Obrat „kdy se mohl dozvědět“ je celkem jasný:

• na schůzi přišel osobně, dozvěděl se tedy ihned
• na schůzi poslal zástupce, dozvěděl se rovněž ihned
• na schůzi nepřišel: dozvěděl se v den zveřejnění zápisu ve sbírce listin krajského soudu, nebo na nástěnce SVJ (je-li takto určeno stanovami), nebo obdržením zápisu (např. e-mailem)

Otázka je, co znamená „mohl dozvědět“ v neslušných SVJ, které zakazují zápisy dávat k dispozici vlastníkům (ano, i taková jsou).

Pak se někdo může domnívat, že se vlastník „mohl dozvědět“ v okamžik, kdy se podle přijatého usnesení začalo něco dělat (např. byl vystaven nový předpis záloh, začalo se stavět lešení apod.). Je ale také možný druhý výklad a k němu se možná přikloní soudy, aby si usnadnily práci, a sice že dovodí, že vlastník „se mohl dozvědět“ den po konání schůze, protože o schůzi věděl, pozvánku obdržel a mohl se tedy u člena výboru či jiného vlastníka zeptat, jak dopadlo hlasování. Soudce bude argumentovat známou zásadou „bdělým náleží práva“ a že právo nelze zneužívat (§ 8 o.z.). Tento výklad mi i přijde logický. Vlastník má být aktivní a na výsledky hlasování se zeptat a ne to řešít za půl roku.