Pane Viktore,
umíte počítat, ale to nestačí. Je třeba těm číslům také
porozumět. Připomínám, že pan Krupp i já jsme se vyjadřovali
k porovnání dvou možných způsobů rozúčtování:
(1) rozúčtování pouze podle podlahových ploch (§4 odst. 5 vyhlášky),
(2) rozúčtování podle indikátorů (§4 odst. 2 až 4 vyhlášky).
Pojďme tedy porovnat Váš příklad čtyř bytů – jednak při rozúčtování podle podlahových ploch, jednak při rozúčtování podle indikátorů. Použiji Vaše číselné hodnoty a Vaše rozdělení obou složek. Uvidíme, jaké jsou rozdíly v nákladech na byt při obou metodách.
| Rozúčtování bez indikátorů (Kč) | 25000 | 25000 | 25000 | 25000 |
| Rozúčtování s indikátory (Kč) | 20000 | 24000 | 26000 | 30000 |
| Rozdíl obou metod (v Kč) | 5000 | 1000 | –1000 | –5000 |
| Rozdíl obou metod (v %) | +20% | 4% | –4% | –20% |
Závěr: Ve Vašem domě při rozúčtování s indikátory uhradil
největší šetřil 80% průměru. Největší plýtvač uhradil 120%
průměru.
Rozúčtování s indikátory tedy znamená u každého bytu změnu ve
výši platby o max. 20% ve srovnání s rozúčtováním podle
podlahových ploch.
Tak vidíte: rozúčtoval jste 60% nákladů podle náměrů, a houby Vám to bylo platné. Rozdíly v platbách se vejdou do 20% od průměru domu. A v praxi jde nakonec vždy o peníze, ne o naměřené dílky na indikátorech. Už jsem se ostatně zmínil v odpovědi panu Kruppovi, že maximální dosažitelný rozdíl při rozúčtování podle současné vyhlášky je 40% od průměru. Už mi věříte?
lake
Poslední komentáře