Je to vcelku jednoduché …

Všichni něco měří, ale nikdo neví co a o to jde.

Pokud budem předpokládat, že známe typ radiátoru ( druh a výrobce ), jeho tepelný spád ( regulace ), středovou teplotu radiátoru a teplotu okolí ( všude se počítá s výpočtovou teplotou 20°C, nikoliv se skutečnou .. u vyšších teplot pak výkon tělesa klesá ) … pak můžem zodpovědně říct, že známe současný výkon radiátoru.

Už samotné toto vyjádření znamená, že ti co topí na vyšší teplotu místnosti jak 20 °C jsou již při těchto měřeních kromě větších náměrů indikátorů znevýhodněni i samotným výpočtem.

Velmi zajímavé je samotné měření teploty stoupajícího potrubí a samozřejmě pak samotné určení součinitelu přestupu tepla sáláním s ohledem na samotnou Newtonovu rovnici, výpočtem Nuseltova čísla a Reynoldsova čísla.

Jakmile však si při těchto výpočtech začneme vypomáhat se zjednodušováním samotných výpočtů, můžeme dojít i k závěru, že celý proces výpočtu rozúčtování tepla lze zjednodušit i vyřazením samotné kapitoly.

Proto mě velice bude zajímat jakým způsobem pak budou naměřené výsledky zpracovány.