Vložil TN. (bez ověření), 29. Leden 2017 - 11:32

Myslím, že se ještě rozlišuje neplatnost a nicotnost. Pokud by shromáždění rozhodlo o věci, která není v jeho kompetenci, nebo se porušilo zákonem předepsané kvórum, asi by šlo o nicotné usnesení a nebylo by třeba ho soudně napadnout.

V praxi ale mohou vznikat potíže s určením, které usnesení je nicotné, čili zasažený vlastník by asi preventivně žalobu podal. Zde ale není žádná lhůta, čili žalobu může podat klidně za 7 let, a domnívám se, že není rozhodující, zda hlasoval PRO, PROTI, zda se zúčastnil, nezúčastnil či dokonce, zda v době hlasování třeba ještě ani nebyl vlastníkem.

Odpovědět příspěvkem do diskuse

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Tato informace bude zobrazena.
Diskuse je moderovaná - neslušné příspěvky, příspěvky mimo téma apod. mohou být odstraněny.