Pronájem společné části domu

Otázka

Lze pronajmout společný prostor v domě a jak na to?

Odpověď

ZoVB stanoví hned zkraje v §1/1, a dále na více místech, že "... spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy."

Spoluvlastníci věci mají právo rozhodovat hospodaření se společnou věcí, tedy také mohou schválit pronájem společné části domu. Rozhodování mezi spoluvlastníky se děje v souladu se Zákonem o vlastnictví bytů (dále ZoVB) hlasováním na shromáždění společenství vlastníků. Pro platné rozhodnutí postačí nadpoloviční většina hlasů na usnášeníschopném shromáždění (což podle okolností může znamenat souhlas pouhých 25,001% členů SVJ).

Shromáždění může právo rozhodování přenést (stanovami nebo usnesením) na výbor, správce nebo např. na realitní kancelář.

Postup ve speciálních případech

Pokud nájemce hodlá pronajímanou místnost užívat k účelu odlišnému od kolaudačního rozhodnutí, musí stavební úřad povolit změnu účelu užívání stavby. K tomu je nutný souhlas všech vlastníků jednotek (§11/5 ZoVB). Šlo by např. o sklep nebo kočárkárnu, která má být nájemcem užívána jako živnostenská provozovna, sklad nebo obchod.

Kdo uzavírá nájemní smlouvu

Pro uzavření nájemní smlouvy stanoví ZoVB, že jako pronajímatel vystupuje společenství vlastníků (nikoliv tedy jednotliví spoluvlastníci), viz §9a/1/c ZoVB:

"Společenství je oprávněno činit právní úkony, především uzavírat smlouvy (...) k nájmu v případech nájmu společných částí domu a dále k nájmu jednotek ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek."

Jménem společenství jedná výbor nebo pověřený vlastník; nájemní smlouvu tedy za SVJ zpravidla podepisuje předseda a jeden člen výboru, nebo pověřený vlastník. Nemohou však takovou smlouvu sami uzavřít bez předchozího souhlasu získaného na shromáždění.

Zákonný rámec nájemní smlouvy

Nájemní smlouva nemůže být uzavřena podle ZoVB, a to ani je-li nájemcem člen SVJ. ZoVB nájemní vztahy neupravuje. Právní vztahy účastníků se budou řídit:

(a) v případech nájmu nebytových prostor podle zákona č. 116/1990 Sb. o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů;

(b) v ostatních případech (např. pronájem balkonů, teras, pozemků) podle §663 a následujících Občanského zákoníku.

Absolutní neplatnost nájemní smlouvy v určitých případech

Často v domě existují vedle sebe jednotky obývané právem nájmu (členové družstva) a jednotky ve vlastnictví podle ZoVB. V takovém případě je nutno zjistit, zda společná část určená k pronájmu není již uvedena v bytových nájemních smlouvách jako společný prostor, užívaný nájemci. Půjde například o kočárkárny, prádelnu, sušárnu, sklepní místnosti nebo půdu. Pokud je tento prostor v nájemních smlouvách uveden, pak pozdější nájemní smlouva uzavřená s další osobou je absolutně neplatná.

Podobnou záležitost shodně řešil Nejvyšší soud [26 Cdo 1538/2004], který také vyslovil právní názor ohledně podmínek, za kterých by takovou novou nájemní smlouvu bylo možno uzavřít (šlo o nepoužívanou prádelnu a sušárnu v nájemním domě, které měly po úpravě být rekolaudovány jako byt):

"... Protože účastníci [nové] nájemní smlouvy učinili jejím předmětem společné prostory domu, bylo třeba, aby k takovému právnímu úkonu byl dán souhlas všech nájemců bytů v domě, kteří by se výslovně vzdali svého práva tyto prostory užívat ve smyslu § 688 obč. zák. Soud prvního stupně tedy nepochybil, dospěl-li k závěru o neplatnosti nájemní smlouvy podle § 39 obč. zák, neboť touto smlouvou byly žalobci přenechány prostory, jež nejsou s ohledem na ustanovení § 688 obč. zák. právně volné."

Zpracoval: lake

  • Judikáty
  • vyloučený spoluvlastník
  • vyklizení
  • pronájem společné části

Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek.

Vložil Petra Semoradova, 10. Listopad 2016 - 14:28

Dobrý den, Napsala jsem svůj dotaz velmi nepřesně, omlouvám se a opravuji. ZoVB se pro družstvo (co se týče hlasování o „prodeji např. prádelny) použít nedá, je to tak? Najdu v zákoně minimální počet družstevníků, kteří musí s převodem souhlasit – jde o přenechání užívacího práva se změnou využití prostoru (část půdy se bude měnit na ateliér). Děkuji, Petra

Vložil anon. (bez ověření), 10. Listopad 2016 - 14:40

Veškeré aktivity družstva se řídí jeho stanovami.

Vložil Družstvo (bez ověření), 10. Listopad 2016 - 12:37

Dobrý den, jaká je prosím úprava pro družstvo?

Děkuji, Petra

Vložil ivak, 21. Květen 2014 - 17:29

Ve vaší podpovědi čtu: Pokud nájemce hodlá pronajímanou místnost užívat k účelu odlišnému od kolaudačního rozhodnutí, musí stavební úřad povolit změnu účelu užívání stavby. K tomu je nutný souhlas všech vlastníků jednotek (§ 11/5 ZoVB). Šlo by např. o sklep nebo kočárkárnu, která má být nájemcem užívána jako živnostenská provozovna, sklad nebo obchod. Náš správce však tvrdí, že pokud jde o změnu užívání stavby (rekolaudace z nepoužívané prádelny na kosmetický salón), pak přichází v úvahu jedině odkoupení všech podílů na této místnosti. Pronájem prý v tomto případě není možný. Tak opravdu nevím…

Vložil Zabilka Miloš (bez ověření), 28. Červenec 2013 - 18:21

internetová firma si bez souhlasu vlastníků jednotek instalovala ne stožár STA a v podkroví ústřednu pro internet v obci. Navíc se bez souhlasu a jakéhokoliv měření napojiíla na společný proud. na odběr se přičlo až při vyúčtování záloh za rojk 2012. nyní firma nechce akceptovat podmínky pro uzavření smlouvy, o kterou nikdy nepožádala. Vše se údaně dělo bez souhlasu a vědomí pověřeného sprácve domu. Je možné nyní požadovat odchod firmy a je nutný souhlas všech vlastníků k uzavření smlouvy?

