Za chybu v přepisu se omlouvám, s klidným svědomím přiznávám, že jsem omylný. Ovšem nic to na věci nemění.

Můžete mi tedy prosím vysvětlit co je na poměrovém měření to důležité, když to není poměr (tedy podíl) jednotlivých náměrů? Dokonce podle Vás není potřebný! Co je to s prominutím za blbost?

Navíc prosím o objasnění Vašeho výkladu vyhlášky. Myslím, že bylo vcelku dokázáno že je zcela chybný. Pro jistotu přikládám obrázek.

Pokud vím, neřešíme zde vlastnosti našich indikátorů, které jsou v podstatě totožné jako u odpařovacích (kde je mimochodem letní odpar podstatně větší problém), ale konkrétní rozúčtování. Navíc ani naše elektronické indikátory nulu nenaměří, protože pokud je v místnosti více než venku musela být dodána nějaká energie na vytápění (bavíme se o zimním období). To že většina konkurenčních indikátorů netuší co se v místnostech děje pod teplotu zhruba 19°C je právě ten problém, který se zde řeší. MATEMATICKY. KOEFICIENTAMA.

Dodatek I: Jinak jste zkusil klasický úkrok stranou. Jsem-li zahnán do kouta, vytáhnu na světlo nepodstatnou chybu protivníka a odpovím takzvanou absolutní pravdou na zcela jiné téma. Myslel jsem, že jste větší kádr.

Dodatek II: Totéž by platilo pro indikátory na principu změny optických vlastností skla: ty nemohou naměřit nulu, protože reagují na každou teplotu nad absolutní nulou – i v létě, kdy se netopí. je věta v zásadě pravdivá. Přesto obsahuje jednu logickou chybku. První část věty až po pomlčku je zcela správná. Indikátory VIPA (i v zimě kdy se topí) měří od absolutní nuly výše. Ale díky tomu nenulový náměr není způsoben letním náměrem k čemuž má svádět dovětek. V létě když se netopí se v podstatě nemění poměr jednotlivých náměrů. A v rozúčtování je důležitý právě poměr náměrů, i když o tom někteří debatující nemají tušení.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.