koupě bytu na firmu

Radka dnes není v kondici. Fyzická osoba podnikající samozřejmě může koupit byt.
Radko, proberte se z té kocoviny.

Justitianus

proberte se vy, chytrolíne. já píši, že FO nemůže koupit byt na IČ. Ne, že nemůže FO koupit byt. Jen ho vždy koupí na RČ.

Radko, chytrému napověz, hloupého kopni – a stejně to nepomůže. Píšete opakovaně kraviny. Neznáte ani zákon, ani judikaturu.

Fyzická osoba může koupit byt „na IČ“, jestliže v kupní smlouvě uvede svou obchodní firmu a IČ. Tím deklaruje, že jedná jako podnikatel v rámci své hospodářské činosti a nikoliv jako spotřebitel Franta Vomáčka.

V takovém případě vystupuje v hospodářském styku v pozici podnikatele a nepřísluší mu ochrana jako spotřebiteli. Soud na něj bude pohlížet jako na podnikatele, nikoliv jako na spotřebitele. Spotřebitelem je totiž pouze osoba, která uzavírá smlouvu s podnikatelem mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání.

Jakmile jde o koupi čehokoliv na IČ, není Franta Vomáčka spotřebitelem a basta. Takže koupě bytu „na IČ“ je samozřejmě možná, a liší se od koupě bytu „bez IČ“.

• Radko, Vy neznáte zákon. Povinná četba pro Vás: § 419, § 433 zákona č. 89/2012 Sb..
• Neznáte českou judikaturu. Povinná četba pro Vás: rozsudek Nejvyššího soudu 33 Cdo 5942/2017 ze dne 12.12.2018. Dále rozsudek Nejvyššího soudu 32 Cdo 1519/2012 ze dne 24.6.2014.
• Neznáte směrnici Rady 93/13/EHS ze dne 5.4.1993 o spot­řebitelských smlouvách a o definici spotřebitele.
• Neznáte rozsudky Soudního dvora Evropské unie ohledně postavení spotřebitele. Povinná četba pro Vás: C-508/12 ze dne 5.12.2013 (Walter Vapenik proti Josefu Thurnerovi).
• Neznáte stanovisko generálního advokáta Soudního dvora EU ze dne 14.6.2001 ve spojených věcech C-541/99 a C-542/99, (Idealservice), že ochrana spotřebitele jakožto výjimka ze zásady smluvní svobody musí být interpretována úz­ce.

Z uvedeného plyne, že fyzická osoba může koupit byt „na IČ“; je to samozřejmě možné, soudy k tomu přihlížejí, a má to své právní následky. Jakmile fyzická osoba uvede ve smlouvě obchodní firmu a IČ, posuzuje se v případném sporu jako podnikatel a nikoliv jako spotřebitel.

Až si přečtete povinnou četbu, kterou jsem Vám zde vypsal, mohla byste se o této otázce začít bavit. Do té doby jen plácáte nesmysly.

Justitianus

koukněte třeba na 256/2013, § 4, 14…

hele vy hlupáku, váš problém je v tom, že sice možná trochu umíte číst, ale už nepochopíte psané slovo. a právo už vůbec ne. tady jste teď naplácal nesmysly, které nemají NIC společného s tím, že NIKDY nemůže katastr zapsat jako vlastníka FO na IČ, vždy jen RČ. kupní smlouva na nemovitost není spotřebitelská smlouva, týká se jí zvláštní právní úprava. pokud bude místo RČ v kupní smlouvě IČ, tak katastr prostě nezapíše a vrátí, protože podle zákona nemovitost buď na PO a IČ, nebo FO a RČ. .

Radko, máte v hlavě bramboračku. Pletete si vznik závazku (což nastává podpisem kupní smlouvy) s nabytím práva (což nastává vkladem koupeného bytu do katastru), a ještě si to nejspíš pletete se zařazením koupeného bytu do obchodního majetku fyzické osoby.
To jsou tři různé věci, Radko. TŘI! Jedna, dvě, tři.