Vložil Landa (bez ověření), 28. Červenec 2013 - 21:16

Pane Zabilko,něco podobného jsme řešili i u nás v baráku.Jde tu o problém, zda-li Vám byl barák prodán s věcným břemenem obslužné firmy pro TV. Jestli ano, potom tato firma buď pronajala stožár pro SAT spolu s umožněním instalace techniky, což ale pochybuji,takže by to provozoval samotná firma.V opačném případě jí můžete klidně vyprovodit z baráku.Přeji dobré pořízení. Landa

Vložil KontraEgo (bez ověření), 23. Březen 2013 - 12:14

Dobrý den, měl bych menší prozbu. Nevím si rady se smlouvou. Uzavřel jsem smlouvu o nájmu nebytového prostoru na dobu určitou. 

Vědomě i spolu s pronajimatelem jsme se dohodli že tento neobytný prostor budu obývat.

Ve smlouvě je psáno: předmět nájmu přenechává pronajítel nájemci do užívání výhradně za účelem střednědobého ubytování a nájemce tento předmět nájmu přijímá.

Pozn: bytě je koupelna , wc , kuchyn .. Ale není to kolaudováno jako bytova jednotka.

Je tato smlouva platná anebo dokonce legální? 

Vím že nebytový prostor má sloužit na podnikání, sklep, garáž atd. 

Děkuji za případné názory. :)

Vložil JaF (bez ověření), 12. Březen 2013 - 16:37

Dobry den, v rozboru tematu v casti „Kdo uzavírá nájemní smlouvu“ uvadite „Nemohou však takovou smlouvu sami uzavřít bez předchozího souhlasu získaného na shromáždění.“ Na zaklade jakeho podkladu by melo platit, ze smlouvu o najmu spolecneho prostoru v dome musi „odsouhlasit“ shromazdeni? Predem diky za odpoved. JF

Vložil lake, 12. Březen 2013 - 17:02

už zde bylo zodpovězeno: http://www.portalsvj.cz/…e-casti-domu#…

lake

Vložil poštová (bez ověření), 5. Červen 2013 - 14:11

Dobrý den, vlastníci jednotek sepsali s SVJ smlouvu ,ve které dávají SVJ oprávnění uzavřít podnájemní smlouvu s tel. operátorem.Pe­níze,které takto SVJ za pronájem získá budou použity ve fondu na správu domu.Z hlediska daní jsme oslovili dva daňové poradce a ti nám sdělili,že toto není možné neb SVJ je nezisková organizace a z pronájmu by měla zisk.Tak a jak se říká babo raď.

Děkuji Poštová

Vložil lake, 5. Červen 2013 - 17:10

Paní poštová, žádná organizace nemá zakázáno dosahovat zisk. Pokud Vám toto někdo tvrdil, pak o takových pitomostech nemá cenu vést diskusi. Vaši daňoví poradci ani neznají české zákony, to je pak těžké. Ať Vám označí celostátně platný právní předpis, který by SVJ zkazoval, aby účetně dosahovalo zisk.

lake

Vložil poštová (bez ověření), 5. Červen 2013 - 17:15

Děkuji,zkusíme na ně tímto způsobem udeřit.Poštová

Vložil JaF (bez ověření), 13. Březen 2013 - 9:11

Dobry den,
ani po dukladnem procteni vsech komentaru k tomuto tematu jsem nebyl schopen najit, na zaklade ceho je zalozeno tvrzeni „Nemohou však takovou smlouvu sami uzavřít bez předchozího souhlasu získaného na shromáždění.“ Muze to byt moji omezenosti... Pri studiu ZoVB se mi zda, ze by nutnost schvaleni shromazdenim mohla byt dana §8 ZoVB a §12 ZoVB. Je tomu opravdu tak?
Predem diky za odpoved.
JF

Vložil lake, 13. Březen 2013 - 11:22

Odkázal jsem Vás na jeden komentář a je to obsaženo hned v jeho první větě, cituji:
Pronajímatelem nemusí být vlastník věci, neboť takový požadavek nevyplývá z žádného právního předpisu. Naopak v teorii i soudní praxi je přijímán názor, že „pronajímatelem může být i osoba odlišná od vlastníka, má-li právo tímto způsobem předmětem nájmu disponovat z jiného důvodu.“

Rozhoduje vlastník majetku, nikoliv jeho sluha. SVJ musí napřed získat od vlastníka domu oprávnění. Pouhá existence společenství nezakládá ještě právo nakládat s cizím majetkem podle své libovůle. Jestliže svěříte Váš automobil mechanikovi k opravě či údržbě, jistě nepředpokládáte, že jej začne bez Vašeho svolení pronajímat jiným osobám za úplatu.

lake

Vložil JaF (bez ověření), 13. Březen 2013 - 12:37

Dobry den,

v obecne rovine tomu, co citujete rozumim – zjednodusene nemuzu pronajimat neco, co mi nepatri, pokud mi k tomu neda svoleni / opravneni vlastnik.

V odkazovanem komentari citujete rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 32 Odo 359/2005, ktere se tyka veci „Podle obsahu spisu se žalobkyně podanou žalobou domáhala žalované částky z titulu ručitelského závazku, který žalovaná převzala k zajištění závazků společnosti B., spol. s r.o. (dále též jen B. ) z leasingových smluv č. 1–295/95 a č. 1–296/95 uzavřených touto společností se žalobkyní.“, tedy uplne jine pravni zalezitosti nez je pronajem spolecnych prostor.

