Domnívámm se, že rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.5.2012 č.j. 29 Cdo 3399/2010 mohl být uplatnitelný jedině na rozhodování členů právnické osoby o záležitostech právnické osoby samotné (např. hlasování o členech výboru) a rozhodování o správě, provozu a opravách. Nebylo možno jej nikdy uplatnit na rozhodování shromáždění vlastníků mezi sebou o jiném nakládání se společným majetkem. Právnická osoba SVJ má totiž omezenou právní způsobilost pouze na správu, provoz a opravy společných částí. Nemůže si ve stanovách zakotvit žádná omezení, která by byla nad rámec takto vymezené právní způsobilosti právnické osoby.

Rozhodování o majetku kromě správy, provozu a oprav je totiž právo, které je zaručeno každému vlastníkovi Listinou základních práv a svobod. Toto právo mu náleží i po vzniku SVJ(2000) a nelze mu je odejmout stanovami osoby, která žádný majetek nevlastní a sama o těchto věcech není oprávněna rozhodovat.

Také se domnívám, že omezení, která zde uvedl pan Hubert (max. 20 procent všech hlasů, omezení plné moci pouze na určitou dobu) je možno uplatnit pouze na rozhodování právnické osoby o záležitostech právnické osoby, a o správě, provozu a opravách domu. Jakmile se však jedná o jiné nakládání se společným majetkem, bylo by takové omezení protiprávní. Důvod už jsem uvedl.

Uvedené omezení je šikanózní, nemá žádný rozumný smysl a omezuje vlastníka jednotky více, než je nutné k zajištění práv ostatních vlastníků jednotek.

lake