V současné době firmy nabízejí většinou již jen dvoučidlové elektronické indikátory, nicméně ve stále značném počtu bytových družstev a SVJ jsou stále ještě v provozu jednočidlové.

Rozdíl v jejich přesnosti není asi příliš podstatný. Soudím tak podle informace „Indikátory topných nákladů a rozúčtování spotřeby tepla“, jejímž autorem je RNDr. Ing. Pohanka, předseda ARTAV (sdružení rozúčtovatelských firem).

„Jednočidlové registrují povrchovou teplotu otopného tělesa, dvoučidlové snímají druhým čidlem teplotu na povrchu indikátoru a „měří“ tak hodnotu blízkou rozdílu teplot mezi otopným tělesem a vzduchem v místnosti. Tento rozdíl je určující pro množství tepla předávaného tělesem do místnosti, proto údaje dvoučidlových indikátorů lépe odpovídají skutečnému odběru tepla z otopné soustavy.

Chyba, která může zanedbáním rozdílných teplot místností vzniknout způsobí, že v místnostech vytápěných nad průměrné teploty bude jednočidlový indikátor registrovat o několik procent větší spotřebu tepla, než jaká ve skutečnosti byla a opačně v místnostech s podprůměrnou teplotou získá uživatel o několik procent více tepla, než kolik zaregistruje jednočidlový indikátor.“

Při propastných rozdílech mezi spotřebiteli v náměrech indikátorů nehraje rozdíl „několika procent“ zas tak velkou úlohu.