- Pavel napsal: „U větších SVJ, které mají desítky spoluvlastníků, a kde jsou rozdílné počty hlasů u vlastníků, je celkem běžné, že se k návrhu usnesení hlasuje způsobem: 1)kdo je proti 2)kdo se zdrží 3)ostatní jsou tedy pro. … U bodu 1) a 2) se dá do zápisu číslo jednotky a počet hlasů. Neznám předpis, který by takový způsob zakazoval. “
Takový postup — není-li výslovně uveden ve stanovách — je rozporný s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu.
Může být označen za rozporný se zákonem a může vést (v určitých případech) k neplatnému hlasování.
Zcela triviální skutečností je, že v žádném případě nepostačuje uvést do zápisu pouze údaje 1)kdo je proti 2)kdo se zdrží. Tyto údaje samy o sobě nepostačují k určení výsledku hlasování. Nejvyšší soud judikoval opakovaně, že počet přítomných hlasů má být zjišťován (tedy nikoliv dodatečně dopočítáván) před každým hlasováním a má být uveden v zápisu o hlasování (viz např. 26 Cdo 3777/2019, 27 Cdo 1951/2018).
|
V usnesení ze dne 10. března 2020, sp. zn. 26 Cdo 3777/2019, Nejvyšší soud dovodil, že způsob, jakým členové společenství (vlastníci jednotek) hlasují na shromáždění (např. zvednutím ruky, hlasovacími lístky, aklamací atd.), jakož i způsob, jak se ověřuje dosažení většiny potřebné pro přijetí usnesení, by měly být (jako součást pravidel rozhodování shromáždění) upraveny ve stanovách společenství (§ 1200 odst. 2 písm. d/ o. z.). (…) Vyloučit nelze ani takovou úpravu způsobu hlasování (a počítání hlasů), kdy své hlasy odevzdají (stanovami určeným způsobem) toliko ti přítomní členové, kteří hlasují proti a kteří se zdržují hlasování, s tím, že ostatní přítomní členové s návrhem usnesení souhlasí (platí, že hlasují pro návrh usnesení). Nicméně, při tomto způsobu hlasování (a počítání potřebné většiny) je o to více nezbytné, aby před každým hlasováním bylo ověřeno (a následně uvedeno v zápisu ze shromáždění), kolik členů společenství je aktuálně přítomných na zasedání shromáždění (srov. mutatis mutandis usnesení Nejvyššího soudu z 20. listopadu 2019, sp. zn. 27 Cdo 1951/2018). Neurčují-li však stanovy společenství (v rámci náležitosti uvedené v § 1200 odst. 2 písm. d/ o. z.) něco jiného, projevuje každý přítomný člen společenství svoji vůli (to, zda hlasuje v konkrétním případě pro návrh usnesení, proti tomuto návrhu, či zda se zdržuje hlasování) „výslovně“; v takovém případě zásadně nelze z toho, že neučiní nic, dovozovat, že hlasoval pro návrh usnesení (srov. mutatis mutandis usnesení Nejvyššího soudu z 11. prosince 2019, sp. zn. 27 Cdo 445/2018). Zdroj: usnesení Nejvyššího soudu 26 Cdo 2728/2022–103 ze dne 22.11.2022 |
Justitianus
Poslední komentáře