Tak já odpovím třeba sem, a začnu trochou citací:

ZoVB:

§ 9 odstavec 1) Společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (dále jen „správa domu“), popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám.

Správou domu se tedy rozumí jeho (přesněji nedefinovaná) správa, opravy a provoz. A dále:

§ 15 odstavec 1) Vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Tady se nám najednou vyloupl pozemek :-)

§ 15 odstavec 2) K účelu uvedenému v odstavci 1 skládají vlastníci jednotek předem určené finanční prostředky jako zálohu. Výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech.

A teď Zákon o účetnictví:

§ 19 odstavec 7) Pro účely tohoto zákona se majetek a závazky člení na dlouhodobé a krátkodobé. Dlouhodobým se rozumí takový majetek a závazky, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než 1 rok, ostatní majetek a závazky jsou považovány za krátkodobé. Pokud s ohledem na charakter majetku a závazků objektivně nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr účetní jednotky projevený při jejich pořízení.

Shrnuto a podtrženo: s ohledem na charakter závazku (zálohy na krytí předpokládaných nákladů, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech) byl rozhodující záměr mého SVJ používat ji dlouhodobě, když objektivně nebylo možno přesně stanovit podíl použití v roce běžném a následujícím.

Dále, vzhledem k převodu nespotřebovaného zůstatku do dalších let je zřejmé, že s použitím analogie skladu FIFO (first in, first out) jsou na čerpání záloh prioritně používány prostředky složené v minulých letech a teprve v okamžiku jejich deficitu prostředky skládané aktuálně.

Přijde mi také logické, že zůstatek DZSOÚ meziročně narůstá, stejně jako podle počtu pravděpodobnosti narůstá riziko havarijní situace; onen nárůst je pak způsoben plánovaným „přebytkovým hospodařením“ v letech minulých.

Dlouhodobost zálohy jako celku tudíž nepovažuji za spornou, naopak při znění ZoVB o skládání zálohy (nikoli záloh) pro použití v dalších měsících a letech mi čerpání této zálohy i na běžné výdaje (v dalších měsících – pokud nejsem v minusu, náklady běžného měsíce hradím ze záloh měsíců minulých) přijde naprosto v souladu se zněním zákona.

Dedukce pana lake pak podle mého názoru neprokazují, že by byl chaos v používání výrazu „Fond oprav“, dokazují pouze, že je chaos především v interpretaci a účtování záloh na správu dle § 15 odstavec 2), když v každém konkrétním SVJ si pod pojmem „zálohy na správu“ představují něco zcela jiného. Jejich interní pojmenování v jednotlivých SVJ už tomu jenom nasazuje korunu.