Dobrý den pane FrantoF, o nutnosti plánování není pochyb. Dovolím si však s Vámi nesouhlasit v následující pasáži Vašeho příspěvku …Poněkud se rozcházím v názorech na plánování také s těmi, kteří prosazují detailní přesné plány se zohledněním očekávané inflace a odhadované výše úroků ze spořicích účtů s „čekající“ zálohou. Je vhodné tyto hodnoty spočítat pro orientační zjištění možného rozptylu očekávaných hodnot nákladů. Dobře se mohou také uplatnit jako argument pro budoucí přínosy inovačního záměru. Domnívám se však, že působení inflace a výše úroků jde obvykle proti sobě a nemění proto situaci výrazně. Domnívám se, že inflace ovlivňuje plánování, zejména v dlouhodobém horizontu, velmi výrazně. Ve své tabulce uvádíte, že jde o „téměř“ skutečné náklady za 44 let. Tzn. sledované období začíná v roce 1968. Nejsem takový pamětník, ale hodnota 1 Kč(s) v roce 1968 byla úplně někde jinde než hodnota 1 Kč dnes. Nebudu srovnávat tak dlouhé období, ale dám konkrétní příklad z doby nedávné. Naše SVJ po vzniku v roce 2006 stálo před nutností opravy střechy a volbou jak a kdy. Cena byla tehdy vyčíslena na 645 000 vč. DPH (5%). Cena bez daně 614 000. Pokud bychom opravu realizovali letos tak bez zohlednění inflace by jen změna sazby snížila prostředky k dispozici na 565 800 (rozdíl jde státu) což je o cca 50 tis méně. Při průměrné inflaci za roky 2006–2011 2,5% se hodnota investice změní na 730 000 Kč bez daně x 1,14 = 832 000. Takže dnes je na stejnou opravu potřeba o cca 190 000 Kč více. Vámi uváděných ročně uspořených 448 556 Kč v roce 1 má při 3% inflaci v roce 44 reálnou hodnotu cca 118 tis. Střechu jsme opravili v roce 2007 a financovali úvěrem. Máte pravdu, že úroky ze spořicích účtů jsou buď ve výši inflace, nebo bohužel i nižší a nijak významně neovlivní naspořenou reálnou hodnotu částky. Jak si představujete výpočet … určení možného rozptylu očekávaných hodnot nákladů? Michal