Je známo a fyzikálně prokázáno, že změna vnitřní teploty vzduchu v místnosti o 1 °C způsobuje zvýšení tepelných ztrát (a tedy i nákladů) o 6%.

• Kdo topí na 24°C namísto na 21°C, zvyšuje náklady (připadající na byt) o 18% (dT = +3°C).
• Stálým pootevřením okna je možno zvýšit spotřebu tepla v místnosti na 200% až 500% potřeby tepla.
• Kdo netopí, odebírá ze stoupaček a ze sousedících bytů přes stěny teplo odpovídající 76% potřeby tepla pro daný byt (17°C, dT = –4°C).

Hodnota základní složky, uvedená ve vyhlášce, (40% až 50%) je tedy silně podhodnocena a naprosto nereálně nízká. Naopak nadhodnocena je spotřební složka, která se ovšem určuje s velkými chybami – viz základní problém s tím, že teplo uniká SPOLEČNOU obálkou budovy.

Při nevytápěném bytu se rozúčtovatelé snaží zcela nelogicky „rozptýlit“ zvýšení jeho nákladů na všechny byty v domě rovnoměrně, přestože větší díl z této částky by měly dostat byty sousedící s netopičem (jako kompenzaci za chladné stěny a nutnost více topit). Fyzikálně vadný postup rozúčtovatelů ovšem není předepsán vyhláškou: to je jen výsledek amatérské snahy rozúčtovatelů.

K tomu přistupují amatérsky stanovené koeficienty, jejichž hodnoty není schopen rozúčtovatel ničím prokázat.

Dále je neřešený problém se stálým a neregulovaným zdrojem tepla ze stoupaček, které může u zateplených budov po část topného období nahradit teplo dodávané přes radiátory. Většina rozúčtování se tváří, že stoupačky neexistují a že v posledním patře ty trubky jsou také, i když jsou neviditelné a nehmatatelné.

Bohužel připravovaná právní úprava tyto dobře známé nesmysly nadále zachovává a rozvíjí. Český Absurdistán pokračuje.

lake