Odkazuji na lakeho obsáhlý komentář k citovanému rozsudku Krajského soudu, potvrzeného usnesením Ústavní soudu uvedeného v úvodním příspěvku.
Za povšimnutí stojí lakovy suverenní závěry:
„Rozsudek je pěknou ukázkou naprosté neznalosti zákona, svévole a
libovůle soudu…
Rozsudek je vadný a protiústavní již z toho důvodu, že povinnosti lze
uložit toliko zákonem. Zákon však soudcem tvrzenou povinnost neukládá a
takovou povinnost z něj nelze dovodit ani výkladem…
Soudce se tedy mýlí zásadním způsobem ve výkladu normy jednoduchého
práva…
Rozsudek je tedy již za hranicí srozumitelnosti. Je natolik nesrozumitelný,
že je nepřezkoumatelný. Je zjevné, že soudce použil právní normu, která
na souzený případ nedopadá, neboť neobsahuje soudem tvrzenou
povinnost…
Tvrzení soudce je tedy absurdní ukázkou neschopnosti logicky uvažovat…
Soudce se tedy mýlí zásadním způsobem ve výkladu normy jednoduchého
práva…
Zmatený soudce se bezdůvodně domnívá, že dluh právnické osoby vůči
bance přešel na nabyvatele jednotky nějakým tajemným způsobem a jaksi
„za trest“ pouze proto, že si nabyvatel nevyžádal a neprohlédl jakýsi
kus papíru s potvrzením. Takový právní závěr je samozřejmě mylný a
naprosto absurdní…
O naprostém zmatení soudce svědčí tento citát z rozsudku…
Žalobci i soudci tedy zůstalo zcela skryto, že vedle sebe existují dva
různé závazky. Soudce nebyl schopen ani ujasnit si který z obou závazků
je předmětem sporu…
Opusťme nyní na okamžik nepodložené právní fantazie samosoudce Krajského
soudu v Praze…
Soudce se ani nepokusil nějakým způsobem zdůvodnit svůj překvapivý a
protizákonný názor…
Soudce je dokonale popleten…
…je zcela zmatečné a protiústavní dovozovat údajný přechod dluhů pouze
na základě projevu libovůle soudce, bez přihlédnutí k zákonné právní
úpravě…
V rozsudku sp. zn. 47Cm 63/2015–65 nenacházím ani jedno místo, které by
soudce nepomotal a nepopletl. Sledujeme zde pošlapání, poplivání právních
principů a Ústavy ČR v přímém přenosu. Ovšem vadný rozsudek se sám
nezruší. Soudní zvratky a exkrementy se samy nevytřou. Proti bezpráví,
hlouposti, zlu a temným silám je třeba bojovat. Je třeba obrátit se na
soud.
Pokud to žalovaný neudělá, pak jsme prohráli všichni: Další soudci bez
vlastních fungujících mozků netrpělivě čekají v zástupu, aby mohli
z vadného rozsudku vycházet a odvolávat se na něj. Spuštěná lavina
prasečího práva pak již nepůjde zastavit.“
Zdá se Vám takové množství invektiv vyslovených v jednom příspěvku na adresu jednoho soudce jednoho konkretního rozsudku, který už potvrdil ÚS, neuvěřitelné? Můžete se přesvědčet sami zde:
Poslední komentáře