Také si zjevně pletete údaje uvedené v kupní smlouvě s údaji které jsou zapisovány do katastru. To jsou dvě rozdílné sady údajů, které slouží k odlišným účelům. Vy to zjevně nedokážete rozlišit.
To jsou dvě různé věci, Radko. DVĚ! Jedna, dvě.

Zcela zbytečně zdůrazňujete, že katastrální úřad nezapisuje IČ fyzické osoby. To přece všichni víme, to je technický detail. Ostatně nikdy jsem o tom nic netvrdil, ani tazatel se na toto neptal. To přece nemá s jeho dotazem nic společného. Je Váš problém, že nerozumíte jednoduchému textu v českém jazyce.

Zákon č. 256/2013 Sb. (na který jste odkázala) obsahuje ve svém ustanovení § 4 pouze MINIMÁLNÍ údaje, které musí kupní smlouva obsahovat k identifikaci kupujícího. Zcela Vám ovšem ušlo, že fyzická osoba může v kupní smlouvě uvést i další libovolné nepovinné údaje: například IČ a obchodní firmu, pokud se liší od jména a příjmení této osoby. V takovém případě bude kupující v postavení podnikatele, nikoliv v postavení spotřebitele podle občanského zákoníku. A právě o tom zde od začátku píšu.

Obsah kupní smlouvy se posuzuje (možná Vás to Radko překvapí) pouze z obsahu kupní smlouvy. Koupit byt „na IČ“ znamená uvést IČ (případně i obchodní firmu fyzické osoby) v kupní smlouvě. To je triviální skutečnost. K tomu cituji z rozsudku:

Radko, Vy dokonce nevíte ani to, co platí podle ZDP: že majetkem zahrnutým v obchodním majetku fyzické osoby se rozumí majetek, o kterém poplatník s příjmy podle § 7 zákona účtuje nebo ho eviduje v daňové evidenci.
K zařazení bytu do obchodního majetku FO nedojde ani koupí bytu, ani vkladem do katastru, nýbrž teprve tím, že je tento majetek zaveden do účetních knih nebo do daňové evidence.

Kupující může dát najevo, že právně jedná jako podnikatel. Toho dosáhne tím, že ve smlouvě uvede IČ. Byt se pak stane součástí obchodního majetku fyzické osoby (podnikatele) tím, že si jej zařadí do obchodního majetku. S tím nijak nesouvisí obsah záznamu v katastru. Už tomu rozumíte, bramboračko?

Justitianus

hele chytrolíne, můžete mi napsat, kde zde uvádím cokoli o „obchodním“ majetku"? poučujte si svého psa, i když i ten asi bude chytřejší než vy. nemovitost je prostě vždy zapsaná u FO na RČ. Nikdy ne na IČ. jestli si IČ uvede „navíc“ v kupní smlouvě, nic to na tom nezmění. ale to vy nikdy nepochopíte a furt sem matláte spotřebitelské smlouvy a další nesouvisející bludy. je to marný, je to marný, je to marný.

Radko – bramboračko, tazatel se neptal na to jak bude nemovitost zapsaná v katastru. Ptal se na koupi nemovitosti. Na to jsem mu správně odpověděl, že v kupní smlouvě může vyjádřit že právně jedná jako podnikající fyzická osoba, nikoliv jako obyčejný Franta Vomáčka.

Nemáte pravdu ani ohledně uvedení IČ v kupní smlouvě. Už jsem vysvětlil a doložil citací z judikátů, že je v tom zásadní rozdíl: kupující který se prohlásí za podnikatele a uvede IČ (a případně obchodní firmu), není spotřebitelem ve smyslu občanského zákoníku a nemá práva, která OZ přiznává spotřebiteli jako slabší straně závazkového vztahu (§ 1810 až § 1819).

Rozdíl mezi kupní smlouvou bez IČ a kupní smlouvou s IČ tedy existuje, a je zásadní. Soudy to rozeznávají, soudci to vědí. Jen Radka to neví.

Justitianus

Pane Justitiane,

doklad o vlastnictví nemovité věci není kupní smlouva, ale zápis v katastru.

