Lze hlasovat na shromáždění o věci, která nebyla na pozvánce?
Platí, že na zasedání shromáždění nelze projednat záležitost, která nebyla na pozvánce, není-li přítomno 100 % vlastníků a nesouhlasí-li všichni s doplněním programu.
Jste toho názoru, že tento zákaz platí absolutně?
Je jasné, že na shromáždění nelze navrhnout např. změnu stanov, volbu člena výboru, změnu správce, schválení zateplení a úvěrové smlouvy a podobné důležité záležitosti.
Uvedu však pár „nedůležitých“ záležitostí:
- stanovy nerozumně dávají shromáždění kompetenci schválení smlouvy o úklidu. Týden před schůzí podá uklízečka výpověď, lze na schůzi projednat smlouvu s novou uklízečkou?
- vlastník se obrátil na výbor s žádostí o nahlédnutí do účetnictví a smluv, výbor žádosti nevyhověl či ji proignoroval. Vlastník na schůzi navrhne přijetí usnesení o udělení pokynu výboru ve znění: „Shromáždění uděluje pokyn výboru, aby vlastníkovi K.L. umožnil nahlédnutí do smluv a účetnictví včetně možnosti pořízení kopií vlastním zařízením.“
- z diskuse vzejde nápad, aby se SVJ obrátilo na město, aby prořezalo u domu vysoké keře (stromy). Vlastník na schůzi navrhne přijetí usnesení o udělení pokynu výboru ve znění: „Shromáždění uděluje pokyn výboru, aby zahájil jednání s městem o prořezání keřů u našeho domu.“
- vlastník se zlobí, že se v domě obtížně orientuje a že i pro případ požáru by bylo dobré usnadnit orientaci hasičům a navrhne očíslování bytů namontováním např. kovových čísel nad dveře každého bytu, což je společná část (nebo abych to zkomplikoval přímo na dveře bytu – podle prohlášení vlastníka je vnější strana dveří společná část, vnitřní strana dveří součást jednotky).
O kterých záležitostech umožníte jako předsedající hlasovat? (Ptám se z pozice člena výboru.)
A podotázka (Ptám se z pozice vlastníka):
V případě č. 2 (pokyn shromáždění výboru o zpřístupnění listin) předsedající odmítne umožnit hlasování. Jak byste jako vlastník postupovali? Stanovy SVJ k procedurálním otázkám mlčí, jednací řád neexistuje. Je tedy nutné vycházet ze zákona a dobrých mravů. Může přes vůli předsedajícího dát vlastník hlasovat o svém návrhu, a v případě, že shromáždění návrh schválí, bude platné, přestože formálně o něm předsedající hlasovat nedal, a nedal následně záznam o hlasování ani do zápisu ze shromáždění? Bude usnesení platné?
Co není na pozvánce, o tom nelze hlasovat, pokud není 100% účast, jak bývá uvedeno ve stanovách. Ty uváděné příklady 2–4 by patřily do bodu Různé, podněty vlastníků. V zápise by mělo být zaznamenáno, např. bod 2 – na dotaz vlastníka snad jasná odpověď,proč se tak stalo, bod 3 – výbor vznese dotaz na město nebo technické služby, bod 4 – číslování je krásná věc, ale něco to stojí, ale možné je dát i číslo na jmenovku zvonku. U bodu 1 snad stačilo jen rozhodnutí, že úklid bude zajištěn dodavatelsky a v jakém rozsahu. Jestliže dá uklízečka výpověď, tak musí výbor sehnat náhradu. Nač hlasovat o nějaké smlouvě, když není člověk?
že shromáždění by mělo rozhodovat o důležitých záležitostech jako hospodaření,opravy,vnitřní pravidla atd. Všechno ostatní by mělo být na rozhodnutí výboru. Hlasovat o uklízečce mi přijde jako nesmysl…nicméně nemám problém s tím , na shromáždění mimo program předložit možnosti , nechat o nich diskutovat , ale s tím , že ten konečný , který v této věci rozhodne nebude shromáždění , ale výbor.. Apropo , pokud 1 den po shromáždění Vám uklízečka vypoví službu , co budete dělat? Organizovat nové shromáždění ? X týdnů budete bez úklidu ?
