Chybná je totiž vlastní premisa. Nájemník platí částky smluvně dohodnuté v nájemní smlouvě. Ty se často skládají ze dvou položek. Platba za dodávky energií a vody a to buď paušálem nebo častěji podle skutečné spotřeby a tedy platba zálohová s vyúčtováním. Dále je to vlastní nájemné, které je smluvní a nemá vůbec žádnou vazbu na skutečné náklady pronajímatele. Nájemník tedy zaplatí pevnou částku dohodnutou ve smlouvě jako nájemné a pronajímatel mu nemůže podsouvat další platby jen proto, že revize třeba plynové instalace letos podražila.