
6)Pokud se konkrétní SVJ rozhodne a vtělí do stanov, že členem orgánu musí být vlastník, je to jeho právo i když je to nerozumné.
Hezký den!
Pavel
„…Je otázka, zda konkrétní stanovy SVJ mohou použít jiné vymezení členství ve výboru, než jsou vzorové stanovy…“
- může samozřejmě. Viz. §9/10 ZoVB věta první
N.
Je drobná reakce. Nejsem si jist, že to to bylo posuzováno v případě soudního sporu takto všemi soudy. Lze třeba namítat, že zákon svým duchem vymezuje vztahy mezi vlastníky, členy SVJ a zde najednou je „vpuštěn“ subjekt mimo tuto „strukturu“. Přitom tento člen výboru by neměl ani hlasovací právo na shromáždění neboť by nebyl členem SVJ. Mohl by tam samozřejmě být jako host. Nevím, jak by dopadlo jednání soudu, pokud by někdo z členů SVJ, který by hlasoval proti volbě takového člena výboru vznesl námitku a obrátil se na soud. A také jak by to vypadalo, pokud by dotyčný jednal jménem SVJ jako statutární orgán a byla by vznesena námitka třetí strany. Určitě by to mělo být v dalších právních předpisech formulováno jednoznačně. Teď bych si to velice rozmyslel – jako shromáždění – jít do schválení takového člena výboru. Pro to by musel být skutečně významný důvod a velmi široká podpora členů SVJ. Při dosažení 51 % hlasů pro zvolení, je to (podle mne) velice riskantní.
Poslední komentáře