Mně osobně zaujalo znění § 185, ZOK č.90/2012 Sb.,kde se píše:
§ 185 Záležitosti neuvedené v pozvánce lze projednat jen tehdy, jsou-li přítomni a souhlasí-li s jejich projednáním všichni společníci.
a také starší příspěvky pána ,který zde již nepíše.Např.
:Názorová blbost a hlasování
Vložil lake, 19. Prosinec 2011 – 10:58 Já k tomu přidám svůj názor.
V SVJ platí, že právo rozhodovat o společném vlastnictví má každý ze spoluvlastníků, ale skutečně rozhodovat budou pouze ti, kdo se dostavili na shromáždění a zvedli ruku. Což může být i pouze 25,0001% hlasů vlastníků jednotek.
K tomu, aby vlastníkovi jednotky bylo toto rozhodování umožněno, musí být splněny zcela konkrétní předpoklady. To znamená: napřed musí být svoláno shromáždění. Vlastníci jednotek mají právo dozvědět se v dostatečném předstihu
kdy a kde se shromáždění bude konat o čem se bude rozhodovat. To se zjistí jedině z pozvánky, jejíž součástí je i pořad jednání (program). Podle toho se vlastník rozhoduje, zda se shromáždění účastní či nikoliv.
Jestliže se pak na shromáždění hlasuje o záležitosti, která nebyla v pozvánce uvedena, jde o porušení Listiny základních práv a svobod, neboť vlastníkovi jednotky bylo odepřeno podílet na rozhodování o svém majetku. Zatajení informací může tedy vést k tomu, že takový vlastník se obrátí na soud a ten mu s největší pravděpodobností vyhoví. Švindlovat a podvádět se nemá.
Tvrzení, že „vlastník je oprávněn na shromáždění navrhovat cokoliv“ je sice pravdivé, ale o těchto nových věcech je samozřejmě vyloučeno hlasovat, jestliže nebyly řádně uvedeny v pozvánce. Vlastníkovi jednotky přece nikdo nebrání, aby toto své právo uplatnil – ovšem musí to učinit v dostatečném předstihu před konáním shromáždění tak, aby svolávající mohl tento jeho návrh zařadit do programu.
Tvrzení, že na shromáždění je údajně možno odhlasovat cokoliv, co si kterýkoliv z přítomných právě vzpomene, je cestou k anarchii a k porušování práv. Nepřítomné vlastníky jednotek nelze vodit za nos takovýmto způsobem.
lake
Pane JaVa citoval jste z příspěvku p. laka: „Vlastníkovi jednotky přece nikdo nebrání, aby toto své právo uplatnil – ovšem musí to učinit v dostatečném předstihu před konáním shromáždění tak, aby svolávající mohl tento jeho návrh zařadit do programu.“
A jak si to představujete „v dostatečném předstihu před konáním shromáždění tak, aby svolávající mohl tento jeho návrh zařadit do programu“ Vlastníci se dozví z pozvánky, že se uskuteční za 14 dní shromáždění. Několik z nich se obrátí se na svolávajícího, aby doplnil do programu jimi navržené nové body. A co má podle vás udělat svolávající, v případě, že rozesílá pozvánky, má rozeslat pozvánky nové s doplněnými body programu a vyvěsit novou pozvánku se všemi novými body? Pokut to vůbec zvládne udělat tak, aby se to všem včas doručilo, může vůbec včas zajistit potřebné podklady k novým projednávaným bodům k nahlédnutí zájemcům a bude tak vůbec poskytnut potřebný čas vlastníkům na jejich prostudování?
