Ne, že bych s Vámi nesouhlasila, ale zjistili jsme, že je to nejjednodušší cesta. „Vzdálení“ vlastníci se v domě vyskytují sporadicky a pak někteří mají pocit, že udržovat dům se nemusí,anebo se na konci roku diví proč se opravovalo to či ono a rozvine se ex post diskuse. Také máme v domě jednoho rejpala, který byt koupil na pronájem a vždy prosazuje nejlevnější cenu opravy bez ohledu na to, zda je to pro dům výhodné (proč malovat, když on v domě stejně nebydlí – tudíž už si mohu vsadit předem jak bude hlasovat). Tím, že všichni vědí vše a dostávají průběžné zprávy se v rozhodování daří eliminovat některé subjektivní vlivy. Co mne trápí více, je skutečnost, že čím více nájemníků, tím hůře pro dům. Když byl dům postaven, počet bydlících vlastníků a pronajatých bytů byl opačný než v současnosti. V domě jsme se setkávali a průběžně se dohodli na údržbě, ten opravil to či ono, další bez vyzvání uklidil nepořádek kolem popelnic a všichni dbali na to, aby se dům nepoškozoval. Během let mnohé z vlastníků však život odvál někam jinam a nepoznala jsem za ty roky nájemníka, který by přidal ruku k dílu či se choval k domu šetrně.