Co se tyka najmu spolecnych casti domu §9a odst 1c ZoVB rika: „1) Společenství je oprávněno činit právní úkony, především uzavírat smlouvy ve věcech předmětu své činnosti podle tohoto zákona, zejména k a) zajištění dodávky služeb spojených s užíváním jednotek, b) pojištění domu, c) nájmu v případech nájmu společných částí domu a dále k nájmu jednotek ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek.“. Dale ve veci „predmet cinnosti spolecenstvi“ §9 odst 1 ZoVB rika „Společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (dále jen „správa domu“)…“. Podle §9 odst 13 ZoVB je statutarnim organem spolecenstvi vybor nebo povereny vlastnik.

Domnivam se, ze vybor resp. povereny vlastnik je vykonny organ, ktery fakticky vykonava cinnost dle §9 odst 1 ZoVB (sprava domu). Podle §9a odst 1 ZoVB do teto cinnosti patri mimo jine vyjmenovane a) zajištění dodávky služeb spojených s užíváním jednotek, b) pojištění domu, c) nájmu v případech nájmu společných částí domu a dále k nájmu jednotek ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek.

Predpokladam, ze se shodneme, ze pro body a), b) §9a odst 1 ZoVB neni treba schvaleni takovych smluv shromazdenim.

Na zaklade ceho by melo byt pro smlouvy podle bodu c) §9a odst 1 ZoVB vyzadovano schvaleni shromazdenim?

Nemam pravni vzdelani, takze se predem omlouvam, pokud jsem nekde opomnel nejakou souvislost at uz se ZoVB nebo jinou pravni normou.

Predem diky za doplneni. JF

Vložil lake, 13. Březen 2013 - 16:20

Napsal jste: „Predpokladam, ze se shodneme, ze pro body a), b) §9a odst 1 ZoVB neni treba schvaleni takovych smluv shromazdenim.“

Nikoliv, na tom se neshodneme. Sluha, který vykonává správu domu, je oprávněn samostatně činit pouze to, k čemu jej opravňují zákon, stanovy a rozhodnutí shromáždění. Nezapomeňte, že práva a povinnosti vlastníka jednotky určují stanovy, nikoliv SVJ. To byste si pletl pána se služebníkem.

Zkuste prosím nalézt v ZoVB větu, která by opravňovala SVJ rozhodovat o pojištění cizího domu bez vědomí a bez souhlasu vlastníka domu. Pokud najdete, citujte.

Zkuste prosím nalézt v ZoVB větu, která by opravňovala SVJ rozhodovat o pronájmu cizí nemovitosti bez vědomí a bez souhlasu vlastníka domu. Pokud najdete, citujte.

Zkuste prosím nalézt v ZoVB větu, která by opravňovala SVJ rozhodovat podle své vlastní libovůle o službách, které si vlastník domu neobjednal, nepožaduje je a nepřeje si je odebírat (např. internetové připojení, dovoz pizzy do bytu, erotické masáže na objednávku, atd).

Text zákona je bohužel místy zmatečný a neobsahuje srozumitelnou definici správy domu. Tím spíše je nutno chápat tyto činnosti jako nezbytné minimum pro zachování domu. Cokoliv je navíc si musí sluha nechat schválit od svého pána.

lake

Vložil JaF (bez ověření), 14. Březen 2013 - 13:14

Dovolim si na vase otazky neodpovedet a navazat na konstruktivnejsi diskusi. V odkazovanem komentari zminujete dve moznosti, ktere mohou nastat. Nastinim moznost treti - realitu naseho SVJ. Ve stanovach SVJ je clanek, ktery se zabyva tim, co patri do vylucneho rozhodovani shromazdeni. Zneni nize

3) Do výlučné působnosti shromáždění náleží rozhodování o:
a) změnách ve věcech, které jsou obsahem prohlášení vlastníka budovy podle § 4 zákona o vlastnictví bytů,
b) schválení nebo změně stanov, popř. dalších interních předpisů společenství,
c) uzavření smlouvy o zástavním právu k jednotce se souhlasem člena společenství, který je jejím vlastníkem, k zajištění pohledávek vyplývajících z úvěru poskytnutého na náklady spojené se správou domů,
d) změně účelu užívání stavby, změně stavby, o podstatných změnách týkajících se společných částí domů a pozemků, jakož i o stavebních úpravách spočívajících v modernizaci, rekonstrukci a opravách společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu ani velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domů,
e) schválení účetní závěrky, předložené výborem, spolu se zprávou o hospodaření společenství a správě domů, jakož i o vypořádání případného vykázaného výsledku hospodaření; pokud je správa domů a činnosti s ní související vykonávány správcem podle čl. V, předkládá zprávu rovněž správce v rozsahu a způsobem uvedeným ve smlouvě,
f) výši příspěvků členů společenství na správu domů a pozemků,
g) způsobu rozúčtování cen služeb na jednotlivé členy společenství, není-li stanoveno zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu, případně těmito stanovami,
h) vymáhání plnění povinností uložených členům společenství k tomu příslušným orgánem společenství podle zákona o vlastnictví bytů a podle těchto stanov, pokud tuto činnost nesvěří do působnosti výboru,
ch) změně osoby správce nebo o změně obsahu smlouvy se správcem,
i) nabývání nemovitých věcí, bytů nebo nebytových prostor k účelům, které jsou předmětem činnosti společenství podle zákona o vlastnictví bytů, o majetkových dispozicích s těmito věcmi (převody, darování, zatěžování právy jiných osob, ručení těmito věcmi apod.); totéž platí pro jiná práva a jiné majetkové hodnoty, dále pro movité věci, je-li jejich pořizovací cena vyšší než finanční limit schválený podle písm. m),
j) stanovení výše odměny volených orgánů společenství, případně pověřeného vlastníka dle čl. X,
k) pravidlech pro užívání společných částí domů,
l) podobě rozpočtu společenství, s tím, že pokud shromáždění neschválí nové znění rozpočtu, prodlužuje se platnost rozpočtu předchozího. Jednotlivé rozpočtové položky se v tomto případě zvyšují či snižují o částku adekvátní procentnímu vyjádření míry inflace za uplynulý kalendářní rok vyhlášené oficiálními státními orgány České republiky,
m) určení finančního limitu, do jehož výše výbor samostatně uzavírá smlouvy na záležitosti správy domů, a od kterého je výbor povinen organizovat výběrové řízení na záležitosti správy domů a předkládat porovnání nabídek účastníků výběrového řízení k definitivnímu výběru dodavatele a jeho schválení shromážděním,
n) dalších záležitostech společenství, pokud tak stanoví zákon o vlastnictví bytů, anebo si je shromáždění k rozhodnutí vyhradí.