A co když předsedající odmítne žádost vlastníků zasílat nové pozvánky s tím, že by už nebyla splněna lhůta 14 dní před konáním shromáždění? A co odpovíte svolávajícímu na námitku, že povinnost zařadit nové body na pozvánku není a ať uvedete zákonné ustanovení, které takovou povinnost ukládá?
Myslím,že pro fundované členy výboru SVJ to tak neřešitelné není.Stačí rozeslat pozvánku na shromáždění vlastníků s větším časovým předstihem(30 dnů) a dodatkem,že ji mohou vlastníci jednotek do určitého data(týden před stanovami ,či zákonem stanovenou lhůtou pro odeslání-vyvěšení pozvánky) doplnit o další jednací bod k hlasování.Ne k projednání,na to je závěrečná diskuze.Samozřejmě,pokud ten požadavek vlastníka nenabourá autoritativní myšlení některých statutárů,kteří si myslí ,že patent na rozum mají pouze oni.Aby se dalo těmto „předsednickým manýrům“ zabránit,je dobré to mít zakotvené ve stanovách.Pak se nemůže stát,že by byl někdo bez „funkce“ omezován na svých právech řadového člena SVJ. JaVa
A to jste už viděl nějaké stanovy, kde mají právo vlastníků navrhovat body programu a povinnost svolávajícího tyto body do programu zařadit? Víte, v praxi si většina vlastníků přeje, aby se shromáždění neprotahovalo a projednávání dalších bodů navržených štouraly či kverulanty si vůbec nepřeje. Někdy je problém udržet potřebnou účast alespoň k projednání a přijetí usnesení všech bodů programu navržených statutárním orgánem.
Našel jsem tu ukázku ze stanov jednoho SVJ,kde se o tomto způsobu zmiňují:
3. O svolání shromáždění musí být členové společenství vyrozuměni nejméně 21 dnů před konáním schůze shromáždění vyvěšením pozvánky v každém vchodě samostatně. Pozvánka musí obsahovat datum a hodinu, místo a program jednání shromáždění,který je možno doplnit na písemnou žádost člena společenství a to nejpozději do 15 dnů před konáním shromáždění. Shromáždění může jednat pouze o záležitostech dle programu pozvánky. Tento může být měněn / doplněn, rozšířen / jen se souhlasem nadpoloviční většiny přítomných vlastníků. K pozvánce se připojují podklady k nejdůležitějším bodům jednání shromáždění nebo informace o tom, kde se může člen společenství s těmito podklady seznámit.
Samozřejmě,že tam není úplně všechno v souladu se zákonem,ale snaha o demokratický přístup zde je.Java
Cituji z uvedených stanov: „Shromáždění může jednat pouze o záležitostech dle programu pozvánky. Tento může být měněn / doplněn, rozšířen / jen se souhlasem nadpoloviční většiny přítomných vlastníků.“
To je podivné ustanovení v naprostém rozporu s tím, co jste uvedl před chvílí: „Jestliže se pak na shromáždění hlasuje o záležitosti, která nebyla v pozvánce uvedena, jde o porušení Listiny základních práv a svobod, neboť vlastníkovi jednotky bylo odepřeno podílet na rozhodování o svém majetku. Zatajení informací může tedy vést k tomu, že takový vlastník se obrátí na soud a ten mu s největší pravděpodobností vyhoví. Švindlovat a podvádět se nemá.“
Jste manipulátor a demagog. Každý vlastník má právo rozhodovat o svém majetku. K tomu tu máme ZLPS. Je zcela jedno, že si většina přeje něco neprotahovat a kašlat na názor jednotlivce. Nějak vám nedochází, že i „šťoural“ a „kverulant“ (nebo také angažovaný vlastník) je vlastník.
Vy máte ve stanovách uvedeno, že navrhovat body do programu může pouze člen výboru?
