- Novy: „… můžete požadovat např. i zádržné. Finanční obnos – zádržné bude uloženo dle dohody např. na bankovním účtě vašeho SV nebo u právníka.“
Pletete si pojmy. Nevíte co je to „zádržné“.
Podle Mezinárodního účetního standardu č. 11 (IAS 11), který určuje
účetní zachycení výnosů a nákladů u dlouhodobých smluv, se definuje
zádržné následovně:
| Zádržné jsou částky postupných fakturací, které nejsou zaplaceny, dokud nedojde ke splnění podmínek specifikovaných ve smlouvě pro platbu takových částek, nebo dokud nebyly opraveny vady. |
Naprosto stejný právní názor zastává Nejvyšší soud ČR.
|
17. Nejvyšší soud úvodem poznamenává, že ve vztahu k otázce právní povahy „zádržného“ či „pozastávky“ části ceny díla je jeho judikatura již ustálena v závěru, podle kterého smluvní ujednání o pozastávce upravuje ve stanoveném rozsahu vznik práva na zaplacení (části) ceny díla (…) (k tomu srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2008, sp. zn. 32 Cdo 2076/2007, k nimž se Nejvyšší soud následně přihlásil např. v rozsudku ze dne 16. 11. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1357/2016, v rozsudku ze dne 28. 2. 2017, sen. zn. 29 ICdo 12/2015, uveřejněném pod číslem 92/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo v rozsudku ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 32 Cdo 4443/2017). 18. Jinak řečeno, pohledávka zhotovitele na zaplacení „zadržené“ části ceny díla (pozastávky) vznikne (může vzniknout) jen tehdy, budou-li splněny předpoklady určené smlouvou o dílo. (…) Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.03.2019, sp.zn. 29 Cdo 561/2017. |
Z uvedeného plyne, že ke vzniku zádržného by SVJ tazatele muselo podepsat
smlouvu o dílo, ve které bude vystupovat jako objednatel nějakého
plnění od sousedního SVJ. Tím by pro SVJ tazatele vznikla smluvní
povinnost uhradit sousednímu SVJ část ceny díla. Nezaplacený zbytek
ceny by pak byl zádržným.
SVJ tazatele si však od nikoho nic neobjednává ! Nebude povinno nic nikomu platit, takže nemůže ani dojít k zadržení (pozastávce) nějaké části takové neexistující platby. Ujednání o „zádržném“ by bylo absolutně neplatné.
Pane Novy (bez ověření), pište raději jen o záležitostech, o kterých něco víte.
Pro úplnost uvádím, že SVJ tazatele by mohlo na stavebníkovi nanejvýš
požadovat složení jistoty podle § 1004. SVJ tazatele však
tahá za „kratší konec“ ! Má totiž ze zákona povinnost umožnit vstup
na pozemek, avšak nemůže nijak donutit sousední SVJ ke složení nějaké
jistoty.
Složení jistoty by se SVJ tazatele mohlo domáhat pouze soudně. A to jen ve speciálním případě, kdy:
- SVJ tazatele bylo účastníkem stavebního řízení.
- V tomto řízení uplatnilo své námitky k žádosti o povolení stavby.
- SVJ bylo neúspěšné a nyní se soudně domáhá zákazu provádění stavby.
Pouze v tomto případě, po splnění všech uvedených podmínek, by o výši přiměřené jistoty rozhodoval soud (§ 1004/2). Předpokládám, že soud by požadavek na složení jistoty smetl se stolu jako zjevnou šikanu.
Justitianus
Poslední komentáře