Nenapsal jsem že tvrdím (a sám mám podloženo §§), ale že se domnívám (v souladu s §4/1 NOZ).
Proč se tak domnívám jsem popsal zde.

Podle mne, v každém okamžiku od založení SVJ musí průkazně z účetnictví plynout, jaký je podíl na DZ každého jednoho vlastníka, kolik na DZ k datu zaplatil a kolik od něho aktuálně chybí. A zda je tato částka souladná / spotřebovaná dle přijatých usnesení a zda je tedy oprávněná. Účetní záznamy je povinnost schovat 10-let. je tedy zjevné, že tyto informace má vesměs každé SVJ – ať již ve své moci nebo je v moci drží / spravuje nějaká externí účetní firma / správce.

Je tedy zřejmé, že vlastník nikoliv hloupý, umí spočítat kolik uhradil na účet SVJ jednoduchými kupeckými počty a dát sumu svých záloh do relace s vyúčtováním za správu, pokud vůbec nějaké (za správu) dostává – protože já třeba takové neviděl nikdy. Já, stejně jako většina ovcí v SVJ(2000) má nadále možnost, řídit se §15/2 a §15/1 ZVB tj. řídit se tím, že stěžejní je účel záloh a příspěvek až na náklady a ne pouze ničím nepodložené rozhodnutí většinové tlupy…viz. §1235 NOZ (SVJ(2012)).

Doporučuji, řídit se výslovně textem zákona a ne se nechat opíjet rohlíkem o tom, že „bylo usneseno XY měsíčně a ty vlastníku plať“. Já tvrdím, že nebylo li usneseno v souladu s účelem zmíněným v §15/2, že takové zálohy nejsou úspěšně vymahatelné. Domnívám se, že žalobce (SVJ) bude muset prokázat kolik vlastně dlužíte a to nelze prostým posčítáním hodnot blábolovitého předpisu vycházejícího z nesouladného usnesení.

Neználek'

^{PS: …promyslete, co se míní tou částkou, která se nevypořádává dle §15/4}