Magda
Vážená, místo invektiv raději odpovězte na moje konkretní výše uvedené otázky: „A jak si to představujete „v dostatečném předstihu před konáním shromáždění tak, aby svolávající mohl tento jeho návrh zařadit do programu“? Vlastníci se dozví z pozvánky, že se uskuteční za 14 dní shromáždění. Několik z nich se obrátí se na svolávajícího, aby doplnil do programu jimi navržené nové body. A co má podle vás udělat svolávající, v případě, že rozesílá pozvánky, má rozeslat pozvánky nové s doplněnými body programu a vyvěsit novou pozvánku se všemi novými body? Pokut to vůbec zvládne udělat tak, aby se to všem včas doručilo, může vůbec včas zajistit potřebné podklady k novým projednávaným bodům k nahlédnutí zájemcům a bude tak vůbec poskytnut potřebný čas vlastníkům na jejich prostudování?“
Ptáte se: „Vy máte ve stanovách uvedeno, že navrhovat body do programu může pouze člen výboru?“
To není vůbec podstatné, kdo může navrhovat body programu, podstatné je, které zákonné ustanovení zavazuje výbor, aby je všechny uvedl do programu na pozvánku nehledě na to, že to prakticky po odeslání pozvánek už není časově možné zařazovat další body programu a zasílat nové pozvánky. Jinak vás ubezpečuji, že nemám nic proti „štouralům a kverulantům“ pokud se mohou opřít o platné ustanovení zákona. V tomto případě ho bohužel nevidím.
NOZ pamatuje na právo vlastníků uplatnit projednání bodů programu v § 1207 (statutární orgán svolá shromáždění i z podnětu vlastníků jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich). Jak vidíte, jistá omezení tam jsou, právě kvůli zneužívání kverulanty.
°°, pokud vlastník chce něco zařadit na program, pak to může oznámit výboru kdykoli během roku. Nemusí čekat na pozvánku. A jinak slušní členové výboru postupují tak, jak Vám napsal JaVa.
O svolávání shromáždění zde nemluvíme. Mluvíme zde o tom, zda je možné zařadit bod programu na žádost vlastníka. Ve slušných společenství o tom jistě nikdo nepochybuje.
Magda
Magdo mlžíte, neřešíme slušné nebo neslušné výbory, otázkou je, zda je povinnost statutárního orgánu zařadit do programu shromáždění všechny body navržené vlastníky.
Jinak by mě zajímalo, jak by měl podle vás v nějakém větším SVJ statutární orgán řešit co uvedete do programu, když by se mu sešlo několik desítek návrhů bodů k projednání na shromáždění.
14:57 °° napsal: „Víte, v praxi si většina vlastníků přeje, aby se shromáždění neprotahovalo a projednávání dalších bodů navržených štouraly či kverulanty si vůbec nepřeje.“
Máte v domě několik desítek šťouralů a kverulantů?
Ideální doba shromáždění max… 2 hodiny. Poté již začínají lidé odcházet. Takže je třeba to všechno zorganizovat tak , aby se to za tyto dvě hodiny zvládlo. Prostor kverulantům nechávám až úplně na konci…
To je ale jejich problém. Shromáždění není od toho, aby na něm banda ovcí odhlasovala během 15 minut všechno, co statutár připravil, bez prodiskutování a bez předchozího přečtení podkladů (protože žádné podklady neexistují) a kdy ani není jasné, o čem se vlastně hlasuje (výsledky hlasování a obsah usnesení si pak přizpůsobí pro svou potřebu statutár). Tzv. „kverulanti“ se obvykle vyskytují právě v těchto domech. Stačí jediný vlastník, který nerezignoval na svá práva a je vláčen lůzou, protože si dovoluje 5 minut diskutovat, když první polovina lůzy spěchá do hospody čumět na fotbal a druhá polovina lůzy spěchá na telefonovelu, která začne na Nově v 18:30.
Slovník „banda ovcí“, „lůza“ hodně vypovídá o jeho autorovi. Prý politolog. To by mne zajímalo, kde získal vzdělání. Že by v Plzni?