Stanovy tedy nestanovi, ze rozhodovani o pronajmech spolecnych prostor patri do vylucne pravomoci shromazdeni.

Dovozuji, ze v tomto pripade nic nebrani tomu, aby problematiku najmu spolecnych prostor vyresil vybor resp. povereny vlastnik bez projednani na shromazdeni.

Shodneme se nebo mate jiny nazor?

JF

Vložil lake, 14. Březen 2013 - 13:45

Ohledně pronájmů je Váš názor zcela mimo právo. Pochopte konečně, že SVJ je osoba s omezenou právní způsobilostí. Pouhý slouha, který nemůže samostatně rozhodovat bez svolení svého pána o ničem jiném, než o záležitostech správy a provozu domu.

Jestliže dáte svůj automobil do servisu k opravě, budete spokojen, když zjistíte, že majitel servisu Vaše auto komusi „půjčil“ na čtyřtýdenní cestu do Turecka? A budete spokojen, pokud Vám bude tvrdit, že jste mu toto výslovně nezakázal, takže co udělal je zcela v pořádku?

Někdy stačí myslet hlavou. Ostatně jasně jsem se Vás zeptal kde v ZoVB nacházíte oprávnění SVJ rozhodovat o pronájmech cizího majetku. Neodpověděl jste.

lake

Vložil JaF (bez ověření), 14. Březen 2013 - 14:36

Odpoved na vasi otazku "kde v ZoVB nacházíte oprávnění SVJ rozhodovat o pronájmech" (nikoli ciziho majetku, ale soucasti budovy, pro jejiz spravu SVJ existuje) je obsazena v jednom z predchozich komentaru.

Cituji:

Co se tyka najmu spolecnych casti domu §9a odst 1c ZoVB rika: „1) Společenství je oprávněno činit právní úkony, především uzavírat smlouvy ve věcech předmětu své činnosti podle tohoto zákona, zejména k a) zajištění dodávky služeb spojených s užíváním jednotek, b) pojištění domu, c) nájmu v případech nájmu společných částí domu a dále k nájmu jednotek ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek.“. Dale ve veci „predmet cinnosti spolecenstvi“ §9 odst 1 ZoVB rika „Společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (dále jen „správa domu“)…“.

Konec citace.

Tedy ZoVB rika, ze "Společenství je oprávněno činit právní úkony, především uzavírat smlouvy ve věcech předmětu své činnosti podle tohoto zákona, zejména k nájmu v případech nájmu společných částí domu". Predmetem cinnosti pravnicke osoby SVJ je "...je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem...". SVJ samozrejme nemuze provadet nic, co se tyka "ciziho majetku" = neceho jineho nez domu, pro jehoz spravu existuje.

SVJ je pravnicka osoba, ktera existuje proto, aby provadela "spravu domu". To, o cem vedeme spor je otazka, zda smlouvu o najmu spolecnych prostor muze uzavrit vybor resp. povereny vlastnik bez vyjadreni vule shromazenim. Ja provadim aplikaci na konkretni SVJ, s konkretnim znenim stanov.

Pokusil jsem se vam odpovedet na vasi otazku. Oplatite mi stejnou kartou a vyjadrite se konstruktivne k otazce nutnosti schvaleni smlouvy o najmu spolecnych prostor v pripade konkretniho zneni stanov, ktere tuto cinnost nesveruje do vyhradni pravomoci shromazdeni, jinak nez fakty a argumenty nepodlozenym: "Ohledně pronájmů je Váš názor zcela mimo právo.". Pokud mi reknete, na zaklade jakeho zakona a jakych paragrafu je muj nazor uplne mimo pravo, sklapnu paty, omluvim se a puju se vyzpovidat :-)

Diky a pekny den.

JF

Vložil lake, 14. Březen 2013 - 15:40

Nikoliv, odpověď není tam, kde se Vy domníváte.
Nerozeznáváte rozhodování o společných částech domu od uzavírání smluv týkajících se společných částí domu. To je zásadní Váš problém. Prosím přečtěte si znovu první odstavec http://www.portalsvj.cz/faq/pronajem-spolecne-casti-domu#comment-36998. Právo uzavírat smlouvy je samozřejmě podmíněno předchozím souhlasem toho, o jehož majetek se jedná. To je tak triviální skutečnost, že zákonodárce ani nepovažoval za potřebné se o tom výslovně zmínit. Pletete si služebníka s vlastníkem, už jsem Vám to napsal.

Jste to Vy, kdo by měl v ZoVB nebo v jiném právním předpisu nalézt a citovat oprávnění SVJ rozhodovat o cizím majetku. Není mou povinností vyvracet nesmysl, který jste si předsevzal. SVJ samozřejmě má zákonné oprávnění uzavírat smlouvy, avšak pouze pokud je vlastník touto činností pověří. Zcela absurdní je Váš názor, že SVJ si může dělat s cizím majetkem vše co se mu zlíbí, pronajímat společné části domu kamarádům pana předsedy za směšné částky, atd. Tak tomu naštěstí není a prokázat opak byste musel Vy, nikoliv já. Doporučuji nález Ústavního soudu ČR ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 646/2004.

