Pane . a pane Jirkoši,

Jen upozorním na chybu, které jste se oba při čtení vyhlášky dopustili. Není pravda, že "vyhláška přesně stanoví, jakým poměrem se dělí náklady na teplo a TUV".

Vyhláška v první řadě automaticky předpokládá stav, kdy je známa (odděleně měřena) jak spotřeba tepla na topení, tak spotřeba tepla na ohřev TUV. Každá složka se pak rozúčtuje odděleně podle §4 a §5 vyhlášky.

Není-li tomu tak (typicky: jeden fakturační kalorimetr pro veškeré teplo, nebo jedna kotelna pro topení i ohřev TUV), pak se obě složky nedají odděleně měřit přímo u zdroje tepla. V takovém případě samozřejmě nastupují jiné technicky odůvodněné způsoby, jak oddělit obě složky - výpočtem nebo poměrovým měřením. Těchto způsobů je více (budu se jim věnovat dále). Teprve v případě, že žádný přímý ani nepřímý způsob nelze k rozdělení použít, uplatnil by se zvláštní postup uvedený v §6/1 vyhlášky.

Není tedy pravdou, že by vyhláška předepisovala postup podle §6/1 pro všechny případy bez odděleného měření. Rovněž není pravdou, že není možné od tohoto způsobu se odchýlit: vždyť sama vyhláška říká, že tento postup se použije pouze "není-li možné v zúčtovací jednotce s vlastním zdrojem tepelné energie nebo s vlastní předávací stanicí určit odděleně náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody".

Je-li tedy k dispozici technicky a fyzikálně odůvodněný postup pro určení obou složek (měřením, výpočtem, v nouzi kvalifikovaným odhadem), měl by se v první řadě použít tento postup - vyhláška tomu nijak nebrání, ani nestanoví, jak konkrétně se má k rozdělení dojít.

Krátce ke způsobům určení obou složek:

• Poměrový kalorimetr na vstupu do ohřívače TUV (bude ve vlastnictví SVJ).
• Poměrový kalorimetr na vstupu do výměníku topení.
• Zjištění spotřeby tepla k přípravě TUV měřením mimo topnou sezónu (vGJ/m3); údaj se vynásobí objemem spotřebované TUV v jednotce za celé zúčtovací období. K provedení měření je vhodné mít nainstalovaný vodoměr na vstupu do ohřívače TUV.
• Zjištěním ztrát tepla v potrubí TUV při cirkulaci (v GJ/rok; v našem domě s osmi patry a osmi cirkulačními smyčkami TUV je to 43 GJ/rok). K údaji se přičte měrné teplo nutné k ohřátí spotřebované vody za celé zúčtovací období (jednoduchý fyzikální vzorec - měrné teplo vody v intervalu od T1=6°C do T2=60° je Cp=4183,53 J/kg/K) a výsledkem je spotřeba tepla na přípravu TUV.
• Stanovení spotřeby tepla pro přípravu TUV odhadem, přičemž nejnižší fyzikálně možná hodnota je dána měrným teplem nutným k ohřátí vody (např. v našem domě Q=0,225 GJ/m3 bez ztrát při cirkulaci - vypočteno), Q=0,238 GJ/m3 včetně ztrát - změřeno). Maximální hodnota je dána předpisem a nesmí při přípravě TUV ve zúčtovací jednotce překročit limit 0,300 GJ/m3.

Poznámka: Konkrétní čísla jsem uváděl pro ilustraci, platí pouze pro náš dům.

Teprve nelze-li obě složky opravdu nijak rozumně oddělit, nastupuje ustanovení §6/1 s rozdělením 60% topení, 40% teplo v TUV. Soudím,že tento postup by mohl dávat použitelné výsledky pro běžně vytápěný panelový dům po zateplení, s průměrnou spotřebou TUV. (Náš dům zateplen není a skutečný poměr v r. 2008 je 74,4% topení a 25,6% TUV.)

Při aplikaci §6/1 může dojít k nesrovnalostem (odhaduji +/-20% od skutečnosti) a dojde rovněž k nesmyslným situacím, které nelze při rozpočítávání matematicky vyřešit (viz předchozí diskuse - uzavřené ventily na všech radiátorech a k tomu nutnost rozpočítat povinně 60% nákladů na topení podle §6/1).

lake