TN, máte pravdu. Sledování telky je přínosnější než čtení vašich ukřivděných plačtivých blábolů. Nedivím se vašim sousedů, vašimi slovy lůze, že odchází ze shromáždění.
Pane Očko, když tu přecházíme od teorie k praxi, navrhněte tedy znění stanov, které by umožňovalo navrhnout vlastníkům zařazení své záležitosti na program tak, aby neomezovalo kompetenci výboru, druhé vlastníky, nebylo šikanózní, ale současně, aby bylo možné jim vyhovět. Určitě se společně dopracujeme ke kompromisnímu znění.
Autor příspěvku „TN“ se patrně nedovede dobře orientovat ve Stanovách či příslušných § NOZ. Z toho lze i dovodit, že máte va Stanovách nesmyslná ustanovení o schvalování smlouvy na úklid shromážděním /to by byla debilita/. Statutární orgán /výbor/ je vrcholným výkonným orgánem společenství a zde NOZ nepodává žádný výčet záležitostí, které patří do působnosti výboru. Proto pro působnost statut. orgánu, jakož i práv a povinností jeho členů, zcela postačuje obecná úprava o právnických osobách v NOZ. K tomu snad již není třeba dalších slov. Výbor je odpovědný za správu domu, no a když vypadne uklizečka z jakýchkoliv důvodů, tak výbor musí zajistit náhradu, aby nedošlo k újme na správě domu/myšleno v oblasti čistoty domu/. Zajištění ostatních bodů v příspěvku /kromě bodu 2) je možno pro některé výbory „obtížné“ k zajištění; já se domnívám, že je to povinnost řádného hospodáře. Bod 2)musí výbor bez odporu akceptovat, jinak je to na podání žaloby.
TN, dle soudů lze evidentně hlasovat i o věcech, které v pozvánce nejsou. http://www.portalsvj.cz/…y-vlastnik-2#…-
Domnívám se, že vlastník nemůže na shromáždění žádat o schválení usnesením, že může nahlížet. Takové schvalování není v kompetenci shromáždění. Jde o výsostné právo vlastníka. Dle mého by měl upozornit vlastníky na to, že mu výbor zamezil nahlížet a že zvažuje žalobu. Pouze toto oznámení bych chtěla zaprotokolovat. Písemně bych pak vyzvala výbor, aby mi do cca měsíce nechal nahlédnout a pak bych podala žalobu.
Dle mého názoru nelze hlasovat o něčem, co není v pozvánce (s vyjímkou kterou uvádíte). A dle mého názoru může napadnout usnesení, které nebylo v pozvánce každý, kdo nehlasoval pro (bez ohledu na to, zda se shromáždění účastnil, či nikoli).
Magda
Ze zkušenosti vím, že hlasovat lze i o záležitostech, které nejsou v pozvánce. Pokud usnesení nenapadne nikdo u soudu, tak je platné. V pozvánce bývá často i poslední bod Různé – ten nepřímo vybízí, aby se hlasovalo do úplného uhlasování přítomných.
Myslím, že se ještě rozlišuje neplatnost a nicotnost. Pokud by shromáždění rozhodlo o věci, která není v jeho kompetenci, nebo se porušilo zákonem předepsané kvórum, asi by šlo o nicotné usnesení a nebylo by třeba ho soudně napadnout.
V praxi ale mohou vznikat potíže s určením, které usnesení je nicotné, čili zasažený vlastník by asi preventivně žalobu podal. Zde ale není žádná lhůta, čili žalobu může podat klidně za 7 let, a domnívám se, že není rozhodující, zda hlasoval PRO, PROTI, zda se zúčastnil, nezúčastnil či dokonce, zda v době hlasování třeba ještě ani nebyl vlastníkem.
Pokud budeme souhlasit s vaší tezí, že na schůzi nejde hlasovat o ničem, co nebylo na pozvánce, pak se domnívám, že takové schválené usnesení by bylo nicotné a není třeba proti nemu brojit u soudu.