Listina základních práv a svobod:
Článek 4
(1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.
(2) Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod upraveny pouze zákonem.
Článek 11
(4) Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.

lake

Vložil JaF (bez ověření), 14. Březen 2013 - 17:25

Precetl jsem si vami uvedeny nalez Ustavniho soudu (pro vsechny potencionalni ctenare je k dispozici napr. tady http://nalus.usoud.cz/…tDetail.aspx?…). Musim se priznat, ze jsem nenasel souvislost s tematem, ktere zde probirame…

Dekuji panu lake za diskusi a cas, ktery diuskusi stravil. Je evidentni, ze se neshodneme. Za me diskusi koncim.

Az budu mit v ruce oduvodnene vyjadreni pravnika v teto veci, rad se o nej podelim.

JF

Vložil lake, 14. Březen 2013 - 19:12

Pokud jste nenašel v nálezu Ústavního soudu souvislost s tématem, pak Vám nemohu nijak pomoci. Z onoho nálezu tedy pro Vás cituji příslušnou část:

„Existuje-li společenství vlastníků jednotek v podobě právnické osoby, je hlasování vlastníků jednotek současně projevem tvorby vůle této právnické osoby. Přijaté rozhodnutí zavazuje nejen spoluvlastníky budovy, ale také společenství vlastníků jednotek, (…)“

Z toho byste i při zběžném čtení mohl poznat, že napřed musí být vyjádřena vůle spoluvlastníků domu (na shromáždění) a teprve tím se (druhotně) vytváří vůle SVJ-právnické osoby, která dům nevlastní a pouze plní vůli vlastníků. Nikoliv naopak.

Děkuji Vám také za účast v diskusi a těším se na stanovisko Vašeho právníka.

lake

Vložil Čtenář (bez ověření), 13. Březen 2013 - 13:48

JF, nejenže nemáte právní vzdělání, ale neumíte psát s diakritikou, takže vám asi chybí i základní vzdělání.

Vložil JaF (bez ověření), 13. Březen 2013 - 14:02

Dobry den,

Vazeny Ctenari, dekuji Vam, za posouzeni meho obecneho vzdelani na zaklade toho, ze nepouzivam diakritiku. Umel byste na tomto zaklade take posoudit muj psychologicky profil? :-D

Vecnou pripominku od Vas neocekavam.

Preji pekny den.

JF

Vložil Nalott (bez ověření), 14. Květen 2012 - 15:59

Dobrý den, mám obavy z neplatnosti smlouvy o nájmu společných prostor s vlastníky (členy SVJ). Mám tušení, že nájem je možno uzavřít pouze s třetí osobou. Je tato obava oprávněná? Vím, že alternativou by byla dohoda o užívání společné věci, kterou ale nemůže za SVJ podepsat výbor, ale všichni vlastníci (což je u nás problém). Je to tak? Díky, Nalott

Vložil lake, 15. Květen 2012 - 1:37

Pane Nalotte, z Vašeho dotazu není jasné kdo má s kým uzavřít nájemní smlouvu.

Jestliže na straně pronajímatele vystupuje vlastník pronajímané věci a nájemcem je osoba odlišná od tohoto vlastníka, pak nerozumím z čeho pramení Vaše obava a Vaše tušení.

Jestliže na straně pronajímatele vystupuje SVJ – právnická osoba, pak je rovněž zřejmé, že pronajímatel a nájemce se liší.

Váš názor, že o užívání společné věci je nutno uzavřít dohodu, není obecně správný. O užívání společné věci rozhodují vlastníci jednotek většinou, počítanou podle podílů. Je-li způsob užívání společných místností v domě obsažen v Prohlášení vlastníka, je ke změně zapotřebí tříčtvrtinové většiny přítomných hlasů (§ 11 odst. 4 ZoVB).

lake

Vložil Nalott (bez ověření), 16. Květen 2012 - 23:17

Děkuji za odpověď. Myslel jsem to takto: pronajímatelem je SVJ, tedy sdružení v našem příapdě 27 vlastníků a nájemce je jeden z těchto 27 vlastníků. Rozumím Vaší logice, že pronajímatel je různý od nájemce, ale znám jeden případ, kdy soud prohlásil obdobnou (?) smlouvu za neplatnou. Jednalo se o spoluvlastnictví 2 osobami, které se dohodly formou nájemní smlouvy na pronájmu prostoru jedné z nich. Zanedbal jsem v interpretaci tohoto případu něco (ano, chápu rozdíl, že v podílovém spoluvlastnictví nebyla jednou ze stran třetí-právnická osoba)? Podle Vás je tedy v našem případě pronájmu vše v pořádku? V případě dohody (2. část Vaší odpovědi) rozumím informaci o potřebě většiny (případně tříčtvrtinové). Jak by to v praxi probíhalo? Stačí odhlasování na Shromáždění nebo je potřeba podpis většiny vlastníků pod vlastní dohodou. Ještě jednou díky, Nalott

Vložil lake, 17. Květen 2012 - 3:05

Pane Nalotte, SVJ je právnická osoba, avšak nejde o sdružení. Vašich 27 vlastníků si pletete se SVJ – právnickou osobou. Na otázku kdo má být účastníkem smlouvy jste tedy jednoznačně neodpověděl.

Jak už jsem napsal, SVJ může nájemní smlouvu uzavřít svým jménem bez omezení jako pronajímatel. Spoluvlastník pronajímané věci může uzavřít smlouvu s ostatními spoluvlastníky; v tomto případě ovšem nepůjde o smlouvu nájemní, nýbrž o smlouvu o výhradním užívání místnosti nebo prostoru za úplatu.