Stačí trochu číst.

Katastre, plácáte stejně jako Radka. Právní jednání (převod vlastnického práva) se uskutečňuje podpisem kupní smlouvy.

Tazatel se neptal na „doklad o vlastnictví“.
Ani já jsem se nezmiňoval o žádném „dokladu o vlastnictví“.
Zkuste napřed číst co bylo napsáno. Snad Vám to pomůže pochopit o čem je zde řeč.

Justitianus

Překvapuje, že zrovna Vy netušíte, že převod vlastnického práva k nemovité věci nastane vkladem do katastru.

Katastre, píšete nesmysly z neznalosti. Pletete si pojmy.

Podle § 1105 platí, že převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

Mám tedy pravdu, a Vy jen tápete. Právní jednání (převod vlastnického práva) se uskutečňuje podpisem kupní smlouvy. Převedená věc se nabývá do vlastnictví zápisem do katastru.

Justitianus

Pane Justitiane,

stavíte zde (opět) zajímavou tezi, když oddělujete převod vlastnického práva a nabytí vlastnického práva k nemovité věci. Podle Vás tedy může existovat (nemovitá) věc, která již byla na nabyvatele převedena, ale přitom nabyvatel vlastnické právo nenabyl.

Rozumím tomu správně?

Vážený Teze (bez ověření), já neodděluji převod vlastnického práva od nabytí vlastnického práva. Zákon to odděluje!!!

Samozřejmě že může nastat takový případ. A nejen že může, ale takový případ nastane vždy. Děje se tak při KAŽDÉM převodu KAŽDÉ nemovitosti.

☀ Běžný stav při změně vlastníka nemovitosti:
Kupující podepsal kupní smlouvu, tím došlo k převodu vlastnického práva. Smlouva byla po X dnech doručena katastrálnímu úřadu. Vklad do katastru byl proveden po dalších Y dnech (prodleva Y je minimálně 20 dnů od okamžiku kdy katastrální úřad informoval o vyznačení plomby všechny osoby, jejichž práva se vkladem mají změnit či zaniknout). Po celou tuto dobu (X+Y dnů) trvá stav, kdy vlastnické právo bylo již převedeno, ale kupující dosud nenabyl věc do svého vlastnictví.

☀ Nabyvatel nemovitosti podepsal kupní smlouvu, a zemřel před podáním návrhu na vklad:
Katastrální úřad přeruší řízení a vyčká rozhodnutí soudu o dědictví po zemřelém nabyvateli. Účastníky vkladového řízení se místo zemřelého nabyvatele stane jeho dědic (dědicové).

☀ Nabyvatel nemovitosti zemřel po podání návrhu na vklad, avšak před provedením vkladu:
Vkladové řízení se nepřerušuje, pokračuje dále. Katastrální úřad rozhodne o vkladu práva dle návrhu na vklad a přiložené listiny, ze které převod vlastnického práva vyplývá. Nemovitá věc se stane aktivem pozůstalosti po nabyvateli, tedy bude předmětem dědického řízení.

Justitianus

Jenze nutno definovat, co je firma.

Je firma self-employer, tedy zivnostnik, osvč? Nebo je firma pravnicka osoba (sro, as)?

Resp. co chce presne vedet tazatel? A jake vyhody by melo uvadet ICO do kupni smlouvy v pripade zivnostnika? Zaradit majegek do OM muze hadam i bez ICO v kupni smlouve, anebo snad ne?

„Jenze nutno definovat, co je firma.“ (Vložil Kouzelnik (bez ověření), 27. Říjen 2021 – 12:04)

Pane Kouzelniku,

Vám nejasný pojem je definován v účinné právní úpravě. Na požádání Vám zdarma najdu příslušné ustanovení.

Prosím o vyhledání definice pojmu „firma“. Děkuji.

Obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. takže všechny PO mají obchodní firmu, ale FO jen ty zapsané v rejstříku.

A takovych FO je naproste minimum. Presto, vetsina zivnostniku se tvari, ze jsou firma :-)