Je to ale otázka…
Když se podívám na praxi v různých SVJ napříč republikou, běžně se na schůzích schvalují „nedůležité“ věci – záměrně jsem uvedl příklad s prořezáním keřů, protože výsledek hlasování nemá žádný vliv na rozhodnutí města, výbor by mohl požádat město i bez souhlasu vlastníků, jde vlastně jen o jakési anketní hlasování, aby výbor zjistil názory vlastníků (někomu by naopak mohly keře vyhovovat, že např. zabraňují prudkému slunci, nebo zmírňují prašnost). Pokud by některý vlastník nesouhlasil s prořezáním keřů na pozemku města, musel by protestovat u města a nezneplatňovat usnesení shromáždění u soudu. Takové hlasování není v kompetenci shromáždění.
Na druhou stranu, pokud z diskuse vzejde nápad, není nic proti ničemu, aby shromáždění udělilo výboru pokyn nebo některého vlastníka (či přímo výbor) pověřilo úkolem. Opět uvedu příklad:
Před domem je silnice a parkovací stání. Dle mínění vlastníků je blbě umístěná dopravní značka „zákaz zastavení“. V diskusi se vlastníci dohodnou, že by bylo dobré město požádat o přemístění značky o 2 metry dále. Jeden vlastník (nečlen výboru) se nabídne, že vstoupí do jednání s městem – podle zákona může návrh na přemístění podat kdokoli, klidně sám občan, ale je domnívám se, že když požádá SVJ jako právnická osoba zastupující vlastníky, bude to mít větší síli. Shromáždění tedy vlastníka pověří a výbor mu udělí plnou moc a on to s městem vyjedná. Samozřejmě ani takové hlasování není v kompetenci shromáždění, jako u předchozích keřů.
TN, absolutní neplatnost prakticky neexistuje od vydání NOZ. Relativní neplatnosti se musíte dovolat. Dále je vše komplikováno dobrou vírou ostatních. To vše dohromady – vše co se schválí je potřeba brát vážně a v případě, že se mi to nelíbí je nutné to napadnout u soudu.
Netuším, zda v případě, že SVJ hlasuje o něčem co není v jeho kompetenci, vezme soud za důležitou záležitost a zda přehlasovaný vlastník bude vůbec aktivně legitimován k podání žaloby.
Nemyslím, že SVJ by mělo jednat s městem o přemístění značky. Nejde o správu domu. Vlastníci, kteří chtějí řešit značku se musí domluvit a obrátit se na město sami. A čím více podpisů, tím lépe. Právnická osoba SVJ by v případě sporu s městem, dle mého názoru, nebyla ani aktivně legitimováno.
SVJ je právnická osoba založená ze zákona s omezenou právní způsobilostí. Nejde o žádné občanské sdružení a nemělo by suplovat občanskou společnost.
Magda
Magda napsala: „absolutní neplatnost prakticky neexistuje od vydání NOZ.“
Tak to je úplný blábol. Podle § 588 NOZ platí: „Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.“
Pak je tu ještě § 245, podle kterého platí „Na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům …, se hledí, jako by nebylo přijato.“ tj. jde též o absolutní neplatnost.
V těchto případech pro odvolání neplatí odvolací lhůta a lze se odvolat kdykoliv.