Nájemní smlouva o které píšete byla nejspíše absolutně neplatná, což soud pouze konstatoval. Jestliže pronajímaná část byla ve spoluvlastnictví dvou osob, nemohlo zároveň jít o „prostor jedné z nich“. Takový prostor se v budově nenacházel. Šlo tedy o případ, kdy předmět pronájmu neexistoval. Navíc platí, že spoluvlastník užívá společnou věc na základě vlastnického práva, nikoliv na základě nájemní smlouvy.

lake

Vložil Nalott (bez ověření), 17. Květen 2012 - 12:08

Snad ještě drobné vysvětlení. V mém příspěvku nešlo o to, že by se pronajímal „prostor ve vlastnictví jedné z osob“ (ten samozřejmě neexistoval), ale že celá nemovitost byla pronajata jednomu ze spoluvlastníků. Chybně jsem usoudil, že podobná situace je v případě SVJ. SVJ je právnická osoba, ale nic v domě nevlastní. Předpokládal jsem, že vlastníci přenechávají část rozhodování na SVJ, nicméně společné prostory vlastní podílově a výše uvedená neplatnost smlouvy by se na takový případ též vztahovala. N.

Vložil Nalott (bez ověření), 17. Květen 2012 - 12:02

Pane Laku, omlouvám se za své ignorantství a děkuji za odpověď. Nalott

Vložil jeremy, 31. Květen 2011 - 13:48

Dobrý den, za SVJ řeším v současné době změnu prádelny (společný prostor) na kancelář a její možný pronájem třetí osobě. Prvním krokem je získání souhlasu 100% vlastníků BJ a NBJ v domě s touto změnou. Cca NBJ a 1× BJ je v majetku MČ Praha. Ta vznesla dotaz na SVJ jakým způsobem bude řešeno vlastnictví nově zřízené nebytové jednotky a případný následující pronájem. Na naši odpověď, že nehodláme zřizovat samostatnou NJ se zápisem do katastru a hodláme tento prostor pronajímat odpověděli, že toto není možné, a že v případě příjmů pro SVJ je nutné aby tyto příjmy šly z vytvořené NJ. Jaká je tedy skutečnost? Může SVJ pronajímat společný prostor třetí straně za úplatu (rekolaudovanou prádelnu na kancelář), nebo lze tímto způsobem pronajímat pouze NJ?

Vložil lake, 20. Únor 2011 - 6:27

Pokud SVJ je plátcem DPH, je třeba pro daňové účely rozlišit příjem z pronájmu od příjmu z innominátní (nepojmenované) smlouvy, kterou se uděluje právo umístit věc na domě (např. umístění reklamní tabule, telekomunikační antény).

K otázce možného odpočtu DPH existuje vyjádření Ministerstva financí (týká se kotelny). Informace je zveřejněna na webu SBD Semily http://www.sbdsemily.cz/index.php… . K originálu vyjádření MF nemám přístup. Správnost či nesprávnost textu nechť posoudí čtenář sám.

Podle vyjádření Ministerstva financí č.j. 18/88767/2009–181 ze dne 12.1.2010 je při poskytnutí nájmu rozhodující, které osoby uzavírají smluvní vztah (nikoliv osoby, které jsou vlastníky, příp. spoluvlastníky předmětu nájmu).
• Jestliže smlouvu o nájmu společných částí domu, nebytového prostoru nebo bytu uzavřelo SVJ – plátce daně, poskytuje plnění osvobozené od daně, příp. zdanitelné plnění, rozhodne-Ii se nájem zdaňovat.
• Jestliže uzavře smlouvu, na základě které poskytuje právo umístění věci na společných částech domu za úplatu, poskytuje zdanitelné plnění.

lake

Vložil lake, 20. Únor 2011 - 6:25

Zda pronajímatelem může být SVJ, které v domě nic nevlastní:
Pronajímatelem nemusí být vlastník věci, neboť takový požadavek nevyplývá z žádného právního předpisu. Naopak v teorii i soudní praxi je přijímán názor, že "pronajímatelem může být i osoba odlišná od vlastníka, má-li právo tímto způsobem předmětem nájmu disponovat z jiného důvodu" (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 32 Odo 359/2005). Pro SVJ je to navíc výslovně upraveno v ustanovení § 9a odst. 1c ZoVB.

Zda smlouva mezi vlastníkem a pronajímatelem musí být písemná:
Vzhledem k tomu, že ZoVB vůbec neřeší aplikaci ustanovení § 9a odst. 1c ZoVB, jeví se nanejvýš vhodné upravit vztah spoluvlastníků a SVJ písemnou smlouvou; v ní bude též postaveno na jisto komu patří příjem z pronájmu. Finanční úřad může tuto smlouvu vyžadovat při kontrole.
Pronájem se může dít např. na základě příkazní smlouvy podle § 724 a následujících ObčZ. Příkazní smlouva sice obecně nemusí být písemná, avšak dovozuje se, že musí mít písemnou podobu v případech, kdy se na jejím základě činí písemné právní úkony - což na pronájem nepochybně dopadá. To se ovšem v praxi nedodržuje; písemná smlouva mezi vlastníkem věci a SVJ jako pronajímatelem se uzavírá pouze výjimečně.

Komu náleží příjem z pronájmu a kdo tedy má daňovou povinnost?
Odpověď není jednoznačná a závisí na tom, co bylo konkrétně smluveno.

Nebylo-li výslovně sjednáno jinak, bude se postupovat v souladu s ustanoveními ObčZ o příkazní smlouvě. Přijetím platby vzniká SVJ závazek vůči vlastníkům jednotek (§ 727 ObčZ). Výnos se jim převádí zpravidla podle spoluvlastnických podílů. Vlastník jednotky následně svou alikvotní část zdaňuje (nebo nezdaňuje).

