Ústavní soud k FO, splátkám úvěru na TZ z příspěvků na správu, převodu dluhu
Dlouhodobě nás tu všechny lake školí o neexistujícím FO, o trestném činu podvodu při zahrnutí splátek úvěru do příspěvků na správu, o tom, že TZ nepatří do správy domu dle § 15 odst. 1 ZoVB, o tom, že z § 1186 NOZ nevyplývá převod dluhu ze zákona.
A jak to vidí Ústavní soud? V Usnesení ústavního soudu IV.ÚS 3108/15 ze dne 5. 1. 2016 http://kraken.slv.cz/IV.US3108/15 najdeme odpověď.
Stěžovatel nejspíše dle lakem prezentovaných rad ve zdejších diskusích se bránil proti rozsudku KS, jak uvádí ÚS, následovně:
„Proti rozsudku krajského soudu se stěžovatel brání ústavní stížností ze dne 20. 10. 2015, v níž navrhuje, aby Ústavní soud toto rozhodnutí zrušil. Namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod, který spatřuje v tom, že obecný soud aproboval postup, podle něhož splátky úvěru na zateplení domu jsou zahrnuty do fondu oprav a vybírány jako příspěvky na správu domu. Krajský soud měl dovodit, že na danou jednotku vzniklou v režimu zákona č. 72/1994 Sb. nelze aplikovat úpravu tzv. nového občanského zákoníku a že smlouva i nadále váže výhradně původního vlastníka jednotky. Z § 1186 o. z. navíc nevyplývá převod dluhu ze zákona.“
A nyní cituji vyjádření ÚS:
„Krajský soud nevykročil z ústavního rámce své rozhodovací činnosti, pokud na základě dostatečného skutkového i právního hodnocení věci dospěl k ústavně konformnímu závěru, podle kterého přešel podle § 1186 odst. 2 obč. zák. na stěžovatele jako nabyvatele nebytové jednotky i závazek z úvěru od banky čerpaného za účelem opravy budovy, resp. povinnost podílet se na jeho splácení formou příspěvků do fondu oprav. Krajský soud přihlédl i k okolnosti, že stěžovatel, který byl před převodem jednotky jejím nájemcem, si musel být vědom investic do oprav domu a s tím případně spojeného zadlužení; ze zákona navíc plyne povinnost převodce informovat nabyvatele, jaké dluhy související se správou domu a pozemku na něj přejdou. V této souvislosti lze pro úplnost poukázat na právní názor Nejvyššího soudu, podle něhož pojem „správa domu“ užitý v § 15 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb. zahrnuje taktéž opravy společných částí domu, mj. náklady na zateplení fasády (rozsudek ze dne 2. 4. 2014, sp. zn. 31 Cdo 4294/2011, dostupný na www.nssoud.cz).“
„Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.“
Odkazuji na lakeho obsáhlý komentář k citovanému rozsudku Krajského soudu, potvrzeného usnesením Ústavní soudu uvedeného v úvodním příspěvku.
Za povšimnutí stojí lakovy suverenní závěry:
„Rozsudek je pěknou ukázkou naprosté neznalosti zákona, svévole a
libovůle soudu…
Rozsudek je vadný a protiústavní již z toho důvodu, že povinnosti lze
uložit toliko zákonem. Zákon však soudcem tvrzenou povinnost neukládá a
takovou povinnost z něj nelze dovodit ani výkladem…
Soudce se tedy mýlí zásadním způsobem ve výkladu normy jednoduchého
práva…
Rozsudek je tedy již za hranicí srozumitelnosti. Je natolik nesrozumitelný,
že je nepřezkoumatelný. Je zjevné, že soudce použil právní normu, která
na souzený případ nedopadá, neboť neobsahuje soudem tvrzenou
povinnost…
Tvrzení soudce je tedy absurdní ukázkou neschopnosti logicky uvažovat…
Soudce se tedy mýlí zásadním způsobem ve výkladu normy jednoduchého
práva…
Zmatený soudce se bezdůvodně domnívá, že dluh právnické osoby vůči
bance přešel na nabyvatele jednotky nějakým tajemným způsobem a jaksi
„za trest“ pouze proto, že si nabyvatel nevyžádal a neprohlédl jakýsi
kus papíru s potvrzením. Takový právní závěr je samozřejmě mylný a
naprosto absurdní…
O naprostém zmatení soudce svědčí tento citát z rozsudku…
Žalobci i soudci tedy zůstalo zcela skryto, že vedle sebe existují dva
různé závazky. Soudce nebyl schopen ani ujasnit si který z obou závazků
je předmětem sporu…
Opusťme nyní na okamžik nepodložené právní fantazie samosoudce Krajského
soudu v Praze…
Soudce se ani nepokusil nějakým způsobem zdůvodnit svůj překvapivý a
protizákonný názor…
Soudce je dokonale popleten…
…je zcela zmatečné a protiústavní dovozovat údajný přechod dluhů pouze
na základě projevu libovůle soudce, bez přihlédnutí k zákonné právní
úpravě…
V rozsudku sp. zn. 47Cm 63/2015–65 nenacházím ani jedno místo, které by
soudce nepomotal a nepopletl. Sledujeme zde pošlapání, poplivání právních
principů a Ústavy ČR v přímém přenosu. Ovšem vadný rozsudek se sám
nezruší. Soudní zvratky a exkrementy se samy nevytřou. Proti bezpráví,
hlouposti, zlu a temným silám je třeba bojovat. Je třeba obrátit se na
soud.
Pokud to žalovaný neudělá, pak jsme prohráli všichni: Další soudci bez
vlastních fungujících mozků netrpělivě čekají v zástupu, aby mohli
z vadného rozsudku vycházet a odvolávat se na něj. Spuštěná lavina
prasečího práva pak již nepůjde zastavit.“
Zdá se Vám takové množství invektiv vyslovených v jednom příspěvku na adresu jednoho soudce jednoho konkretního rozsudku, který už potvrdil ÚS, neuvěřitelné? Můžete se přesvědčet sami zde:
Poslední komentáře