Opět zde mínusovači perlí, a přitom samozřejmě neví, co je absolutní neplatnost a co nicotnost.Je to vidět na mínusech, které má pod svým příspěvkem host píšící pod zn. °°. Okopíruji proto z dostupných zdrojů – absolutní neplatnost působí vždy přímo ze zákona, od počátku, a není třeba, aby se jí někdo dovolával. Soud k ní přihlíží i bez návrhu. jako protiklad je relativní neplatnost (relativní neplatnost právního úkonu spočívá v tom, že právní úkon, u kterého je dán důvod relativní neplatnosti, se považuje za platný až do okamžiku, kdy se oprávněná osoba této neplatnosti dovolá. Tento stav je soudy i jinými státními orgány respektován). Nicotnost se v soudních sporech řeší, co je mi známo, ve správním soudnictví. jedná se o tzv. nulitu správních rozhodnutí,týká se zejména rozhodnutí správních orgánů. Jak ho použít při sporech v SVJ si nedovedu představit. V SVJ je absolutně neplatné hlasování na shromáždění např. o jiném způsobu vyúčtování než stanovuje vyhláška 269/2015 Sb.(dříve 372/2001 Sb.). Myslím si, že i odhlasování čehokoliv, co nebylo uvedeno na pozvánce na shromáždění je rovněž neplatné, to by s tímto bodem, vsunutým navíc do jednání shromáždění, muselo souhlasit 100% vlastníků, což považuji za nereálné, jelikož 100% účast na shromážděních nebývá reálná. Pak lze odhlasované soudně napadnout. Neučiní-li tak žádný z vlastníků pak odhlasované platí do podání žaloby (relativní neplatnost). Jestli je můj názor mylný, pak budu ráda, když mě nějaký právník (jestli zde ovšem přispívá) opraví.
ik, NOZ nově hovoří o zdánlivém právním jednání („nepřihlíží se“, „hledí se, jako by nebylo přijato“ – zde v případech zdánlivých rozhodnutí orgánů spolků). Používám pojem nicotnost (nicotnost právního úkonu), protože jsem se domníval, že jde o pojem obecně známější, používány starým ObčZ. Nicméně nesouhlasím, že by šlo pouze o pojem ze správního práva, jde o pojem obecný známý z občanského zákoníku, pracovního práva…
Díky. Jen jsem si nedokázala a i nadále nedokáži představit, kde to v praxi u SVJ je možné použít (či využít).
Domnívám se, že by mohlo jít např. o situaci, kdy se hlasuje o změně stanov, a nové stanovy např. předávají kompetenci schválení rozpočtu do rukou výboru. Pak by se pravděpodobně jednalo o zdánlivé právní jednání, neboť obsah stanov odporuje donucujícím ustanovením NOZ (já se domnívám, že schválení rozpočtu náleží do působnosti shromáždění na základě § 1208 odst. d) a na základě §15 NV366/2013 Sb.). Nebo by stanovy snížily kvórum pro schválení určité záležitosti, kdy zákon stanovuje kvórum vyšší, resp. souhlas všech vlastníků, např. změny velikosti podílů či poměru výše příspěvků – stanovy by např. stanovily kvórum pouhé prosté většiny.
§588, ani §245 nic nemění na tom, že absolutní neplatnost prakticky neexistuje.
Takže kdy soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti:
- jednání se zjevně příčí dobrým mravům
- odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (musí být splněny obě podmínky)
…jiná varianta neexistuje. Jednání tedy může být zjevně protizákonné, ale pohlíží se na něj jako na platné.
Jde-li o neplatné právní jednání, půjde zásadně o neplatnost relativní. O neplatnost absolutní půjde pouze v případech vyjmenovaných v § 588 NOZ. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. V ostatních případech půjde o neplatnost relativní, kdy dotčený subjekt musí neplatnost namítnout (§ 586 NOZ), jinak se právní jednání považuje jako na platné.
Řada důvodů absolutní neplatnosti ve stávající úpravě povede podle nového občanského zákoníku pouze k neplatnosti relativní.
Zdroj: http://finance.idnes.cz/…-/pravo.aspx?…
Ani jeden z příkladů uvedených TN se zřejmě nepříčí dobrým mravům, ani zjevně nenarušuje veřejný pořádek.
Praktické uplatnění absolutní neplatnosti je téměř nulové. Pokud soudy nezačnou brát jako nemravné: podvody při sčítání, podvody s hlasováním o bodech, které nejsou v pozvánce, nebo vybírání plateb na neurčitý účel atd… Ale třeba soudům vysvětlíme, že jde o nemravné chování členů výborů a máme vyhráno :-)!
