Dotaz je zmatečný – žádný fond oprav neexistuje. Uživatel z věcného břemene samozřejmě nebude nikdy povinen přispívat na takový neexistující účel.

Osoba oprávněná z věcného břemene ovšem měla podle zákona č. 40/1964 Sb. kromě práv také povinnosti. Cituji § 151n: „Pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání.“

Zcela obdobně jsou dnes upraveny povinnosti osoby oprávněné ze služebnosti v novém občanském zákoníku. Podle § 1263 NOZ platí: „Oprávněná osoba nese náklad na zachování a opravy věci, která je pro služebnost určena. Užívá-li však věci i ten, kdo je služebností obtížen, je povinen na náklad poměrně přispívat, anebo se užívání zdržet.“

Takže je třeba zjistit ze smlouvy o zřízení věcného břemene, zda oprávněná osoba je osvobozena i ze zákonné povinnosti podle § 151n. Pokud ovšem budete blouznit o jakémsi „fondu oprav“, pak věc je jasná: oprávněná osoba není povinna nic hradit na takový neexistující účel. Není povinna nic hradit ani z nákladů, vynaložených na zlepšení či zhodnocení domu. Zhodnocení cizího majetku se jí nijak netýká.

Povinnost hradit se týká pouze poměrné části skutečně vynaložených nákladů na zachování a opravy užívané části domu.

lake