Paní Kozlíková Ivanko!

Pokud Váš výbor zlobí, tedy podle Vás. Na těchto diskusních fórech je vždy prezentován názor jedné strany, takže odpovídající k Vašemu problému nemusí zaujmout správné stanovisko. Otázkou je jak to, že výbor může zlobit? Proč tam ten výbor je? Proč si shromáždění nezvolilo nový? Co jste udělala pro to, aby byla zjednána náprava? Proč podepisujete čistý papír? Vy se jen podílíte na správě domu v rozsahu, který odpovídá Vašemu podílu na společných částech § 13 odst. 1 zák. č. 72/1994Sb.. Výbor je výkonným orgánem společenství a rozhoduje o věcech spojených se správou domu § 9 odst.11 téhož zákona – samozřejmě v souladu se zákonem a stanovami. Tedy stručně řečeno: shromáždění schválí – pověří výbor a ten jedná, dovedete si představit, pokud by např. o výběru firmy rozhodovalo shromáždění! To byste se nikdy ničeho nedobrali. Zákonodárce předpokládá, že si ze svých řad do výboru zvolíte schopné a poctivé lidi, ani jinak předpokládat nemůže.

Určitě je možné, že jsou i špatné výbory. Pokud Vám výbor zabral společné prostory bez Vašeho souhlasu tak je členové výboru užívají neoprávněně § 50 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1990Sb. o přestupcích. Dále pak, pokud členové výboru nejednají v souladu se zákonem a stanovami – právními předpisy mohou se dopouštět přestupku dle § 48 přestupkového zákona.

Proto jako správný občan toto jednání nepřehlížejte a jednejte, na diskusích nic nevyřešíte – zde se pouze můžete dozvědět nějaké zkušenosti jiných, sice Vám to může dát i jistý návod, ale každé SVJ je specifikum.

Můžete podat oznámení o přestupku správnímu orgánu a doporučuji ústně do protokolu, nebo písemně. Váš správní orgán bude Odbor správních činností na městě – přestupková komise – je uvedeno v přestupkovém zákoně. Trestní oznámení je zde asi zbytečné u TČ se prokazuje úmysl, kdežto u přestupků se dá jednání označit za přestupek i z nedbalostního jednání (nekonání) i nekonání je jednání, pokud výslovně zákon neuvádí úmyslné jednání. To znamená, že k naplnění skutkové podstaty přestupku stačí laicky řečeno i blbost § 4 odst. 1 písm. b) zákona o přestupcích.

Řekl bych že se dá vůči správnímu orgánu postupovat i podle správního řádu to znamená, že můžete na členy výboru podat podání. Ale to v případě, že se nejedná o přestupek, ale o jiný správní delikt.

PODÁNÍ podle správního řádu:

Podání je úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno.

Z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.

Zde máte některá ustanovení z přestupkového zákona:

200/1990 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 17.května 1990 o přestupcích

§ 2 Pojem přestupku

(1) Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin.

§ 4

(1) Přestupek je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel

1. věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že tento zájem neporuší nebo neohrozí nebo
2. nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl.

   (2) Přestupek je spáchán úmyslně, jestliže pachatel

3. chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem nebo
4. věděl, že svým jednáním může ohrozit zájem chráněný zákonem, a pro případ, že jej poruší nebo ohrozí, byl s tím srozuměn.

   (3) Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel podle okolností a svých osobních poměrů povinen.

§ 48

Přestupkem proti veřejnému pořádku je porušení i jiných povinností, než které jsou uvedeny v § 47, jestliže jsou stanoveny zvláštními právními předpisy. Za takový přestupek lze uložit pokutu do 3 000 Kč.

§ 49 Přestupky proti občanskému soužití

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

1. jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch,
2. jinému z nedbalosti ublíží na zdraví,
3. úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním,

§ 50 Přestupky proti majetku

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

1. úmyslně neoprávněně užívá cizí majetek nebo si přisvojí cizí věc nálezem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby,

§ 53

(1) Obce projednávají přestupky proti pořádku ve státní správě ve věcech, které jsou jim svěřeny, přestupky proti pořádku v územní samosprávě, přestupky proti veřejnému pořádku, přestupky proti majetku, jakož i přestupky proti občanskému soužití, pokud nebyly spáchány porušením zvláštních právních předpisů o provozu na pozemních komunikacích, a přestupky na úseku vyhledávání, ochrany, využívání a dalšího rozvoje přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod a lázeňských míst.

(4) V hlavním městě Praze náleží

1. působnost podle odstavce 1 městským částem s tím, že městským částem přísluší projednávat přestupky proti pořádku ve státní správě jen ve věcech, které jsou jim svěřeny,
2. působnost podle odstavce 2 úřadům městských částí vymezeným Statutem hlavního města Prahy.

§ 55

(1) K projednání přestupku je místně příslušný správní orgán, v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán.

Zahájení řízení

§ 67

(1) Přestupky se projednávají z úřední povinnosti, pokud nejde o přestupky, které se projednávají jen na návrh (§ 68 odst. 1).

(2) Podkladem pro zahájení řízení o přestupku je oznámení státního orgánu, orgánu policie nebo obce, jakož i právnické osoby nebo občana o přestupku, poznatek z vlastní činnosti správního orgánu nebo postoupení věci orgánem činným v trestním řízení.

(3) Jestliže správní orgán věc neodloží ani neshledá důvod pro postoupení věci jinému orgánu, zahájí řízení o přestupku bezodkladně, nejpozději do šedesáti dnů.

(4) Požádá-li o to oznamovatel, vyrozumí jej správní orgán do třiceti dnů od oznámení o učiněných opatřeních.

Obecně k pojmu V E Ř E J N Ý P O Ř Á D E K :

Pojem veřejný pořádek je pojmem obecným, který není v zákonech České republiky definován. Za veřejný pořádek je nutno považovat soustavu pravidel chování, která jsou obsažena v právních předpisech, ale i chování, která v právních předpisech obsažena nejsou, jestliže jejich zachování je podle obecného názoru lidí v určitém místě a čase nezbytnou podmínkou udržení pokojného stavu. Veřejným pořádkem je stav, ve kterém jsou pravidla chování dodržována, porušením veřejného pořádku pak stav, kdy pravidla chování dodržována nejsou. Mezi pravidla chování, jejichž dodržování je obecně vyžadováno, aniž by byla výslovně právním předpisem stanovena, lze zařadit základní pravidla slušnosti, morálky, respektování práv druhých a podobně. O to víc je třeba za taková pravidla chování považovat to, že se každá osoba chová v souladu s právním předpisem, stanovená práva a povinnosti dodržuje a nechová se tak, že svým jednáním právní předpis obchází.