Může být, že vlastník domu a SVJ uzavřou smlouvu o pronájmu společné části domu a SVJ pak svým jménem uzavře smlouvu podnájemní s třetí osobou. Nepochybně půjde o příjem SVJ (právnické osoby), který u SVJ podléhá zdanění, popř. bude osvobozen od daně. Právo SVJ disponovat s předmětem nájmu může být dáno i jinak - smlouvou o bezúplatném přenechání části domu do užívání, například.

lake

Vložil Společenství 1494 (bez ověření), 21. Duben 2011 - 8:26

Asi jsme si odsouhlasili problém, vznikem SVJ přešla na nás i smlouva o pronájmu střechy operátorem. Sice nám není známo zda je adresována na SVJ, ale pravdou je, že v lednu dostane každý vlastník papír, že máme určitou částku přidanit. V r. 2004 odsouhlásilo shromáždění na návrh výboru, že tato částka (cca 71tis.) bude ponechána v dlouhod. zálohách. Nedostáváme vyúčtování záloh ani to, kolik jsme vlastně každý vlastník „daroval“ do těchto záloh. Mám dojem, že noví vlastníci ani neví,za co vlastně mají částku přidanit. Další jsou telefony, nejsou SVJ, ale jednotlivých členů výboru, taky jsme odsouhlasili zvýšení záloh o 3Kč na byt (96) což dělá cc 3,5tis., ale v účetnictví je za karty 4operátorů 4700,–. Jsou tyto úhrady příjmem jednotlivých členů výboru? Děkuji za odpověď

Vložil cicerone, 4. Leden 2011 - 1:12

Jedním z vlastníků našeho SVJ je Městská část, která pronajímá část společných částí domu jako sklad svému nájemci z doby před privatizací, kdy ještě byla vlastníkem nemovitosti. SVJ opakovaně vyzvalo Městskou část ke zpřístupnění předmětných částí domu na základě Zápisů ze shromáždění vlastníků (na nichž byl zástupce MČ přítomen a hlasoval pro) se záměrem vybudování sklepních kójí pro vlastníky, kteří jimi nedisponují.

Přikládám část korespondence s jejím právním zástupcem, počínající vyjádřením jednoho ze vlastníků. Záměrně anonymizuji. Řazeno od nejčerstvějších zpráv.

Vážený pane AB a ostatní spoluvlastníci,

Myslím, že je zřejmé, že zástupce MČ XY je buď mdlého rozumu a nebo se s námi nechce dohodnout. Výsledek je stejný, naše společné vlastnictví je užíváno někým jiným a to pravděpodobně za úplatu, kterou inkasuje také někdo jiný.

Jak vidím situaci já:

a.. MČ jako jeden z vlastníků pronajala prostory

své jednotky nájemníkovi – do toho nám nic není, můžeme se pouze společným nediskriminačním usnesení pokusit upravit užívání společných prostor tímto vlastníkem a jeho nájemníkem, ovšem tím i ostatními vlastníky (nekouřit, nehlučet, zamykat atd)

b.. MČ pravděpodobně v době, kdy byla 100% vlastníkem

domu, pronajala část prostor, které byly definovány jako společné, a jejichž jsme nyní spolumajiteli. Vzhledem k tomu, že v případě prodeje nemovitosti, nebo její části, přechází nájemní smlouvy na nového vlastníka, který je musí plnit, je zcela nesporné, že máme právo (ba přímo povinnost) tyto smlouvy znát, protože jsme jednou ze smluvních stran se všemi právy a povinnostmi, tedy i zodpovědnostmi. To, že nás MČ o takových smlouvách neinformovala, je samozřejmě trestuhodná chyba a to, že neseme náklady a máme právo na zisk, který by z takových smluv vyplýval, je také nesporné. Současně je ale třeba i říct, že neseme zodpovědnosti, které z uzavřených smluv mohou vyplývat.

c.. V případě, že by taková smlouva byla podepsána

již v době, kdy alespoň jedna jednotka již byla ve vlastnictví někoho jiného, než MČ XY, jsem přesvědčen o tom, že taková smlouva je neplatná, protože by pronajímala věc, která částečně patří někomu jinému.

d.. Informace MČ, že se máme chovat podle uzavřené

smlouvy a současně fakt, že nám tuto smlouvu nechce MČ ukázat, je nesmyslná, protože i jen výpověď smlouvy, kterou neznáme může být nevýhodná či zcela neproveditelná, případně pod pokutou či jinou sankcí.

e.. Skoro si myslím, že bychom se mohli chovat, jako

že žádná smlouva o pronájmu našeho majetku neexistuje, protože jsme ji nikdo neviděl, dát nám ji nechtějí, informaci o ní jsme při koupi jednotek nedostali a ani neznáme její podmínky. To, že nám nějaký pan Mgr. XY něco říká, aniž by to nějak doložil, ještě nic neznamená. Kdosi bez právního důvodu užívá náš majetek, proto bych vyzval všechny členy SVJ, aby si z dotčených prostor vzali své věci do .., jinak budou vyvezeny do skladového dvora. Nikdo jiný tam nemá co mít.

f.. Nicméně, nejsem si jist, jestli je takový postup

právně bezvadný a nevím ani, jaký jiný postup by byl správný. Proto bych doporučoval, abychom si najali právního zástupce.

S pozdravem

xxxxxx

>

----- Original Message ----- From: Mgr. xxx To: xxx Sent: xxx Subject: Odpověď na dopis ze dne xxx

Vážený pane AB, k Vašemu dopisu, zaslanému dne xxx prostřednictvím elektronické pošty, sděluji následující.

Není žádného důvodu, proč by Městská část XY měla jednat s SVJ xxx ohledně prostor patřících do společných částí domu, užívaných toho času nájemcem Studio MN (dále jen „nájemce“). Z podkladů, které mám k dispozici a z dalších informací o předmětné záležitosti jsem nabyl dojmu, že si spoluvlastníci společných částí domu nepřejí, aby nájemce prostory patřící do společných částí domu nadále užíval. Pokud tomu tak skutečně je, není obtížné ze strany spoluvlastníků společných částí domu stávající nájemní vztah ukončit. Buď dohodou, pokud nájemce na dohodu nepřistoupí, pak výpovědí. Musí se ale jednat o řádný právní úkon, ať již dvoustranný, či jednostranný. Nelze pouze pověřit jednoho ze spoluvlastníků (například Městskou část XY), aby věc nějak zařídil, jak se dělo dosud. Měl jsem možnost hovořit se zástupcem nájemce, nejeví se jako nevstřícný, pouze se pozastavuje nad skutečností, jak je s ním ze strany SVJ jednáno, tedy spíše nejednáno.