Magda
Takže jsme se dobrali závěru, že na schůzi lze vlastně hlasovat o čemkoli, co do programu dodatečně zařadí předsedající, případně co předsedající připustí zařadit na základě žádosti některého vlastníka.
Předsedající může rozhodnout na základě svých sympatií, co k hlasování připustí a co ne.
Výsledek hlasování je vždy platný, pokud se nepříčí dobrým mravům a neodporuje kogentním ustanoveným zákona.
TN je to bohužel tak. Hlasování je platné, pokud ho někdo nenapadne u soudu. Mluvili jsme zde o absolutní neplatnosti. Tedy, že k ní přihlédne soud bez návrhu. Pokud se usnesení zjevně nepříčí dobrým mravům, nebo zjevně nenarušuje veřejný pořádek, tak usnesení platí.
To ovšem neznamená, že se poškozený vlastník nemůže domoci svého práva. Hlasování tak může být zneplatněno. Pak půjde o relativní neplatnost a soud k ní nepřihlédne ex offo.
Magda
Děkuji Magdo. Příští týden na schůzi, bez zařazení na pořad zasedání oznámeného pozvánkou, navrhnu dodatečně usnesení následujícího obsahu:
- TN zasloužil se o společenství.
- Výrok tento budiž na věčnou paměť vtesán do kamene v obou vchodech domu, pro které bylo společenství zřízeno.
Aspoň otestuji pozornost kolegů vlastníků.
Uvedla jste: „O neplatnost absolutní půjde pouze v případech vyjmenovaných v § 588 NOZ. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.“
Jen jste potvrdila to, co jsem uvedl ve svém příspěvku já. K tomu, co se zjevně příčí dobrým mravům se nevyjadřuji, to ponechám na rozhodnutí soudů.
Neplatnost je relativní a absolutní. Pak máme ještě nicotnost.
V případě § 245 jste zaměnil neplatnost s nicotností, protože § 245 hovoří právě o nicotnosti („nepřihlíží se“, „hledí se, jako by nebylo přijato“).
Nejsem si jistý, zda můžete § 588 vztáhnout na jednání shromáždění, domnívám se, že možná i nikoli. Četl jsem a na školení i slyšel, že na jednání shromáždění SVJ nelze ani uplatnit § 258 (neplatnost rozhodnutí orgánu spolku), protože SVJ mají speciální § 1209.
V aplikaci NOZ na neplatnost usnesení shromáždění SVJ panuje řada nejasností, musíme čekat na judikaturu. Nedomnívám se, že lze plně používat starou judikaturu.
V případě § 245 jde skutečně o tzv. nicotnost, což znamená, že se proti němu lze odvolat kdykoliv protože o právní jednání vůbec nešlo (právní jednání, které právně neexistuje). Uvedl jsem ho proto, protože se v jeho případě lze odvolat kdykoliv stejně jako proti absolutně neplatnému právnímu jednání.
§ 1209 má samozřejmě přednost před § 258 jak uvádíte, ale to se jedná o relativní neplatnost (my se bavíme o absolutní neplatnosti) a já jsem § 258 vůbec nezmniňoval, tak nevím proč s ním argumentujete.
Co se týče § 588, tak ten se skutečně vztahuje na absolutní neplatnost a mýlíte se, pokud se domníváte, že nelze vztáhnout na shromáždění. Pokud si vlastníci odhlasují na shromáždění nějakou blbost zjevně příčící se dobrým mravům, anebo která odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, tak jde samozřejmě o absolutně neplatné právní jednání. Je třeba si uvědomit, že v tomto případě musí jít o zjevné příčení se dobrým mravům (v případě příčení se dobrým mravům podle § 580, kdy jde o relativní neplatnost, nemusí jít o „zjevné“, stačí „menší“ příčení než „zjevné“.
Poslední komentáře