Takže Vaše první ne – soud řekl, že nelze žalovat neplatnost shromáždění (s malým), neboť shromáždění je orgán. Neplatnost shromáždění (schůze) měla být kvůli mnoha důvodům. Jednalo se o více podkročení či překročení zákona či stanov. Soud si jaksi nepovšimnul (či nechtěl), že se jedná o zneplatnění schůze jako takové. Druhé ne – schůze se koná na schodišti ve sklepě, a věřte nebo ne, lidé odcházeli a přicházeli. Nehledě na skutečnost, že se jedná o zákonnou povinnost zmíněnou dokonce v některých judikátech NS ČR. Třetí ne – že člověk o něčem neslyšel, to ještě neznamená, že to není. Přečtěte si pozorně ZoVB, případně některé diskuze. To, že někteří tvrdí, že se zákonodárci spletli, případně to mysleli úplně jinak, na věci nic nemění. Čtvrté ne – již jsem popsal podrobně, že jsem hlasoval proti, dokonce právní zástupce žalovaného používá termín, že jsem při každém hlasování proti, což samozřejmě není pravda. Zde se mimo zmiňovaná pochybení jednalo o zmanipulovaný audit, který měl dopomoci k nezákonnému vylákání podpory od státu, na základě nepravdivých údajů. Jednalo by se zřejmě o částku asi 1 milión korun, a v takových věcech „nejedu“. A s tím NOZ bych příliš nešermoval, neboť se jednalo o záležitost z roku 2013, kdy ještě NOZ nebyl v platnosti.