Ve Vašem dotazu směšujete dohromady dva odlišné druhy nákladů:
- náklady na vlastní správu právnické osoby (náklady na bankovní účty SVJ, náklady na software, drobný hmotný majetek a spotřební materiál (cartridge), poštovné, kolky, náklady na vklady do katastru a do rejstříku SVJ, atd.)
- náklady na poskytování služeb spojených s užíváním bytů/nebytů (odečty vodoměrů a indikátorů, náklady na rozúčtování a vyúčtování těchto služeb)
V první řadě hledejte co o rozúčtování těchto nákladů uvádí prohlášení vlastníka budovy. Tam uvedená pravidla jsou závazná jak pro vlastníky jednotek, tak i pro později vzniklou právnickou osobu SVJ.
Ve druhé řadě hledejte co o věci je uvedeno ve stanovách SVJ. Stanovy jsou smlouvou sui generis, která je účinná jak vůči vlastníkům jednotek, tak – pochopitelně – i vůči SVJ.
Je třeba vzít v úvahu obsah zákona č. 67/2013 Sb. o službách spojených s užíváním bytů a řídit se podle něj.
Není-li o způsobu rozúčtování zmínka v žádném z uvedených dokumentů, pak se uplatní ustanovení § 1180 odst. 1 a 2. Oba odstavce jsou dispozitivní. Od obsahu odst. 1 je možno se odchýlit pouze v prohlášení.
A v poslední řadě byste mohl pátrat v usneseních shromáždění, zda obsahují nějaké vodítko k rozúčtování nákladů na vlastní správu či nákladů na poskytování služeb. Upozorňuji ovšem na to, že usnesení shromáždění je vymahatelné pouze vůči těm osobám, které byly vlastníky jednotek v okamžiku přijetí usnesení. K tomu, aby to bylo vymahatelné i vůči pozdějším nabyvatelům jednotek by musela být přijata změna stanov a nové stanovy by musely být vloženy do sbírky listin rejstříkového soudu.
Záměrně jsem se nezmínil o nařízení vlády č. 366/2013. To upravuje pouze dvě věci (k tomu viz zmocňovací ustanovení § 1222 NOZ):
- jakým způsobem se vypočte podlahová plocha bytu v jednotce,
- o kterých částech nemovité věci se má za to, že jsou společné (dispozitivní, tedy s možností jiné úpravy v prohlášení).
Další text zmocňovacího ustanovení ohledně „úpravy podrobností“ není postačující a neumožňuje vládě aby cokoliv z těchto „podrobností“ stanovila závazně. Pouhá zmínka o „úpravě podrobností“ není řádným zákonným zmocněním. K tomu cituji Legislativní pravidla vlády České republiky:
| Legislativní pravidla vlády České republiky Čl. 49 Zákonné zmocnění k vydání prováděcího předpisu (1) Jestliže zákon předpokládá vydání vyhlášky, musí zmocnění k jejímu vydání a) označit orgán, který vyhlášku vydá, b) vymezit konkrétní věci, které mají být vyhláškou upraveny (nestačí pouhý odkaz na určité ustanovení právního předpisu, ani obecné zmocnění k úpravě podrobností), a rozsah, v jakém mají být upraveny; zejména v případech, kdy má být podle zákonného zmocnění konkretizován ve vyhlášce číselný údaj, musí zákonné zmocnění k vydání vyhlášky obsahovat rovněž kritéria, jakými se má příslušný orgán při konkretizaci výše číselného údaje ve vyhlášce řídit; zmocnění nesmí předpokládat úpravu věcí, které nenavazují na jiná ustanovení zákona. |
Justitianus
Poslední komentáře