Opět zde mínusovači perlí, a přitom samozřejmě neví, co je absolutní neplatnost a co nicotnost.Je to vidět na mínusech, které má pod svým příspěvkem host píšící pod zn. °°. Okopíruji proto z dostupných zdrojů – absolutní neplatnost působí vždy přímo ze zákona, od počátku, a není třeba, aby se jí někdo dovolával. Soud k ní přihlíží i bez návrhu. jako protiklad je relativní neplatnost (relativní neplatnost právního úkonu spočívá v tom, že právní úkon, u kterého je dán důvod relativní neplatnosti, se považuje za platný až do okamžiku, kdy se oprávněná osoba této neplatnosti dovolá. Tento stav je soudy i jinými státními orgány respektován). Nicotnost se v soudních sporech řeší, co je mi známo, ve správním soudnictví. jedná se o tzv. nulitu správních rozhodnutí,týká se zejména rozhodnutí správních orgánů. Jak ho použít při sporech v SVJ si nedovedu představit. V SVJ je absolutně neplatné hlasování na shromáždění např. o jiném způsobu vyúčtování než stanovuje vyhláška 269/2015 Sb.(dříve 372/2001 Sb.). Myslím si, že i odhlasování čehokoliv, co nebylo uvedeno na pozvánce na shromáždění je rovněž neplatné, to by s tímto bodem, vsunutým navíc do jednání shromáždění, muselo souhlasit 100% vlastníků, což považuji za nereálné, jelikož 100% účast na shromážděních nebývá reálná. Pak lze odhlasované soudně napadnout. Neučiní-li tak žádný z vlastníků pak odhlasované platí do podání žaloby (relativní neplatnost). Jestli je můj názor mylný, pak budu ráda, když mě nějaký právník (jestli zde ovšem přispívá) opraví.