Pane Pavle, děkuji, že jste si našel čas a položil dotaz. Pravdu mají podle mého názoru ti členové expertní skupiny, kteří (pamětlivi znění Ústavy a LZPS) zaujali toto stanovisko:

• „Dluhy nemohou přecházet na základě potvrzení správce, protože potvrzení není právním titulem. Potvrzení osoby odpovědné za správu domu je jen evidencí a nekonstituuje samotný přechod.“

To přesně odpovídá mému dřívějšímu rozboru, že potvrzení, které obdrží nabyvatel jednotky, je pouze souhlasem správce s přechodem (cesí) dluhu prodávajícího na nabyvatele.

Přechod dluhu (cese) vyžaduje souhlasný projev vůle tří stran: dlužníka, osoby která přebírá jeho závazek a souhlas věřitele. Přechod dluhu si musí mezi sebou napřed sjednat prodávající s kupujícím. Např. v kupní smlouvě, nebo ve smlouvě o smlouvě budoucí. Teprve na základě této právní skutečnosti se věřitel (správce) vyjadřuje k přechodu dluhu na jinou osobu. Tímto jednostranným právním jednáním dává zákonem požadovaný souhlas k přechodu dluhu na nabyvatele.

Soudím, že potvrzení správce lze brát jako předběžný souhlas s přechodem dluhu i v případě, že je budoucímu kupci vystaveno ještě před uzavřením kupní smlouvy. Z tohoto hlediska skutečně platí, že potvrdí-li správce svou připravenost souhlasit s přechodem dluhu ve výši 15000 Kč, pak tím a contrario sděluje prodávajícímu i kupujícímu, že s přechodem dalšího dluhu ve výši 5000 Kč již nesouhlasí. Z tohoto hlediska jsou oba názory vyjádřené v expertní skupině navzájem kompatibilní a neodporují si.

Přechod dluhu samozřejmě nenastane ani ze zákona, ani pouhým potvrzením správce. Že takový názor v expertní skupině vůbec zazněl ukazuje na nízkou úroveň právního vědomí některých členů tohoto bezzubého orgánu.

lake