Žádný účinný právní předpis neukládá Městské části XY povinnost poskytnout SVJ příslušnou nájemní smlouvu. Naší povinností bylo Vás informovat o trvání nájemního vztahu, což jsme učinili.

Ohledně Vámi tvrzenému velkému prodlení ze strany Městské části XY nelze než konstatovat, že k žádnému takovému prodlení nedochází. Kdyby se tu od počátku nelpělo na pomýlených právních stanoviscích ve smyslu „to je váš nájemce, s tím my nejednáme“, mohly být předmětné prostory patřící do společných částí domu již dávno nájemcem vyklizeny. S pozdravem

Mgr. xxx


> From: AB Sent: xxx To: xx Subject: Re: Studio MN

Vážený pane magistře xxx,

paní xxx, zástupce Městské části XY – vlastníka jednotky ve Sdružení vlastníků jednotek xxxx, nás informovala, že za Městskou část XY budete jednat se SVJ ve věci pronájmu společných částí domu.

Jménem SVJ Vás žádám o poskytnutí Vámi zmíněné nájemní smlouvy ke společným částem domu.

Věřím, že vzhledem k velkému prodlení ze strany Městské části XY Váš vstup do jednání celou záležitost urychlí, a žádám Vás tímto o reakci do xxx.

S pozdravem

AB člen výboru

SVJ xxx

> > >

------------ Původní zpráva ------------ Od: <Mgr. xxx> Předmět: Studio MN

Datum: xxx

Pane AB, na základě skutečnosti, že předmětná záležitost byla v rámci Městské části XY postoupena právnímu oddělení, sděluji následující. Studio MN (dále jen „nájemce“) užívá veškeré prostory v předmětném objektu řádně a po právu. Jak prostory tvořící jednotku ve svěřené správě Městské části XY, tak prostory tvořící společné části domu. Ohledně prostor tvořících společné části domu a užívaných nájemcem zdůrazňuji, že i zde nadále nájemní vztah trvá a nebyl řádně ukončen, pouze zde došlo ze zákona ke změně na straně pronajímatele, tudíž ohledně dalšího trvání či netrvání tohoto nájemního vztahu musí vstoupit do jednání s nájemcem nový pronajímatel. Dokud tento nájemní vztah nebude řádně ukončen, není nájemce povinen předmětné prostory vyklidit. Městská část XY není za dané situace oprávněna činit jakékoli právní kroky směřující k vyklizení předmětných prostor ze strany nájemce. Jakákoli rozhodnutí orgánů SVJ jdoucí proti smyslu předchozích vět jsou v rozporu se zákonem a tudíž od samého počátku neplatná.

Mgr. xxx Městská část XY Odbor kancelář starosty Oddělení právní tel.:

Jak máme dále postupovat? Máte případně doporučení na právního zástupce zběhlého v této problematice? Dě­kuji

Vložil lake, 4. Leden 2011 - 7:38

Pane cicerone,

píšete, že společný prostor v domě zabral jeden z nájemců, avšak neprokázál právní důvod. Nabízí se tedy tento postup:
(1) vyzvat osobu užívající společný prostor bez souhlasu k jeho okamžitému vyklizení a zpřístupnění;
(2) vyzvat k vydání bezdůvodného obohacení (které vyčíslíte jako nájemné v místě obvyklé za obdobný předmět nájmu).
K provedení těchto kroků mohou vlastníci jednotek zmocnit SVJ.

Tím nájemce dostanete do situace kdy on sám bude nucen prokázat oprávněnost užívání zabraných prostor. Jakmile budete jeho nájemní smlouvu mít v ruce, můžete ji analyzovat z hlediska (ne)platnosti.

Předpokládám, že k podpisu smlouvy došlo v době, kdy vlastníkem domu byla M.Č. a v domě dosud existovaly byty s nájemci. Je tedy třeba položit si základní otázku: zda nájemní smlouva uzavřená ke společným prostorám domu není neplatná od samého počátku (*).

Vlastníci jednotek mohou namísto toho požadovat podle § 13 odst. 2 ZoVB odstranění závady na spoluvlastníkovi - městské části. Odpověď na otázku zda je vhodnější postup proti M.Č, nebo proti nájemci, nebo vůči oběma společně a nerozdílně, závisí na obsahu nájemní smlouvy a vyžaduje podrobnější právní rozbor.

------------------------------------------------------------
(*) K tomu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu 26 Cdo 1538/2004 citovaný v úvodním příspěvku.

lake

Vložil cicerone, 5. Leden 2011 - 1:49

Děkuji za reakci, na nadcházejícím shromáždění navrhnu uvedený postup. Můžeme se (SVJ) případně obrátit na Vás, nebo nám můžete doporučit právníka (Praha)? Cicerone

Vložil MATes (bez ověření), 14. Září 2010 - 21:34

Můžete mi poradit, jak postupovat při plánu „změnit“ stávající společný prostor sušárny na společenskou místnost (nebo třeba dětský koutek), jenž budou využívat dále jen vlastníci domu. Nájemné se účtovat samozřejmě nebude. Týká se tohoto také „Postup ve speciálních případech“ nebo je možno zvolit jiný postup?

Vložil lake, 15. Září 2010 - 1:58

Pane MATes,
podle Vašeho popisu měníte způsob užívání stavby - ze společné sušárny na hernu (dětský koutek). Takže souhlas všech vlastníků a rekolaudaci místnosti (nověji "kolaudační souhlas") považuji za nezbytný, pokud to chcete mít právně bezchybné.
Pokud Vás zajímá využívání společné místnosti vlastníky jednotek (bez toho, že by šlo o nájemní vztah), informace najdete zde: FAQ: Jak hospodařit se společnými místnostmi v domě?

lake

Vložil MATes (bez ověření), 16. Září 2010 - 19:34

Děkuji za odpověď, více méně jsem to tak předpokládal…

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".